Německá meteorologická služba: Cíl omezení oteplení planety o max. 2 °C při dnešním trendu výrazně překročíme
Současné snahy o snížení celosvětových emisí skleníkových plynů nejsou dostatečné k tomu, aby omezily globální oteplování na 2 °C v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou. Současné údaje naznačují, že svět spíše směřuje k dosažení na konci století nárůstu průměrné teploty o 3 až 4 °C nad předindustriální průměr. Uvádí to Německá meteorologická služba, ta zároveň vysvětluje, jak je možné určit, zda jsou určité extrémní jevy spojeny se změnou klimatu způsobenou člověkem.
I přes globální koronavirovou pandemii, která způsobila útlum ekonomiky a sníženou mobilitu, se v roce 2020 koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře opět zvýšila. Nárůst pokračuje nekontrolovaně.
„To znamená, že do roku 2100 nedosáhneme omezení nárůstu teploty dohodnuté v Pařížské dohodě, které by bylo výrazně pod 2 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí,“ uvedl Prof. Dr. Gerhard Adrian, prezident Světové meteorologické organizace (WMO) a Německé meteorologické služby (DWD) u příležitosti výroční tiskové konference o klimatu.
Bohužel to v tuto chvíli vypadá dokonce jako plus 3 až 4 °C. Průměrná roční teplota vzrostla od konce 19. století o 1,1 °C. V Německu dokonce o 1,6 °C.
„Vždy mě udivuje, jak výstižně popsal Mezivládní panel pro změnu klimatu naše současné klima a současné extrémy počasí již v 90. letech. Dnes máme k dispozici ještě výrazně lepší vědecké scénáře pro budoucí vývoj klimatu a dopadů na naše životní prostředí. Měli bychom je proto brát velmi vážně,“ vysvětluje Adrian.
Rok 2020 v průměru historicky druhým nejteplejším
Podle Adriana lze důsledky pozorovat také v roce 2020. Loňský rok byl historicky druhým nejteplejším od začátku záznamů. Oblast mořského ledu v Arktidě dosáhla v září 2020 své druhé nejnižší hodnoty, hůře na tom byl pouze rok 2012.
V Německu byl rok 2020 s průměrnou teplotou 10,4 °C druhým nejteplejším rokem za 140 let, od kdy DWD teplotu měří, uvádí Dr. Thomas Deutschländer, odborník na klima v DWD. Devět z deseti nejteplejších let v Německu spadá do 21. století.
V uplynulém roce bylo možné celosvětově znovu pozorovat intenzifikaci a nárůst extrémních povětrnostních podmínek. Prezident WMO uvedl dva pozoruhodné příklady. Obzvláště vysoké srážky byly v roce 2020 v oblasti Sahelu, kolem afrického mysu Horn, stejně jako v Indii, Pákistánu a Číně. Regionálně to bylo 500 procent nad dlouhodobým průměrem.
Od 1. ledna do 17. listopadu 2020 bylo na celém světě zaregistrováno 96 tropických bouří. V severním Atlantiku bylo zaznamenáno 30 bouří, což je více než dvakrát tolik, než je v této oblasti typické.
Je extrémní počasí již ovlivněno změnou klimatu způsobenou člověkem?
Takové extrémy počasí a jejich alespoň vnímaný častější výskyt nyní stále více vedou k otázce, zda byla určitá extrémní událost ovlivněna změnou klimatu způsobenou člověkem.
„Na tuto vzrušující otázku nyní můžeme často odpovědět,“ říká Tobias Fuchs, ředitel pro klima a životní prostředí DWD.
To umožňuje mladá věda, která zkoumá tzv. atribuci extrémního počasí. V souvislosti s tím jsou kladeny dvě otázky:
- Budou se některé extrémní události, jako jsou vlny veder, vyskytovat častěji?
- Jsou tyto extrémní události nyní intenzivnější než v minulosti?
Aby bylo možné provést atribuci extrémního počasí, jsou nutné modelové simulace dvou různých světů. Na jedné straně tyto simulace popisují svět, ve kterém v současné době žijeme a který zahrnuje všechny lidské vlivy.
Na druhou stranu simulace popisuje svět bez lidského vlivu na skleníkové plyny a dalších ovlivňujících faktorů. Porovnání dvou simulovaných světů ukazuje, zda změna klimatu ovlivnila frekvenci a intenzitu studovaných extrémních událostí.
Bohužel Fuchs říká, že ne všechny extrémní povětrnostní podmínky lze zkoumat tímto způsobem. Pro Německo přicházejí v úvahu pouze rozsáhlé extrémní srážky, vlny veder, chladu a sucha, která se táhnou přes několik spolkových zemí.
Jako úspěšný příklad klimatolog uvedl prodloužené sucho v severovýchodním Německu v roce 2018. Pohled do archivu klimatu DWD ukazuje, že v této oblasti k takové události za posledních 140 let nedošlo.
Analýza atribuce nyní ukazuje, že změna klimatu alespoň zdvojnásobila pravděpodobnost tak závažného sucha v regionu a že jejich intenzita současně roste.
„To je alarmující informace, například pro zemědělství a lesnictví v tomto regionu,“ uvádí Fuchs.
Mohlo by vás zajímat:
By mne zajimalo, jestly ten model nemeckych vedcu, co nam rika,ze na konci stoleti bude plus 4-10 stupnu, taky dokaze vysvetlit ochlazeni v polovine 20 stoleti.
Zatim nemame model, kterej by rekl, co se delo a proc sme meli klima poslednich 200 let jake sme meli, ale vime, co bude za 100 let.
A mimochodem, v prirodnich vedach by to bylo po prve, co by za tak slozitou problematiku jako je klima na zemi mohl jeden jedine prvek a tim je co2. Pridas co2, mas teplo, uberes co2, mas zimu. Myslim,ze za 200 let, kdyz zjistime, jak to doopravdy funguje a jak je to komplexni system, se takovym naivnim predstavam budou vitezove tohoto silenstvi nekde v Cine jenom smat :-)
Nikdo netvrdí, že za to může jediný prvek (krom toho co2 je molekula dvou prvků). Nicméně význam CO2 je zásadní. Zastrkávejte si hlavu do písku jak chcete, naše děti to ods..ou tak jako tak.
V našich silách je dle možností ty hrůzné představy, které se dají s přibývajícím oteplováním očekávat, aspoň zmírnit, aby bylo těch hasičů vůbec potřeba co nejmíň. Rezignace se rovná zbabělosti. No a když se zde mluví o těch našich západních sousedech, mají se z čeho poučit, když si své tragické události přivodili samí. Tohoto příkladu je hodno následování.
Obávám se, že úsměv zmrzne na každé tváři po celé planetě podstatně dříve. Rychlost s jakou se bude klima měnit dost potrápí hlavičku všem. Rozmrzání permafrostu a rozklad metan hydrátu teprve ukáže zač je toho loket. Potom to už nebude jen o tom dostat z atmosféry to co jsme tam jako lidstvo vypustili. A to se vyplatí.
ale namodelujete to bez problémů oteplení = klimatická konstanta ( vycucaná z prstu) * koncentrace CO2. S excelem to zvládne i 12 leté dítě. Co na tom, že to nefunguje do minulosti nebo že mezi roky 1910 -40 se oteplilo o 0,35°C a žádné emise CO2 prakticky nebyly, hlavně že jdou prachy...
15. března 1939 také plánovali "tisíciletou říši" a o 6 let později měli Berlín v rozvalinách.
Kukněte na výsledky z Gronského ledovce. odkaz. Vrt Vostok ukazuje téměř totéž z Antarktidy ledovce.
Ano otepluje se. Ale proč? A jak moc? Zatím to podle vrtů vypadá i když se otepluje, že je pořád chladněji, než bylo někdy v minulosti.
Navíc, někdo tvrdí, že když se oteplí o cca 2 stupně, na Sahaře bude pršet.
Viz:
https://www.reddit.com/r/climate/comments/51ils7/greenland_gisp2_ice_core_last_10000_years/
Nemáte náhodou v rukávu co způsobilo vyschnutí středního východu a pád těch civilizací? Pár let jsem to hledal a nenašel nic relevantního.
Aby na Sahaře pršelo, tak by se spíš muselo změnit proudění vzdušných mas. Pokud se pamatuji tak tam se jenom nedostává vlhký vzduch, na rozdíl třeba od Číny. Na druhou stranu posledních asi pět let počasí celkem divočí a na Arabský poloostrov, stejně jako na Řecko, útočí tajfuny. Nebo jak se tomu bude říkat.
Další problém který máme je půda a ta není v dobré kondici u nás ani jinde asi. Ztratili jsme ekvivalent obrovského jezera - cca 4 miliardy kubíků od WWII. Kolik to je světově? To se také může na stav klimatu projevovat. Rozhodně to snižuje robustnost a stabilitu vodního režimu. Nevím ale o kolik. Rozhodně to bude jiný vliv než kdyby se to kompenzovalo přehradami/rekultivačními jezery. To jsou bodová místa, půda je celoplošná záležitost.
To co třeba chybí v celé klimatické diskusi je právě vliv změn objemu vody v krajině, změna v čase (jiný průchod povodně a jiný rozliv), vliv velkých tepelných ostrovů, vyschnutí Aralu... Takový model by pak totiž mohl být i vstupem pro návrh opatření. Třeba co by nastalo pokud by po delší časový úsek byl funkční přepad z úmoří Středozemního moře do povodí Galilejského jezera (dá se to technicky realizovat) a převáděl tam povodňové stavy. Globálně asi nic, lokálně možná mnoho. Nebo co by se stalo pokud by se zřídila severočeská jezera v maximální rozloze. Nebo jak by to ovlivnil převod vody do povodí Volhy. Jaký to bude mít dlouhodobý efekt na srážky a kde... Je toho dost co by se dalo s takovým modelem asi udělat.
Pane Carlos,
Ne nemám. Asi to nebude přímočaré, ale jisté podklady jsou v přednášce p. Bárty (toho egyptologa) v Brněnském planetáriu. Sedm zákonů cesty civilizací... Snadno vygooglujete. A je to zajímavé.
Zpochybňovači zpochybňují, ale lepší by bylo věřit klimatologům. Je potřeba více rozvíjet OZE a taky omezit silniční a leteckou dopravu. Nemusí se létat na víkendy do Paříže.
Aho, ja věřím klimatologům, kteří z ledovcových vrtů zjistili, že klima se stále mění at tu člověk je nebo není. A v minulosti bývaly periody teplejsi nez nyní. Vy se můžete omezovat jak chcete, ale nenuťte ostatní, aby se chovali podle vašich představ.
Plně chápu, že spousta lidí se nechce vzdát svých návyků. Jeden můj známý si v bufetu nedal držkovou, protože šetřil, ale auto vyššího obsahu provozoval. Vy se asi taky svého smradlavého miláčka, ani leteckých dovolených vzdát nechcete.
No nechce no. A kdo jste Vy, abyste to někomu nařizoval?
Kdo jsou ti egoisti, kteží bezohledně ničí životní prostředí druhým?
Většina období planety byla daleko teplejší než dnes. My jsme na konci doby ledové.
Spíš jsme právě na konci doby meziledové a na začátku další doby ledové.
Zastavit oteplování planety půjde dost těžko. Výrazně zpomalit by to ovšem nemusel být až takový problém. Jen by lidstvo muselo opravdu chtít, což se zatím neděje. Omezování CO2 za cenu dalšího oteplování je zjevný nesmysl!
Můžete prosím vysvětlit větu : Omezování CO2 za cenu dalšího oteplování je zjevný nesmysl!
Co tím bylo myšleno?
Pane Karásek, já přece nic nezpochybňuji, já uvádím tvrdá data, jen za delší období než od roku 1600 BC. Ano od roku 1600 se otepluje. A Vostok je ještě delší. Kuknite se. Google umí vše.
A jaký máte předpis od kdy sledovat teplotní řadu?
Nebo ctíte Churchilla? Ten říkal, že věří jen té statistice, co si sám zfalšuje.
Mě na tom opravdu fascinuje jedna věc. Partička "vědců" tu tvrdí, že přesně ví, o kolik stupňů se do konce století oteplí, zatímco nikdo není ani přibližně schopen říci, kdy začne další doba ledová. Možná zítra, možná za 10 tisíc let. A nikdo neví, proč ta minulá skončila a proč se v rozmezí cca 10 let oteplilo o 7 °C a proč před 6000 lety bylo v Evropě podstatně tepleji než dnes a např. ve východních Alpách nebyly vůbec žádné ledovce.
No četl jsem o tom, a koreluje to s dotacemi. Nyní jsou pod tlakem loby a tak se dělají jen na práce, co "Vědecky" mluví o důkazech oteplování podle hokejky.
Ještě vtipnější je, že nikdo z nich nedokáže ani předpovědět, jestli třeba 1. dubna bude o 2 stupně tepleji nebo chladněji než před rokem. Ale jak bude za sto let, s tím problém nemají. To už budou granty prožrané a všichni případní svědci mrtví :-)
Na tom není vůbec nic vtipného, protože nepředpovídají jak bude za sto let prvního dubna, ale jaká bude průměrná roční teplota za sto let. Je to úplně jiná vědecká disciplína. Meteorologie nerovná se klimatologie.
Další pohádka, co nemá nic společného s realitou sloužící jen k vysávání daní ze vzduchu z obyčejných lidí.
CO2 není perpetuum mobile, které zázračně zvedá teplotu jak se nám zlíbí. Klima modely nikdy nefungovaly, ani nemůžou když některé úplně ignorují existenci mraků nebo oceánů nebo aktivitu slunce. A když se nikomu nepodařilo vysvětlit posleních 500 000 let plných ledových dob, což je tak extrémní klimatická změna nevysvětlielná pomocí co2, tak tyhle fantazie o šíleném oteplování jsou zcela mimo realitu. Navíc římské extrémní globální oteplování a středověké globální oteplování se tají jako vždy, do pohádky o co2 to nesedí, jako většina reálného klimatu.
Předpovědi jsou velmi ošidné. Podle vrtů v ledu i podle archeologie není ani klima, ani vývoj říší Darwinistický. Je to děj, který má skokové změny, rozvoje i kolapsy. Proto jsou metody založené na předpovědi vývoje z minulosti na budoucnost = extrapolace, obtížné až nemožné.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se