Rychlonabíjecí stanice nabije elektromobil na dojezd 200 km za 8 minut
Nabití elektromobilu na dojezd 200 kilometrů trvá s rychlonabíjecí stanicí firmy ABB osm minut. K vidění je tento týden na brněnském veletrhu Amper. Jde o technologii, kterou firma nasadila do komerční produkce v roce 2017 a rozmisťuje ji po celých Spojených státech i po Evropě. Přestože klasické palivo se tankuje vzhledem k dojezdové vzdálenosti o něco rychleji, podle ředitele elektromobility ABB Miroslava Kuželky uživatel elektromobilu vnímá možnost doplnění paliva odlišně od řidičů běžných aut.
Zatímco na doplnění nafty či benzinu je řidič odkázaný na standardní čerpací stanice, elektromobilita umožňuje diverzifikaci napájecích míst i zdrojů.
„Výkonné napájecí stanice jsou určené pro hlavní koridory, kde při čerpání chcete strávit co nejkratší čas, protože účelem zastávky je jen doplnění paliva. V takovém případě vám obvykle dojezd 200 kilometrů bez problémů stačí. Když však dojedete někam na schůzku, zaparkujete na místě, kde je napájecí box s nižším výkonem. Ovšem za dobu schůzky se vám auto dobije,“ řekl Kuželka.
Technologie je udělaná tak, aby byla instalace vydávacích stojanů například na současných čerpacích stanicích u dálnic jednoduchá.
„Výkonová elektronika je oddělená od výdejního stojanu, který může být vzdálený až 60 metrů. Což umožní umístit na výdejní místo pouze jednoduchý lehký stojan, který nezabírá místo. Navíc lze kombinovat libovolné množství kabinetů, tedy zázemí s technologií, s libovolným množstvím stojanů,“ řekl Kuželka.
Ilustrační foto
Na bezinkách je navíc obvykle takové technologické a energetické zázemí, že není problém zde umístit jak výkonovou část, tak stojany.
Stojany dokážou obsloužit i více aut různých typů a plynule dokážou při příjezdu a odjezdu aut měnit požadovaný výkon pro nabíjení. Technické zázemí lze umístit k trafostanici, jeho součástí může být i bateriové zázemí.
Lze také využít tzv. plovoucí baterie, které se plynule dobíjejí nižším výkonem a ve chvíli nabíjení auta dokážou nabíjet vyšším výkonem.
ABB má dnes podíl na českém trhu s dobíjecími stanicemi 95 procent.
„Firem, které technologie v Evropě dodávají, jsou nicméně desítky a konkurence je vysoká,“ řekl Kuželka.
Poptávka po budování infrastruktury výrazně roste, protože od příštího roku už musejí evropské automobilky splňovat přísnější emisní limity, což v praxi znamená rozšíření výroby elektroaut na úkor naftových a benzinových.
Zdeněk Meitner kš
Mohlo by vás zajímat:
Naprosto prázdný článek, co to je za 8 min 200km?
Ok, koupím si novou Audinu etron, co žere aj trávu okolo auta, bo spotřebu 30kwh/100km si jinak vysvětlit neumím.
Abych s ní ujel oněch 200km, tak potřebuju za 8 min narvat do auta min. 60kWh, takže pojďme si to spočítat:
60/8 = 7,5kW za minutu * 60 = min. 450kW výkon stanice - super a přesně tohle číslo mi chybí v celém (prázdném) článku
to, že reálně to žádné auto neumí využít je věc druhá
...absolutni souhlas s hodnocenim clanku - typicka ukazka propagandy pro laiky nebo zelene fanatiky :-) vcelku bych chtel videt i distributory, kdyz budete chtit rezervovany prikon cca 0,5 MW (na 1 stojan). Doufam, ze za tuto uvahu me "zbiji" fandove baterek - samozrejme, mohu pocitat napr. s rezervovanym prikonem treba jen 0,1 MW, k tomu "prihodit" baterku 0,4 MWh a nabiju ve vysledku stejne rychle... ovsem 2. auto až za 5 hodin (po nabiti stanicni baterky) ... to byt v roli zakaznika, tak me asi trefi šlak :-(
Zatím je těžko představitelné, že infrastruktura bude dostatečná. Stejně jako si před 100 lety málokdo dovedl představit, že po oceánech budou jezdit tankery s ropou, po silnicích množství cisteren s benzínem a naftou a v každém městě budou desítky benzinek. Stejně, jako si před pár roky nikdo nepřipustil, že soukromý nadšenec může vybudovat funkční vesmírný program...
Ještě, že takové snílky, co posunující civilizací kupředu, máme.
Jen je skoda, ze pro sve sny (cti obohaceni) okradaji vsechny ostatni.
Máte naprostou pravdu. Ropné společnosti, klasické automobilky a na ně navázáné politické a lobistické skupiny nás okrádají nehorázně.
To je sice pravda, ale přechod z koní a páry na naftu a benzín trval víc než 50 let. Takže není to o tom, že to nejde, ale kdy to bude. A v totmo směru jsou asi Bruselští soudruzi trochu mimo. Věřím tomu, že třeba roku 2050, kdy už tady nejspíš nebudu, bude doprava vypadat úplně jinak než si dneska představujeme a za 100 let už třeba bude teleportace. Nicméně za 10 let se pořád bude jezdit primárně na benzín, pokud tedy potřebná většina nepodlehne ideologii a neumožní tím realizaci nějakého masakru, jak tomu ve jménu ideologie v minulosti bylo mnohokrát.
Máte pravdu v tom, že tahle zpráva je jen důkaz novinářské lenosti, protože to je jen doslova přeložený reklamní leták PR oddělení ABB. Jinak ten nabíjecí stojan má špičkový výkon 350 kW.
Zajimalo by me, zda nekdo premyslel o tom jake emise udelala ta hnedouhelna elektrarna co vyrobila energii do stojanu...
Plus kolik nabijecich cyklu o takove intenzite muze realne akumulator toho vozidla zvladnout...
Tak si o tom něco zjistěte. Třeba byste přestal papouškovat ty kraviny o hnědouhelných elektrárnách. Stejně tak je k dispozici docela dost materiálů o účincích rychlonabíjení. Zkuste si třeba najít něco o Tesla Shuttle.
Energie ve stojanu z hnědouhelné elektrárny by ještě nebyla emisně tak špatná jako kdyby tam proudila ta "bezemisní" jaderná.
Majitel stojanu může také kupovat energii od skutečného bezemisního výrobce energie. Nikde není dáno že se tam musí "tankovat" uhelná nebo jaderná.
Třeba Lidl to tak dělá.
Koupit si může jakou chce, "tankovat" ale bude z 80% stále tu uhelnou nebo jadernou.
S tím požadovaným příkonem nemáte tak úplně pravdu. Čím rychlejší nabíječka bude tím méně bude vytížená, už jen kvůli denní době máte určitou špičku a pak pauzu , stojanů je více atd. V každém případě víte kolik potřebujete pro pokrytí denní špičky dejme tomu, že máme stanici budoucnosti nabíjíte 300 aut za den to je 18MWh. A máte na to 20 stojanů , každý na 350kW, takže 7,5MW příkonu. Jenže denní vytížení celé stanice je třeba jen okolo 10%. Platit 7,5MW příkonu, kvůli tomu ,že večer jezdí hodně řidičů nabíjet je ovšem drahé. Takže se v budoucnu vyplatí tu energii nějakým způsobem skladovat třeba tak ,aby požadovaný příkon byl například poloviční nebo i menší ať to budou superkondenzátory nebo baterie to zatím nikdo neví. V každém případě nějaká forma akumulace na supervýkonných nabíjecích stanicích patrně bude.
Skladovat se to v žádném případě nevyplatí.
Buď bude zvláštní tarif pro takové stanice napojené přímo na páteřní rozvodnou síť, nebo si budou zákazníci nabíjení na stanicích rezervovat dopředu s různorodou cenou podle vytížení.
Nabijacky uz MAJU BATERIE.....Okrem ineho mozu pomahat so stabilizaciou siete....
Při skladování do baterek je ztráta cca 10%, při vybíjení také cca 10% a pro dobíjení platí to samé............
Nikde jsem neviděl to nejdůležitější.
Kolik stojí takový stojan, potažmo nabití z rychlonabíjecího stojanu , s měničem, kapacitou atd, neboť tyto vícenáklady se musí předat v ceně nabití na nakupující nebo zadotovat.
Tak zhruba milion na nejvýkonnější stojan a 10 kč za kWh při takovém rychlonabíjení.
Což je asi dáno tím že je stojanů i EVček málo, ale myslím že to časem půjde celkem dolů co do ceny nabíjení.
10 kč/kWh? Tzn. vysledna cena cca 2 kč/km... jinak receno pokud mam spotrebu 7l/100km benzinu pri dnesni cene PHM jsem na tom z pohledu provoznich nakladu stejne. Pripominat zde prvotni investice je urcite zbytecne....hmm - kam se podela vyhodnost EV???
Benzinku si postavis za pusinku.....
Krásné, ba přímo nádherné! Jen marně přemýšlím, kde mají rezervovaný příkon 500 kWh pro jednu nabíjecí stanici? !
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se