Složky ceny elektřiny

DomůTrh s elektřinouSložky ceny elektřiny

Platby za elektřinu představují nemalou výdajovou položku každého rodinného rozpočtu. Při pohledu na složenku ovšem nemusí být ihned patrné, co je obsaženo v jaké složce celkové placené částky. V tomto článku budou jednotlivé položky blíže představeny.

Dle energetického zákona (Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)) je cena za elektřinu od roku 2006 rozdělena na regulované platby spojené s dopravou dodávané elektřiny a na platby neregulované. Celkovou cenu elektřiny lze tedy dle charakteru položek rozdělit na 3 části:

  1. Regulovaná část
  2. Neregulovaná část
  3. Daňové položky

Na následujícím obrázku, je uveden procentuální podíl jednotlivých složek na výsledné ceně pro domácnosti pro rok 2015. Jednotlivé složky budou postupně blíže popsány (všechny dále uvedené hodnoty jsou bez DPH).

Zdroj: ERÚ

 

Regulovaná část

Jak je uvedeno v grafickém rozložení ceny elektřiny, regulovaná složka ceny elektřiny tvoří přibližně 55 % z celkové ceny. Výše jednotlivých složek je stanovena pro každý rok v příslušném cenovém rozhodnutí, které vydává Energetický regulační úřad (ERÚ). Mezi regulované položky patří:

  • Stálý měsíční plat za příkon
  • Platba za distribuované množství elektřiny
  • Platba za systémové služby
  • Platba za podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE)
  • Platba za činnost operátora trhu (OTE)
  • Platba za podporu výkupu elektřiny z decentrální výroby

Stálý měsíční plat za příkon a platba za distribuované množství elektřiny jsou stanoveny ERÚ výpočtem založeným na principu pokrytí nákladů na ztráty spojené s distribucí elektřiny, dále nákladů spojených s měřením spotřeby a nákladů potřebných k udržování a rozvoj distribučních sítí. Jejich hodnota je tedy pro jednotlivé distributory elektřiny v ČR různá. Měsíční plat za příkon je určen jmenovitou proudovou hodnotou hlavního jističe před elektroměrem.

Platba za systémové služby poskytované provozovatelem přenosové soustavy (ČEPS, a.s.) je účtována ve stejné výši všem účastníkům trhu e elektřinou, jejichž zařízení je připojeno k elektrizační soustavě. Konkrétní hodnota je opět určována pro každý rok příslušným cenovým rozhodnutím ERÚ. Platba slouží pro krytí uznatelných nákladů společnosti ČEPS, a.s. Mezi náklady se započítávají nejen náklady spojené se ztrátami přenosem elektřiny soustavou vysokého napětí a s údržbou a rozvojem soustavy, ale také náklady na zajištění nákupu podpůrných služeb, které jsou nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu soustavy. Platba za systémové služby dlouhodobě klesá, což je patrné z následujícího grafu. Pro rok 2015 má hodnotu 105,37 Kč/MWh.

Platba za podporu výkupu elektřiny z OZE je také součástí příslušného cenového rozhodnutí a je zakotvena v zákonu č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pro rok 2015 je maximální zákonná výše této podpory 495 Kč/MWh. Vývoj platby od roku 2010 je opět graficky zobrazen níže.

Platba za činnost operátora trhu (OTE) slouží ke krytí uznatelných nákladů společnosti OTE, a.s. Jejím hlavním úkolem je organizace denního a vyrovnávacího trhu s elektřinou a zúčtování odchylek. Pro rok 2015 je hodnota této platby 6,94 Kč/MWh.

Platba za podporu decentrální výroby elektřiny je pro rok 2015 stanovena na hodnotu 4,14 Kč/MWh.

Neregulovaná část

Neregulovanou část ceny elektřiny tvoří 45 % konečné ceny a patří sem pevná cena za měsíc a platba za odebranou elektřinu. Výše těchto složek je určována na základě tržního principu a tato oblast tedy představuje manévrovací prostor pro obchodníky s elektřinou. Někteří obchodníci nabízejí tzv. fixaci ceny na delší období (obvykle roky). Při současné situaci na trhu s elektřinou, kdy cena silové elektřiny dlouhodobě klesá, jde tedy o spekulaci obchodníka založenou na dalším snižování ceny elektřiny na burze. V případě růstu ceny na burze by obchodník prodělal.

Samotné obchodování se silovou elektřinou je poté ze strany obchodníka prováděno buď formou dlouhodobých kontraktů (tzv. futures) například na PXE (Power Exchange Central Europe, tzv. Pražská burza) s měsíční, čtvrtletní nebo roční dobou trvání nebo na krátkodobých trzích s elektřinou organizovaných společností OTE, a.s. Při zmíněné fixaci ceny je obvyklé, že obchodník nakoupí elektřinu při uzavření smlouvy se zákazníkem na celou dobu dodávky právě prostřednictvím dlouhodobého kontraktu. Na následujícím grafu je zachycen dvouletý vývoj ceny elektřiny na PXE v případě roční dodávky elektřiny.

Pokud obchodník nenakoupí elektřinu formou dlouhodobého kontraktu, probíhá nákup na denním trhu. Na tom má vývoj ceny elektřiny podobně klesající charakter jako v případě dlouhodobých kontraktů. V roce 2014 byla průměrná cena elektřiny zobchodované na denním trhu organizovaném společností OTE, a.s. 32,52 EUR/MWh.

Daňové položky

Daňovými položkami obsaženými v ceně elektřiny jsou daň z elektřiny a daň z přidané hodnoty (DPH). DPH se vztahuje na všechny výše uvedené složky ceny elektřiny. V současnosti je její sazba 21 %.

Daň z elektřiny je tzv. ekologickou daní, kterou odběratel platí za každou odebranou megawatthodinu v případě, že odebraná elektřina není tzv. ekologicky šetrná nebo vyrobená v dopravních prostředcích (kde musí být následně i spotřebována). Sazba daně činí 28,30 Kč/MWh. I tato částka podléhá zdanění DPH a částka, kterou tedy v účtech platíme, je 34,24 Kč/MWh.