Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou (NEMOs) a provozovatelé přenosových soustav (PPS) zemí, <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cr-se-pripojila-k-evropskemu-vnitrodennimu-trhu-zobchodovana-mnozstvi-prudce-vzrostla" target="_blank" rel="noopener">které se loni v listopadu připojily k projektu jednotného propojení vnitrodenního trhu (SIDC)</a>, hlásí rekordní zobchodovaná množství elektřiny v prvních třech měsících přeshraničního obchodování. V případě České republiky došlo k osminásobnému nárůstu průměrných měsíčních objemů na zhruba 400 GWh. 
Česká republika se do evropského propojení vnitrodenních trhů s elektřinou zapojila v rámci tzv. druhé vlny implementace 19. listopadu 2019. Spolu s Českou republikou se do projektu zapojily také Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko, Bulharsko a Chorvatsko. Uvedené země se připojily k 14 zemím, které SIDC již provozovaly (Belgii, Dánsku, Estonsku, Finsku, Francii, Litvě, Lotyšsku, Německu, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku a Švédsku).
<blockquote>„Po sedmi letech intenzivní práce při přípravě zadání projektu XBID, následných nesčetných jednání v mezinárodních pracovních skupinách a nalezení optimálních řešení se podařilo naplnit jeden ze strategických cílů společnosti OTE. Pro obchodníky a zákazníky v ČR to znamená, že elektřina nezná hranic a je obchodovatelná, v rámci vnitrodenního trhu, na téměř celém kontinentě. Dalším významným milníkem bude propojení denních trhů, kde doufáme ve stejný úspěch v příštím roce, nejpozději však v roce 2021,“ uvedl loni v listopadu k příležitosti připojení ČR k projektu SIDC Aleš Tomec, předseda představenstva OTE, a.s.</blockquote>
<a href="https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/files-novinky/2020_03_24_draft_press_release_2nd_wave_impact_cz.pdf" target="_blank" rel="noopener">Noví účastníci projektu SIDC nyní oznámili</a>, že systém funguje spolehlivě a že došlo k několikanásobnému nárůstu objemů obchodů uzavřených na vnitrodenním trhu,
V případě Maďarska došlo k navýšení průměrných měsíčních objemů v prvních třech měsících přeshraničního obchodování (prosinec 2019, leden a únor 2020) na 75 600 MWh, což je téměř desetinásobek ve srovnání se stejným obdobím o rok dříve (prosinec 2018, leden a únor 2019). Slovinsko oznámilo šestinásobný nárůst průměrných měsíčních objemů, Česká republika osminásobný nárůst, Chorvatsko čtyřnásobný nárůst a Rumunsko dvojnásobný nárůst. K nejvyššímu nárůstu došlo v případě Polska, a to z 3 000 MWh na 95 000 MWh.
Vnitrodenní trh poskytuje prostor pro obchodování v den dodávky elektřiny. Obchody jsou většinou uzavírány několik hodin dopředu, čímž si obchodníci upevňují svoji obchodní pozici. Obchody zde probíhají formou tzv. průběžného obchodování.

Trh s elektřinou

Objem obchodů na vnitrodenním trhu po propojení s Evropou prudce vzrostl

Země projektu 4M Market Coupling (4M MC), mezi které patří také Česká republika, budou do konce roku 2020 propojeny s projektem Multi Regional Coupling (MRC), kterého se účastní 19 evropských zemí se souhrnnou spotřebou elektrické energie na úrovni 85 % celkové spotřeby v Evropě. Český denní trh tak bude následovat trh vnitrodenní, <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cr-se-pripojila-k-evropskemu-vnitrodennimu-trhu-zobchodovana-mnozstvi-prudce-vzrostla/" target="_blank" rel="noopener">u kterého došlo k propojení s ostatními evropskými zeměmi 19. listopadu 2019</a>. 
Česká republika se od listopadu 2014 účastní projektu 4M MC propojujícího denní trhy s elektřinou České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Předchůdcem tohoto projektu byl projekt propojující denní trhy České republiky, Slovenska a Maďarska, který byl zahájen v roce 2012.
<a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/propojeni-ceskeho-denniho-trhu-se-zbytkem-evropy-zase-krok-blize/" target="_blank" rel="noopener">K očekávanému propojení českého denního trhu se zbytkem Evropy</a> by podle společné tiskové zprávy nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a provozovatelů přenosových soustav z Rakouska, Německa, Polska a zemí 4M MC mělo dojít ve třetím čtvrtletí roku 2020.
<a href="https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/files-novinky/joint_press_release_interim_coupling_continuation_of_the_project_november_2019_fin_cz_fin.pdf" target="_blank" rel="noopener">Nominovaní oganizátoři trhu a provozovatelé přenosových soustav dále oznámili</a>, že projekt DE-AT-PL-4M MC, také označovaný jako Interim Coupling, dokončil fázi vývoje technického řešení a nyní vstupuje do implementační fáze.
<blockquote>„Cílem projektu je propojit hranice regionálního projektu 4M MC s celoevropským MRC, a to zavedením implicitní alokace kapacit založených na NTC metodě výpočtu kapacit na šesti konkrétních hranicích (PL-DE, PL-CZ, PL-SK, CZ-DE, CZ-AT, HU-AT). Propojením zemí 4M MC s MRC se tak vytvoří jednotný denní trh s elektřinou ve 23 zemích Evropy,“ uvedli organizátoři trhu a provozovatelé přenosových soustav ve společné tiskové zprávě.</blockquote>
<figure id="attachment_79199" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1399px;"><img class="size-full wp-image-79199" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/market-coupling-day-ahead.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/market-coupling-day-ahead.png 1399w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/market-coupling-day-ahead-505x512.png 505w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/market-coupling-day-ahead-768x778.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/market-coupling-day-ahead-1011x1024.png 1011w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/market-coupling-day-ahead-725x734.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/market-coupling-day-ahead-800x810.png 800w" alt="Zeleně zvýrazněné státy jsou účastníky projektu Multi Regional Coupling (MRC).Celkem se jedná o 19 států. Zdroj: Next Kraftwerke GmbH" width="1399" height="1417" /><figcaption class="wp-caption-text">Zeleně zvýrazněné státy jsou účastníky projektu Multi Regional Coupling (MRC). Zdroj: Next Kraftwerke GmbH</figcaption></figure>
<h2>Úspěšný projekt propojení vnitrodenních trhů s elektřinou</h2>
Projekt propojení českého denního trhu s elektřinou se zbytkem Evropy bude následovat úspěšný projekt propojení vnitrodenních trhů s elektřinou.
<a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cr-se-pripojila-k-evropskemu-vnitrodennimu-trhu-zobchodovana-mnozstvi-prudce-vzrostla/" target="_blank" rel="noopener">Česká republika se do projektu nazvaného Single Intraday Coupling (SIDC) připojila 19. listopadu 2019</a> v rámci tzv. druhé vlny implementace společně s Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Bulharskem a Chorvatskem. Uvedené země se připojily k 14 zemím, které SIDC již provozovaly (Belgii, Dánsku, Estonsku, Finsku, Francii, Litvě, Lotyšsku, Německu, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku a Švédsku).
<a href="https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/zpravy_ote/mezinarodni-propojeni-vnitrodennich-trhu-ote-2013-prvni-zkusenosti-z-provozu" target="_blank" rel="noopener">Jak nedávno uvedl český operátor trhu s elektřinou OTE, a.s.</a>, prvních 14 dní fungování českého vnitrodenního trhu s elektřinou v rámci SIDC potvrdilo úspěch.
<blockquote>„Výsledky prvních čtrnácti dní provozu pozitivně překračují naše očekávání,“ řekl Jakub Šrom vedoucí odboru Obchod.</blockquote>
Podle OTE, a.s. bylo na vnitrodenním trhu během prvních 14 dní zobchodováno téměř 163 GWh elektrické energie, což je přibližně 30 % zobchodovaného množství za celý rok 2018, kdy bylo na vnitrodenním trhu zobchodováno 550 GWh.
<blockquote>„Z toho bylo 105 816 MWh exportováno, 51 420 MWh importováno a 4 391 MWh bylo zobchodováno vnitrostátně. Propojením došlo na VDT k desetinásobnému nárůstu uzavřených obchodů z průměrně necelých 400 obchodů za den na necelých 4 000 obchodů za den. Za hodinu je na tomto trhu průměrně uzavřeno necelých 500 obchodů,“ uvedl OTE, a.s. v tiskové zprávě.</blockquote>
Uvedené obchody přitom podle českého operátora trhu vznikaly nejen s okolními státy, ale se všemi 20 státy, které jsou kromě České republiky zapojeny v SIDC. Nejvíce se však podle očekávání obchodovalo s Německem (zhruba 120 GWh v přibližně 40 tisících obchodech).
<blockquote>„Jedná se o významný krok v rámci integrace trhů a mezinárodní spolupráce, který potvrdil operátora trhu v roli plnohodnotného a spolehlivého partnera v takto náročném mezinárodním projektu s účastí mnoha států Evropy,“ dodal OTE, a.s.</blockquote>

K propojení českého denního trhu se zbytkem Evropy má dojít již v roce 2020

Společný projekt několika burz pro obchodování s elektřinou <a href="https://www.epexspot.com/en/market-coupling/xbid_cross_border_intraday_market_project">XBID (Cross-Border Intraday) </a>byl spuštěn v minulém týdnu. XBID umožňuje obchodovat elektrickou energii na vnitrodenním trhu mezi 14 evropskými státy od Norska po Portugalsko. Podmínkou zobchodování elektřiny mezi jednotlivými trhy je dostatečná volná kapacita na mezinárodních přenosových linkách. OTE by se mělo zapojit v příštím roce.
Propojování evropských trhů zatím probíhalo zejména <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/iniciativa-price-coupling-of-regions-polsko-rumunsko/">v rozsahu jednotlivých evropských regionů</a>, spuštěním trhu XBID se ale integrace trhů posouvá na novou úroveň. Po několik letech vývoje, zejména v oblasti IT, byl nejrozsáhlejší <a href="https://af.reuters.com/article/commoditiesNews/idAFL8N1TH4A0">trh s elektřinou spuštěn minulé úterý</a>.
Na trhu XBID je možné aktuálně obchodovat elektřinu na vnitrodenním trhu mezi Rakouskem, Belgii, Dánskem, Estonskem, Finskem, Francií, Německem, Litvou, Lotyšskem, Norskem, Nizozemskem, Portugalskem, Španělskem a Švédskem. Trhy v dalších <a href="https://www.nordpoolspot.com/globalassets/download-center/xbid/xbid-qa_final.pdf">zemích se mají do projektu XBID připojit v roce 2019</a>.
Podle údajů uvedených na stránkách burzy Nord Pool mají být všechny propojené evropské země zapojeny do trhu XBID ve třech fázích. Český Operátor trhu (OTE), provozující vnitrodenní trh, a provozovatel přenosové soustavy ČEPS, který je jedinou protistranou na českém vyrovnávacím trhu, jsou již zařazeny na seznamu subjektů, které se připravují na zapojení mezi zakládající účastníky XBID.
<blockquote>
&#8222;V zásadě je možné obchodovat elektrickou energii přímo z Portugalska do Norska za předpokladu, že jsou volné přenosové kapacity nezbytné k takovému obchodu. První dny obchodování byly bezproblémové a systém obchodování fungoval velice dobře.&#8220; 
Tiskový mluvčí společnosti Statnett, Henrik Glette.
</blockquote>
Propojený vnitrodenní trh XBID má za úkol především zvýšit efektivní konkurenční soutěž a cenu mezi účastníky trhu. Současně se má zvýšit likvidita obchodování a zlepšit využitelnost zdrojů napříč Evropou. Spolu s narůstajícím množstvím složitě predikovatelných zdrojů je totiž pro obchodníky stále složitější, aby udrželi neutrální bilanci při obchodování na následující den &#8211; i tento problém má vnitrodenní trh XBID pomoci řešit.
První obchod byl uskutečněn minulou středu v Dánsku, přičemž zakladatelé trhu si slibují, že v dalším týdnu objem obchodů významně naroste. Systém je aktuálně navržen na realizaci až 400 000 obchodů za den, v budoucnu by ale měl zvládnout jak vyšší množství obchodů, tak i další obchodní produkty.

Byl spuštěn přeshraniční vnitrodenní trh XBID, umožní obchodování od Portugalska po Norsko

Objem obchodů na krátkodobých trzích s elektřinou v České republice v prvním pololetí letošního roku poklesl meziročně o 2,6 % na 10 825 GWh. Absolutní většinu z tohoto množství tvořily obchody uzavřené na denním trhu, jejichž objem dosáhl 10 504 GWh. Jediným krátkodobým trhem, na kterém v prvním pololetí  vzrostlo množství zobchodované elektřiny, byl vyrovnávací trh.
Nejvýrazněji se na poklesu množství elektřiny zobchodovaném v prvním pololetí na <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/kratkodobe-trhy-s-elektrinou-v-cr-zakladni-statistiky-a-vyvoj/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">krátkodobých trzích s elektřinou</a> podílel pokles objemu obchodů uzavřených na denním trhu, na kterém se zobchodovalo o 246,4 GWh méně ve srovnání se stejným obdobím roku 2016.
Pokles zobchodovaného množství byl zaznamenán také na blokovém trhu, a to o 20,4 GWh na 23,4 GWh. Méně elektřiny se zobchodovalo i na vnitrodenním trhu, meziročně o 28,2 GWh.
Jediným krátkodobým trhem, který zaznamenal nárůst zobchodovaného množství byl vyrovnávací trh, na kterém se zobchodovalo více kladné (+3,2 GWh) i záporné (+0,4 GWh) regulační energie. Celkem bylo na vyrovnávacím trhu zobchodováno 33,2 GWh regulační energie, což je o 12 % více než za stejné období v loňském roce.
<h2>Na denním trhu přibývá záporných i extrémně vysokých cen</h2>
Kromě poklesu zobchodovaného množství <a href="http://oenergetice.cz/energetika-v-cr/zapornych-cen-dennim-trhu-pribylo-jiz-nyni-jsou-castejsi-nez-loni/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">lze na denním trhu s elektřinou pozorovat také nárůst četnosti výskytu záporných i extrémně vysokých cen</a>.
V letošním roce se záporné ceny elektřiny objevily k 14. listopadu již v 60 hodinách, přičemž za celý loňský rok to bylo v 58 hodinách. Na nárůstu četnosti výskytu záporných cen na denním trhu se významně podílel orkán Herwart, který se na konci října přehnal přes ČR a v jehož důsledku se na denním trhu v ČR držely ceny elektřiny v záporném pásmu celých 18 hodin v řadě. Nejníže se ceny dostaly k -50 EUR/MWh.
V letošním roce se navíc objevilo i mnohem více hodin s extrémně vysokými cenami elektrické energie, což způsobil především začátek letošního roku. Leden a únor byl totiž <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/leden-nemecku-ve-znameni-rekordu-cerneho-uhli-zemniho-plynu/">relativně slabý na výrobu větrných elektráren</a>, k tomu se přidala řada <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/odstavky-jadernych-elektraren-ve-francii-navysuji-cenu-elektriny-evrope-ohrozena-predevsim-velka-britanie/">odstávek elektráren ve Francii</a> a chladné počasí.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;CZE&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;PRICE&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-11-14&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Letošní ceny elektřiny na denním trhu v ČR.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_day_ahead_prices.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-11-14&#8243;}
Ceny na denním trhu nad 100 EUR/MWh byly v letošním roce zaznamenány do 14. listopadu celkem v 54 hodinách s maximem 141 EUR/MWh. Naproti tomu za celý loňský rok se elektřina přes 100 EUR přehoupla pouze jednou, kdy dosáhla 101,7 EUR/MWh.
Z následujícího grafu, který ukazuje rozdělení cen elektřiny podle četnosti jejich výskytu, je možné vidět, že se ceny na denním trhu oproti loňskému roku posunuly spíš k vyšším hodnotám. Zároveň je také patrné, že se ceny pohybovaly mnohem častěji v extrémních hodnotách, a to jak kladných, tak i záporných.
&nbsp;
<div id="chart"></div>

Highcharts.chart(&#8222;chart&#8220;,{&#8222;chart&#8220;:{&#8222;type&#8220;:&#8220;spline&#8220;,&#8220;height&#8220;:400,&#8220;backgroundColor&#8220;:&#8220;rgba(255, 255, 255, 0)&#8220;},&#8220;plotOptions&#8220;:{&#8222;series&#8220;:{&#8222;events&#8220;:{&#8222;click&#8220;:&#8220;&#8220;},&#8220;marker&#8220;:{&#8222;symbol&#8220;:&#8220;circle&#8220;,&#8220;radius&#8220;:1}},&#8220;area&#8220;:{&#8222;trackByArea&#8220;:&#8220;true&#8220;}},&#8220;title&#8220;:{&#8222;text&#8220;:&#8220;u010cetnost vu00fdskytu ceny elektu0159iny v roce 2016 a 2017&#8243;,&#8220;style&#8220;:{&#8222;color&#8220;:&#8220;#999999&#8243;}},&#8220;colors&#8220;:[&#8222;#06172e&#8220;,&#8220;#0081a8&#8243;],&#8220;yAxis&#8220;:{&#8222;title&#8220;:{&#8222;text&#8220;:&#8220;Pou010det hodin&#8220;}},&#8220;legend&#8220;:{&#8222;itemStyle&#8220;:{&#8222;color&#8220;:&#8220;#999999&#8243;}},&#8220;credits&#8220;:{&#8222;text&#8220;:&#8220;oEnergetice.cz&#8220;,&#8220;href&#8220;:&#8220;http://oenergetice.cz&#8220;},&#8220;tooltip&#8220;:{&#8222;shared&#8220;:&#8220;true&#8220;,&#8220;headerFormat&#8220;:&#8220;{point.key} EUR/MWh &#8222;},&#8220;exporting&#8220;:{&#8222;scale&#8220;:1,&#8220;sourceWidth&#8220;:1200,&#8220;sourceHeight&#8220;:600,&#8220;chartOptions&#8220;:{&#8222;chart&#8220;:{&#8222;backgroundColor&#8220;:&#8220;rgba(255, 255, 255,1)&#8220;},&#8220;series&#8220;:{&#8222;fillOpacity&#8220;:1}}},&#8220;series&#8220;:[{&#8222;index&#8220;:0,&#8220;name&#8220;:2016,&#8220;marker&#8220;:{&#8222;enabled&#8220;:false},&#8220;data&#8220;:[[-11,1],[-10,6],[-9,1],[-7,2],[-6,2],[-5,3],[-4,1],[-3,3],[-2,9],[-1,2],[0,26],[1,24],[2,16],[3,14],[4,9],[5,17],[6,14],[7,12],[8,28],[9,31],[10,38],[11,42],[12,59],[13,63],[14,74],[15,88],[16,106],[17,136],[18,119],[19,176],[20,218],[21,219],[22,349],[23,326],[24,288],[25,271],[26,311],[27,270],[28,285],[29,276],[30,328],[31,259],[32,268],[33,297],[34,253],[35,268],[36,205],[37,201],[38,187],[39,143],[40,164],[41,130],[42,109],[43,84],[44,67],[45,81],[46,66],[47,42],[48,54],[49,36],[50,46],[51,37],[52,22],[53,26],[54,14],[55,32],[56,28],[57,19],[58,23],[59,11],[60,20],[61,19],[62,16],[63,8],[64,8],[65,7],[66,1],[67,2],[68,6],[69,4],[70,9],[71,3],[72,3],[73,3],[74,1],[75,7],[76,4],[77,6],[78,2],[79,2],[80,17],[81,2],[83,2],[84,2],[85,5],[86,1],[87,1],[90,3],[91,2],[95,1],[96,1],[97,1],[99,1],[100,1],[102,1]]},{&#8222;index&#8220;:1,&#8220;name&#8220;:2017,&#8220;marker&#8220;:{&#8222;enabled&#8220;:false},&#8220;data&#8220;:[[-50,9],[-45,1],[-40,4],[-32,1],[-30,1],[-25,1],[-24,1],[-23,1],[-22,2],[-20,1],[-15,1],[-10,2],[-8,2],[-7,3],[-6,1],[-5,6],[-4,2],[-3,4],[-2,9],[-1,6],[0,8],[1,13],[2,15],[3,12],[4,11],[5,19],[6,17],[7,22],[8,30],[9,27],[10,40],[11,26],[12,36],[13,38],[14,37],[15,57],[16,53],[17,35],[18,69],[19,63],[20,75],[21,66],[22,73],[23,85],[24,104],[25,143],[26,188],[27,241],[28,203],[29,271],[30,306],[31,348],[32,293],[33,322],[34,299],[35,285],[36,306],[37,275],[38,265],[39,257],[40,253],[41,249],[42,203],[43,164],[44,147],[45,138],[46,110],[47,102],[48,98],[49,63],[50,69],[51,61],[52,55],[53,30],[54,41],[55,36],[56,33],[57,48],[58,31],[59,30],[60,33],[61,17],[62,14],[63,25],[64,24],[65,35],[66,21],[67,21],[68,17],[69,24],[70,36],[71,21],[72,13],[73,16],[74,14],[75,27],[76,15],[77,9],[78,7],[79,9],[80,16],[81,7],[82,8],[83,2],[84,4],[85,9],[86,12],[87,5],[88,11],[89,7],[90,8],[91,1],[92,3],[93,3],[94,7],[95,5],[96,3],[97,2],[98,3],[99,3],[100,9],[102,2],[104,1],[106,1],[107,3],[108,4],[109,3],[110,5],[111,1],[113,4],[114,2],[115,5],[116,1],[117,2],[118,1],[120,3],[121,2],[124,1],[125,3],[126,1],[127,1],[130,2],[134,2],[137,2],[141,1]]}]});

Objem obchodů na krátkodobých trzích s elektřinou v ČR v prvním pololetí poklesl

Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou z Rakouska, České republiky, Německa, Maďarska, Rumunska a Chorvatska založili lokální implementáční projekt pro realizaci propojení vnitrodenních trhů s elektřinou na základě technického řešení XBID (Cross-Border Intraday Market Project). Technická část řešení XBID by měla být hotova ve 4. čtvrtetí 2017, následovat budou konečné přípravy na zprovoznění.
Účelem projektu XBID je umožnit kontinuální obchodování mezi zónami a zvýšit celkovou efektivitu<a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> vnitrodenního obchodování</a> v rámci jednotného vnitrodenního trhu mezi zónami po celé Evropě.
Projekt pro celoevropské propojení vnitrodenních trhů se skládá z členů ze 14 evropských zemí. Českou republiku zastupují provozovatel přenosové soustavy <a href="https://www.ceps.cz/CZE/Stranky/default.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ČEPS, a.s.</a> a operátor trhu <a href="http://www.ote-cr.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">OTE, a.s.</a>
V srpnu 2017 provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou z Rakouska, České republiky, Německa, Maďarska a Rumunska, jmenovitě 50 Hertz, APG, ČEPS, EPEX SPOT, EXAA, HUPX, MAVIR, Nord Pool, OPCOM, OTE, TenneT a Transelectrica podepsali Memorandum o porozumění ohledně zřízení lokálního implementačního projektu v rámci (XBID), přes který budou propojeny vnitrodenní trhy s elektřinou.
K Memorandu se později v srpnu připojili také provozovatel přenosové soustavy a nominovaný organizátor trhu s elektřinou z Chorvatska (HOPS, CROPEX).
<blockquote>
„Všechny strany projektu vyjádřily svůj zájem na realizaci kontinuálního přeshraničního obchodování a zavedení implicitního přidělování vnitrodenních přeshraničních přenosových kapacit na česko-německé, česko-rakouské, rakousko-maďarské, maďarsko-rumunské a maďarsko-chorvatské hranici. Strany založily lokální implementační projekt (LIP 15) zaměřený na splnění požadavků celoevropského projektu XBID.“ uvádí ČEPS v <a href="https://www.ceps.cz/CZE/Media/Tiskove-zpravy/Stranky/Provozovatel%C3%A9-p%C5%99enosov%C3%BDch-soustav-a-nominovan%C3%AD-organiz%C3%A1to%C5%99i-trhu-s-elekt%C5%99inou-z-N%C4%9Bmecka,-Rakouska,-%C4%8Ceska,-Ma%C4%8Farska,-Rumunsk.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">tiskové zprávě</a>.
</blockquote>
Česká republika se <a href="http://www.ote-cr.cz/o-spolecnosti/Zpravy_OTE/uspesne-spusteni-projektu-4m-mc-vyuzivajici-reseni-pcr?set_language=cs" target="_blank" rel="noopener noreferrer">od listopadu 2014 účastní projektu 4M Market Coupling</a> propojujícího denní trhy s elektřinou České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Předchůdcem tohoto projektu byl projekt propojující denní trhy České republiky, Slovenska a Maďarska, který byl zahájen v roce 2012.
Na českém denním trhu bylo v roce 2016 zobchodováno celkem 20,1 TWh elektrické energie, na vnitrodenním trhu potom 370 GWh. V rámci výše uvedeného propojení denních trhů se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem, putovalo přeshraničními linkami z České republiky na Slovensko loni 2,7 TWh a opačným směrem 2,1 TWh elektřiny.

Propojení českého vnitrodenního trhu s elektřinu s vybranými evropskými trhy je o krok blíže

Netto spotřeba elektřiny v České republice by mohla vzrůst ze zhruba 60 TWh v roce 2015 na 80,5 až 83 TWh v roce 2050. Hlavními faktory růstu poptávky by měly být konvergence ČR k ekonomické úrovni EU, postupující automatizace a mechanizace ve výrobní sféře, růst využití spotřebičů v domácnostech a náhrada fosilních zdrojů zdroji obnovitelnými. V roce 2030 by se měla výrazněji projevit také spotřeba elektřiny v elektromobilitě, uvádí to OTE, a. s. ve své každoroční zprávě. 
Operátor trhu (OTE, a. s.) <a href="http://www.ote-cr.cz/statistika/dlouhodoba-rovnovaha-elektrina/uvod/files_ddr_e_uvod/prezentacni-material.pdf" target="_blank">vydal v lednu novou verzi své každoroční zprávy</a> o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu.
V oblasti netto spotřeby elektřiny je v následujících letech očekáván pokračující růstový trend, který byl v posledních 2 letech pozorován po několika letech stagnace způsobených zejména ekonomickou krizí a tlakem na snižování emisí a zvyšování účinnosti. V roce 2014 poptávka meziročně stoupla o 1 % a v roce 2015 o 2 %.
<blockquote>
„I když úspory energií zůstanou jedním z hlavních témat energetické politiky EU a jejich aplikaci se nevyhne ani ČR, dlouhodobě predikce počítá s růstem poptávky elektřiny. Růst bude souviset především s konvergencí ČR k ekonomické úrovni EU, postupující automatizací a mechanizací ve výrobní sféře a s růstem využití spotřebičů v domácnostech. Podstatným růstovým faktorem bude i náhrada fosilních zdrojů zdroji obnovitelnými, u nichž přenos energie zprostředkovává často elektřina,“ uvádí OTE, a. s. ve zprávě.
</blockquote>
Ve střednědobém horizontu je tak předpokládán nárůst tuzemské netto spotřeby elektřiny na 70 TWh v roce 2030, což je zhruba o 10 TWh více než v roce 2015. V roce 2030 je očekáván také výrazný nárůst spotřeby elektřiny v kategorii elektromobility na 0,8 TWh. V roce 2050 by se elektromobilita měla na netto spotřebě elektřiny podílet již 6 % (cca 5 TWh).
<figure id="attachment_33466" style="width: 912px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-33466" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/TNS-OTE.jpg" alt="Porovnání predikcí spotřeby pro tři řešené varianty včetně uvažovaného rozvoje elektromobility. Zdroj: www.ote-cr.cz" width="912" height="559" /><figcaption class="wp-caption-text">Porovnání predikcí spotřeby pro tři řešené varianty včetně uvažovaného rozvoje elektromobility. Zdroj: www.ote-cr.cz</figcaption></figure>
<h2>Decentralizace elektroenergetiky i teplárenství</h2>
Z obrázku výše je patrné, že v dlouhodobém výhledu se očekávaná výše netto spotřeby liší mezi variantami Koncepční a Centrální a variantou Decentrální. Zatímco varianty Koncepční a Centrální předpokládají v roce 2050 netto spotřebu elektřiny se zahrnutím elektromobility ve výši 80,5 TWh, varianta Decentrální předpokládá spotřebu 83 TWh.
<blockquote>
„Mezi variantami je velký rozdíl v množství elektřiny vyrobené na nejnižší distribuční úrovni. Dle varianty Koncepční, která představuje rozumné množství decentrální výroby, může výroba na nejnižší distribuční úrovni v roce 2050 činit přibližně 5 TWh, dle varianty Decentrální, která představuje limitní rozvoj decentrálních zdrojů, může tato výroba v roce 2050 činit až 17 TWh.“
</blockquote>
Výpočty spotřeby elektřiny v Decentrální variantě zohledňují také decentralizaci zásobování teplem, kdy by <a href="http://oenergetice.cz/technologie/teplo/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr/" target="_blank">centrální zásobování teplem</a> mělo být nahrazováno přímou výrobou tepla v domácnostech realizovanou také přímým ohřevem a tepelnými čerpadly.

Elektřina

Výhled 2050: Netto spotřeba elekřiny v ČR by mohla vzrůst o 20 až 23 TWh

Objem obchodů s elektřinou na denním spotovém trhu v Česku loni opět rostl a poprvé překonal hodnotu 20 terawatthodin (TWh). Na <a href="http://www.ote-cr.cz/o-spolecnosti/Zpravy_OTE/atraktivita-obchodovani-na-kratkodobem-trhu-ote-s-elektrinou-a-plynem-rostla-i-v-roce-2016" target="_blank"> webu </a> o tom informoval <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/trh-s-elektrinou/'>Operátor trhu s elektřinou</a> (OTE), který <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/kratkodobe-trhy-s-elektrinou-v-cr-zakladni-statistiky-a-vyvoj/" target="_blank">krátkodobé trhy s elektřinou organizuje</a>. Podle OTE bylo v roce 2016 celkem zobchodováno 20,14 TWh elektřiny, meziročně o 0,9 procenta více. Obchody na denním trhu představují podle OTE zhruba třetinu tuzemské spotřeby elektřiny. 
Denní trh s elektřinou představuje platformu, prostřednictvím které mohou obchodníci podle potřeby vyrovnávat svou obchodní pozici. Řeší tím svůj přebytek nebo nedostatek elektřiny.
Kromě denního trhu OTE provozuje i takzvaný vnitrodenní trh. Prostřednictvím něj mohou obchodníci vyrovnávat svou obchodní pozici v době velmi blízké hodině dodávky, čímž vnitrodenní trh denní trh doplňuje. Na vnitrodenním trhu s elektřinou bylo podle OTE loni zobchodováno 544,7 gigawatthodin (GWh) elektřiny, meziročně o procento více.
<figure id="attachement_14361" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/vedeni_23-725x487.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/vedeni_23-725x487.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
U plynu naopak došlo na vnitrodenním trhu proti roku 2015 k poklesu o 6,3 procenta na 2088 GWh. Podle operátora se přesto jedná o druhé nejvyšší obchodované množství komodity od roku 2010, kdy se na této obchodní platformě začalo obchodovat.
OTE působí na trhu s elektřinou v ČR od roku 2001 a na trhu s plynem od roku 2010. Od roku 2002 organizuje obchodování na denním a později i na vnitrodenním a blokovém trhu s elektřinou a od roku 2010 také na denním a vnitrodenním trhu s plynem. Jediným akcionářem a vykonavatelem vlastnických práv OTE je ministerstvo průmyslu a obchodu. Od roku 2013 OTE také vyplácí podporu obnovitelným zdrojům energie na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
rdo mal

Objem obchodů s elektřinou na krátkodobých trzích OTE loni opět vzrostl

Český trh s elektřinou je ve svém základu legislativně vymezen českým energetickým zákonem. Jednotliví účastníci trhu a jejich pravomoci jsou zákonem jasně definováni. Článek přináší bližší seznámení s nejvýznamnějšími představiteli českého trhu s elektřinou.
Podobně jako i v jiných zemích prošla česká energetika liberalizací. Během ní došlo k rozbití energetických monopolů a do některých částí (např. výroba a obchod) byla zavedena tržní konkurence. Proces liberalizace v odvětví probíhal postupně a jeho bližší detaily jsou zpracované <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/cenova-regulace-cast-2-metody-liberalizace-eru/" target="_blank">v článku věnovanému regulaci.</a> Plně liberalizovaný trh s elektřinou je tak v ČR od roku 2006 a trh s plynem <a href="https://www.eru.cz/-/proces-liberalizace-trhu-s-plynem" target="_blank">od roku 2007</a>.
<figure id="attachment_21129" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Otevírání-trhu-s-elektřinou.jpg"><img class="size-medium wp-image-21129" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Otevírání-trhu-s-elektřinou-512x287.jpg" alt="Postupné otevírání trhu s elektřinou v ČR. Autor: Dian Hrozek" width="512" height="287" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Postupné otevírání trhu s elektřinou v ČR. Autor: <a href="http://oenergetice.cz/author/dianhrozek/" target="_blank">Dian Hrozek</a></figcaption></figure>
České snahy o zavádění tržního prostředí do dříve regulovaných oblastí, vycházely jednak z <a href="http://lexicon.ft.com/Term?term=energy-liberalisation" target="_blank">celosvětového trendu</a>, který započal již na přelomu 70. a 80 let, a dále pak z nutnosti implementovat rozhodnutí a směrnice EU, která své snahy o vytvoření jednotného energetického trhu (energy only market) &#8222;vtělila&#8220; do několika <a href="http://www.euractiv.cz/energetika/link-dossier/liberalizace-unijni-energetiky-000055" target="_blank">liberalizačních balíčků</a>. Energetika ovšem není plně konkurenční odvětví, vzhledem k výskytu tzv. přirozených monopolů. To vede k nutnosti rozdělit trh na části, které mohou být plně liberalizovány a dále na oblasti, kde tržní principy z podstaty nemohou fungovat a musí zasáhnout &#8222;vyšší autorita&#8220;, obvykle regulační úřad, nebo vláda. V ČR je toto dělení v základu provedeno energetickým zákonem.
<h2 class="tablepress-table-name tablepress-table-name-id-1156">Postup otevírání energetického trhu v ČR</h2>
<table id="tablepress-1156" class="tablepress tablepress-id-1156">
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-1 odd">
<td class="column-1">2002</td>
<td class="column-2">Zákazníci se spotřebou nad 40 GWh</td>
</tr>
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">2003</td>
<td class="column-2">Zákazníci se spotřebou nad 9 GWh</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">2004</td>
<td class="column-2">Zákazníci s průběhovým měřením kromě domácností</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">2005</td>
<td class="column-2">Všichni zákazníci kromě domácností</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">2006</td>
<td class="column-2">Úplně všichni zákazníci</td>
</tr>
</tbody>
</table>

<h2>Legislativní základ</h2>
Legislativním základem českého trhu s elektřinou je tzv. <a href="http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-458" target="_blank">energetický zákon</a> (Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů). Účastníci trhu s elektřinou jsou zde dle §22 definováni jako:
<ul>
<li>výrobci elektřiny,</li>
<li>provozovatel přenosové soustavy,</li>
<li>provozovatelé distribučních soustav,</li>
<li>operátor trhu,</li>
<li>obchodníci s elektřinou,</li>
<li>zákazníci.</li>
</ul>
Účastníci trhu s elektřinou zároveň dle zákona nesou odpovědnost za odchylku a jsou tzv. subjekty zúčtování odchylek, pokud ovšem tuto povinnost na základě smlouvy nepřenesou na jiný subjekt zúčtování odchylek.
<h2>Výrobci a obchodníci</h2>
V podmínkách ČR se může stát výrobcem elektřiny každý, kdo splní technické parametry pro připojení do distribuční (nebo přenosové soustavy) a získá licenci od ERÚ. <a href="https://www.eru.cz/licence/informace-pro-zadatele" target="_blank">Licenci</a> na výrobu elektřiny vydává ERÚ na 25 let. Podobně i pro obchod s elektřinou je třeba získat licenci od regulačního úřadu, ta se ovšem vydává pouze na 5 let a je (kromě dalšího) nutné zaplatit poplatek ve výši 100 000 Kč.
<figure id="attachment_24422" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Licence1.png"><img class="size-medium wp-image-24422" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Licence1-512x367.png" alt="Časový vývoj počtu licencí vydaných ERÚ do roku 2014. Zdroj: ERÚ" width="512" height="367" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Časový vývoj počtu licencí vydaných ERÚ do roku 2014. Zdroj: ERÚ</figcaption></figure>
Energetický regulační úřad (stejně i operátor trhu) má kompletní přehled o všech výrobcích elektřiny na území ČR. Pro velké výrobce dáleplatí nutnost provést tzv. <a href="http://www.mpo.cz/dokument118192.html" target="_blank">autorizaci </a>u Ministerstva průmyslu a obchodu (<a href="http://www.mpo.cz/" target="_blank">MPO</a>). Přesný seznam všech energetických zdrojů a jejich vlastníků není veřejně dostupný, ERÚ ve svých <a href="https://www.eru.cz/elektrina/statistika-a-sledovani-kvality/rocni-zpravy-o-provozu" target="_blank">ročních zprávách o provozu ES</a> zveřejňuje množství elektráren využívajících <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/" target="_blank">OZE</a>. Existuje rovněž i neoficiální <a href="http://www.elektrarny.pro/seznam-elektraren.php" target="_blank">seznam</a> českých FVE.
<figure id="attachment_24423" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/OZE-počet-a-výkon1.png"><img class="wp-image-24423 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/OZE-počet-a-výkon1-512x378.png" alt="OZE - počet a výkon" width="512" height="378" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Počet elektráren (OZE) a jejich výkon. Zdroj: ERÚ</figcaption></figure>
<h2>Zákazníci</h2>
Čeští zákazníci mají ze zákona možnost volby vlastního dodavatele elektrické energie. Se svým dodavatelem obvykle uzavírají (v případě zákazníků z řad maloodběratelů) smlouvy o tzv. sdružených službách, kde se zavazují přenést své povinnosti zúčtování odchylek a platby za regulované činnosti na svého dodavatele. Zákazníky je možné dělit dle řady kritérií, například dle velikosti odběru (velkoodběratelé &#8211; odběry z VVN a VN, maloodběratelé &#8211; odběry z NN), nebo dle typu (domácnosti, podnikatelé, trakce, &#8230;). Všichni zákazníci přitom mají na energetickém trhu stejná práva (a povinnosti), jejichž garantem je ERÚ.
<figure id="attachment_24410" style="width: 671px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Složky-ceny-pro-maloodběr.png"><img class="wp-image-24410 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Složky-ceny-pro-maloodběr.png" alt="Složky ceny za dodávku elektřiny pro maloodběratele (domácnosti 2015) Zdroj: ERÚ" width="671" height="340" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Složky ceny za dodávku elektřiny pro maloodběratele (domácnosti 2015) Zdroj: ERÚ</figcaption></figure>
<h2>Provozovatel přenosové soustavy (ČEPS a.s.)</h2>
<figure id="attachment_743" style="width: 250px" class="wp-caption alignright"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/CEPS_logo_2008.png"><img class="wp-image-743" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/CEPS_logo_2008-512x232.png" alt="Logo společnosti ČEPS a.s." width="250" height="113" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Logo společnosti ČEPS a.s.</figcaption></figure>
<a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/" target="_blank">Společnost ČEPS</a> je akciovou společností vlastněnou ze sta procent českým státem, působí na území České republiky jako výhradní provozovatel přenosové soustavy. Vlastnická práva ve společnosti vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Na základě licence na přenos elektřiny, udělené Energetickým regulačním úřadem dle Energetického zákona, zajišťuje ČEPS a.s. provoz české přenosové soustavy, poskytuje přenosové služby a služby spojené se zajištěním rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny v reálném čase (systémové služby).
<figure id="attachment_24403" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Cena-za-přenos.png"><img class="size-medium wp-image-24403" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Cena-za-přenos-512x346.png" alt="Vývoj jednotlivých složek ceny za přenos elektřiny. Zdroj: ERÚ" width="512" height="346" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj jednotlivých složek ceny za přenos elektřiny. Zdroj: ERÚ</figcaption></figure>
ČEPS dále zajišťuje přeshraniční přenosy pro export, import a tranzit elektrické energie. Společnost se také dlouhodobě aktivně podílí na formování liberalizovaného trhu s elektřinou v ČR i v Evropě, udržuje, obnovuje a rozvíjí 41 rozvoden se 71 transformátory, které převádějí elektrickou energii z přenosové soustavy (PS) do distribuční soustavy (DS). ČEPS pro svoji činnost využívá 3508 km vedení na napěťové hladině 400 kV a 1910 km vedení s napěťovou hladinou 220 kV.
<figure id="attachment_24409" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Schema_siti_2015.jpg"><img class="wp-image-24409 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Schema_siti_2015-1024x770.jpg" alt="Schéma sítí přenosové soustavy. Zdroj: ČEPS" width="1024" height="770" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Schéma sítí přenosové soustavy. Zdroj: ČEPS</figcaption></figure>
<h2>Provozovatelé distribučních soustav</h2>
Provozování distribuční soustavy (DS) je z povahy věci přirozeně monopolní činnost, což je důvodem k regulaci těchto společností ze strany ERÚ. Zákazník (maloodběratel) pak například platí za distribuci elektřiny takovou cenu, kterou vypočítal ERÚ v rámci jednotlivých zvolených distribučních sazeb (jejich současný seznam viz níže). V rámci jednotlivých distribučních sazeb pak zákazník platí část ceny dle odebraného množství energie a část ceny je stanovena fixně, dle velikosti jističe.
<figure id="attachment_24424" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Současné-distribuční-sazby-pro-maloodběratele-elektřiny-Zdroj-ERÚ.png"><img class="wp-image-24424 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Současné-distribuční-sazby-pro-maloodběratele-elektřiny-Zdroj-ERÚ-512x327.png" alt="Současné distribuční sazby pro maloodběratele elektřiny Zdroj ERÚ" width="512" height="327" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Současné distribuční sazby pro maloodběratele elektřiny. Zdroj ERÚ</figcaption></figure>
Při odběrech z VN a VVN jsou ceny pro odběratele stanoveny jiným způsobem, než prostým rozdělením na jednotlivé sazby a zákazníci tak při spotřebě platí jednak za rezervovanou &#8222;kapacitu&#8220; sítě a dále za skutečné využití sítí. Bližší detaily o složení cen, stejně jako metodiky výpočtu, shrnují <a href="http://www.eru.cz/documents/10540/462862/Zasady-cenove-regulace-IV-RO.pdf/e438802a-b956-4df7-8353-89ccfd72a1ae" target="_blank">zásady cenové regulace</a>, které vydává ERÚ před započetím nového regulačního období.
<figure id="attachment_24411" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Složky-ceny-za-distribuci.png"><img class="size-medium wp-image-24411" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Složky-ceny-za-distribuci-512x368.png" alt="Vývoj ceny za distribuce elektrické energie. Zdroj: ERÚ" width="512" height="368" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny za distribuce elektrické energie na hladinách VN a VVN. Zdroj: ERÚ</figcaption></figure>
V České republice je v současnosti dle <a href="http://www.eru.cz/cs/vyhledavac-licenci" target="_blank">vyhledávače licencí</a> ERÚ platných 261 licencí na provoz distribuční soustavy. Největšími a nejvýznamnějšími provozovateli DS v ČR jsou <a href="http://www.cezdistribuce.cz/" target="_blank">ČEZ Distribuce a.s.</a>, <a href="https://www.eon-distribuce.cz/" target="_blank">E.On Distribuce a.s.</a>, <a href="https://www.predistribuce.cz/cs/" target="_blank">PREdistribuce a.s.</a> a <a href="http://www.lds-sever.cz/" target="_blank">LDS Sever s.r.o</a>. Mapa nejvýznamnějších sítí ES v ČR (VVN a VN) provozovaných jak distribučními společnostmi, tak společností ČEPS a.s. je přiložena níže.
<figure id="attachment_24408" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Rocni_zprava_provoz_ES_2015.jpg"><img class="wp-image-24408 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Rocni_zprava_provoz_ES_2015-1024x724.jpg" alt="Schéma přenosových a významných distribučních sítí (2015) Zdroj: ERÚ" width="1024" height="724" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Schéma přenosových a významných distribučních sítí (2015) Zdroj: ERÚ</figcaption></figure>
<h2>Operátor trhu (OTE a.s.)</h2>
<figure id="attachment_24415" style="width: 250px" class="wp-caption alignright"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Logo_OTE.png"><img class="wp-image-24415" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Logo_OTE-1024x322.png" alt="Logo společnosti OTE a.s." width="250" height="79" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Logo společnosti OTE a.s.</figcaption></figure>
Operátor trhu s energiemi (<a href="http://www.ote-cr.cz/" target="_blank">OTE a.s.</a>) je akciová společnost vlastněná státem, založena byla v roce 2001 na základě energetického zákona. Společnost sídlí v Praze a výkon akcionářských práv spadá pod MPO. Náplň činností OTE je daná energetickým zákonem a společnost funguje díky licenci přidělené od ERÚ.
Na trhu s elektřinou působí dle dělení OTE a.s. tito licencovaní účastníci:
<ul>
<li>subjekt zúčtování,</li>
<li>dodavatel,</li>
<li>účastník s přístupem na vyrovnávací trh (VT),</li>
<li>poskytovatel podpůrných služeb (PpS),</li>
<li>provozovatel distribuční soustavy (PDS),</li>
<li>provozovatel přenosové soustavy (PPS),</li>
<li>výrobci.</li>
</ul>
Zhruba padesátka zaměstnanců společnosti zodpovídá za úkoly, jako je například organizace krátkodobých trhů s plynem a elektřinou a spolu s ČEPS i vyrovnávacího trhu s regulační energií. Vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek subjektů zúčtování a regulační energie (rovněž i vyrovnávacího plynu) na území ČR. Do <a href="http://www.ote-cr.cz/o-spolecnosti/zakladni-udaje" target="_blank">kompetencí OTE</a> dále spadá zpracování zpráv o trhu s elektřinou a plynem, zpráv o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu v ČR nebo zpracování typových diagramů dodávek (TDD).
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/účastníci-trhu-s-elektřinou-Roční-zpráva-OTE.png"><img class="aligncenter wp-image-24412 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/účastníci-trhu-s-elektřinou-Roční-zpráva-OTE-1024x562.png" alt="účastníci trhu s elektřinou - Roční zpráva OTE" width="1024" height="562" /></a>
Další činnosti operátora trhu jsou například administrace systému pro vyplácení <a href="http://www.ote-cr.cz/statistika/statistika-poze/registrace" target="_blank">podpory POZE</a> (podporovaných zdrojů energie), systému pro vydávání a správu záruk původu, nebo správa českého <a href="http://www.ote-cr.cz/povolenky" target="_blank">Rejstříku obchodování</a> s povolenkami na emise skleníkových plynů. Volitelně mohou účastníci trhu využít i zprostředkování reportingu ohlašovacího mechanismu (RRM – <a href="https://www.acer-remit.eu/portal/list-of-rrm" target="_blank">Registered Reporting Mechanism</a>) v rámci nařízení <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/remit-povinna-cesta-k-transparentnosti-ferovosti-na-trhu/" target="_blank">REMIT</a>, pro oznamování obchodních dat u <a href="http://oenergetice.cz/clanky/acer/" target="_blank">Agentury ACER</a> a přenos dat jménem účastníků trhu do evropské databáze ARIS.

Účastníci trhu s elektřinou

Společnost ČEZ Distribuce žaluje státního operátora trhu s energiemi OTE o vrácení příspěvku na obnovitelné zdroje energie z roku 2013 ve výši 1,86 miliardy korun plus úroky. 
Spor vyvolalo nejasné ustanovení v zákoně o podporovaných zdrojích energie, které bylo platné od ledna do začátku října 2013. Není jasné, zda mají příspěvek na obnovitelné zdroje platit i energetické společnosti, které vyrobenou elektřinu samy spotřebují. OTE považuje žalobu jako neodůvodněnou. Píše o tom server euro.cz.
ČEZ Distribuce je přesvědčena o tom, že legislativní změna nevedla ke zrušení povinnosti hradit příspěvek ve vztahu k vlastní spotřebě. K žalobě přistoupila poté, co na ni výrobci podali žalobu kvůli tomu, že od nich příspěvek vybírala.
Celková suma žalob nyní přesahuje 900 milionů korun a podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže může dosáhnout právě až na 1,86 miliardy korun, o které se nyní ČEZ soudí s OTE. ČEZ zažaloval OTE z opatrnosti v návaznosti na žaloby, dodal Kříž.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/solar-835894_1920.jpg"><img class="aligncenter size-large wp-image-10965" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/solar-835894_1920-1024x683.jpg" alt="solar-835894_1920" width="1024" height="683" /></a>
O stamiliony korun se podle serveru s ČEZ Distribucí soudí například chemička Unipetrol RPA (303 milionů plus příslušenství) a ocelářská společnost ArcelorMittal Ostrava (394 milionů plus 60 milionů jako příslušenství).
<blockquote>
&#8222;Jde o příspěvek POZE (příspěvek na obnovitelné zdroje energie) vybraný za spotřebu elektřiny, která byla vyrobena a spotřebována bez využití regionální distribuční soustavy (takzvaná vlastní spotřeba),&#8220; řekl serveru Kříž. 
</blockquote>
ČEZ Distribuce funguje podle něj při výběru jen jako prostředník, který přeposílá vybrané příspěvky OTE, a žádným způsobem na výběru neprofituje.
<blockquote>
&#8222;Podle našeho názoru byl výběr příspěvku v daném období v souladu s platnou právní úpravou,&#8220; řekl serveru místopředseda představenstva OTE Michal Ivánek. 
</blockquote>
Podle něj se celá záležitost týká zejména samovýrobců. Rozepře se ale netýkají jen ČEZ Distribuce. OTE eviduje také žalobu ze strany <a href='http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/'>ČEPS</a>.
OTE sama podala žalobu proti provozovateli distribuční soustavy E.ON Distribuce, podle Eura jde o 140 milionů korun. Tuto záležitost už řešil Energetický regulační úřad a dal za pravdu distribuční společnosti E.ON Distribuce.

Euro: ČEZ žaluje OTE o vrácení příspěvku za 1,86 miliardy Kč

Podle predikce českého operátora trhu s elektřinou a plynem může česká energetika v následujících letech očekávat nárůst ve spotřebě elektřiny, který může být dále urychlen vyšším využitím elektrických vozidel. Ačkoliv spotřeba zemního plynu v posledních letech klesá, vyšší využití by mohl nalézt v oblasti vytápění či v dopravě. 
Pohled na to, jakým směrem by se v následujících třech dekádách mohla česká energetika ubírat, přináší takzvaná <a href="http://download.mpo.cz/get/55204/63123/651102/priloha001.pdf" target="_blank">Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu</a>, kterou v rámci Státní energetické koncepce ČR každoročně zpracovává ve spolupráci s MPO operátor trhu, společnost OTE.
V oblasti elektroenergetiky zpráva představuje tři rozdílné varianty budoucího vývoje – koncepční, fosilní a nízkouhlíkovou. Ty doplňuje varianta nulová, která popisuje situaci, kdy by nebyly realizovány žádné nové investice do rozvoje zdrojové základny.
<figure id="attachment_20244" style="width: 910px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/OTE_rovnováha-mezi-nabídkou-a-poptávkou_investice-do-zdrojové-základny-ČR.png"><img class="wp-image-20244 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/OTE_rovnováha-mezi-nabídkou-a-poptávkou_investice-do-zdrojové-základny-ČR.png" alt="Investice do obnovy a rozvoje zdrojové základy ČR" width="910" height="400" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Investice do obnovy a rozvoje zdrojové základy ČR. Zdroj: Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu</figcaption></figure>
Ve všech variantách rozvoje soustavy by mělo dojít ke značným investicím zejména v oblastech jaderné energetiky, fotovoltaických zdrojů a akumulace energie. Zřejmě nejpravděpodobnější možností je varianta koncepční, jež vychází z aktualizované státní energetické koncepce. Pro tuto variantu je charakteristický zejména další rozvoj jaderné energetiky, prolomení limitů těžby na dole Bílina a vyšší využívání obnovitelných zdrojů, které budou doplněny zdroji plynovými.
Všechny varianty rovněž počítají s výrazným nárůstem ve spotřebě elektrické energie, která by v případě znatelnějšího využívání elektrických vozidel mohla během následujících 30 let vzrůst až o třetinu vůči současným hodnotám.
<figure id="attachment_20245" style="width: 930px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/OTE_rovnováha-mezi-nabídkou-a-poptávkou_vývoj-tuzemské-netto-spotřeby.png"><img class="wp-image-20245 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/OTE_rovnováha-mezi-nabídkou-a-poptávkou_vývoj-tuzemské-netto-spotřeby.png" alt="Vývoj čisté spotřeby elektrické energie v ČR" width="930" height="400" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj čisté spotřeby elektrické energie v ČR. Zdroj: Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu</figcaption></figure>
Co by naopak mělo značně klesat, je saldo přeshraničního obchodu s elektrickou energií. V současné době má česká energetika jasně exportní charakter, kdy se roční hodnoty salda, tedy rozdílu mezi vývozem a dovozem elektrické energie, pohybují okolo 17 TWh (více než pětina čisté výroby elektřiny v ČR).
<figure id="attachment_20246" style="width: 910px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/OTE_rovnováha-mezi-nabídkou-a-poptávkou_saldo-obchodu-s-elektřinou.png"><img class="wp-image-20246 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/OTE_rovnováha-mezi-nabídkou-a-poptávkou_saldo-obchodu-s-elektřinou.png" alt="Vývoj salda přeshraničního obchodu s elektrickou energií" width="910" height="400" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj salda přeshraničního obchodu s elektrickou energií. Zdroj: Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu</figcaption></figure>
V případě využívání zemního plynu zpráva rovněž počítá se třemi hlavními scénáři rozvoje energetiky. Ve všech případech by měla spotřeba zemního plynu růst, a to zejména vzhledem k vyššímu využívání plynu v dopravě (<a href="http://oenergetice.cz/plyn/cng-v-ceske-republice-fakta-a-statistiky/" target="_blank">CNG</a>).
<figure id="attachment_20247" style="width: 900px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/OTE_rovnováha-mezi-nabídkou-a-poptávkou_celková-spotřeba-plynu.png"><img class="wp-image-20247 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/OTE_rovnováha-mezi-nabídkou-a-poptávkou_celková-spotřeba-plynu.png" alt="Vývoj celkové spotřeby zemního plynu v ČR" width="900" height="400" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj celkové spotřeby zemního plynu v ČR. Zdroj: Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu</figcaption></figure>
Autor úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Andrew Imanaka's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/pandrewnguyen/">Andrew Imanaka</a>