EU vypouští oproti roku 1990 o 34 % méně emisí skleníkových plynů. Podle environmentalistů to nestačí

Podle dat předložených UNFCCC, snížila Evropská unie do roku 2020 emise skleníkových plynů o 34 % oproti roku 1990. Překročila tím cíl stanovený pro EU společně s Islandem na 20 %.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) v úterý předložila Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) inventarizační zprávu o 961 stranách. Ta potvrdila předběžné údaje, které již v roce 2019 naznačovaly, že EU snížila své emise o 26 % a dosáhla svého cíle ve výši 20 % ještě před tím, než se na úrovni emisí začaly projevovat výluky v důsledku pandemie COVID-19. Zprávu přinesl server EURACTIV.

Podle EEA se emise se snížily téměř ve všech odvětvích, zejména v oblasti dodávek energie, průmyslu a bydlení. Emise z dopravy však neklesají dostatečně rychle, a to navzdory politikám v oblasti klimatu a úsilí o zvýšení účinnosti vozidel. V posledních letech se zvýšily také emise ze zemědělství.

"Dosažení příliš nízkého klimatického cíle v důsledku dočasného zpomalení ekonomiky není nic, co bychom měli oslavovat. Usilovat o nižší cíle nebo dosáhnout cílů nižších, než jaké jsou podle vědeckých poznatků podílem EU na udržení globálního oteplení pod 1,5 stupně, je zřeknutí se odpovědnosti," myslí si Silvia Pastorelliová, pracovnice Greenpeace v kampani za klima v EU.

Efekt pandemie

Jen v roce 2020 emise klesly o 11 %, protože země EU odstavily svá hospodářství, aby potlačily epidemii koronaviru, uvedla agentura EEA a připustila, že výluky v souvislosti s pandemií COVID-19 "měly podstatný vliv na snížení emisí v roce 2020".

"Pokles o 11 % v letech 2019-2020 je z klimatického hlediska dobrou zprávou, ale pravděpodobně je způsoben především COVID a s ním spojeným poklesem celkové ekonomické aktivity," mírní nadšení Wijnand Stoefs z neziskové skupiny Carbon Market Watch.

Přesto nelze snížení přičítat pouze pandemii. V uplynulých třiceti letech se na snižování emisí v EU podílelo především rostoucí využívání obnovitelných zdrojů energie a nahrazováním uhlí plynem při výrobě elektřiny.

Zpráva ukázala, že využívání uhlí zaznamenalo nebývalý pokles a v roce 2020 bylo třikrát nižší než v roce 1990.

Agentura EEA uvedla, že svou roli sehrála i nižší poptávka po vytápění v důsledku teplejších zim v Evropě. Proti tomu v chladírenském průmyslu a klimatizaci, jejichž emise vzrostly o 53, resp. 80 milionů tun ekvivalentu CO2, ukázala zpráva.

Návrat do „normálu“?

Přestože se téměř všem zemím EU podařilo snížit emise, na poklesu se podílely především Velká Británie a Německo, které se na celkovém čistém snížení za posledních 30 let podílely 47 %, poznamenala EEA.

Podle údajů EU zveřejněných však v loňském roce emise na jaře vyskočily o 18 %, když se ekonomika vzpamatovala z pandemického výpadku. A odchod Evropy od uhlí byl v roce 2021 zastaven v důsledku rostoucích cen plynu, které odrazovaly od přechodu od uhlí k plynu.

"Očekáváme, že čísla za roky 2021 a 2022 se odrazí ode dna. Například v roce 2021 již emise v rámci EU ETS vzrostly o 7,3 %," upozornil Stoefs s odkazem na unijní trh s uhlíkem, systém obchodování s emisemi.

Probíhající reforma trhu EU s emisní povolenkami navíc podle Camille Maury z kanceláře WWF pro evropskou politiku „není na dobré cestě k dosažení našich cílů klimatické neutrality."

Celkově na ekologické skupiny výsledky EU neudělaly dojem a uvedly, že laťka pro rok 2020 byla nastavena příliš nízko. "Z toho plyne poučení, že potřebujeme ambicióznější cíle, a to i pro rok 2030, " řekl Stoefs.

Podle loni schváleného evropského zákona o klimatu chce Evropská unie do roku 2030 snížit čisté emise skleníkových plynů o 55 % a do roku 2050 dosáhnout nulových emisí.