Němečtí provozovatelé přenosové soustavy představili již druhou letošní verzi návrhu národního plánu rozvoje sítě pro rok 2030. Plán počítá s navýšením plánovaných investic o dalších 9 miliard EUR na zhruba 61 miliard EUR, oproti verzi plánu z roku 2017 se tedy jedná o téměř dvojnásobnou hodnotu.
Nová aktualizace národního plánu pro rok 2030 (NEP 2030) <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/041519-german-tsos-add-another-10-billion-to-2030-grid-plan-cost-estimate" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Platts</a> počítá kromě již plánovaných čtyř <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/" target="_blank" rel="noopener">HVDC vedení</a> s přenosovou kapacitou 8 GW s výstavbou dalších 2 linek HVDC, každé s přenosovou kapacitou 2 GW, které by měly rozšířit možnosti pro přenos elektřiny z větrných parků na serveru země do průmyslových oblastí na jihu.
Celkově by měla být vybudována nová vedení o délce 1600 km a rozšířena stávající vedení o délce 2800 km. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-celi-kritice-eu-nestiha-vystavbou-prenosoveho-vedeni/" target="_blank" rel="noopener">Výstavba nových vedení však v Německu probíhá i vzhledem k odporu části veřejnosti velmi pomalu, za což si země vysloužila kritiku Evropské komise</a>.
Plán rozvoje sítí modeluje celkem 5 scénářů, tři pro rok 2030 a jeden pro rok 2025 a 2035. Všechny přitom počítají s dalším růstem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na základě vládního cíle v podobě 65% podílu v roce 2030. Stejně tak zohledňují připravované legislativní změny a s nimi související požadavky pro přeshraniční obchodování s elektřinou.
<h2>Za poslední 2 roky odhad investic vzrostl dvojnásobně</h2>
Výstavba nových vedení a regulačních prvků pro spolehlivý provoz přenosové soustavy si vyžádá další investice. Verze NEP 2030 z roku 2017 počítala s celkovými investicemi do roku 2030 ve výši zhruba 32 milionů EUR. Již v první letošní aktualizaci provozovatelé sítí tento odhad navýšili o 20 milionů EUR, druhá aktualizace počítá s dalším růstem o 9 miliard na 61 miliard EUR.
Z velké části stojí za posledním navýšení odhadu podle provozovatelů německé přenosové soustavy rozsáhlé požadavky na systémy pro řízení jalového výkonu.
Další investice si vyžádá rozvoj offshore části soustavy pro připojování větrných elektráren umístěných na moři (plán O-NEP 2030), a to 18 až 24 miliard EUR.

Přenos elektřiny

Němečtí provozovatelé sítě opět navýšili plán investic do roku 2030, za dva roky vzrostl již na dvojnásobek

V pražských Čimicích se připravuje stavba nové <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-2-dil-rozvodny-prenosove-soustavy/'>elektrické rozvodny</a>, která má mimo jiné zlepšit energetickou odolnost města pro případ rozsáhlého výpadku elektřiny, takzvaného blackoutu. Nová rozvodna by měla být schopná zajistit dodávky proudu z elektrárny Chvaletice. ČTK to sdělil mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Rozvodnou síť spravuje <a href='http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/'>společnost ČEPS</a>, která stavbu zajistí. Nová rozvodna by podle mluvčí společnosti Hany Klímové měla stát v roce 2025, předpokládaná výše investice je 1,5 miliardy korun. Město plánuje i další opatření pro zvýšení energetické odolnosti. 
<blockquote>
&#8222;Tato rozvodna přispěje významným způsobem ke zvýšení energetické odolnosti města. Praha by tak měla napojení na přenosovou soustavu na čtyřech místech. Přes rozvodnu Sever by mohla být v případě výpadku elektrické energie využita elektrárna Chvaletice,&#8220; uvedl Hofman.
</blockquote>
 Město má v energetice podle mluvčího připraven akční plán dlouhodobých opatření i plán pro krizové situace. V akčním plánu je kromě spolupráce s ČEPS na zajištění pozemků pro stavbu nové rozvodny také budování záložních zdrojů pro vodohospodářskou infrastrukturu, které by umožnily zásobovat 60 až 70 procent města vodou i v případě blackoutu. 
<figure id="attachement_7512" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg" alt="rozvodna Babylon" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Prodloužit by se také měla doba, po kterou jsou na záložní dieselové <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/synchronni-stroje-konstrukce-princip-a-pouziti/'>generátory</a> schopné fungovat pražské nemocnice. Pomoci v případě výpadku má i nouzové napájení z elektráren Kladno a Mělník. 
<blockquote>
&#8222;Společnost ČEZ Distribuce již zapracovala kroky směřující k nouzovému využití těchto zdrojů do svého plánu investic,&#8220; uvedl Hofman.
</blockquote>
 Začátkem letošního roku ČEPS dokončil rekonstrukci jedné ze tří stávajících rozvoden na Chodově, která zásobuje elektřinou značnou část Prahy. Rekonstrukce stála asi 300 milionů korun. Součástí bylo rozšíření její kapacity, protože metropole a její okolí podle společnosti spotřebovává stále více elektřiny.

V Praze má vzniknout nová rozvodna, může pomoci při blackoutu

Provozovatel německé přenosové soustavy TenneT loni vynaložil na udržení spolehlivosti dodávek více než jednu miliardu EUR. Z toho téměř půl miliardy EUR vyplatil provozovatelům větrných elektráren, aby nevyráběli elektřinu v době, kdy jejich výrobu nelze z důvodu nedostatečné síťové kapacity využít. Náklady byly ve srovnání s rokem 2017 prakticky shodné. Dle propočtů se však tyto náklady, které hradí koneční odběratelé, projeví na účtech odběratelů pouze minimálně.
Největší provozovatel přenosové soustavy v Německu vyčíslil náklady na udržení kvality a spolehlivosti dodávky za loňský rok na 1,03 miliardy EUR, tedy prakticky ve stejné výši <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/nemecko-tennet-zaznamenal-loni-rekordni-naklady-stabilizaci-site-dosahly-1-mld-eur/">jako v roce 2017</a>. Zajímavostí přitom je, že téměř z poloviny byly náklady spojeny s vyplácením kompenzace za to, že provozovatel soustavy neumožnil větrným elektrárnám dodávat výkon do sítě.
<blockquote>
&#8222;Z celkové částky bylo vyplaceno cca 550 milionů EUR za služby redispečinku a síťovou zálohu. Zbylých cca 480 milionů EUR bylo vyplaceno jako kompenzace za to, že provozovatelé větrných elektráren nemohli dodávat do sítě.&#8220; Manon van Beek, generální ředitelka společnosti TenneT.
</blockquote>
Důvodem pro vyplácení kompenzace je zejména nedostatečná přenosová kapacita v rámci Německa, kterou se dlouhodobě nedaří rozvíjet.  Sám ministr pro hospodářství Peter Altmeier v druhé polovině loňského roku uvedl, že rozvoj přenosové soustavy je v <a href="https://www.handelsblatt.com/today/politics/wired-for-trouble-germany-seeks-to-avert-renewables-overload-by-expanding-the-power-grid/23583034.html?ticket=ST-1438380-QHUxlLFd3hohfe4LjquB-ap2">&#8222;katastrofickém skluzu&#8220;</a>, a dosažení potřebných cílů v oblasti obnovitelných zdrojů je kvůli tomu ohroženo.
{&#8222;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2019-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2019-02-05&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v Německu od počátku roku&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2019-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2019-02-05&#8243;}
Aktuální situace tak pouze opět ukazuje na skutečnost, že pokud mají být obnovitelné zdroje v Německu rozumně rozvíjeny, mělo by větší úsilí směřovat do rozvoje přenosové soustavy. V opačném případě nejenže nebudou výrobní kapacity naplno využity, ale důsledkem bude i další navýšení kompenzací pro provozovatele větrných elektráren, kterým kvůli přebytku výkonu v síti nebude umožněno dodávat elektřinu do sítě. Obdobná situace ostatně již delší dobu trápí i <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/cina-pozastavuje-vystavbu-vetrnych-elektraren-v-1q-2016-nevyuzila-ctvrtinu-energie/">některé provincie v Číně</a>.
Přestože se náklady na redispečink v posledních několika letech významně zvýšily (např v roce 2013 bylo vynaloženo pouze cca 133 mil. EUR), náklady domácností na poplatky za přenos elektřiny nejsou po rozpočtení nijak vysoké. Již v loňském roce TenneT zvýšil poplatky <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/nemci-si-priplati-tennet-zvysi-poplatky-za-prenos-elektriny-o-80/">za přenos elektřiny o 80 %, přesto vzrostly náklady průměrné domácnosti pouze o cca 30 EUR ročně</a>.
Pro připomenutí je nutné uvést, že společnost TenneT je pouze jedním ze čtyř provozovatelů přenosové soustavy. Dalšími provozovateli přenosové soustavy v Německu jsou společnosti Amprion, TransnetBW a 50Hertz.
TenneT tedy není jediným provozovatelem přenosové soustavy, který kompenzace provozovatelům větrných elektráren vyplácí, nicméně zpravidla na zajištění bezpečných dodávek vynaloží nejvíce financí. V roce 2017 byly náklady společnosti TenneT taktéž ve výši 1 mld. EUR, celkové náklady za všechny provozovatele přenosových soustav pak dosáhly hodnoty 1,4 mld. EUR.