Itálie chce zastropovat ceny plynu pro výrobu elektřiny. Od EU získala předběžný souhlas

Evropská komise předběžně souhlasila s italským plánem zastropovat cenu plynu používaného při výrobě elektřiny. Mechanismus má zmírnit dopad dražšího plynu na velkoobchodní cenu elektřiny, nepokryje však náklady na emisní povolenky. Rozdíl mezi tržní cenou paliva a stanoveným limitem nicméně bude muset někdo zaplatit.

Itálie připravuje dočasný mechanismus, který má stanovit maximální cenu plynu pro elektrárny přibližně na 60 EUR/MWh. Tamní vláda se při návrhu tohoto opatření inspirovala takzvanou iberskou výjimkou, kterou v roce 2022 zavedly Španělsko a Portugalsko. Podle italského ministra energetiky Gilberta Pichetta Fratina by opatření mohlo snížit účty za energie o deset procent.

Strop má tlumit přenos ceny plynu do elektřiny

Smyslem zásahu je ovlivnit tvorbu velkoobchodní ceny elektřiny. Cenu elektřiny na trhu běžně určuje poslední zdroj potřebný k pokrytí poptávky, v italském případě je to zpravidla plynová elektrárna. Současné zdražování plynu se tak běžně promítá i do ceny elektřiny vyrobené z jiných zdrojů. Zastropování nákladů na plyn pro výrobu elektřiny má tento přenos omezit.

Itálie přitom patří k zemím EU, kde má plyn na výrobě elektřiny výrazný podíl. Plynové elektrárny totiž zajišťují bezmála polovinu výroby elektřiny v zemi. Dopad rostoucích cen plynu se proto silně projevuje napříč celým trhem, nejen v nákladech samotných plynových zdrojů.

Pokud bude skutečná cena plynu vyšší než stanovený limit, stát má provozovatelům plynových elektráren dorovnat rozdíl. Náklady na kompenzace se podle agentury Argus mají přenést na spotřebitele prostřednictvím dodatečných položek na účtech za energie. Snížení tržní ceny elektřiny tak samo o sobě neznamená, že stejně klesnou i celkové náklady domácností a firem.

Dohoda počítá s počáteční platností jednoho roku a následným šestiměsíčním postupným ukončováním mechanismu. Italský ministr uvedl, že Evropská komise chce proces urychlit a mechanismus by mohl začít fungovat v lednu. Než se tak stane, musí italská vláda připravit konečné znění a předložit ho Bruselu k posouzení z hlediska pravidel EU pro státní podporu.

Povolenky zůstávají mimo dohodu

Kompromis se týká pouze zvýšených nákladů na plyn. Komise odmítla, aby kompenzace pokrývaly také náklady na emisní povolenky v systému EU ETS. Ty musí dotčené elektrárny nakupovat podle množství vypuštěného oxidu uhličitého. Jejich zahrnutí do kompenzací by podle Komise oslabovalo cenový signál, který má podporovat přechod od fosilních paliv k čistším zdrojům.

Italská vláda přitom usilovala i o širší zásah do systému obchodování s emisemi. Tamní představitelé chtěli, aby EU posoudila jeho ekonomické a sociální dopady, a také prosazovali odklad zavedení ETS2, který se má vztahovat na paliva pro vytápění budov a silniční dopravu. Konečný dokument odklad neobsahuje. Dohoda tak řeší část nákladového problému, nikoli spor o celkové nastavení evropské klimatické politiky.