NS ve sporu o neodebranou elektřinu odmítl Správu železnic a vyhověl ČEZ Prodej
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Správy železnic proti rozsudku, podle kterého má ČEZ Prodej nárok na náhradu škody téměř 727 milionů korun plus úroky za neodebranou trakční elektřinu. Naopak částečně vyhověl dovolání ČEZ Prodej a nařídil Vrchnímu soudu v Praze, aby se ještě zabýval zbytkem původně uplatněného nároku, tedy částkou kolem 130 milionů korun. ČTK to zjistila z úřední desky, kde je rozsudek dočasně zpřístupněný.
Vrchní soud sice uznal nárok ČEZ Prodej na náhradu škody, avšak částku snížil přibližně o 15 procent. Dospěl k závěru, že smlouva mezi oběma subjekty umožňovala právě až patnáctiprocentní korekci množství odebrané energie. Smluvní strany však ohledně výkladu smlouvy nebyly ve shodě. Vrchní soud by tedy nyní měl důkladněji zkoumat skutečnou vůli, tedy úmysly smluvních stran.
„Ani samotné jazykové vyjádření zachycené ve smlouvě nepodrobil řádnému výkladu jazykovému, systematickému a logickému. Nedostál tedy požadavkům vyplývajícím z judikatury, a jeho právní posouzení proto není správné,“ stojí v rozhodnutí NS, který už v roce 2023 vyhověl Správě železnic alespoň v návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku v té části, která se týká statisícových úroků.
Nyní ale dvě desítky právních otázek nastolených v dovolání Správy železnic odmítl.
Nasmlouvaná energie měla sloužit všem dopravcům na dráze. Správa železnic však v letech 2010 a 2011 odebrala výrazně méně elektřiny, než se původně zavázala. Mezitím se totiž změnila právní úprava, která umožnila dopravcům nakupovat elektřinu přímo. Podle tehdy platných cen to navíc vycházelo levněji.
Následovaly letité spory s ČEZ Prodej vedené v několika liniích. Opakovaně rozhodovaly soudy všech stupňů, nakonec ve prospěch energetické společnosti, která nárokované částky považovala za ušlý zisk.
Koncem loňského roku Ústavní soud odmítl stížnost Správy železnic v paralelním sporu, šlo o částku více než 700 milionů korun plus úroky. Správa železnic například uváděla, že pokud Českým drahám umožnila odebírat elektřinu samostatně, jen tím reagovala na novou právní povinnost plynoucí ze zákona a prováděcích předpisů. Stížnost poukazovala také na to, že smlouva mezi Správou železnic a ČEZ Prodej umožňovala jednostranně upřesnit rozsah odběru elektřiny. Ústavní soudci stížnost považovali za zjevně neopodstatněnou.
Mohlo by vás zajímat:
Vcera jsem cetl smlouvu od EONu. Ma 11 stran A4, same pravnicke obraty, za kazdy prd pokuta, kazdickou zmenu hlasit nejmene 30 dnu dopredu, jinak pokuta ...
Zaver? Cetl jsem ji sice 2x, ale jsem z ni blbej. Je to smlouva o sdileni prebytku EE. Vlada sice chce sdileni podporovat o dušu, ale smlouva EONu ma evidentne za cil jakehokoliv zajemce o sdileni odradit. Divite se proc? Jde nakonec precijen o PRACHY.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se