Německá vláda otevírá dveře doposud zakázanému ukládání uhlíku pod zem a mořské dno
Německá vláda předložila návrh reformy zákona, který by ukončil současný zákaz ukládání uhlíku pod mořským dnem a v případě, že se pro to rozhodnou jednotlivé spolkové země, i na pevnině. Reforma, kterou nyní musí projednat parlament, připravuje půdu pro podrobnou strategii Německa o nakládání s emisemi uhlíku.
Německá vláda připravuje půdu pro dříve zakázané podzemní ukládání oxidu uhličitého (CO₂) ve snaze vypořádat se na cestě k dekarbonizaci s emisemi skleníkových plynů, které je obtížné nebo nemožné eliminovat. Technologie CCS (Carbon Capture and Storage) zachytávají CO₂ z ovzduší nebo přímo z emisí elektráren nebo průmyslových procesů a následně jej ukládají pod zem. Pojem CCU (Carbon Capture and Usage) namísto ukládání, počítá s dalším využitím CO₂.
Reforma zákona o ukládání uhlíku, která byla schválena minulý týden, by umožnila vtláčení CO₂ pod mořské dno. Kromě toho by umožnila jednotlivým spolkovým zemím rozhodnout, zda povolí také ukládání na pevnině na svém území. Návrh reformy musí nyní projednat a schválit parlament, což by ještě mohlo vést k významným změnám. Dalším krokem je dokončení podrobné strategie řízení emisí uhlíku německou vládou.
Německo zažilo roky protestů proti technologiím CCS a CCU, protože ekologové v nich viděli riziko, že je provozovatelé uhelných elektráren využijí jako argument k prodloužení využívání fosilních paliv. Několik nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostředí kritizovalo některé části plánů, například ukládání uhlíku pod mořské dno, které by mohlo ohrozit mořský život.
"Povolíme ukládání CO₂ na moři, výslovně z toho vyloučíme chráněné mořské oblasti. Tímto povolením doháníme naše evropské sousedy, jako je Norsko a mnoho dalších zemí. Tímto způsobem se vyrovnáváme s odpovědností, kterou máme jako hlavní průmyslová země Evropy, pokud jde o řešení emisí skleníkových plynů," řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Ukládání na pevnině by mohlo být rovněž umožněno, ale pouze v případě, že se některá z německých spolkových zemí rozhodne povolit jej prostřednictvím svých zákonů. V minulosti se spolkové země vyhýbaly i povolení zkušebních úložišť, takže se teprve uvidí, zda některá vláda této možnosti využije. Ukládání CO₂ na pevnině pro výzkumné účely bude umožněno na celostátní úrovni, uvedla vláda.
"Na základě zpětné vazby od spolkových zemí jsme do návrhu právních předpisů zahrnuli také klauzuli o volbě ukládání CO₂ na pevnině. To umožňuje jednotlivým spolkovým zemím povolit ukládání CO₂ na pevnině na území jejich spolkové země vedle skladování na moři povoleného federálními právními předpisy," dodal Habeck.
Mohlo by vás zajímat:
Antijaderníci straší nutností ukládat "vyhořelé" palivo na tisíce let. Pomiňme, že je to nesmysl a existuje reprocessing, který umožňuje využít radioaktivní "odpady" jako palivo, ale porovnejme to s navrhovaným ukládáním CO2.
Radioaktivity ubývá každým dnem, za poločas se rozpadne polovina radioaktivních atomů každého prvku a vytvoří se jiné prvky, na konci řady už nerradioaktivní. Naproti tomu CO2 je prostě CO2 a bez ohledu na dobu uložení jím zůstane. Takže místo tisíců let máme nekonečno, po něž je třeba uložený CO2 v úložišti udržet, aby nevybublal jako v jezeře Nyos. Kdo nezná, snadno na wiki najde...
@Vítězslav Novák 6. červen 2024, 07:51
Podle čeho usuzujete, že nutnost ukládat "vyhořelé" palivo na tisíce let je nesmysl?
Kolik se recykluje současného vyhořelého paliva a kolik se už zrecyklovalo "starého" paliva?
Jenže CO2 je v neškodný. Navíc v závislosti na typu horniny může s horninou reagovat a proměnit se v kámen. Až bude k dispozici dostatek levné energie a technologie nebudou tak drahé, tak lze z CO2 vyrobit spoustu zajímavých produktů - benzín, plasty, atd...
Radioaktivní vyhořelé palivo bude radiokativní ještě po tisíce let. Ještě po tisíce let budete muset řešit náklady na úložiště jaderného odpadu.
A i při reprocessingu jaderného paliva část stále zůstává radioaktivní, reprocessing nefugnuje na 100% materiálu.
1) To vyprávějte pozůstalým po zmiňovaném neštěstí u jezera Nyos v Kamerunu, jak je CO2 neškodný.
2) Hlubinná úložiště se staví právě proto, aby se nemusely "řešit náklady na úložiště jaderného odpadu" po tisíce let, ale jen po dobu provozu tohoto úložiště.
3) Reprocessing nefunguje na 100 % materiálu, ale umožňuje separovat a využít dlouhodobé radionuklidy, takže zbyde pro uložení prakticky jen podstatně menší množství těch střednědobých s poločasem rozpadu v desítkách let, které se po stovkách let vyzáří.
1) U toho jezera se přesně neví co se stalo, každopádně to nemá s nějakými zásobníky CO2 souvislost.
2) Jenže doba rozpadu je dlouhá, takže i náklady na úložiště budou na dlouhou dobu.
3) Reprocessing moc nefrčí a navíc stejně zbývá část radioaktivního odpadu.
Ad 1) U jezera se ví co se stalo a hlavně to má souvislost s vaším tvrzením "Jenže CO2 je v neškodný." Pokud zase z nějaké geologické formace unikne a budou poblíž lidé, může se snadno stát úplně to samé jako u jezera Nyos. A i přes zatím téměř nulovou snahu ukládat CO2 do podzemí už došlo k tomu, že CO2 začal nepředvídatelně unikat z místa, kam byl dříve natlačen. Jde o známé ložisko Sleipnir.
Ad 2) Doba nákladů na úložiště nezávisí na době rozpadu ale pouze na době provozu toho úložiště, jakmile se úložiště naplní a uzavře, v podstatě žádné další náklady s ním nejsou.
Ad 3) Oproti té vaší "výrobě spousty zajímavých produktů" z CO2 "frčí" víc než dost.
Ukládat vyhořelého palivo musíme i při přepracování. A jeho radioaktivita bude problém hodně dlouho.
Máte ale pravdu, že CO2 nezmizí a ukládání pod zem je také problém. Argumentovat, že to vyřešíme až budou levné energie a technologie, můžeme u obého. CO2 pak můžeme nějak chemický vyřešit. A jaderné palivo můžeme řešit "jaderně", nebo třeba poslat mimo Zemi. Tak jako tak je to odklad do budoucna a doufání v budoucí řešení.
Rozdíl je v tom, že technologie už pro CO2 existují. Stačí umět levně vyrobit vodík. Ten zreaguje s CO2 a vzniká metan. (Sabatierova reakce) Z metanu lze pak vyrobit různé uhlovodíky.
Technologie přepracování jaderného paliva samozřejmě existují také, běžně se už desítky let komerčně používají, na rozdíl právě výroby syntetických uhlovodíků.
Rozdíl je v tom, že zatímco při reprocessingu "vyhořelého" paliva získáme další palivo schopné dodávat další energii, takže se využije i U238 z přírodního uranu, na výrobu čehokoli z CO2 energii spotřebujeme - a víc, než se nám podařilo získat spálením uhlovodíků, ať už fosilních nebo biomasných. A právě ty prvky s nejdelším poločasem rozpadu, jimiž nás Zelení Khmérové straší, tedy zejména Pu, ale i Am a Np, se v reprocessovaném palivu "spálí" jako první.
V Bělojarské elektrárně už rok běží reaktor BN800 na MOX palivo s Pu a několik souborů obsahujících i další aktinoidy.
Tedy technologie existují a na rozdíl od perpetua mobile (cokoli - CO2 - cokoli) fungují.
Přeprcovat CO2 na CH4 a násldně co s tím? Spálí se to na H2O a CO2 a co s tím CO2? Zas ho nasypeme pod zem? Nebo ho rovnou pustíme do atmosféry? Ne, přepracování CO2 na cokoliv, co se zas spálí, není ukládání ani technologie "zpracování". Je to jen dočasné uložení do jiné formy nic víc.
Porovnávt CO2 a jaderný odpad je totálně mimo. Už jen protože CO2 se produkuje řádově víc a vyrábíme ho i my sami - dýcháním!
Z CH4 můžete například vyrobit plasty, jiné uhlovodíky, atd... možností je spousta. Nebo tento plyn použít jako palivo, které bude emisně neutrální. Když máte přebytek energie, tak vyrobíte vodík, reakcí s CO2 získáte metan, ten třeba můžete uložit do již existujících plynových zásobníků a v zimě pak tento plyn spálit. Problém je účinnost, která je ještě menší než u vodíku, ale možné to je. Kdyby byla cena emisní povolenky mnohonásobně vyšší než je dnes, tak by i výroba metanu dávala smysl.
pokud máme co2 a H2 a levné energie tak máme i otevřenou cestu k nahrazení benzínu syntetickým methanolem a provoz mobility s motory s vnitřním spalováním by byl uhlíkově neutrální
Celé je to hloupost. CO2 je v atmosféře 0,04%. Vliv civilizace je minoritni, rozhodující je příroda sama. Navíc EU má vliv oproti zbytku světa asi 12%. Bez CO2 by nebyly rostliny , tvorba kyslíku a život na zemi.
Toto je, pane Pavle, velmi rozumný názor?
Otazník je překlep. Omlouvám se.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se