Nizozemsko neplní klimatické cíle, vláda proto plánuje uhlíkovou daň
Nizozemská vláda oznámila záměr zavést uhlíková daň a uzavřít veškeré uhelné elektrárny do roku 2030. Uhlíková daň by měla začít platit již v roce 2020 a postupně by během deseti let měla podle prvních odhadů vzrůst z 18 EUR na 43 EUR. Cílem je snížit emise CO2 do roku 2030 téměř o polovinu.
Jednou ze zemí Evropské unie, které budou mít do roku 2020 problémy s dosažením svých klimatických závazků, je Nizozemsko. Nyní si vážnost situace začala uvědomovat i místní vláda, a proto přišla s několika opatřeními, které by měly v dalších letech zajistit dosažení cílů alespoň v roce 2030.
Nizozemská vláda navíc ukázala, že to s proměnou svého průmyslu myslí vážně. Nejenže představila plán na uzavření pěti aktuálně provozovaných uhelných elektráren, ale navrhla zavést i minimální cenu za tunu vypuštěných emisí CO2. Předběžně si vláda k dosažení klimatických cílů stanovila i rozpočet, již nyní se mluví o 4 mld. EUR.
V oblasti uhelných elektráren se Nizozemsko zřejmě inspirovalo u Velké Británie, pouze s tím rozdílem, že definitivní uzavření uhelných elektráren má proběhnout do roku 2030. To je poměrně kontroverzní rozhodnutí zejména vzhledem k tomu, že elektrárny Eemshaven a Maasvlakte byly zprovozněny teprve v roce 2014, resp. 2013.
O zhodnocení investice v případě těchto dvou elektráren tedy nemůže být řeč a je možné očekávat, že provozovatele nemine určitá forma finanční kompenzace.
Dalším klíčový plánem je zavedení minimální ceny emisní povolenky, která bude obdobně jako ve Velké Británii dopočtena k ceně povolenky v evropském systému EU ETS. Uvažuje se údajně nad tím, že by cena měla začít v roce 2020 na 18 EUR/t a postupně by se měla zvednout až na 43 EUR/t.
To je mimo jiné další signál pro budoucí evropský trh s elektřinou. Kromě aktuálně probíhající reformy trhu EU ETS se další země rozhodla zavést vlastní minimální cenu CO2. Na zprávy reagovaly především velkoobchodní ceny elektřiny, kde se podepsala možná minimální cena CO2 zejména na ročních kontraktech na rok 2020.
Mohlo by vás zajímat:
Opravdu komický krok Nizozemské vlády, pokud si položíme otázku, kde se vezme elektřina, která ty moderní uhelné bloky v Nizozemí nahradí. Je vcelku evidentní, že to bude elektřina ze starých německých uhelných elektráren. A to se vyplatí.
Nizozemí má poměrně snadný přístup k moři, takže je možné že se bude jednat o dovážený či místně těžený plyn.
Tak místně těžený zemní plyn to zcela jistě nebude, protože jeho těžba rychle klesá kvůli potížím klíčového pole Groeningen. Dovážený plyn by to mohl být v případě, že by z něj bylo možné vyrobit elektřinu levněji než ve starých uhelných elektrárnách z uhlí, což zatím moc nehrozí, ale máte pravdu, že by se to mohlo časem změnit.
Při minimální ceně 20 EUR/tCO2 se situace dost výrazně mění.
To jako že by takovou minimální cenu zavedlo Německo? :-)))))))
A spáchalo tak ekonomickou sebevraždu v přímém přenosu?
No to asi těžko. To spíš bude Angela Merkelová příštím papežem.
Já bych se u Němců nedivil ničemu. Vezmete popcorn až to budou dělat? Že bych se přiděl. Jenom nevím, bude to bude ve 2D, nebo 3D :)
Merkelová bude spíš chalífkou než papežkou, František tu antikristiovskou židli jen tak nepustí. :)
Vláda Angely Merkelové tuto věc navrhovala před cca dvěma lety. Tehdy to skončilo na odporu SPD. Teď ovšem, jestli vznikne "jamajská" koalice, lze očekávat, že Zelení tuto otázku znovu otevřou a FDP by na řešení problému pomocí daně a díky tomu i faktickému odstranění potřeby dotovat mohla kývnout.
Ale tady se mluví o Nizozemí, tam je to součástí koaliční dohody.
Ano, tady se mluví o Nizozemí. A já jsem psal, že když nizozemci odstaví svoje velmi moderní uhelné elektrárny, tak za současného uspořádání trhu bude výsledek takový, že jejich výrobu převezmou převážně staré uhelné elektrárny v Německu.
Současné uspořádání trhu je irelevantní pro rok 2030. Za posledních 13 let zvedli Němci podíl výroby ze svých OZE o 25%, s cenově nekonkurenceschopnou technologií bez pořádných produkčních kapacit. Co lze stihnout do roku 2030 v podstatně menší ekonomice s plně konkurenceschopnými technologiemi a hotovými dodavatelskými kapacitami?
Ale zase tu je možnost nových technologií třeba pro hydráty, testuje se to v Asii a celkem intenzivně byť po pádu cen ropy už mnohem méně. Na plyn se dá převést skoro všechno, i odpadky, to bych nepodceňoval, ale je pravda že to bude celkem málo.
Nevíte jestli je možné v rámci EU nějak postihnout zboží/výrobce, které splňuje jen nižší ekologické standardy než platí v daném státě? Na druhou stranu myslím že celkem brzy dojde k výrazným omezením dostupného výkonu a produkce starých uhelných elektráren, situace s JE ve Francii pořád není vyřešená, takže růst ceny by nemusel být nemožný, ba naopak bude myslím spíš velmi pravděpodobný.
No, nizozemská vláda aktuálně řeší jak při současném tendru na 700 MW offshore větrných elektráren vybrat nejvhodnější nabídku, když se očekává, že velká část nabídek bude s požadavkem na nulovou dotaci. Kolik se jich za takových podmínek dá do roku 2030 vystavět? Asi hodně. Mělkého moře a silného větru na něm mají Holanďani opravdu dost.
Stačí si přestat lhát do kapsy, přestat skrytě dotovat vyvedení výkonu na pobřeží a hned bude snadné vybrat vítěze. Třeba to dojde i Nizozemské vládě. Němcům to už pomalu dochází.
Uděláme to stejné i pro případné nové bloky JE? HPC má totiž třeba poměrně drahou přípojku které není vůbec v nákladech zahrnuta a platí se stejně jako přípojky pro VtE, tedy v režii sítě, ne zdroje.
A navíc se při předpokládané 20-25 leté amortizaci jedná o dost malou částku. Dánský Energinet to u jejich offshore přípojek vyčíslil na nějakých 5-10 EUR/MWh navíc.
Pane Veselý, slyšel jste někdy o časová hodnotě peněz. To jakože znamená, že soukromí investoři obvykle požadují zhodnocení svojí investice. Takže amortizace jakožto čistě účetní pojem je malinko mimo mísu.
Holanďané jsou především velcí šetřílkové, kam se na ně hrabou Skotové. Takže dotace u nich nelze očekávat a s OZE vyčkávali až ceny budou opravdu nízké. A to už nastává. Jinak ve fotovoltaice cpou peníze hlavně do výzkumu a vývoje (asi stonásobně více než ČR). Šetří, proto jsou též bohatí. Pravý opak tunelářů z jedné středoevropské země ....
Holanďané jsou taky už více než 400 let odborníci na velký byznys, levně koupit a draze prodat, takže teď dělají vše pro to, aby byli v přenosu elektřiny "hub", přes který se bude posílat elektřina z GB, Norska, Dánska, Německa, Francie a Belgie a oni budou kasírovat a kupovat podle nejlevnější nabídky.
"Kasírovat" samozřejmě Holanďani nebudou vůbec nic, protože to EU legislativa neumožňuje. Je to právě naopak, kasírovat jde jen na úzkých místech. Naopak budou platit, protože zaplatí ztráty, které proteklá elektřina vyvolá v jejich sítích. Ale budou si moci vybrat nejlevnější elektřinu, s tím souhlas. Reálně budou samozřejmě kmitat v rytmu severního větru jako ostatně skoro všichni v blízkosti Německa snad s výjimkou Polska, které prostě zavře hranice a ukáže do Bruselu prostředníček.
A budou si dále hýčkat iluzi o své velikosti a důležitosti.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se