V rozpravě EP o blackoutu ve Španělsku znělo i volání po jádru

Super, že nikdo neví co se přesně stalo, proč se to staly a jaký byl mechanismus děje. Ale přesto všichni mají na věc silné názory.

Fraunhofer institut už má video s rozkmitanou španělskou soustavou (Malaga) versus klidná soustava v Německu (Franfurkt). Má podrobná rychlá data, která zobrazují i rozpad = překročení 90° fázového posunu mezi těmito místy evropské soustavy. V čase pod 3s bylo vymalováno a Španělsko utíkalo fázovým posunem do pryč mimo synchronizaci.

spain.news-pravda.com/en/spain/2025/04/30/4278.html

Takže se toho už moc nedozvíme, vyšetřování je tajné :

MADRID, 30. dubna. /tass/. Španělská národní soudní rada se rozhodla vyhlásit tajné řízení v případu souvisejícím s rozsáhlým výpadkem proudu v zemi 28. dubna. Uvádí se to v tiskové zprávě soudního orgánu. Podle jejích informací soudce „Jose Luis Calama na žádost státního zastupitelství vyhlásil tajné řízení v případu zahájeném za účelem vyšetřování, zda pondělní výpadek proudu ve Španělsku, který postihl celý poloostrov, mohl být aktem počítačové sabotáže.“

TASS? Pravda? Ale fuj.

Dejte lepší odkaz.

Konečně jsem si mohl přečíst rozumný názor (z Francie) na problematiku blackoutu ve Španělsku a jak je nutno jej řešit v 21. století,

jednoduše popsaný a i s nabídnutým řešením,

tak to zde, jako laik, doslova uvádím:

"Like most European systems, the Spanish grid is meshed: it is composed of interconnected zones that constantly exchange electricity. When a disturbance occurs in one of these zones, such as the sudden loss of a generating unit or a major piece of infrastructure, a local imbalance between generation and demand appears, causing the frequency to drop immediately below the 50 Hz reference.

This phenomenon, though well understood in theory, takes on a new dimension in a system where solar and wind resources are extensively deployed and geographically distributed. In such a system, the behavior of inverters becomes critical to local grid stability. When frequency drops sharply in a given zone, these digital generators could help support the network – if they were allowed to remain connected. TO JE TEN HLAVNÍ VZKAZ.

Yet under the current European grid code, these installations must automatically disconnect when frequency falls below the 48 Hz threshold. This protection mechanism, inherited from a grid paradigm based on rotational inertia, deprives the system of valuable power precisely when it is most needed. This premature withdrawal worsens the local imbalance, accelerates the frequency drop, and may trigger a cascade of further disconnections across neighboring zones. In this way, through a domino effect, an isolated event escalates into a widespread collapse, like a house of cards falling piece by piece."

To jsou drsné pokusy s lidmi, 10 mrtvých.

Takže jestli to čtu správně - je nutné povolit FVE a VTE dodávat do sítě i když je tam enormní přebytek energie a frekvence naroste nad 52 Hz.

Ale reálně - tam nenastal nedostatek energie - takže neexistuje důvod proč by frekvence klesla pod 48 Hz, kdy by se měli elektrárny odpojovat. A kdyby tam byla dostatečná setrvačnost, tak mají elektronické invertory dostatek času (desítky vteřin než frekvence klesne z 50 na 48) na adaptaci.

A ano - řešení existuje - jen je (jako vždy když vidím vaše komentáře) drahé a zvyšuje celkovou cenu elektřiny (a tím reálně zdražuje OZE zdroje)

Invertory nepotřebují dostatek času na adaptaci. Umí to udělat proklatě rychle.

Jen musí mít právo to udělat.

Po vyskočení frekvence příliš vysoko a tedy přebytku energie na straně zdrojů by měly omezit svůj výkon, ale nikoli se skokově odpojit. Při poklesu pod jmenovitou frekvenci by se měly naopak snažit posílat do sítě co nejvíc, a to v mnohem širším tolerančním poli. A snažit se tak frekvenci zvednout místo odpojení a kapitulací.

Ty střídače by měly snižovat svůj výkon plynule v rozmezí té frekvence 50-52 Hz a tak zabránit odpojení. Pravděpodobně to ale dobře nedělaly, když byly těsně před kolapsem dominantním zdrojem ve Španělsku. Jak už to překročí těch 52, musí se odpojit vše. To neplatí jen pro střídače. A je to z dobrých důvodů. Došlo by k poškození mnoha zařízení. Více jsem rozepsal v jiném příspěvku.

No a po hromadném odpojování zdrojů je pak z nadbytku najednou kritický nedostatek.

Nemyslím si, že to je otázka práva ohledně střídačů. Leda tak princip, že OZE mají prioritu a všichni ostatní musí skákat podle toho, jak ona píská. Prvotní je scestný přístup, že je tzv. správné valit do sítě vždy jen maximum výkonu z fotovoltaiky (nenažranost provozovatelů) a zachraňovat stabilitu sítě musí provozovatel soustavy. Logicky tak je alespoň mez (maximální frekvence), při které se ty měniče musí automaticky odepnout. Tedy jednotně debilní SW střídačů. Ten Vaněčkův (španělský) vzkaz se jaksi míjí s příčinou toho blackoutu. Ta byla, jak se dosud jeví, přesně opačná: nadbytek FVE výkonu, malý podíl stabilizačních roztočených hmot a z toho titulu rozkmitání soustavy měničů mezi sebou. Nestabilita vedla až k překročení toleranční meze frekvence, která vyústila ve vypnutí podstatného podílu střídačů na výrobě. Z nadbytku se stal rázem nedostatek, který už malý podíl klasických zdrojů neustál. Řešením není čekat na nějakých kritických 48Hz, ale takové řízení střídačů, které nebude maximalizovat výkon do sítě, ale bude priorita držet frekvenci. Při nadfrekvenci plíživě a tlumeně ubírat výkon, při podfrekvenci plíživě a tlumeně přidávat výkon až k maximu. Samozřejmě, že u střídačů chybí přetížitelnost klasických zdrojů, kde výkon okamžitě dodá energie z roztočeného soustrojí.

Stačila by ale povinnost pro provozovatele FVE mít současně i krátkodobé úložiště stejného výkonu (minimálně na 15 minut) a pak by taková FVE mohla stabilizovat síť při podfrekvenci krátkodobě třeba dvojnásobným výkonem.

presne tak - povinnost mat dostatocnu baterku a hlasit vopred dodavany vykon (ako kazda ina elektraren) a tym by sa minimalizovala socializacia nakladov regulacie ..

Přesně tohle jsem tu psal už v několika postech hned od toho kolapsu. Dokonce téměř stejnými slovy.

Prostě OZE situaci mohly pomoct, ale nesměly. Místo toho mají nastaveno, že nesmí pomoct, ale naopak svým okamžitým odpojením dále uškodit.

Tak opět a zas zopakuju své přesvědčení, že chyba ve Španělsku byla v řízení sítě, nikoli v OZE jako takových.

A že vypouštění balónků, že za to můžou OZE a tak jsou španělští energetici bez viny protože to byl "zásah vyšší moci", má sloužit k jejich vyvinění. protože tenhle exces bude proklatě drahý.

Prosím vás, tak jak za smrt nemůže nůž nebo pistole, tak za to nemohou oze, ale lidi, co to špatně provozují. O tom je celá řeč.

"..Prostě OZE situaci mohly pomoct, ale nesměly. Místo toho mají nastaveno, že nesmí pomoct, ale naopak svým okamžitým odpojením dále uškodit...

az na to, ze OZE vdaka svoje charakteristike vyroby a "riadenia" a hlavne ze v case vypadku boli dominantny zdroj, tak tuto situaciu sposobili neriaditelnymi rozkmitanim siete z uz jasnym nasledkom .. na to aby mohli v takychto situaciach pomoct, bude nutne ich vsetky odpojit a pripajat ich za inych podmienok (podmienka akumulacie, ziadna priorita valit naplno do siete kolko vladzu, ina regulacia/striedace, ...)

Pane Vaněčku, všechny zdroje se musí při poklesu frekvence (pod 48 HZ) odpojit a to z dobrých důvodů: došlo by k poškození mnoho spotřebičů u odběratelů, ale také samotných elektráren. V parních třeba významný pokles výkonu čerpadel chlazení, nebo doplňování vody v kotlích, poruch řídících systémů, ale také rezonanci lopatek turbín vedoucí k jejich nevratnému poškození.

Síť je nutno bezpodmínečně udržet někde mezi 48-52 Hz. Jednotlivé zdroje, včetně střídačů by měly frekvenci v té toleranci udržet. K tomu se pojí ovšem i povolená tolerance napětí a fázového posuvu. My ale uvažujeme hlavně tu frekvenci, která ukazuje na nedostatek/přebytek výkonu.

Problém běžných střídačů FVE, apod. je, že ony se tu frekvenci nesnaží udržet v toleranci, ale kopírují frekvenci okolné sítě. Když vlivem poruchy místně klesne frekvence na např. 47,9 Hz, tak všechny okolní střídače také sníží svou frekvenci na 47,9. Což samozřejmě způsobí nejen jejich odstavení, ale i všech dalších okolních "výkonově slabších" a až jich bude hodně, tak to odstaví i velký točivý zdroj, který se tu frekvenci snaží udržet.

Prvním předpokladem (kromě dalších úprav), aby střídače mohly umět stabilizovat síť by bylo doplnění každého takového střídače alespoň akumulátorem. Bez něho logicky nemůžete výkon na povel zvýšit. Ovšem ty běžně OZE se střídačem (hlavně velké solární parky) je nemají. Teprve pak by teoreticky mohly simulovat několik stupňů regulace běžných v parních elektrárnách. Od té pasivní (několik sekund) setrvačností až po ty dlouhodobější aktivní regulací páry a dlouhodobé dávkováním paliva.

Ne, akumulátory na to nepotřebují. Invertor není rotační zdroj.

Potřebují jen mít právo to dělat, a to v současnosti nemají.

ad Mex: děkuji, že jste to jako člověk co střídačům nejen rozumí, ale i je navrhuje, potvrdil údaje toho zdroje, který jsem tu citoval.

Je to už zcela jasné: v 21. století s explosivním růstem čistých obnovitelných zdrojů pro výrobu levné elektřiny potřebujeme i nové předpisy a nové způsoby řízení této nové výroby elektřiny.

Energetici klasických zdrojů 20. století - pochopte to.

To Mex 8. květen 2025, 03:34

Ale já nepíši jen o udržení frekvence, ale i napětí v povelené toleranci a rovnováhy výkon/příkon v síti.

A to opravdu nejde u OZE se střídači bez akumulátorů.

Tedy ještě by byla druhá možnost (i když ne zcela adekvátní parní elektrárně) a to, aby ty střídače při běžném provozu omezovaly svůj výkon na cca 80-90% a tu rezervu měly pro regulaci "nahoru", když jí bude potřeba.

Už vidím to "nadšení" v komunitě např. FVE (kdyby měly mít povinnost doplnit vše potřebné), když i taková jednoduchá úprava software, aby byl střídač asymetrický je jim dlouhodobě "trnem v oku".

Někteří, jako p. Vaněček tu sice popisují, co by střídače mohly umět, ale pokud by to měly za povinnost (alespoň ty velké FVE), tak by byl první, co by protestoval.

Potřebují vše, i povinnost, i schopnost =HW + SW, i akumulaci. Ne, že ne. A nic z toho nemají.

Mex 8. květen 2025, 03:34

".. Ne, akumulátory na to nepotřebují. Invertor není rotační zdroj. ..Potřebují jen mít právo to dělat, a to v současnosti nemají. .."

ano, ale za podmienky, ze nikdy nebudu pri standardnej prevadzke dodavat viac ako cca 80% dostupneho vykonu (len nastrelene cislo, to by sa muselo nastavit v zavislosti od lokality/celkovek penetracie/inych parametrov) aby boli schopny riesit problemy ak + aj -

Bob 7. květen 2025, 23:25

Díky za info. V Austrálii to řeší tak, že když se má do sítě připojit velký FVE park, tak to povolí, až když si zároveň sežene vyřazenou plynovou turbínu, která je roztáčená z připojené FVE elektricky. Takže musí platit a udržovat další krám kvůli stabilitě sítě.

Nedobrý den,

Dávám si černý puntík za reakci na Vaněčka :(

Pan Vaněček moc dobře ví (měl by vědět), že jím citovaný text je polopravda účelově upravená/zamlčená, aby autorovi vyšlo co chce. Pan Vaněček má několik titulů v oblasti elektro, nebo fyziky a celý život pracovat ve výzkumu a vývoji v oblasti opto-elektro-fyziky. Takže ví (měl by měl vědět) o elektro-dynamice, rychlosti šíření signálu, významu silových propojení, zachování energie, problémech s fázovým rozdílem, frekvenční odchylkou, ...

On moc dobře ví, že vnitrostátní síť je poměrně robusní a je docela obtížné docílit výrazné LOKÁLNÍ změny frekvence, aby to LOKÁLNĚ vyhodilo ochrany na zdrojích v širokém okolí. Propojená síť se v tomto chová velmi velmi jednotně a brání se rozpadu na frekvenční ostrovy - rychlost šíření signálu dráty je (skoro) rychlostí světla a celá Evropa je v tomto směru jeden poměrně krátký drát. Ale když už na ten rozpad na frekvenční ostrovy má dojít, pak k rozfázování dojde v úzkých hrdlech, kudy je v případě vznilé nerovnováhy třeba skokově procpat stovky MW až GW. Tedy se většinou bavíme o mezinárodních propojích, to jsou obvykle ta nejužší místa. Přesně proto vypadlo spojení s Francií, na to člověk nemusí být detektiv.

Také moc dobře ví, že ta ochrana na frekvenci je až ta jedna z posledních. Pokud už je porucha tak velká, že frekvence NĚKDE začne ujíždět, tak obvykle se mnohem dříve dojede na rozfázování jednotlivých větví sítě, nebo mezi sítěmi. Rozfázování znamená, že na jednom konci spoje je v daný okamžik vlna střídaviny třeba na potenciálu +250 V a druhém konci spoje, třeba jen o pár centimetrů vedle, je úplně jiný potenciál. Řekněme v extrému -250 V, ale ono stačí i jen o zlomky Voltu. To znamená veliké (nenulové) napětí mezi dvěma místy, ale prakticky nulový odpor a indukce na pár centimetrech vzdálenosti na vodiči. Výsledkem jsou ohromné, teoreticky nekonečné, proudy skokově proměnné. To znamená mezi jednotlivými segmenty je tak velká nerovnováha, že propoje jsou úzké na potřebu přenášet potřebné skokově proměnné výkony. V okamžiku, kdy by došlo k příliš velkému rozdílu fází (ne nutně frekvencí), nastanou skokové ohromné přetoky, které vypálí cokoli pokud to ochrany okamžitě neodstřihnou.

Také pan Vaněček moc dobře ví (měl by vědět) o chování dynamických systémů. Systémy bez tlumení v první a druhé derivaci nejsou stabilní (když budu mluvit matematicky). Moc dobče ví, že rotační hmoty tyto tlumicí derivace dodávají přirozeně z fyzikální podstaty a tím tlumí velmi rychlé kmity sítě. Zatímco invertory nic takvého nemají a doplnit je o funkci tlumení (reakce na absolutní rozdíl frekvecne od požadované, reakce na rychlost této změny, reakce na rozdíl fází) je netriviální, drahé a ze své podstaty dost riskantní. Že by bylo nutné mít soustavu invertor+akumulátor, tato soustava by musela být schopná dodávat, ale i odebírat, v řádech MW, byť po krátké vteřinové stavy. A je to riskantní proto, že v případě jen trochu špatně naladěných parametrů, nebo závady na invertoru, by to místo tlumení, síť naopak aktivně a velmi spolehlivě rozstřelilo.

To on samozřejmě musí vědět, je (byl) to vědec pracující v oboru. Přeci by v Akademii věd nemohli leta trpět za vedoucího jednoho z fyzikálních odborů někoho, kdo není odborně na výši a má jen správnou barvu stranické knížky a správné stranické názory. Nebo se snad pletu?

Heil Gréta!

Kdo je John Galt?

youtu.be/hHIuPPtsAUg

Nahrazení točivých turbín 3000 ot./min. výkonovou elektronikou, která sleduje to, co je v síti – méně stabilní, můžete to srazit pírkem.

Přirozená charakteristika alternátoru funguje na elementárním fyzikálním principu i bez regulačního zásahu. Pokles frekvence v síti zvětší zátěžný úhel alternátoru a ten začne dodávat větší výkon. Vzrůst frekvence obráceně. Změna logiky střídačů z dosavadní maximalizace výkonu bez ohledu na frekvenci (s vypínacími mezemi) na prioritu držet frekvenci (bez priority maximalizace výkonu) by samozřejmě musela zohledňovat i vlivy fázových posunů mezi jednotlivými parky….atd. Tedy zatím to pírko, než z podobných blackoutů vyplyne povinnost sofistikovaného řízení těch střídačů včetně povinného minimálního úložiště ke každému velkému parku . Oproti tomu alternátor má kromě setrvačných hmot soustrojí také ještě tlumič (kotva nakrátko), který na elementárním principu tlumí i ty kmity.