Španělský blackout oživil debatu o solárních, větrných a jaderných elektrárnách
Dva dny po nejhorším výpadku proudu v historii Španělska stále není jasná jeho příčina. Mimořádná událost ale vyvolala v zemi debatu o obnovitelných zdrojích energie. Španělská energetická společnost Red Eléctrica (REE) sama poukázala na problém s výpadkem fotovoltaické výroby na jihozápadě země těsně před pondělním blackoutem, který přiživil také výzvy místní opozice, aby se nerušily jaderné elektrárny, informoval dnes deník El País.
Firma REE, jejímž hlavním akcionářem je španělský stát, v úterý uvedla, že v pondělí kolem poledne zaznamenala dva případy výpadku výroby energie na jihozápadě země pravděpodobně u solárních elektráren. To způsobilo odpojení systému od evropské sítě a možná i onen blackout, uvedla REE podle španělské televize s tím, že příčina těchto incidentů není jasná. REE vyloučila variantu kybernetického útoku, zatímco španělská vláda, která i na dnešek svolala jednání bezpečnostní rady státu, odmítá o důvodu spekulovat. Kabinet zároveň slibuje udělat vše pro to, aby se situace neopakovala.
„Máme mnoho obnovitelné energie a to je dobré, ale tento zdroj je nestálý, náš energetický systém je vystaven obrovské ideologické zátěži,“ prohlásil v úterý šéf hlavní španělské opoziční strany Alberto Núňez Feijó.
Pravdou je, že obnovitelné zdroje energie (solární i větrné) nejsou vždy dostupné, jelikož fungují pouze tehdy, když je slunce nebo vítr. Někteří je proto kritizují s argumentem, že představují větší riziko pro bezpečnost systému, který musí splňovat určité technické požadavky (napětí a frekvence) ve velmi krátkém časovém horizontu, napsal deník El País. Podle něj také REE v roce 2024 ve své výroční zprávě varovala před těmito riziky.
I ekologové přiznávají, že obnovitelné zdroje energie vyžadují úpravy, aby dosáhly stejné spolehlivosti jako konvenční elektrárny. „Právě Red Eléctrica ale musí stanovit požadavky, které mají technologie obnovitelných zdrojů energie splňovat, pokud chtějí zvýšit bezpečnost systému,“ zdůraznil expert na fotovoltaiku Xavier Cugat.
Cugat také zdůraznil, že solární elektrárny v pondělí naopak pomohly k rychlejšímu obnovení dodávek energie po blackoutu. Nicméně na severu Španělska, kde bylo obnovení dodávek nejrychlejší, zase pomohly jaderné elektrárny z Francie.
Experti citovaní deníkem El País také popsali výhody tepelných elektráren, které jsou podle nich „jako auto, u kterého můžete silněji sešlápnout nebo uvolnit plynový pedál“, abyste vyřešili problém. U větrné a fotovoltaické energie to neplatí, protože ty fungují na maximálním výkonu, který jim vítr nebo slunce v daném okamžiku umožňuje.
Nicméně podle Josého Luise Domíngueze z katalánského ústavu pro výzkum energie (IREC) lze například u větrné energie využít rotaci stroje k dosažení zvýšeného výkonu. U fotovoltaické elektrárny by se dal tento problém podle něj řešit tím, že by pracovala na nižší úrovni výkonu, aby se zajistila rezerva pro kompenzaci případných výkyvů.
Španělsko je světovým lídrem v obnovitelných zdrojích energie. Podle deníku El País dokonce několikrát jeho soustava dosáhla toho, že energie byla na několik hodin ze sta procent pouze z těchto zdrojů – například letos 16. dubna či v květnu 2023. V pondělí, v den výpadku proudu v celém pevninském Španělsku, také převažovala výroba energie z obnovitelných zdrojů. Ve 12:32 byl podíl této energie na momentální spotřebě podle Cugata kolem 70 procent. V tom okamžiku dodávaly elektřinu také jen čtyři ze sedmi jaderných reaktorů.
V pondělí ve 12:33 zaznamenali ve Španělsku v elektrických sítích „velmi silné kolísání toků energie“, které bylo způsobeno poklesem výroby elektřiny během pěti sekund o 15 gigawattů, což v tu chvíli odpovídalo zhruba 60 procentům spotřeby. Výkyvy způsobené tímto poklesem, jehož příčiny se stále vyšetřují, vyvolaly odpojení španělské elektrické soustavy od evropské, přes propojení s Francií.
Ve Španělsku je pět aktivních jaderných elektráren s celkem sedmi reaktory v provozu. Podíl jaderné energie v systému klesá i kvůli tomu, že jaderné elektrárny ve Španělsku nejsou schopny konkurovat těm solárním a větrným v cenách, za které elektřinu nabízejí, napsal dnes deník El País.
Mohlo by vás zajímat:
Vyjádření provozovatele sítě.
https://elpais.com/economia/2025-04-29/ultima-hora-del-apagon-en-directo.html
Mám takový dojem, že se na Iberském poloostrově jednoduše vykašlali na zajištění minimální úrovně setrvačnosti, kterou zřejmě nikdo nekontroloval a neřešil. Je to přitom jednoznačně podmínka bezpečného provozu a třeba v Británii běžně kvůli jejímu plnění omezují výrobu elektřiny z větrných elektráren. Provozovat celou soustavu jen na elektřině ze střídačů prostě nejde, je to recept na průser. Chlubení se 100 % OZE je pak snadné přirovnat k tomu, když se někdo chlubí, že jeho auto jede 200 km/h, ale nezajímá se o to, jak mu fungují brzy a pak se diví, že narazil do stromu...
Jak se taková setrvačnost měří a kdo prosím stanovuje její minimální úroveň? Kolik ta setrvačnost je v naší národní síti? Jaké jsou hodnoty setrvačnosti třeba soustrojí bloku Temelína a Dukovan? Ve Španělsku už dosahovaly i většího podílu oze, proč síť nezkolabobala tenkrát ale až teď? Spousta otázek, že?
1) Spíš se počítá než měří - z telemetrie jednotlivých generátorů připojených do sítě a z chování frekvence při poruchách.
2) Její minimální úroveň se stanovuje právě tak aby nebyla překročena maximální přípustná rychlost změny frekvence v případě nějaké projektované poruchy.
3) Průměrná setrvačnost jednoho jaderného bloku se udává kolem 6000 MWs.
4) Síť ve Španělsku zkolabovala až teď proto, že až teď došlo k nějaké iniciační poruše, která celé to domino spustila.
Představte si situaci - máte 7GW tvrdého výkonu v jádru ale neprovozujete je.
Jinak jsem se podíval na electricity map - 28.4 byla spotřeba španělska 28.2GW + 4 GW exportovali do portugalska/maroka/Francie. 2.73GW dodávali JE, 2.85GW voda, 1.81GW plyn. To je 7.4GW výkonu v "tvrdých zdrojích" a 25GW výkonu v "měkkých zdrojích"
V okamžiku, kdy měkké zdroje v řádu vteřin změnili výkon o 15 GW (tj 2x výkonu tvrdých zdrojů), tak to síť neustála.
Pokud by v síti v té době bylo 15 GW "tvrdých zdrojů" - tak se "měkkým zdrojům" nikdy nepodaří tu síť rozkolísat takovým stylem až spadne.
(Tvrdý zdroj = zdroj, kde se používají velké setrvačné hmoty, které mechanicky kompenzují nedostatky/přebytky,
Měkký zdroj = zdroj, který softwarově kompenzuje nedostatky/přebytky)
Technická:
Softwarová kompenzace nedostatku výkonu nefunguje, pokud u toho střídače není akumulátor. Snad s výjimkou doby v řádu tisícin až nízkých setin sekundy, kdy by to mohly pokrýt kondenzátory obsažené v tom střídači.
Nevím, jak ve Španělsku, ale u velkých FVE nebývá akumulace zpravidla žádná.
A znovu připomínám, že ve Španělsku jsou v grafech solární výroby zahrnuty i solární termické elektrárny s instalovaným výkonem 2,3 GW s parním kotlem, turbínou a generátorem a schopností i z akumulace dodávat výkonem 700 MW.
S těmi tvrdými zdroji máte jistě pravdu a přijde mi že druhý problém je systém obchodu s elektřinou. Pro každý interval se obchoduje které zdroje pojedou a které ne. Bylo to vidět i v tom Španělsku v 9:00, kde došlo k vypnutí větru v Portugalsku a zapnutí slunce ve Španělsku. Portugalsko se stalo z exportéra 2GW najednou importérem. Tento neřízený přechod sestřelil frekvenci až v Praze, ale síť to ustála i ve Španělsku. Slunce, vítr i jádro jsou bezemisní zdroje a všechny mají prakticky nulové provozní náklady na vyrobenou kWh. Jádro má sice nějaké provozní výdaje, ale mzdové apod. hradí ať vyrábí nebo ne a odstávky na výměnu paliva jsou také dopředu dané, takže ušetřené palivo nic neřeší. Na trhu se ale obchoduje elektřina z těchto zdrojů na konkrétní hodinu za nějakou cenu. Ta cena ale neodráží náklady za kterou zdroj vyrábí - ty jsou nula, ale nějaký systém dotací a podpor - někdo má garantovanou cenu, někdo tržní premii atp. a ty proti sobě soutěží s klasickými zdroji které náklady na palivo mají ale dáte jim povolenku ne moc závislou na výši emisí - viz. LNG a uhlí. Ekonomický smysl tahle aukce nemá , to jsou umělá čísla - investiční náklady už jsou utopené, je to jen politická věc v jakém pořadí jdou. Pak to dělá tyhle vlny. Jaký mělo smysl to přepnutí v 9 hodin ? Jaký smysl má, že Španělsko exportovalo do Francie a ta si kvůli tomu utlumilo výrobu z jádra ? Ekonomicky ani ekologicky to nedává smysl a ulehčilo by se přenosovému vedení, kdyby si ve Španělsku utlumili FVE aby nemuseli vyvážet. Kdyby místo toho byly na všechny tyto zdroje kapacitní platby a byly placeny ne za dodávku ale za povinnost na požádání dodat ve smluvenou hodinu až domluvený výkon, tak by řízení sítě to mohlo lépe řešit. Nebude tak šíleně přepínat v obchodních intervalech zdroje. Odstaví si zdroj který potřebuje - když bude na severu Španělska foukat, odstaví FVE na severu a ne podle ceny random v celém Španělsku aby ulevila přenosové síti. Nebude vyvážet do Francie, když si poradí sama. Ekonomicky je to jedno a řídit se to bude lépe. Chápu, že investiční náklady se musí rozpočítat do provozu, ale kapacitní platby jsou ještě pro provozovatele možná lepší, než garantovaná cena a pro dispečink také lepší, že si sám může říct kdo bude dodávat a je to multikriteriální výběr podle toho co má aktuálně největší prioritu - potřebuje nezatěžovat přenosovou soustavu, stabilní zdroje, nízké emise ....
Kapacitní platby za vyrobenou elektřinu ne. Kapacitní platby jen za čekání (pohotovost k výrobě).
Je potřeba, aby všechny zdroje šly na burzu s celkovými náklady. Nejlépe tak, aby byly schopny dodávky dle požadavků odběratelů.
Ostatně si myslím, že ve skutečnosti si do té nabídkové ceny na burze musí dát i OZE alespoň částečně i náklady investiční (splátky úvěrů). Jak by mohly hlavně v budoucnu přežít třeba v létě ve Španělsku, kdy začínají být často závěrnými elektrárnami společně s jádrem (pokud to obchoduje na spotu), které je na tom podobně.
Přidal jsem technické odkazy o problému "jak se to stalo", zatím to zde schvalují,
tak tady je jenom důležitý závěr článku:
This will confirm whether the blackout was caused by solar, the interconnector tripping, abnormal system behavior, or overlapping contingencies.
“Overall it must be said that once more the transmission system demonstrated to be the elephant in the room, that there cannot be any transition without a proper planning and operating transmission system,” Mansoldo concluded.
“This suggests avoiding words like ‘acceleration,’ ‘fast,’ and ‘quick’ within energy transition implementation processes, as rush can be a bad advisor, and slow down allowing a detailed step-by-step understanding approach to transmission planning and operation of the future energy system.”
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se