Domů
Obnovitelné zdroje
Španělský blackout oživil debatu o solárních, větrných a jaderných elektrárnách
Přenosová soustava ČR. Zdroj: ČEPS
Zdroj: ČEPS

Španělský blackout oživil debatu o solárních, větrných a jaderných elektrárnách

Dva dny po nejhorším výpadku proudu v historii Španělska stále není jasná jeho příčina. Mimořádná událost ale vyvolala v zemi debatu o obnovitelných zdrojích energie. Španělská energetická společnost Red Eléctrica (REE) sama poukázala na problém s výpadkem fotovoltaické výroby na jihozápadě země těsně před pondělním blackoutem, který přiživil také výzvy místní opozice, aby se nerušily jaderné elektrárny, informoval dnes deník El País.

Firma REE, jejímž hlavním akcionářem je španělský stát, v úterý uvedla, že v pondělí kolem poledne zaznamenala dva případy výpadku výroby energie na jihozápadě země pravděpodobně u solárních elektráren. To způsobilo odpojení systému od evropské sítě a možná i onen blackout, uvedla REE podle španělské televize s tím, že příčina těchto incidentů není jasná. REE vyloučila variantu kybernetického útoku, zatímco španělská vláda, která i na dnešek svolala jednání bezpečnostní rady státu, odmítá o důvodu spekulovat. Kabinet zároveň slibuje udělat vše pro to, aby se situace neopakovala.

„Máme mnoho obnovitelné energie a to je dobré, ale tento zdroj je nestálý, náš energetický systém je vystaven obrovské ideologické zátěži,“ prohlásil v úterý šéf hlavní španělské opoziční strany Alberto Núňez Feijó.

Pravdou je, že obnovitelné zdroje energie (solární i větrné) nejsou vždy dostupné, jelikož fungují pouze tehdy, když je slunce nebo vítr. Někteří je proto kritizují s argumentem, že představují větší riziko pro bezpečnost systému, který musí splňovat určité technické požadavky (napětí a frekvence) ve velmi krátkém časovém horizontu, napsal deník El País. Podle něj také REE v roce 2024 ve své výroční zprávě varovala před těmito riziky.

I ekologové přiznávají, že obnovitelné zdroje energie vyžadují úpravy, aby dosáhly stejné spolehlivosti jako konvenční elektrárny. „Právě Red Eléctrica ale musí stanovit požadavky, které mají technologie obnovitelných zdrojů energie splňovat, pokud chtějí zvýšit bezpečnost systému,“ zdůraznil expert na fotovoltaiku Xavier Cugat.

Cugat také zdůraznil, že solární elektrárny v pondělí naopak pomohly k rychlejšímu obnovení dodávek energie po blackoutu. Nicméně na severu Španělska, kde bylo obnovení dodávek nejrychlejší, zase pomohly jaderné elektrárny z Francie.

Experti citovaní deníkem El País také popsali výhody tepelných elektráren, které jsou podle nich „jako auto, u kterého můžete silněji sešlápnout nebo uvolnit plynový pedál“, abyste vyřešili problém. U větrné a fotovoltaické energie to neplatí, protože ty fungují na maximálním výkonu, který jim vítr nebo slunce v daném okamžiku umožňuje.

Nicméně podle Josého Luise Domíngueze z katalánského ústavu pro výzkum energie (IREC) lze například u větrné energie využít rotaci stroje k dosažení zvýšeného výkonu. U fotovoltaické elektrárny by se dal tento problém podle něj řešit tím, že by pracovala na nižší úrovni výkonu, aby se zajistila rezerva pro kompenzaci případných výkyvů.

Španělsko je světovým lídrem v obnovitelných zdrojích energie. Podle deníku El País dokonce několikrát jeho soustava dosáhla toho, že energie byla na několik hodin ze sta procent pouze z těchto zdrojů – například letos 16. dubna či v květnu 2023. V pondělí, v den výpadku proudu v celém pevninském Španělsku, také převažovala výroba energie z obnovitelných zdrojů. Ve 12:32 byl podíl této energie na momentální spotřebě podle Cugata kolem 70 procent. V tom okamžiku dodávaly elektřinu také jen čtyři ze sedmi jaderných reaktorů.

V pondělí ve 12:33 zaznamenali ve Španělsku v elektrických sítích „velmi silné kolísání toků energie“, které bylo způsobeno poklesem výroby elektřiny během pěti sekund o 15 gigawattů, což v tu chvíli odpovídalo zhruba 60 procentům spotřeby. Výkyvy způsobené tímto poklesem, jehož příčiny se stále vyšetřují, vyvolaly odpojení španělské elektrické soustavy od evropské, přes propojení s Francií.

Ve Španělsku je pět aktivních jaderných elektráren s celkem sedmi reaktory v provozu. Podíl jaderné energie v systému klesá i kvůli tomu, že jaderné elektrárny ve Španělsku nejsou schopny konkurovat těm solárním a větrným v cenách, za které elektřinu nabízejí, napsal dnes deník El País.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(67)
Štěpán Major
1. květen 2025, 08:24

Tady se můžete podívat na článek o španělském kolapsu sítě

telegraph.co.uk/ world-news /2025/04/29/ travel-chaos-continues-power-returns-spain-portugal/

Název článku je: Spain power cut ‘caused by solar farm failures’

Country’s national grid operator rules out a cyber attack as the reason for the blackouts

Klíčový bod článku: Před dvěma měsíci vydal španělský provozovatel rozvodné sítě veřejné varování před kolapsem sítě, které odpovídá zákonu o burze cenných papírů – protože vysoký podíl obnovitelné energie hrozí zhoršením stability sítě!

Slavomil Vinkler
1. květen 2025, 18:58

Setrvačné hmoty jsou obtíž. Musíte je roztočit, a pak roztáčení odstavit kvůli ztrátám. No před mnoha lety PBS Brno dodala do Bratislavy jih a do Dětmarovic turbíny poháněné leteckými motory. Za chodu bylo možno odpojit spojky turbína - generátor a provozovat jako rotační kompenzátor.

Josef
2. květen 2025, 11:38

Zde si naklikejte podíl elektřiny z FVE vůči zatížení sítě a porovnejte si Španělsko s Německem a zjistíte, že problém není podíl FVE, ale regulace.

Němci v poledne blackout nemají.

https://oenergetice.cz/energostat/power/generation-online/germany/2025-04-27/2025-05-03

Martin Prokš
2. květen 2025, 11:43

Dobrý den,

Já spíše čekám, kdy se toto stane Německu. Letos již nejméně 7x měli srovnatelnou nebo i mírně vyšší (okamžitou) výrobu z FVE+VTE, než spotřebu. V ty momenty jsou naprosto odkázáni na přeshraniční výpomoc - cpou kamkoli cokoli co procpou. Jestli se stane kdekoli závada a v důsledku toho spadnou přeshraniční linky, tak bude během několika vteřin celé Německo ve tmě přesně stejně jako to Španělsko a Portugalsko.

Heil Gréta!

Emil
2. květen 2025, 12:37

Německo má ten luxus, že mu díky jeho geografické poloze setrvačnost poskytuje synchronní propojení se všemi okolními zeměmi, oproti tomu Španělsko (s Portugalskem) má jen relativně slabé synchronní spojení s Francií a pokud to ještě selže, je odkázáno jen samo na sebe.

Petr Vojvo
30. duben 2025, 10:57
Martin Hájek
30. duben 2025, 12:33

Mám takový dojem, že se na Iberském poloostrově jednoduše vykašlali na zajištění minimální úrovně setrvačnosti, kterou zřejmě nikdo nekontroloval a neřešil. Je to přitom jednoznačně podmínka bezpečného provozu a třeba v Británii běžně kvůli jejímu plnění omezují výrobu elektřiny z větrných elektráren. Provozovat celou soustavu jen na elektřině ze střídačů prostě nejde, je to recept na průser. Chlubení se 100 % OZE je pak snadné přirovnat k tomu, když se někdo chlubí, že jeho auto jede 200 km/h, ale nezajímá se o to, jak mu fungují brzy a pak se diví, že narazil do stromu...

Honza Nedvěd
30. duben 2025, 18:50

Jak se taková setrvačnost měří a kdo prosím stanovuje její minimální úroveň? Kolik ta setrvačnost je v naší národní síti? Jaké jsou hodnoty setrvačnosti třeba soustrojí bloku Temelína a Dukovan? Ve Španělsku už dosahovaly i většího podílu oze, proč síť nezkolabobala tenkrát ale až teď? Spousta otázek, že?

Emil
30. duben 2025, 19:12

1) Spíš se počítá než měří - z telemetrie jednotlivých generátorů připojených do sítě a z chování frekvence při poruchách.

2) Její minimální úroveň se stanovuje právě tak aby nebyla překročena maximální přípustná rychlost změny frekvence v případě nějaké projektované poruchy.

3) Průměrná setrvačnost jednoho jaderného bloku se udává kolem 6000 MWs.

4) Síť ve Španělsku zkolabovala až teď proto, že až teď došlo k nějaké iniciační poruše, která celé to domino spustila.

Martin V.
1. květen 2025, 15:42

Setrvačnost 6000 MWs / 500 MW = 12 sekund nominálního výkonu (uložená kinetická energie). Ostatní klasické elekrárny to mají podobně? Myslím uhelné a vodní. Většina větrných elekráren jede taky přímo na 50 Hz (kromě bezpřevodovkových typů firmy Enercon, které mají variabilní otáčky a pak střídač), takže nějakou setrvačnost taky má.

Víc než před rokem se u článku o "největší baterii v Česku" (10 MW / 10 MWh) problém setrvačnosti diskutoval. Tenkrát mě zaujalo, že "klasická setrvačnost" je zadarmo, kdežto za tu "umělou baterkovou" se musí platit. Jestli není na čase tohle změnit.

Emil
1. květen 2025, 16:52

Je to pro průměrný jaderný blok, který je větší než dukovanský, navíc v tom hraje roli typ turbíny - půlotáčkové mají větší setrvačnost než plnootáčkové, které jsou v Dukovanech. Plynové a vodní elektrárny mají nižší setrvačnost ale stále významnou, větrné elektrárny většinou setrvačnost neposkytují vůbec. Viz např. zde:

oxfordenergy.org/wpcms/wp-content/uploads/2023/09/Insight-135-Meeting-the-Challenge-of-Reliability-on-Todays-Electricity-Grids.pdf

Honza Nedvěd
30. duben 2025, 20:27

6 GWs setrvačné energie je pro jakou změnu frekvence? Pokud je to tak důležitý parametr zdroje, tak by to snad mělo být uvedeno jako hodnota u každého zdroje, ne?

A energetická soustava by měla mít jasně definovaný požadavek na bezpečný provoz. Zdá se, že tady něco nehraje.

Jaká je krátkodobá pretizitelnost generátoru aby vůbec mohl tuto setrvačnou energii dodávat?

Všichni o tom plkají jen svoje skálopevné pocity, ale evidentně o tom nic neví. On to bude takový poloslaměný panák.

A ano, zde je nutné s Emilem souhlasit. Došlo k nějaké poruše, nevíme vůbec jaké, ani jaký byl mechanizmus řetězové reakce rozpadu sítě. Vypadly všechny zdroje, např jaderné totálně. Ovšem fanatičtí hlasatelé svého ideologického názoru mají jasno: můžou za to fve. Aneb návod, jak poznat ideologického bojovníka za svoji jedinou pravdu. Úsměvné.

Honza Nedvěd
30. duben 2025, 20:43

6 GWs setrvačné energie je pro jakou změnu frekvence? Pokud je to tak důležitý parametr zdroje, tak by to snad mělo být uvedeno jako hodnota u každého zdroje, ne? A energetická soustava by měla mít jasně definovaný požadavek na bezpečný provoz. Zdá se, že tady něco nehraje.

Jaká je krátkodobá pretizitelnost generátoru aby vůbec mohl tuto setrvačnou energii dodávat? Všichni o tom jen ventiluji svoje skálopevné pocity, ale evidentně o tom nic neví. On to bude takový poloslaměný panák.

A ano, zde je nutné s Emilem souhlasit. Došlo k nějaké poruše, nevíme vůbec jaké, ani jaký byl mechanizmus řetězové reakce rozpadu sítě. Vypadly všechny zdroje, např jaderné totálně. Ovšem hlasatelé svého jediného názoru mají jasno: můžou za to fve. Aneb návod, jak poznat ideového bojovníka za svoji jedinou pravdu. Úsměvné.

Martin Hájek
2. květen 2025, 12:27

Mílý pane Nedvěde, když se rozpadne síť, tak se samozřejmě odpojí i jaderné elektrárny. Ale je potřeba nezaměňovat příčinu a následek. Že v tom španělském blackoutu hrála významnou roli nízká setrvačnost sítě je v podstatě jisté. Že má Španělsko problém a ten problém souvisí s vysokým podílem elektřiny z FVE v určitých časech je také evidentní. Jo, dá se to ještě chvíli zametat pod koberec, ale fyzika se prosadí. Pokud se Španělsko pod vlivem ideologie nepoučí a nepřijme potřebná opatření, tak si ten blackout brzo zopakuje. A potom znovu, a znovu a znovu...

Honza Nedvěd
2. květen 2025, 22:14

Emil 30. duben 2025, 21:14

1) To není pro žádnou změnu frekvence, je to prostě hodnota uložené kinetické energie

tak to je fyzika zakladni skoly, ze zmena kineticke energie zavisi na zmene rychlosti, v nasem pripade uhlove rychlosti nebo frekvence. Pokud jde o celkovou kinetickou energii akumulovanou, pak ovsem takove cislo je zavadejici, nebot generator urcite nemuze dodavat do soustavy vykon do uplneho zastaveni, takze v praxi pujde jenom o zlomek uvedene hodnoty 6GWs. V tom pripade ovsem se bavime o radove desitkach kWh, maximal 100 kWh energie pro jeden temelinsky blok.

Me jde primarne o to, ze je tady spouta radoby odborniku, co mluvi o tvrdosti zdroje, ale absolutne nevi o cem mluvi a uz vubec nejsou schopni ty svoje vyroky jakkoliv kvantifikovat. V podstate Emil je jediny, kdo je schopen uvest nejaky smysluplny udaj o kterem se da diskutovat.

Emil
2. květen 2025, 23:08

1) Na tom že "je to prostě hodnota uložené kinetické energie" a není ten údaj vztažený ke změně frekvence to co píšete nic nemění.

2) Já jsem taky nepsal že "muze dodavat do soustavy vykon do uplneho zastaveni".

Emil
30. duben 2025, 21:14

1) To není pro žádnou změnu frekvence, je to prostě hodnota uložené kinetické energie, a není to ani tak důležitý parametr jednoho zdroje jako soustavy jako celku.

2) Až donedávna to důležitý parametr nebyl vůbec, protože v síti byl vždy dostatek tvrdých zdrojů, které setrvačnost inherentně poskytují. To se teď se zvyšujícím se podílem měkkých zdrojů mění, a začíná to být důležitý parametr hlavně pro menší soustavy typu Skandinávie, Britské ostrovy nebo Pyrenejský poloostrov. Jenomže zatímco v Británii např. vznikl trh se setrvačností, Pyrejenský poloostrov nic takového nemá, a teď je to doběhlo.

3) Energetické soustavy jasně definovaný požadavek na minimální setrvačnost obvykle mají.

4) Nevím o jakých "skálopevných pocitech" píšete.

5) Ve výsledku není až tak podstatné k jaké poruše došlo, ale jak na ni ta síť zareagovala, správně provozovaná síť by se měla s jakoukoliv jednotlivou poruchou vyrovnat. Tato zřejmě správně provozovaná nebyla.

6) "Můžou za to fve" (nebo jakákoliv jiná technologie) je asi jako napsat že za bouračku může auto nebo za vraždu pistole. Může za to jedině nevhodné použití té technologie lidmi, kteří za chod té soustavy zodpovídají.

Josef
30. duben 2025, 23:07

Síť z principu potřebuje dobrou regulaci jen jednou z možností je tzv. setrvačnost výroben nebo tedy kinetická energie točivých strojů. Z principu Vám mohou sít řídit bateriová úložiště se střídači. Podle mě se stalo toto v oblasti velké koncentrace FVE vypadlo nějaké klíčové vedení , tím došlo k přetížení ostatních vedení a celá ta oblast se vyhranila jako ostrov a protože byla silně přebytková , no tak v ní rostla frekvence , zatímco ten výkon chyběl v jiných oblastech ,tam frekvence klesala , ty přebytkové ostrovy se udržely , kdežto tam kde chyběla energie došlo ke koapsu sítě. Což zasáhlo zhruba 1/2 země. Energetici začali z úspěšným obnovováním sítě prakticky hned od výpadku a cca za 10 hodin se jim podařilo obnovit velkou většinu sítě.

Klíčové bylo , že se sít nezhroutila zcela to umožnilo rychlou obnovu.

Milan Vaněček
1. květen 2025, 10:39

tady je technický přístup pomocí polovodičů

entsoe.eu/technopedia/techsheets/static-synchronous-compensator-statcom/

Bob
1. květen 2025, 19:50

Akorát je to ještě ve vývoji a bude to pěkně drahé.

Zatímco turbosoustrojí to dělá z podstaty, bez dalších nákladů.

Perlička: Ta první realizace z 2018 má mechanické spínání!

Josef
1. květen 2025, 21:19

Dnes jsou střídače nastavené tak ,že se jejich výkon pohybuje po definované křivce mezi 50-50,2 Hz mají 100% a tuším 51,2 je 0% výkonu , takže když je v síti problém - přebytek výkonu a stoupne kvůli tomu frekvence a střídače se utlumí , FVE když jsou správně nastavené nikdy nepoloží síť kvůli přebytku výkonu. Bateriové střídače by šly nastavit i na 49,8-47,5 aby začaly dávat z baterií do sítě až do max rezervovaného výkonu je to SW záležitost opět po definované křivce , tím by mohly výrazným způsobem pomáhat síti při problémech. Přitom majitelé by mohly za službu dodávky v případě poklesu frekvence dostat zaplaceno , například ročním paušálem. Pro ČR by to znamenalo záchrannou brzdu větší než je celá vltavská kaskáda, ale zatím to nikdo nepoptává.

Emil
1. květen 2025, 21:57

Problém je že na rozdíl od setrvačnosti tvrdých zdrojů reagují běžné střídače až s drobným zpožděním, takže při nízké setrvačnosti a oscilacích frekvence, k jakým došlo ve Španělsku, mohou ty oscilace vytvářet/zvětšovat, viz např. zde: linkedin.com/posts/artjoms-obusevs-3b456135_power-zhaw-grid-activity-7322590468842635264-I8ax

Honza Nedvěd
2. květen 2025, 22:33

To uvedene zarizeni: static-synchronous-compensator-statcom/

je kompenzator jaloveho vykonu, a jedna se o uplne neco jineho, nerelevantniho k problemu ktery se tady diskutuje.

uvadi se to hned v prvni vete uvedeneho odkazu: A STATic synchronous COMpensator (STATCOM) is a fast-acting device capable of providing or absorbing reactive current and thereby regulating the voltage at the point of connection to a power grid

kde reaktiv current znamena jalovy proud.

Jinak setrvacnikove UPS, anglicky flywheel, se pouzivaji, ovsem kvuli sve male kapacite nejsou moc rozsireny. Neni to nic draheho, ale na reseni dodavky vykonu nekolika desitek sekund (o cemz se tady bavime) naprosto idealni. Presto si myslim, ze BESS je mnohem lepsi reseni, protoze muze poskytovat daleko vice sitovych sluzeb. A to je to co mozna Spanele podcenili.

Martin Hájek
2. květen 2025, 12:34

Milý Josefe, Španělská síť se zhroutila úplně (možná byl někde nějaký malý ostrov), ale blackout byl totální. S těmi střídači se velmi pletete. Jsem dost přesvědčený, že právě to nastavení střídačů FVE byl problém. Kvůli přebytku výkonu a nízké setrvačnosti sítě vylítla frekvence, pak se kvůli nastavení střídačů pro změnu odpojil obrovský výkon, vznikl deficit, který už nebylo jako kompenzovat a byl tu blackout. Zatím všechno nasvědčuje tomuto scénáři.

Honza Nedvěd
2. květen 2025, 21:58

Tak to prosim pane Hajku tyto sve informace necim podlozte, ja jsem nikde zadne vylitnuti frekvence (a zaroven predpokladam ze pri prebytku vykonu by melo vyletnout i napeti) nikde na zadnem grafu nevidel. Pripada mi to z vasi strany jako cista spekulace cloveka, kteremu je vsechno predem jasne.

Emil
2. květen 2025, 22:15

Tady máte graf jak vylétla frekvence: linkedin.com/posts/artjoms-obusevs-3b456135_power-zhaw-grid-activity-7322590468842635264-I8ax

a tady jak vylétlo napětí: x.com/spotdrossel/status/1917855550714323093

Opravdu vám to jenom připadá.

Honza Nedvěd
2. květen 2025, 22:42

Ve vsi ucte, cerpat takoveto informace ze socialnich siti, to snad ani nemuze nikdo myslet vazne. To uz snad zajdu do konzumu a zeptam se Bozeny za pultem, co si o tom mysli ona. Agentura JJP bude urcite spolehlivejsi, toto je ztrata casu.

Emil
2. květen 2025, 23:01

Sice ten graf sdílel výzkumný pracovník univerzity v Zürichu, který se právě sítěmi dlouhodobě profesně zabývá, jak se každý může na pár kliknutí přesvědčit, ale protože to sdílel na sociální síti, tak "Božena za pultem" určitě bude mít lepší graf.

Měl jste napsat rovnou, že ty informace ve skutečnosti ničím podložit nechcete, a že jste člověk "kteremu je vsechno predem jasne".

Honza Nedvěd
2. květen 2025, 23:16

tak to pozor, to jen trapne spekulujete. Proste informace ze socialnich siti jsou obecne zlo a lide to bohuzel nechapou. Ja se necham rad presvedcit, ale opravdu ne takto. to je hloupe. Velmi hloupe.

Bob
2. květen 2025, 23:31

Ale ty informace o náhlých oscilacích frekvence a napětí byly i na důvěryhodnějších webech od zástupců místního správce sítí. Odkazy tu už byly. Na odkazech od Emila je to jen lépe vidět v grafech.

Emil
3. květen 2025, 07:39

"hloupe. Velmi hloupe" je posuzovat kvalitu informace podle komunikačního kanálu kterým je sdělována.

Milan Vaněček
3. květen 2025, 10:21

Honzo, tetokrát Emil opustil svoji obvyklou demagogii a propagandismus, jeho link na linkedin je kvalitní, i ta diskuse v linkedin pod ním.

Nová energetika s dominancí OZE chce jiný přístup k síti než byl ten dosavadní, typický pro klasickou výrobu v točících se generátorech v minulém století.

Nová regulace bude založena na BESS a polovodičové regulační elektronice, prostě časy se mění...

A to chce čas a jak jsem zde psal, silné urychlení plánů na velké bateriové systémy (BESS) ve Španělsku, jejich plánovaných 10 GW BESS v roce 2030 je pozdě, zde musejí Španělé přidat, technologie je dostupná a stále levnější.

Místo urychlování "vytlačování uhlí" pomocí spekulací s uhlíkovými povolenkami

a s tím souvisejícího zdražování elektřiny v EU je nutno urychlit budování sítí pro 21. století, století obnovitelných zdrojů v energetice.

To už žádná propaganda staré energetiky nezastaví...

Emil
3. květen 2025, 10:42

Vaněčku, vy jste ten poslední člověk na světě, kdo může někoho osočovat z demagogie a propagandismu. Sám se nezmůžete na nic jiného než demagogie a propagandismus.

Bob
3. květen 2025, 11:46

Dám zde odkaz na článek (mimochodem z webu obnovitelně).

obnovitelne.cz/clanek/3838/jako-sportak-s-brzdami-z-felicie-spanelsky-blackout-mohly-zastavit-baterie-a-lepsi-distribucni

V něm je pak odkaz na původní zdroj informací z facebooku.

Opět to sice není žádný oficiální zdroj, ale vypadá, že původní informace je kvalitní (data z vnitřní sítě nízkého napětí ve vteřinovém rozlišení). Shoduje se to se střípky informací oficiálních odjinud a vývody jsou umírněné a logické.

Nebudu kopírovat celé o kmitání sítě a nedostatečném tlumení, celkem nová je informace: "Zatím nebylo oznámeno, o co šlo, některé zvěsti říkají, že v prvním případě vypadla fotovoltaika o cca 3 GW někde v Extremaduře, v druhém o 1 GW větrníků v Andalusii. Oficiálně to ale potvrzeno není. "

A to je co říci, že to napsali na webu obnovitelně.

Dále následuje popis možných opatření, včetně těch bez točivých strojů. Nicméně důležité je, že zatímco točivé stroje dělají tu stabilizaci bez dalších nákladů od počátku, tak OZE, hlavně FVE to neumí bez přidání dalšího drahého hardware, které tam ale u FVE není. Většinou tam nejsou ani akumulátory.

P.s. VtE se při kolapsu ve Španělsku ukázaly jako velmi odolné, zůstalo jich v provozu vysoké %.

Opět jeden z důvodů "levné" FV elektřiny. Spoléhá nejen na to že "někdo" za ně zajistí nejen vyrovnávání výkonu v průběhu dne a roku, ale i stabilitu sítě.

Přitom tu stabilitu sítě pro ně mohou zajistit místo točivých strojů drahá zvláštní dodatečně instalovaná zařízení, které jsou zatím instalovaná v rámci Evropy v počtu několika kusů, spíše zatím jako poloprovozní a ve vývoji.

Milan Vaněček
4. květen 2025, 07:39

Je to stejně záhada, proč ihned vypadly a přestaly dodávat do sítě ty tvrdé točivé zdroje (myslím těch pěti jaderných elektráren) a proč hned přešly na chlazení dieselagregáty.

Vždyť ty by měli držet sít nebo aspoň nějakou její lokální část?

Chápal bych to při nějaké katastrofě (zemětřesení a pod, pak automatika zafungovat musí). Ale nic takového nebylo, vypadá to na špatné nastavení ochrany/regulace velkých zdrojů sítě (slunce, jádro, vítr).

Může mi to někdo vysvětlit?

Emil
4. květen 2025, 08:21

Pro někoho kdo vůbec nerozumí energetice to záhada být může, ostatní vědí že všechny synchronní zdroje mají automatické ochrany, které zapůsobí v případě že se frekvence dostane mimo povolený rozsah, aby nedošlo k jejich poškození.

Síť by držely, kdyby jich v ní bylo dostatečné množství, je opravdu "překvapivé" že ji neudrží, když je většina vypnutá.

Milan Vaněček
4. květen 2025, 09:07

A proč ji neudrží alespoň v ostrovu, na které se síť rozpadne a kde je JE největším zdrojem. Vždyť JE bez proudu je mnohem méně bezpečná. Viz historie...

Samozřejmě nejsem energetik jaderných elektráren, proto se ptám.

Emil
4. květen 2025, 09:30

Ten ostrov by musel vytvořit provozovatel přenosové soustavy, to není úkol elektrárny, ale při takhle rychlém poklesu frekvence na to vůbec neměl čas.

Elektrárna může maximálně vytvořit ostrov uvnitř elektrárny s vlastní spotřebou, takže by pak bylo rychlejší najetí, ale na to je ve Španělsku certifikovaný jen jeden blok, který byl zrovna v odstávce.

Bob
4. květen 2025, 11:11

To Milan Vaněček 4. květen 2025, 07:39

JE se odpojily také kvůli bezpečnosti. Nezapomeňte, že zpočátku se spekulovalo i o teroristickém útoku. Kromě toho jejich výkon v síti v době kolapsu byl příliš malý, aby mu mohly zabránit. Dominantní byly FVE s podílem 76%.

Zamyslete se p. Vaněčku raději nad rozdílem (a zkuste vysvětlit) mezi FVE (po kolapsu v provozu jen 29%) a VtE (82%). Jak se liší, že je mezi nimi tak markantní rozdíl? Že by to bylo tím, že u VtE se vyskytuje setrvačná hmota? Nebo je tam hodně VtE staršího typu bez střídačů s pouze mechanickou regulací otáček a frekvence natáčením lopatek? Ale i těch bylo v provozu málo, aby mohly zachránit celek.

Při podobném blackoutu před rokem na Balkáně zůstal ostrov sítě v sousedství uhelné elektrárny. Ani ve Španělsku nezkolabovalo všechno a všude. I zde by bylo záhodno provést důkladnou analýzu výsledky zveřejnit a pak se z nich poučit.

Omega
30. duben 2025, 13:55

Představte si situaci - máte 7GW tvrdého výkonu v jádru ale neprovozujete je.

Jinak jsem se podíval na electricity map - 28.4 byla spotřeba španělska 28.2GW + 4 GW exportovali do portugalska/maroka/Francie. 2.73GW dodávali JE, 2.85GW voda, 1.81GW plyn. To je 7.4GW výkonu v "tvrdých zdrojích" a 25GW výkonu v "měkkých zdrojích"

V okamžiku, kdy měkké zdroje v řádu vteřin změnili výkon o 15 GW (tj 2x výkonu tvrdých zdrojů), tak to síť neustála.

Pokud by v síti v té době bylo 15 GW "tvrdých zdrojů" - tak se "měkkým zdrojům" nikdy nepodaří tu síť rozkolísat takovým stylem až spadne.

(Tvrdý zdroj = zdroj, kde se používají velké setrvačné hmoty, které mechanicky kompenzují nedostatky/přebytky,

Měkký zdroj = zdroj, který softwarově kompenzuje nedostatky/přebytky)

Bob
30. duben 2025, 14:19

Technická:

Softwarová kompenzace nedostatku výkonu nefunguje, pokud u toho střídače není akumulátor. Snad s výjimkou doby v řádu tisícin až nízkých setin sekundy, kdy by to mohly pokrýt kondenzátory obsažené v tom střídači.

Nevím, jak ve Španělsku, ale u velkých FVE nebývá akumulace zpravidla žádná.

A znovu připomínám, že ve Španělsku jsou v grafech solární výroby zahrnuty i solární termické elektrárny s instalovaným výkonem 2,3 GW s parním kotlem, turbínou a generátorem a schopností i z akumulace dodávat výkonem 700 MW.

Petr Zelený
30. duben 2025, 14:27

S těmi tvrdými zdroji máte jistě pravdu a přijde mi že druhý problém je systém obchodu s elektřinou. Pro každý interval se obchoduje které zdroje pojedou a které ne. Bylo to vidět i v tom Španělsku v 9:00, kde došlo k vypnutí větru v Portugalsku a zapnutí slunce ve Španělsku. Portugalsko se stalo z exportéra 2GW najednou importérem. Tento neřízený přechod sestřelil frekvenci až v Praze, ale síť to ustála i ve Španělsku. Slunce, vítr i jádro jsou bezemisní zdroje a všechny mají prakticky nulové provozní náklady na vyrobenou kWh. Jádro má sice nějaké provozní výdaje, ale mzdové apod. hradí ať vyrábí nebo ne a odstávky na výměnu paliva jsou také dopředu dané, takže ušetřené palivo nic neřeší. Na trhu se ale obchoduje elektřina z těchto zdrojů na konkrétní hodinu za nějakou cenu. Ta cena ale neodráží náklady za kterou zdroj vyrábí - ty jsou nula, ale nějaký systém dotací a podpor - někdo má garantovanou cenu, někdo tržní premii atp. a ty proti sobě soutěží s klasickými zdroji které náklady na palivo mají ale dáte jim povolenku ne moc závislou na výši emisí - viz. LNG a uhlí. Ekonomický smysl tahle aukce nemá , to jsou umělá čísla - investiční náklady už jsou utopené, je to jen politická věc v jakém pořadí jdou. Pak to dělá tyhle vlny. Jaký mělo smysl to přepnutí v 9 hodin ? Jaký smysl má, že Španělsko exportovalo do Francie a ta si kvůli tomu utlumilo výrobu z jádra ? Ekonomicky ani ekologicky to nedává smysl a ulehčilo by se přenosovému vedení, kdyby si ve Španělsku utlumili FVE aby nemuseli vyvážet. Kdyby místo toho byly na všechny tyto zdroje kapacitní platby a byly placeny ne za dodávku ale za povinnost na požádání dodat ve smluvenou hodinu až domluvený výkon, tak by řízení sítě to mohlo lépe řešit. Nebude tak šíleně přepínat v obchodních intervalech zdroje. Odstaví si zdroj který potřebuje - když bude na severu Španělska foukat, odstaví FVE na severu a ne podle ceny random v celém Španělsku aby ulevila přenosové síti. Nebude vyvážet do Francie, když si poradí sama. Ekonomicky je to jedno a řídit se to bude lépe. Chápu, že investiční náklady se musí rozpočítat do provozu, ale kapacitní platby jsou ještě pro provozovatele možná lepší, než garantovaná cena a pro dispečink také lepší, že si sám může říct kdo bude dodávat a je to multikriteriální výběr podle toho co má aktuálně největší prioritu - potřebuje nezatěžovat přenosovou soustavu, stabilní zdroje, nízké emise ....

Bob
30. duben 2025, 18:36

Kapacitní platby za vyrobenou elektřinu ne. Kapacitní platby jen za čekání (pohotovost k výrobě).

Je potřeba, aby všechny zdroje šly na burzu s celkovými náklady. Nejlépe tak, aby byly schopny dodávky dle požadavků odběratelů.

Ostatně si myslím, že ve skutečnosti si do té nabídkové ceny na burze musí dát i OZE alespoň částečně i náklady investiční (splátky úvěrů). Jak by mohly hlavně v budoucnu přežít třeba v létě ve Španělsku, kdy začínají být často závěrnými elektrárnami společně s jádrem (pokud to obchoduje na spotu), které je na tom podobně.

Milan Vaněček
30. duben 2025, 18:33

Tady jsem si přečetl technický rozbor blackoutu,

pv-magazine.com/2025/04/30/is-solar-really-the-root-cause-of-spains-massive-power-outage?

a tady si přečtete co je to STATCOM

www.entsoe.eu/technopedia/techsheets/static-synchronous-compensator-statcom/

Ale chce to specialistu, aby to nám laikům vysvětlil.

Milan Vaněček
30. duben 2025, 18:40

Přidal jsem technické odkazy o problému "jak se to stalo", zatím to zde schvalují,

tak tady je jenom důležitý závěr článku:

This will confirm whether the blackout was caused by solar, the interconnector tripping, abnormal system behavior, or overlapping contingencies.

“Overall it must be said that once more the transmission system demonstrated to be the elephant in the room, that there cannot be any transition without a proper planning and operating transmission system,” Mansoldo concluded.

“This suggests avoiding words like ‘acceleration,’ ‘fast,’ and ‘quick’ within energy transition implementation processes, as rush can be a bad advisor, and slow down allowing a detailed step-by-step understanding approach to transmission planning and operation of the future energy system.”

Milan Vaněček
1. květen 2025, 10:31
Emil
1. květen 2025, 10:45

Takže vyjádření PR-oddělení bychom už měli...

Štěpán Major
1. květen 2025, 10:48

Jak překvapivé! Solárnický časopis se pokouší popřít fakt, že destabilizici sítě byla způsobena nerozumně velkým podílem solárních elektráren v energetivkém mixu. Den předtím kolapsem enegetiky, se Bruno Burger a Solarpapst Stefan Krauter z Fraunhofera , čili lidé propgující soláry jako vy, že brzo pojede ve španělsku pouze PV. Takto se Vaněčku seriózní vědec ani technik nechová! Máte se být vědom reálných kladů i limitů technologie na níž pracujtete!

Milan Vaněček
1. květen 2025, 12:31

Štěpáne, přečtete si ten článek a i ten odkaz, jak se to řeší (bude řešit) na entsoe.eu.

Časy se mění, energetika též, je potřeba řešit spoustu problémů abychom měli čistou a levnou elektřinu. A jak článek uzavírá (a já to říkám neustále) nespěchat, ještě dlouho bude koexistovat stará a nová energetika, uhlíkové odpustky jsou to nejhorší pro energetický přechod založený ne na ideologii ale na technickém pokroku,

ti co chtějí vše hned jsou magoři.

Bob
1. květen 2025, 11:55

Kopíruji část prohlášení:

"Hlavním problémem výpadku je podle Mansolda to, že španělská elektrická soustava fungovala za neobvyklých podmínek, s vysokou penetrací obnovitelných zdrojů ve velké propojené síti, která může být náchylná k nízkofrekvenčním oscilacím, pokud není řádně utlumena."

"Překrývání takového chování s určitými nepředvídanými výrobními událostmi může zhoršit frekvenční oscilaci generující podmínky rozsáhlého odpojení výroby, zvýšení výroby a nesymetrie zátěže, přičemž systém se zhroutí,"

Je to velmi podobné tomu, co jsem napsal na jiném místě.

Dokonce i na pv magazine připouštějí, že problémem je vysoká penetrace OZE (ve Španělsku bylo těsně před kolapsem 76% spotřeby vyráběno z FVE).

Jen zatím odmítají, že prvotním spouštěčem byla nějaká(é) FVE. Což se zatím neví.

Je zřejmé, že právě to tlumení oscilací nejsou střídače bez akumulátorů schopny zajistit. Třeba jako to dělají i bez nějakého řízení točivé stroje.

Milan Vaněček
1. květen 2025, 12:24

Bobe, Vy jste článek nepochopil. To že jak říkáte "problémem je vysoká penetrace OZE",

to není problém, to je řešení jak mít levnou a čistou elektřinu.

(Emil dával včera na Twitter, jak je v dubnu elektřina ve Španělsku extrémně levná, ráno od 9 hodin do 19 h navečer. Cena cca 10 EUR/MWh). Což je z jeho hlediska energetika, který chce maximálně vydělávat na elektřině něco hrozného,

ale z hlediska průmyslu a obyvatel něco vynikajícího (to říkám zase já).

Problémem je stará síť a její zatím ještě dokonale nezvládnuté řízení.

To musí Španělé i většina EU urychleně a PRIORITNĚ řešit.

Bob
1. květen 2025, 15:49

To, že hlavní problém "je vysoká penetrace OZE", v tom prohlášení říká pan Mansold. Umíte číst?

Milan Vaněček
1. květen 2025, 16:29

Bobe anglicky číst umím, nenechávám si to strojově překládat

A tady máte co říká Mansoldo, cituji, samozřejmě anglicky: "Mansoldo dismissed speculation that the blackout was caused by an excess of renewable energy, stating that curtailment easily resolves such issues"

Emil
1. květen 2025, 16:46

TroII Vaněček o mně opět šíří lži.

Slavomil Vinkler
1. květen 2025, 18:17

No jiné výkonější střídace, čtyřkvadrantové a nesymetrické, měniče udržující kvalitu sinusovky, a k tomu baterie a silnější vedení a větší trafa. No úplně zadarmo. Nekupto.

Bob
1. květen 2025, 18:57

To, co píšete p. Vaněčku je ale úplně jiná věta z jeho výroku a nevylučuje se to s tím, co jsem okopíroval v překladu. A taky jsem napsal, že jestli jsou prapůvodcem problému OZE (FVE) je zatím jen spekulace a odpovídá to významově tomu co jste z jeho výroku uvedl Vy (v překladu: "Mansoldo odmítl spekulace, že výpadek byl způsoben přebytkem obnovitelné energie").

Co se týká omezování OZE (hlavně FVE), tak je zjevné, že ve Španělsku to buď nefungovalo vůbec, nebo nebylo schopno následnému výpadku zabránit. Připomínám, že před kolapsem bylo Španělsko s výrobou výrazně v plusu ke své spotřebě a to ze 76% z FVE.

Bob
1. květen 2025, 19:08

To Slavomil Vinkler 1. květen 2025, 18:17

Další problém běžně používaných střídačů je, že ony se nesnaží udržet frekvenci na dané hodnotě (v daném povoleném rozmezí). Ony se jen snaží nelišit od frekvence okolní sítě. Pak až se ve vleku (třeba kvůli poruše v okolí) dostanou mimo limit, tak se automaticky odpojí.

Oproti tomu třeba v takové parní elektrárně regulátory tu frekvenci aktivně upravují na požadovanou hodnotu v povolené toleranci pomocí regulátoru otáček turbíny.

Milan Vaněček
1. květen 2025, 19:15
Milan Vaněček
1. květen 2025, 19:16

reakce na Emil 16:46

Milan Vaněček
2. květen 2025, 09:26

Emil, včera, 16:46 dovede jednou krátkou větou napsat hned 2 lži.

Ad redakce: a omluvit se nedokáže.

Emil
2. květen 2025, 12:39

V diskutovaném odkazu se nepíše vůbec nic o "hledisku energetika, který chce maximálně vydělávat na elektřině", lháři. Jediný kdo by se tu měl omlouvat jste vy sám, Vaněčku.

Karel Valenta
30. duben 2025, 21:52

Popis energetické sítě ve VB a jejích problémů :

youtube.com/watch?v=hHIuPPtsAUg

Značnou část autorka věnuje udržení správné frekvence v síti. Bez setrvačných hmot v síti ji popisuje jako méně stabilní, můžete to srazit pírkem.

Takže při převaze OZE bude nutné mít s síti elektricky roztočené setrvačné hmoty, např. vyřazené plynové turbíny. Další krám v síti, který bude kvůli OZE nutné platit.

Slavomil Vinkler
1. květen 2025, 19:01

Setrvačné hmoty jsou obtíž. Musíte je roztočit, a pak roztáčení odstavit kvůli ztrátám. No před mnoha lety PBS Brno dodala do Bratislavy jih a do Dětmarovic turbíny poháněné leteckými motory. Za chodu bylo možno odpojit spojky turbína - generátor a provozovat jako rotační kompenzátor.

Slavomil Vinkler
1. květen 2025, 19:26

To bob.

I střídače mohou být vybaveny regulátorem frekvence typu p charakteristika, pokud mají jakousi rezervu v energii. No není to za pusu.

Slavomil Vinkler
1. květen 2025, 19:34

To bob. A u regulátorů turbín, i malých koček, se vyžaduje primární p, (případně pid v ostrově), sekundární a terciární regulace dle síťaře a obyčejně i regulace THDI a THDU.

Bob
1. květen 2025, 20:05

Pan Vaněček tu jinde dal odkaz na takové sofistikované střídače pro regulaci, jenže ty se nedávají k běžným OZE (FVE). Běžně ani nejsou v solárních parcích ani akumulátory.

Z jeho příspěvku vyplývá, že je to ještě ve vývoji a bude to hodně drahé. Zatímco točivé stroje to dělají dávno a bez dalších nákladů na hardware.

Ano v parních elektrárnách mají několik stupňů regulace.

1) Pasivní regulace po dobu jednotek sekund setrvačností turbíny a generátoru

2) Aktivní regulace ovládáním ventilů páry a otáčkami turbíny. Pro dobu následující.

3) Regulací produkce páry přísunem paliva/regulací reaktoru pro dlouhodobou regulaci.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se