Domů
Elektřina
Polsko pozastavilo kvůli problémům s financováním svůj jaderný program

Polsko pozastavilo kvůli problémům s financováním svůj jaderný program

Polsko pozastavilo kvůli problémům se zajištěním financování výstavby první jaderné elektrárny v zemi svůj jaderný program. Ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski řekl, že se nejedná o definitivní konec jádra v Polsku a že finální rozhodnutí o případném ukončení jaderného programu padne do konce roku.

Ve stejný den, kdy Mezinárodní energetická agentura vydala svůj report pozitivně hodnotící dosavadní snahy o rozvoj polské jaderné energetiky, informoval ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski, že polský jaderný program, který byl zahájen v roce 2009 s původním cílem vybudovat první jadernou elektrárnu do roku 2020, byl pozastaven.

O osudu jaderného programu, jehož aktualizovaná verze z roku 2014 počítá s výstavbou jaderných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 6 000 MW do roku 2035, má být definitivně rozhodnutu do konce letošního roku.

„Hledáme možnosti. Předchozí návrhy financování, které zahrnovaly účast státního rozpočtu, byly neakceptovatelné a nejsou možné ani nyní. Proto byl projekt pozastaven,“ řekl Tchórzewski

Tchórzewski v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RMF FM dodal, že pokud jde o rozhodnutí mezi jedním jaderným blokem a třemi tradičními uhelnými bloky o stejném výkonu, obzvláště když má Polsko časté problémy v letních a zimních špičkách zatížení, musí jednat moudře při plánování takovéto investice.

Problémy se zajištěním financování

Největší polská energetická společnost PGE, která má být investorem do polských jaderných elektráren, uvedla v červenci loňského roku, že kvůli problémům se zajištěním financování nevyroste první jaderný blok v Polsku před rokem 2030.

Výkonný ředitel PGE Henryk Baranowski tehdy řekl, že PGE hledá vhodný způsob financování projektu po tom, co polská vláda odmítla podporu projektu formou Contract for Difference.

„Jisté je to, že jaderná elektrárna nemůže být v dnešní době postavena na bázi trhu. Nalezení optimální metody financování bude vyžadovat hlubší dialog. Výsledek bude muset být kompromisem mezi požadavky investorů a potřebami spotřebitelů,“ řekl Baranowski.

Uhelné bloky za stovky miliard

Hrozící nedostatek dostupného výkonu v Polsku tak bude muset být při dalším odsunutí výstavby jaderných elektráren pokryt novými uhelnými bloky. Tchórzewski potvrdil tento plán již v únoru loňského roku, kdy uvedl, že náklady na nové uhelné bloky mají v následujících letech dosáhnout 50 až 60 miliard zlotých (313 až 376 mld. Kč).

S rozsáhlou výstavbou uhelných bloků počítá i návrh Energetické politiky Polska do roku 2050, který byl zveřejněný v létě 2015. Návrh počítá s náhradou dožívajících hnědouhelných a černouhelných elektráren novými konvenčními zdroji. Do roku 2020 má být uvedeno do provozu cca 6 500 MW, do roku 2030 potom celkem 10 až 12 GW v nových blocích.

Potřebujete být v obraze ohledně elektroenergetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti elektroenergetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Dánové chtějí přeměnit Severní moře v elektrárnu Evropy
18. květen 2022, 15:17
Jak šetřit s elektřinou? Radíme, jak zkrotit největší žrouty energie v domácnosti
18. květen 2022, 10:17
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(9)
Jan Veselý
2. únor 2017, 14:00

Tak nic, já to říkal.

C
2. únor 2017, 16:24

Já to tak nějak tušil že to nakonec Poláci stopnou a půjdou fosilní cestou, o peníze jim jde až v první řadě.

Je to novina veskrze negativní, zůstávají u velmi znečišťující energetiky. Na druhou stranu moderní uhelné elektrárny budou proti těm současným polským spotřebovávat o 10-15% méně uhlí a produkovat o něco menší znečištění. Také pokud se změní vláda nebo dojde k zlepšení podmínek pro akumulaci energie, například poklesem cen baterií a potřebné elektroniky (byť by to měly být Ni-Fe akumulátory), bude se naskýtat možnost buď odkupovat Německé přebytky za celkem výhodné ceny, nebo rozjet vlastní OZE v polské režii, to by pak mohlo vést k poklesu emisí. O kolik je ale otázkou.

Martin Hájek
2. únor 2017, 18:02

Pane C,

že Polsko koketuje s jádrem jen na oko, bylo jasné už velmi dlouhou dobu. Německé přebytky Poláci opravdu odkupovat nehodlají a to ani zadarmo, protože primárním cílem jejich energetické politiky je nekupovat ani molekulu plynu z Ruska a udržet horníky pod zemí. Aktuálně má propojení Polska na Německo kapacitu pouhých asi 1300 MW, takže to ani moc nejde a rozšiřovat ho rozhodně Poláci nebudou. Vlastní OZE Polsko víceméně stoplo - viz větrné elektrárny, možná budou dělat nějakou biomasu, nejspíš spouspalování s uhlím, aby to trošku ozelenili. Čím méně iluzí o Polské energetické politice člověk má, tím blíže je realitě.

Vladimír Wagner
2. únor 2017, 19:06

Rozjet jadernou energetiku ve státě, který ji zatím nevyužívá, není úplně jednoduché. A představa, že k tomu Polsko přistoupí jen z ekologických důvodů v situaci, kdy je za ten nejzelenější vzor označováno Německo, které jaderné bloky zavírá a místo nich staví uhelné, je až absurdní. Ani v Česku, které jaderné bloky má, má potřebné odborníky, technologie a stavělo by už v lokalitách, kde už jaderné zdroje jsou, se politici nedokáží shodnout na způsobu financování těchto bloků. I když u nás hrozí i nedostatek uhlí. Představa, že by se to podařilo politikům polským není příliš reálná.

Pokud se podíváme na stavbu obnovitelných zdrojů a zkušenost z Německa, tak je rozhodnutí Polska také přirozené. Německo postavilo gigantické výkony ve větru a fotovoltaice, přesto nemůže, jak bylo krásně vidět v lednu, ani o trochu snížit výkon vybudovaných fosilních zdrojů. Takže Polsko ty uhelky musí postavit tak jako tak. A Poláci nejsou tak bohatí, aby ještě navíc stavěli větrníky a ještě propojení od moře k průmyslovým regionům na jihu, když se to nedaří ani tomu Německu.

Jak správně poznamenal Martin Hájek, Polsko bude snad jedině stavět zdroje na biomasu. Ty jediné (a zase to ukazuje zkušenost Německa z ledna) mohou běžet kontinuálně a případně i nahradit nějaký výkon v uhlí. Navíc má Polsko silnou zemědělskou výrobu a tím i více bioodpadu.

Je třeba zdůraznit, že výběr polské energetické cesty je do značné míry dán situací, kterou v Evropě vytvořila německá Energiewende a intenzivní propagace jejího následování všemi zelenými. Pochopitelně klíčový je také dostatek uhlí a menší finanční možnosti Polska i jeho obyvatel.

C
2. únor 2017, 20:19

Ovšem tím si nakonec možná Poláci uškodí. Samozřejmě nyní jsou ještě akumulační technologie na bázi baterií drahé a nevyplatí se, ale ta jejich uhelná vize je na dlouhé roky. Bohužel současná vláda je jaká je, mě se třeba některé její kroky nelíbí. Ale tato její koncepce, pokud se realizuje, bude mít dopady až do roku 2050, minimálně, za tu dobu se může stát dost. Ovšem by bylo asi lepší kdyby se rovnou pustily do stavby elektráren jako stojí ve Vřesové, které i proti nejmodernějším uhelným blokům představují výrazný posun v technologii a mají asi o 15% vyšší účinnost než naše nejmodernější uhelná elektrárna, která dosahuje asi 40%.

Ohledně využívání biomasy bych byl i v případě Polska dost opatrný, sice je to země s důrazem na zemědělství, ale otázka je vůbec využitelnost této odpadní biomasy.

Být na místě ať už jejich, nebo našeho ministra zodpovědného za energetiku, bych udělal takové kroky, které by umožnily vydělat na situaci v Německu, pro začátek přestavby VE na PVE, případně přípravy na některé z 12GW kdysi plánovaných PVE, prověření, eventuálně mírné zafinancování výzkumu baterií, nebo jiného zajímavého způsobu akumulace.

Vladimír Wagner
2. únor 2017, 20:44

Pane C, Němci jsou extrémně bohatí, mají zatím obrovskou podporu Energiewende a přesto u nich nevidím žádnou intenzivní přestavbu vodních elektráren na přečerpávací vodní elektrárny. A to přesto, že ty přebytky má přímo u sebe a sami si je vytvářejí.

Němci dávají extrémní finance (jak ostatně několikrát konstatoval pan Vaněček) do vývoje baterií. Přesto je pokrok takový, jaký je. Vy si opravdu myslíte, že kdyby to bylo tak jednoduché, jak si představujete, tak by to Němci už dávno neudělali? A Poláci nebo my bychom měli s vysokými náklady řešit problémy, které si vytvořili?

A jak byste pomocí libovolné pokroku v bateriích vyřešil ty současné problémy?

Nové německé uhelné bloky jsou na úplně stejně dlouho jako ty budoucí nové polské. A nevidím, že by to německé politiky nějak vzrušovalo.

Jak by měli Poláci jít cestou, kterou nezvládají ani Němci? A jak jim chcete vyčítat, že následují jejich vzor? Němci dokonce uhlí dovážejí až z Jižní Ameriky a plánují je dovážet řadu desetiletí. Uhelná vize Německa je také na řadu desetiletí jako ta Polská. Poláci alespoň spotřebovávají jen to své uhlí. A německá vize se Vám na rozdíl od polské líbí?

C
2. únor 2017, 22:20

Pane Wagnere,

nedostatek uhlí u nás hrozí jedině z důvodů, jako vždy, politických (a ekonomických). Podle údajů ČGS jsou naše zásoby uhlí mnohonásobně větší, jen hnědého máme skoro 5mld tun v bilančních zásobách, u černého je to asi 7.5mld tun bilančních zásob, v nebilančních je to zhruba *2, u lignitu asi 800 milionů tun. Celá ta debata o limitech a docházení uhlí je jenom o uhlí, které se má těžit povrchově. Pokud by se mělo jít do hlubinné těžby, problémy mohou být menší, jen to bude stát více. Mimochodem celková naše spotřeba uhlí se pohybuje kolem 60 milionů tun ročně. Takže jen bilanční zásoby jsou na dobrých 200 let.

Přičemž s novou technologii by se možná dalo dosáhnout až nějakých 400-500 let využívání těch zásob, ale to nechci přivolávat.

Středobod těchto diskuzí zde není to jakou koncepci udělat jestli 30, 50, nebo 100% jádra, jestli tolik či tolik procent OZE, plynu nebo uhlí, politici si ji udělají stejně podle sebe, ale jestli lze a případně s jakým podílem fosilních zdrojů, realizovat energetiku s výrazným produkčním zastoupením OZE a případně nízkými emisemi a stabilní sítí, nebo jestli je lepší to udělat silovou metodou a postavit třebas 8GW jaderných elektráren. Jenže to se nemůžeme hádat o tom jestli 2.2.2017 ve 12:00 zrovna fouká a je přebytek, nebo nefouká a Antonín, topič elektrárenský musí pořádně naložit pod kotel. To bychom se museli bavit nad pořádnými daty, třeba za celý rok a potom s nimi trochu počítat a dopracovat se řešení, ne nad tím jak se zrovna točí vrtule na Baltu. Případně se pak musí položit otázka co udělat aby se to dalo rozchodit. Možná stačí drobná opatření a možná nás přechod na OZE energetiku s fosilní zálohou bude stát tolik co přechod na jadernou energetiku francouzského modelu.

On by třeba nebyl problém vyrobit v červnu a červenci dost energie ze slunce, jenže co musíme udělat aby se tato energie dal využít i když nesvítí? Jak jsou dnes dobré předpovědi počasí na den dva dopředu? Jsou dost přesné aby se podle toho dalo obchodovat a počítat? Uhelný blok najíždí třeba 24h, jsme sto říct s přesností třeba 80%, že bude třeba? Otázka ceny proudu z OZE dneska mizí, pokud se soutěží v rozmezí 40-60€MWh, vyvstávají ale otázky ceny stabilizačních a akumulačních zařízení.

Třeba pak můžeme dojít k závěru že oba modely, jak jaderný tak OZE přinesou velmi podobné výsledky, budou se lišit v nějaké drobnosti, nebo jeden z nich bude výrazně nákladnější, druhý levnější, možná budou stát stejně. Nebo tam bude nějaký markantní rozdíl ve prospěch jednoho nebo druhého. Jenže na to teď nemáme asi ani jeden pořádnou odpověď.

geology. cz/extranet/publikace/online/surovinove-zdroje/SUROVINOVE-ZDROJE-CESKE-REPUBLIKY-2010.pdf

(str. 162, 172, 180)

C
2. únor 2017, 22:45

Pane Wagnere,

V první řadě musím poznamenat že jsem v rámci aktualizace stránky (kousla se captcha) dal komentář k vašemu předchozímu k tomuto.

-Proč nestaví nikdo PVE nevím, zřejmě jim zatím relativně stačí ty co mají, nebo čekají na dokončení částí přenosových tras, případně je místní nechtějí.

-Neříkám řešit jejich problémy, ale využít toho, tedy nakupovat levný proud. Je myslím rozdíl v tom nakoupit a uskladnit si ten proud pro vlastní potřebu, na kšeft, a dělat jim tu zkratku pro jejich proud či jim regulovat síť.

-Pokrok v bateriích a potřebné technologii výkonové elektroniky by umožnil vybudování mnohem kompaktnějších akumulátorů energie, PVE mají velmi nízkou hustotu, jen s velkými obtížemi se dostanete na hustotu 20Wh/kg, což je běžné u Ni-Fe baterií. Když to přeženu tak by jedna hala někde na okraji Prahy mohla uchovat tolik energie co obě naše velké PVE. Takováto situace, by pak umožnila efektivně naložit s případnými špičkami.

-Energetická vize v Německu má proti té současné polské jeden rozdíl, v budoucnu umožní případně snižování produkce z uhlí. To souvisí s těmi bateriemi a akumulací. Pokud dovedou umravnit špičky a zužitkovat je, pak bude možné držet méně elektráren v teplé rezervě a možná nakonec budou třeba jen v deficitních regionech a v období kdy jsou prostě špatné podmínky pro OZE. Na druhou stranu asi neexistují vůbec zkušenosti s velkou střídavou sítí, kterou napájí třeba z 80% měniče. Naproti tomu polská, pokud ani v budoucnu neodblokují stavbu OZE, bude znamenat jen spalování uhlí.

Co se týče dovozu, bohužel před pár lety se postavil trh s energetickými komoditami na hlavu, je to smutné, ale obecně těžba v zemích nového světa je proti té evropské i s dopravou, levnější. Evropa je skoro ve všem velmi drahá.

NN
2. únor 2017, 22:19

"...nekupovat ani molekulu plynu z Ruska a udržet horníky pod zemí. " Trefné.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se