Domů
Elektřina
Zemní plyn v 1Q 2019 dominoval, stal se hlavním fosilním palivem pro výrobu elektřiny v EU

Zemní plyn v 1Q 2019 dominoval, stal se hlavním fosilním palivem pro výrobu elektřiny v EU

Rostoucí náklady na emisní povolenky a uzavírání uhelných elektráren v Evropě způsobily dominanci zemního plynu ve výrobě elektrické energie. Tyto faktory vedly podle analytiků k tomu, že výroba elektrické energie z plynových elektráren poprvé v historii předstihla výrobu z jiných forem fosilních paliv.

Nová zpráva od společnosti EnAppSys z energetického trhu ukázala, že v prvním čtvrtletí roku 2019 vyrobily plynové elektrárny v Evropě celkem 117 TWh elektrické energie. Za stejné období vyrobily elektrárny na černé, hnědé a zplyněné uhlí 110,9 TWh elektrické energie. Tyto údaje jsou převzaty od Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny ENTSO-E (European Network of Transmission System Operators for Electricity).

EnAppSys uvádí, že se jedná o zásadní posun oproti prvnímu čtvrtletí roku 2015. V té době elektrárny na černé, hnědé a zplyněné uhlí vyrobily téměř dvojnásobek elektrické energie oproti elektrárnám spalujícím zemní plyn. Z Uhlí tehdy pocházelo celkem 159,6 TWh oproti 61,3 TWh z plynových elektráren. Od té doby vzrostla úroveň výroby v plynových elektrárnách o 91 %, zatímco výroba z uhlí klesla o třetinu.

Zpráva rovněž ukázala, že výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů v prvním čtvrtletí poklesla o 8 %. Pokles byl způsoben zejména významným výpadkem výroby z vodních elektráren. Výroba z větrných elektráren dosáhla rekordní výše 105,4 TWh. Větrné elektrárny vyrobily již druhé čtvrtletí za sebou více elektrické energie než vodní elektrárny.

Jádro stále dominantní, plyn na vzestupu

Výpadky a uzavírání bloků vedly k meziročnímu poklesu výroby jaderných elektráren o 4 % na 204,4 TWh. To je nejnižší čtvrtletní produkce od začátku roku 2015. Jaderná energetika je však stále dominantním zdrojem elektrické energie v celé Evropě v prvním čtvrtletí. Podíl jaderných elektráren na výrobě činil celkem 29 %. Plynové elektrárny vyrobily 17 %, uhelné elektrárny vyprodukovaly 16 %, a vodní i větrné elektrárny vyrobily po 15 % elektrické energie v Evropě. Další 4 % pocházejí ze solárních elektráren, 3 % z biomasy a zbývající 1 % pochází z ropy, rašeliny a odpadu.

„Zpráva přinesla několik významných trendů na evropském trhu s elektřinou. Přechod od uhlí k plynu byl poháněn vyššími cenami uhlíkové daně v Británii, náklady spojenými se systémem obchodování s emisemi (EU ETS) a urychlením zavírání uhelných elektráren v několika zemích. Je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat, protože Německo chce rychleji uzavírat své uhelné elektrárny, než se původně očekávalo. Země jako Estonsko nadále vyrábí velký podíl své elektrické energie z topných olejů nebo břidlicové ropy. Velká část produkce z jaderných elektráren pochází z Francie. Mnoho těchto elektráren a dalších po celé Evropě budou postupně vyřazovány. Výpadek tohoto výkonu bude muset být nahrazován alternativními zdroji,“ uvedl Jean-Paul Harreman, ředitel společnosti EnAppSys.

Zdroj úvodní fotografie: Power Engineering International

Potřebujete být v obraze ohledně elektroenergetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti elektroenergetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Evropa hasí průšvih. Drahota a nedostatek elektřiny by Unii mohly zničit
3. únor 2023, 04:00
Analytici: Odvody ČEZ pokryjí podstatnou část nákladů na energetickou krizi
2. únor 2023, 16:15
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(18)
Milan Vaněček
25. duben 2019, 10:33

Objektivní vývoj energetiky v naší Euroatlantické civilizaci je stálý. Nejprve v USA přechod z uhlí na stále více plynu a relativní útlum jaderné energetiky (tím že se nové nepostavily, část se jich zavírá a OZE velmi silně rostou) a teď totéž i v Evropě.

OZE se pozvolna stále více prosazují, za jedno či dvě desetiletí již budou dominovat až na pár anomálií.

Martin Hajek
25. duben 2019, 11:35

Pane Vaněčku, z těch čísel ovšem vyplývá, že se OZE prosazují na úkor jaderné energetiky a množství elektřiny vyrobené z dovážených fosilních paliv roste.

Jan Veselý
25. duben 2019, 12:27

Ano, o výstavbě JE po špatných zkušenostech z Francie, Finska a Slovenska a se zkušeností s rychlostí výstavby, dodržováním termínů a rozpočtů v případě OZE, už u nové výstavby JE zůstalo fakticky už jen u slov.

A nenafukujte fluktuaci výroby o 1-2%.

Jan Skoupý
26. duben 2019, 08:53

Jenomže, to byste měl vědět, že tyto projekty byly právě ovlivněny haváriemi a rovněž firmami, které je stavěli.... Slovensko po vstupu do EU a Fukušimě muselo upravovat projekt z hlediska bezpečtnosti... podívejte se do arábie nebo číny... jak rusové či korejci staví krásně na čas :-)

Martin Hajek
25. duben 2019, 11:34

Prostá matematika ukazuje, že množství elektřiny vyrobené z fosilních paliv stouplo v EU z 220,9 TWh v Q1 2015 na 227,9 v Q1 2019, gratulujeme! Gazprom také jistě tleská.

Milan Vaněček
25. duben 2019, 12:10

Pane Hájek, to je důsledek silně protijaderného úsilí v Německu, posíleného havarií ve Fukušimě. Nebýt Fukušimi, vypadalo by to jinak, EU státy (s výjimkou jaderné vojenské mocnosti Francie) by jen pozvolna odcházeli od jádra a tak by OZE silně vytlačovalo uhlí. Ale snad nepodezíráte německé zelené že mají prsty ve Fukušimě, já si myslím že v tom mají prsty ti, co chtějí maximalizovat zisk a minimalizovat náklady (to je uctihodné) ale na úkor bezpečnosti (s tím že riziko pokryje stát).

Jan Hrůza
25. duben 2019, 15:42

O odstavení jaderek rozhodla německá vláda dávno před Fukušimou.

petr
25. duben 2019, 20:14

Je úplně jasné, že všechny OZE nakonec zvýší cenu elektřiny až na hodnoty, které budou pro běžného klienta likvidační. Němečtí kancléři pak všichni budou členi Gazpromu a svým spoluobčanům se budou jen smát tak jako ten soc-dem poskok Schroder. Když se bavím s přáteli z Bavorska co nejsou padlí na hlavu zeleno-rudou pomateností pak říkají, že dalším členem vedení Gazpromu bude mama Merklová.

A proto musíme to ekonomicky tak napnout, aby ruský plyn šel na odbyt.

Strašné tedy spíše obdivuhodné jak ta FSB (dříve KGB) to zvládla...

Milan Vaněček
25. duben 2019, 20:18

Máme v Bavorsku každý jiné známé, ti moji milují fotovoltaiku (a nejsou rudí, jsou to pivaři jako já).

Milan Vaněček
25. duben 2019, 20:15

Po Fukušimě se změnila "jen" rychlost odstavování a vznikl finální termín 2022.

petr
25. duben 2019, 20:32

Prostě největší blbost jakou mohli udělat. Moji přátelé mají také rádi pivo, ale nemají totálně vypito...

Bavorsko donedávna vyváželo elektřinu, neb ji bezpečně a spolehlivě a také levně pořídilo z jádra a teď tam co se dřív pěstoval chmel má fotovoltaické panely.

Mají oprávněnou obavu co se stane až vypadne více jak 220 TWh z uhlí a jádra. Prostě vyvalí dalších 500 mld euro do kravin jménem OZE a udělají radost Putinovi a Číně odkud se ty panely dovezou a evropský průmysl půjde do prd..

Prostě už to přepískli a zatím nemá nikdo odvahu to lidem říci, neb marketingová masáž FSB funguje od Ženevy až po Berlín. Vím o tom své...

Jan Veselý
25. duben 2019, 12:23

Matematika by se hlavně neměla nechat dělat inženýrům a lidem od PR. Takoví třeba nevědomky nebo záměrně zanedbají vliv počasí na spotřebu elektřiny, což je věc v období leden-březen zcela zásadní. Je fakt rozdíl mezi "nezimou" roku 2015 a zimou 2018, kdy několik týdnů nad střední a západní Evropou visela "beast from the east", mrzlo až praštělo a pružná fosilní výroba jela naplno.

Ondra
25. duben 2019, 12:54

Ano a stejně tak by "matematiku" neměli dělat lidi který nevědomky nebo záměrně ignorujou vliv počasí na výrobu elektřiny z větrnejch a solárních elektráren a z každýho "rekordu" dosahují vyvrcholení.

Jan Veselý
25. duben 2019, 12:57

A v kontextu tohoto článku i vliv počasí na produkci vodních elektráren.

Ondra
25. duben 2019, 14:10

Jo na ty sem zapoměl díky za doplnění :) a než to tady vytáhne zas pan Vaněček tak dodám i tepelnejch s průtočným chlazenim (při extrémním suchu) - to se ale třeba Česka v podstatě netýká.

Dalibor
25. duben 2019, 23:25

Zásoby, zálohy a odkrytá ložiska dle odhadů z roku 2010 by dle tehdejší odhadů spotřeby měli vydržet na cca 70 let. Zajímavé bude až se znovu zpracují bilance jak to bude vycházet, když se zdroje plynu začnou takto masivně využívat?

Na kolik let to odhadnou ? Také jaká bude predikce ceny plynu v roce 2030.

Milan Vaněček
26. duben 2019, 07:56

Jaká bude cena plynu či jaderného paliva to nevíme, ale známe cenu paliva fotovoltaických a větrných elektráren. Ta se rovná nule. A vydrží ještě miliony let. A nevyužité plochy na FVE a VtE máme dost. Mělo by se začít stavět především na devastovaných pozemcích, těch máme bohuže až moc.????

Petr
26. duben 2019, 09:12

To není vůbec pravda, zatím se jen odhaduje na kolik přijdou další vynucené investice do stabilizace elektrických sítí poškozovaných příliš velkým podílem větrníků.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se

OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516