Trh s palivovými články poprvé překonal roční přírustek elektrického výkonu o 1 GWe
Podle nové studie od E4tech v loňském roce trh s palivovými články zaznamenal přírustek v instalovaném elektrickém výkonu přes 1 GWe. Světově se instalovaný výkon zvýšil o přibližně 1,1 GWe. To je nárůst o 40 % oproti roku 2018.
Studie uvádí, že hnací silou trhu s palivovými články je i nadále automobilový průmysl. Hlavními tahouny jsou japonská společnost Toyota a jihokorejská společnost Hyundai. Obě společnosti se na instalovaném elektrickém výkonu podílely ze dvou třetin. Zbytek tvoří stacionární systémy. Ty tvořily zejména americké a korejské zdroje pro výrobu elektrické energie. V Japonsku přibylo přibližně deset tisíc kogeneračních jednotek s palivovými články v jednotkách kWe instalovaných v obytných budovách.
„Existuje skutečný pocit, že průmysl je na vrcholu něčeho velkého. Palivové články jsou ověřeny z technického hlediska a překonání roční přírůstku o více než 1 GWe je toho důkazem. Nyní, když vstupujeme do nového desetiletí, vstupuje toto odvětví také do nové fáze. Ta bude charakterizována rychlou komercializací a vybudováním infrastruktury.
Pokud je možné na rok 2010 pohlížet jako na průlomovou dekádu pro baterie, rok 2020 bude průlomový pro palivové články. A je to v pravý čas. Cíle v oblasti změny klimatu vypadají naléhavěji a náročněji než kdykoli předtím. K jejich splnění potřebujeme celou řadu technologií,“ uvedlDavid Hart, ředitel odboru Fuel Cells and Hydrogen ve společnosti E4tech.
Asie zůstává největším trhem s palivovými články. V minulém roce se zde instalovaný výkon navýšil o 680 MWe. Tento růst je silně poháněn prodejem automobilu Hyundai NEXO a korejskými stacionárními zdroji elektrické energie. Vozidla s palivovými články, která byla dodána minulý rok na asijský trh v roce 2019, včetně nákladních automobilů a autobusů v Číně, tvoří polovinu dodaného instalovaného výkonu na celém světě.
Automobil Hyundai NEXO byl do určité míry dodán i na evropský trh. Přírůstek instalovaného výkonu činil 28 MWe. Instalovaný výkon vzrostl z 41 MWe na 69 MWe. Největším trhem mimo Asii je však Severní Amerika, která zaznamenala dodaný elektrický výkon ve výši 384 MWe. Je to však pokles oproti roku 2018, kdy bylo dodáno 425 MWe. V roce 2020 se však očekává oživení.
Starostové na celém světě se obávají problémů s kvalitou ovzduší a zdraví z nafty. To napomáhá rozšiřování autobusů a nákladních automobilů s palivovými články. V současné době se vodíkový sektor rozšiřuje s rostoucím uznáním, že některá odvětví, jako třeba výroba tepla, budou plně elektrifikovány. To podporuje další růst palivových článků,“ dodává Hart.
Mohlo by vás zajímat:
Palivové články byly vždy velmi nadějnou technologií, která vždy zatím zklamala. Jejich hlavní problém byla neschopnost jít s cenou dolů a citlivost na čistotu paliva. Pokud by se trh s palivovými články rozjel, bylo by to fajn, ale nevěřím, že se jim to povede v oblasti osobních vozů. To spíše lodě, letadla, stacionární aplikace nebo PEM jako alternativa elektrolyzérů v průmyslových aplikacích.
Asi rok dva zpátky jsem zaznamenal český vynález, který měl výrazně eliminovat využití platiny v těchto článcích, takže je co zlepšovat a cesty ke zlevnění patrně existují. Ale do osobních aut ne, také bych to viděl na sofistikovanější místa typu průmyslového použití nebo těžká doprava, kde to nezávisí na jednom uživateli a ochrana je víc než plech běžné automobilové karoserie a tlakové nádoby.
problémem palivových článků je hlavně neekonomičnost výroby vodíku
když můžu jezdit elektromobilem za 30-40h/km proč bych si kupoval vodíkové kde budu jezdit za 350h/km a usínat se staženou zadnicí aby mi nevybouchnul barák
No to nevím, jestli se jim podaří zamaskovat pokles už tak chabých prodejů FCV tím, že místo počtů aut přejdou na jiné jednotky.
A na to oživení prodejů v USA jsem opravdu zvědavý. Proslýchá se, že se chystá letos TM3 se 100 kWh baterií, což by odpovídalo EPA dojezdu 640 km, tedy o 30 km víc než (dražší) Hyundai Nexo, tím FCV ztrácí jednu z výhod a zbývá poslední, tedy rychlost doplnění paliva. Jenže jsou lidé buď bohatí, kteří mají na FCV, ale zároveň též mají na svůj barák nebo garáž, ti se rozhodně nevzdají pohodlí mít každý den nabito a nemuset se téměř nikdy trajdat někam speciálně pro doplnění šťávy a nebo lidé chudší, v bytovkách, kteří nemají možnost vlastního dobíjení, ale to také většinou znamená že i nemají na auto za 2 miliony a provoz 4 Kč/km.
O palivových článcích jsem poprvé slyšel na PřfUK ve 3. r a to bylo někdy 1986.
Přednáška byla o tom, že nejpozději v roce 1995 to bud běžný pohon vozidel a nic...
Mimochodem v té době se psalo, že elektromobily nemají šanci na užití...
Jeden z článků dnes píše o diskutabilní výhodě elektrických aut z pohledu emisí CO2, je to vše jen o tom kdo a za co zrovna lobuje.
Dovedu si představit, že bohatí si koupí Teslu, na střechu baráku hodí panely budou jezdit ekologicky, tedy tak z 40 %, zbytek dokoupí.
Kilometr je možná bude stát 15 Kč, ale to nebudou řešit a ti ostatní budou jezdit uhláky s cenou za 1 km cca 1,60 Kč...
pokud se to nezakáže tak to tak bude a pokud to nějaká vláda bude chtít zakázat tak jiná parta politiků ji na tom nechá padnout, neb uhlákových řidičů je víc než tesláků...
Tudy půjdou kamiony, protože jim to EU přikáže (nízké emise) a baterky jsou pro ně nepoužitelné - hlavně doba dobíjení , dál i počet cyklů a hmotnost. Takže vznikne vodíková infrastruktura a v tom okamžiku se to na vodík překlopí i u osobáků, protože proč budovat 2 infrastruktury. Dávám tomu 10 let, maximálně 20.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se