Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Tepelná čerpadla zaznamenávají v Evropě rekordní oblibu, slouží každé desáté budově

Evropský trh s tepelnými čerpadly rostl meziročně již počtvrté v řadě o více než 10 % – minulý rok šlo konkrétně o 12% nárůst oproti roku 2017. Celkově se prodalo na 1,25 milionů tepelných čerpadel, což přispělo k číslu 11,8 milionu instalací po celém kontinentu. Čísla minulý týden zveřejnila Evropská asociace tepelných čerpadel (EHPA). Tepelné čerpadlo v Evropě slouží v průměru každé desáté budově.

Lídrem v nákupu čerpadel v Evropě zůstává Francie s celou pětinou z celkového počtu prodaných čerpadel. Společně se Španělskem a Itálií tvoří polovinu veškeré evropské poptávky. Čerpadla ovšem slaví úspěch i na severu. Severské země totiž dominují v počtu instalací na jednu domácnost.

2. Jadernou elektrárnu Mochovce před spuštěním bloku zkontrolují mezinárodní inspektoři

Ještě před spuštěním třetího bloku jaderné elektrárny ve slovenských Mochovcích zkontrolují jeho připravenost pozvaní inspektoři z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Informoval o tom dnes na svém webu slovenský list Denník N. Rozhodnutí Slovenska dnes podle agentury APA uvítal rakouský kancléř Sebastian Kurz. Podle rakouské ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerové jde o velký politický úspěch Rakouska.

Inspektory pozvala společnost Slovenské elektrárne (SE), ačkoli elektrárny formálně kontrolu mezinárodní mise nepotřebují. Pomůže jim však vylepšit obraz navenek, naznačila šéfka slovenského Úřadu jaderného dozoru Marta Žiaková.

3. SolarPower Europe: Globální výkon FVE přesáhne do roku 2022 hranici 1000 GW

Růst globálního instalovaného výkonu solárních elektráren v loňském roce po dvou úspěšných letech prudce zpomalil, přesto dosáhl nové rekordní hodnoty 102,4 GW. Podle evropské asociace SolarPower Europe by měl do roku 2023 vzrůst globální instalovaný výkon solárních elektráren o 800 GW na 1,3 TW.

Po dvou velmi úspěšných letech, kdy přírůstek instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren vzrostl meziročně o 50 % (2016), respektive o 30 % (2017) růst globálního výkonu v loňském roce prudce zpomalil. Přesto však bylo do sítě připojeno rekordní množství nového výkonu – 102,4 GW, což je o 4 % více než v roce 2017.

4. Stabilizace přenosové soustavy přišla Německo druhý rok po sobě na 1,5 miliardy eur

Náklady Německa na stabilizaci přenosové soustavy se v loňském roce vyšplhaly na téměř 1,5 miliardy eur, tedy zhruba stejné hodnoty jako v rekordním roce 2017. Zatímco náklady na redispečink podstatně poklesly, platby na odškodnění provozovatelů obnovitelných zdrojů energie za nemožnost dodávat elektřinu do sítě kvůli hrozícímu přetížení vedení naopak zaznamenaly nárůst. Uvádí to zpráva německého síťového regulátora.

Náklady Německa na stabilizaci soustavy vloni dosáhly 1 438 milionů eur (37 miliard korun) a zaznamenaly tedy zhruba 5% pokles oproti nákladům za rok 2017. Stále se však jedná s významným odstupem o druhou nejvyšší hodnotu v historii, kterou nelze považovat za úspěch. Vysoké účty na stabilizaci soustavy podtrhují problém Německa s rozvojem přenosové soustavy.

5. NuScale uvažuje nad kovovým palivem pro svůj malý modulární reaktor

Společnosti NuScale Power a Enfission spolupracují na studii využití technologie pokročilého jaderného paliva od firmy Enfission v malém modulárním reaktoru (SMR) společnosti NuScale. Potvrzuje to nově uzavřené memorandum o porozumění mezi těmito společnostmi.

Lepší parametry paliva a vyšší výkon aktivní zóny

Jaderné palivo Lightbridge používá šroubovitě zkroucený tvar a unikátní kovovou slitinu, která podle společnosti dokáže významně snížit provozní teploty paliva, zlepšit strukturální integritu paliva a zlepšit chování při mimořádných situacích.

6. Problém s nestabilitou slibných lithium-sírových baterií může podle vědců vyřešit grafenová „houba“

Lithium-sírové baterie by se vzhledem k několikanásobně vyšší energetické hustotě ve srovnání s lithium-iontovými bateriemi mohly stát svatým grálem v oblasti akumulace elektrické energie. Jejich uplatnění nicméně zatím brání jejich krátká životnost. Vědci ze švédské univerzity však nyní přišli se slibným způsobem, jak tento problém vyřešit.

Na technologie akumulace elektrické energie se s rozvojem obnovitelných zdrojů a elektromobility upíná stále větší pozornost. Pro pokrytí neustále rostoucích potřeb akumulace tak bude nezbytné vyvíjet stále nové technologie. Možnou cestu nabízí i lithium-sírové baterie, které teoreticky dosahují až pětinásobně vyšší energetické hustoty než běžné lithium-iontové baterie.

7. Londýn pořizuje na dlouhé linky první vodíkové double-deckery na světě

Britská metropole objednala dvacítku nových double-deckerů na vodíkový pohon. Autobusy, které budou první svého druhu na světě, začnou vozit cestující již během příštího roku, a to na třech linkách. Londýn je zařadí do své bezemisní flotily čítající 165 vozidel, zejména elektrobusů. Díky kratší době „tankování“ a delšímu dojezdu je využije zejména na delších trasách.

Společnost Transport for London (TfL) objednala na počátku května pro britskou metropoli Londýn 20 nových double-decker autobusů na vodíkový pohon, každý za zhruba půl milionu liber (cca 14,5 milionu korun). První vodíkové double-decker autobusy na světe vyrobí společnost Wright v Severním Irsku a  do provozu by se měly dostat během příštího roku.

8. Uniper plánuje spustit 1,1GW uhelnou elektrárnu Datteln 4 i přes opozici uhelné komise

Německý Uniper plánuje i přes opozici tzv. uhelné komise spustit v příštím roce budovanou černouhelnou elektrárnu Datteln 4 s instalovaným výkonem 1 100 MW. Na začátku května to uvedl finanční ředitel Uniperu Christopher Delbrück.

Jediná aktuálně budovaná uhelná elektrárna v západní Evropě by dle vyjádření finančního ředitele Uniperu měla být podle aktuálního plánu uvedena do provozu příští rok v létě.

9. Německé think-tanky: K dosažení klimatických cílů pro rok 2030 v Německu bude nutné přitvrdit

Dva německé think tanky Agora Energiewende a Agora Verkehrswende představily návrh pro nedávno zvolený německý kabinet. Tento kabinet má do léta představit návrh zákona o ochraně klimatu. Patnáctibodový návrh obsahuje konkrétní doporučení, která by pomohla dosáhnout právně závazných cílů Německa v rámci transformace energetického sektoru do roku 2030.

Agora Energiewende (energetický převrat) a Agora Verkehrswende (převrat v dopravě) představily patnáctibodový návrh, který je určený jako podklad pro připravovaný návrh německého zákona o ochraně klimatu, jenž chce Federální vláda přijmout do konce roku.

10. Americký ministr energetiky předpokládá uvalení sankcí za Nord Stream 2 již brzy

Schválení amerického zákona, který obsahuje restrikce vůči firmám a osobám podílejícím se na výstavbě plynovodu Nord Stream 2, lze čekat v brzké budoucnosti. Podle agentury Reuters to dnes v Kyjevě řekl ministr energetiky USA Rick Perry.

Projekt plynovodu Nord Stream 2, vedoucího z Ruska do Německa po dně Baltského moře, se setkal se silnou kritikou Spojených států a části evropských zemí. Důvodem je obava, že se tak zvýší závislost Evropské unie, pokud jde o plyn, na Rusku.

Inovativní technologie

Američtí vědci experimentující s jadernou fúzí vsází na umělou inteligenci, strojové učení má urychlit výzkum

S neustálým rozvojem výpočetní techniky proniká strojové učení, forma umělé inteligence, do stále více oborů. Výjimkou není ani výzkum jaderné fúze. Vědci z americké Princetonské laboratoře fyziky plazmatu (PPPL) nyní prověřují možnosti uplatnění strojového učení pro zrychlení modelování experimentů, které mají přispět k ovládnutí tohoto zdroje energie.

O ovládnutí jaderné fúze, která pohání Slunce a další hvězdy, se lidstvo pokouší již desítky let. Novou cestu, která by mohla výzkum výrazně urychlit, nabízí strojové učení, jemuž se v posledních letech dopřává stále větší pozornosti. Vědci z PPPL se rozhodli využít tento nástroj pro vytvoření modelu, pomocí kterého dokáží při experimentech díky rychlým výpočtům modelovat chování plazmatu v reálném čase.

Na švédské silnice vyjel první elektronáklaďák bez řidiče

Ve Švédsku nyní můžete na silnicích potkat poloautonomní nákladní vozidlo na elektrický pohon. Dle vývojářské společnosti Einride, která se v rámci projektu autonomní rozvážky zboží spojila s logistickou firmou DB Schenker, jde o první projekt svého druhu na světě.

Vozidlo s názvem T-pod, které dosahuje hmotnosti až 26 tun při plném naložení, nepotřebuje řidiče a dle start-upu Einride může snížit provozní náklady provozovatelům silniční dopravy o 60 % ve srovnání s užíváním klasických naftových nákladních vozidel s řidičem.

Téma

Vyslovují se vědci k problému s vývojem klimatu dostatečně?

V poslední době jsou díky stávkám za klima stále více slyšet se svými požadavky mladí aktivisté. V souvislosti s tímto hnutím se také objevují názory, že nejen politici, na které se primárně Greta Thurnbergová a její následovníci obracejí, ale i vědci svým vyčkáváním a nečinností selhávají. Podívejme se na opodstatněnost těchto výtek podrobněji.

Příkladem takové kritiky může být nedávný článek Veroniky Bednářové v Reflexu: „Šestnáctiletá aktivistka Greta Thurnbergová“. Ten se zaměřuje nejen na osobnost Grety Thurnbergové, ale hlavně na dopady hnutí, které bylo jejím prostřednictvím iniciováno. Kromě velkého obdivu k samotné Gretě autorka vyslovuje na závěr názor, že tím, kdo na rozdíl od Grety a jejích následovníků selhává, je „vědecká komunita, akademici, univerzitní profesoři, specialisté na ekologii a globální problémy, kteří místo toho, aby zahltili politické reprezentace svých zemí konkrétními lokálními fakty a jasnými požadavky, jen opatrně souhlasně kývají hlavami, víceméně mlčí a vyčkávají, jaká konkrétní řešení tedy z dívky a dalších celosvětově stávkujících středoškoláků vypadnou. Šestnáctileté dítě jim přitom svým prostým heslem „Dělejte něco“ připravilo ideální půdu k širší veřejné diskuzi a nastavilo zrcadlo dosavadnímu ekologickému snažení.“

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu