Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

DomůEnergetický týdeníkTop 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Druhá britská jaderná elektrárna měla být o 20 % levnější, cena bude i tak sahat k 600 mld. Kč

Nová britská jaderná elektrárna Sizewell C má podle dokumentace stát 20 miliard liber (cca 600 mld. Kč). Cena je vyšší než se předpokládalo, jelikož francouzská EDF slibovala, že elektrárna by měla být až o 20 % levnější než Hinkley Point C. EDF cenu brání s tím, že rozdíl je ve výpočtu ceny. 

Velká Británie patří společně s Českou republikou mezi menšinu z evropských států, které aktivně přistupují k výstavbě nových jaderných zdrojů. Ovšem zatímco v České republice jsme dle plánu ještě 9 let od zahájení výstavby, ve Velké Británii jsou dva jaderné bloky ve výstavbě a další dva se připravují.

2. EU chystá odpověď na další sankce USA na plynovod Nord Stream 2

Evropská komise připravuje opatření, která by měla by měla unii ochránit před dalšími sankcemi, které připravují Spojené státy proti projektu Nord Stream 2. Spojené státy stále argumentují, že  dokončení plynovodu by vedlo ke zvýšení vlivu Ruska v Evropě a k ohrožení energetické bezpečnosti.

Američtí senátoři na začátku června oznámili návrh zákona, kterým chtějí dále rozšířit sankce na projekt Nord Stream 2, jelikož by se Evropa v případě dokončení plynovodu stala dle jejich názoru příliš závislou na ruském plynu, čímž by se zvýšil ekonomický a politický vliv Moskvy v oblasti.

3. Francie tento týden odstaví svou nejstarší jadernou elektrárnu Fessenheim

Francie v úterý ukončí provoz druhého bloku jaderné elektrárny Fessenheim. První blok elektrárny, která byla spuštěna v roce 1977, byl odstaven v únoru. Kompletní demontáž a demolice elektrárny by měla být hotova nejdříve za dvacet let. Na náhradu v podobě nového jaderného bloku Flamanville 3 si, vzhledem  k průtahům při stavbě, bude muset země ještě dva roky počkat.

Francouzská energetická společnost EDF odstaví v úterý 30. června nejstarší jadernou elektrárnu v zemi. Elektrárna Fessenheim, která byla uvedena do provozu v roce 1977, o tři roky překonala původně plánovanou čtyřicetiletou životnost. První blok elektrárny s instalovaným výkonem 900 MW byl odstaven letos v únoru.

4. Nové memorandum má podpořit odklon českých tepláren od uhlí

Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství, které dnes podepsali zástupci Českého plynárenského svazu (ČPS) a Teplárenského sdružení ČR (TS ČR), má podpořit odklon tepláren od uhlí. Pro splnění zpřísněných emisních limitů mají přejít na čistší formy primární energie včetně zemního plynu. Signatáři memoranda uvedli, že plynárenské i teplárenské společnosti jsou do modernizace připraveny investovat miliardy korun. V Česku je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.

„Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují splnit do roku 2023 výrazně zpřísněné ekologické normy. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí. Naopak ze snížení emisí v teplárně budou mít prospěch všichni. Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let,“ řekl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.

5. Část opozice chce vyřadit některé zájemce o stavbu nového bloku Dukovan ještě před tendrem

Část opozičních politických stran chce, aby byli někteří zájemci o stavbu nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany vyřazeni ještě před vypsáním tendru. Po dnešním jednání předsedů parlamentních stran s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o otázkách týkajících se jaderného projektu to novinářům řekli předsedové Pirátů, TOP 09 a ODS. Babiš ani generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podle nich s návrhem nesouhlasí, argumentují přitom především možným prodražením zakázky.

Šéf ODS Petr Fiala po schůzce uvedl, že jedním ze základních principů je, že stát musí mít možnost vyřadit případně ze soutěže uchazeče, u kterých shledá bezpečnostní nebo strategické riziko. „Byli jsme ujištěni, že takové záruky obsahuje jak rámcová dohoda, tak to předpokládá celý ten proces. Po této stránce můžeme být spokojeni,“ řekl. „Otázka samozřejmě je, a tam shoda nepanuje, kdy se ty bezpečnostní záruky mají uplatnit. V zásadě ten rozpor je o tom, jestli tu bezpečnostní pojistku uplatnit na začátku soutěže, nebo v jejím průběhu,“ podotkl.

6. Transformační fond EU nebude financovat jadernou energetiku ani zemní plyn, shodli se ministři EU

Finanční podpora ze zdrojů Fondu pro spravedlivou transformaci EU by se neměla týkat zemního plynu ani jádra.  Ministři z členských států EU se na tom ve středu 24. června 2020 dohodli navzdory požadavkům osmi členských státu z východní Evropy na zahrnutí obou zdrojů energie do podporovaných aktivit.

Evropská komise chce založit Fond pro spravedlivou transformaci (JTF) o objemu 40 miliard eur (přes 1 bilion korun). 30 miliard eur (zhruba 802,3 miliard korun) má pocházet z fondu obnovy EU po koronaviru a 10 miliard eur (zhruba 267,4 miliard korun) ze zdrojů dlouholetého rozpočtu EU pro období 2021 – 2027.

7. Rakušané získají na nákup elektromobilu pět tisíc eur

Rakousko se rozhodlo pro ještě štědřejší podporu nákupu elektromobilů, než poskytovalo doposud. Od 1. července přispěje zájemcům o nový elektromobil jednorázovou částkou pět tisíc eur. Ministryně hospodářství Leonore Gewessler to oznámila na pondělní ministerské tiskové konferenci.

Jednorázová podpora nákupu vozidel na elektrický pohon je součástí balíčku, díky kterému Rakousko plánuje dosáhnout podstatného snížení emisí skleníkových plynů z dopravy, kterou zástupci současné vládní koalice vidí jako jednoho z hlavních přispěvatelů ke globálním změnám klimatu.

8. Španělsko odstavilo polovinu svého instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách

Polovina z 10GW uhelné flotily Španělska byla ve středu o půlnoci oficiálně vyřazena z provozu po desetiletích provozování. Důvodem je na jedné straně zpřísňování emisních limitů a na druhé nízké ceny zemního plynu, které uhelné elektrárny vytlačují z trhu.

V souvislosti se zpřísňujícími se emisními limity pro emise síry a dalších znečišťujících látek byla dle portálu Montel odstavena polovina španělské uhelné flotily. K odstavení dojde u uhelných elektráren, které nebyly kvůli své nízké ziskovosti modernizovány tak, aby nové limity splnily.

9. Výroba elektřiny z OZE v ČR loni poprvé překročila 10 TWh, celková výroba elektřiny mírně klesla

Výroba elektřiny v České republice v loňském roce klesla o 1,1 %, spotřeba elektřiny meziročně stagnovala. Nejvíce rostla výroba v paroplynových elektrárnách, a to o 1,8 TWh. Výroba obnovitelných zdrojů se díky vyšší výrobě elektřiny z vodních a větrných elektráren poprvé dostala přes 10 TWh.

Výroba elektřiny v loňském roce podle dat Energetického regulačního úřadu sledovala obecné trendy v zahraničí. Došlo totiž ke snížení výroby elektřiny z hnědého a černého uhlí a zároveň rostla výroba z obnovitelných a paroplynových zdrojů.

10. Baltem vane příznivý vítr pro polské offshore větrné elektrárny

Do roku 2030 je očekávána instalace větrných turbín u polských břehů s celkovým výkonem 3,8 GW. Na spolupráci v segmentu offshore větrné energetiky se dohodla polská vláda se zástupci investorů.  Do konce roku by pak měl začít platit zákon o offshore větrných elektrárnách (VtE), který má umožnit jejich rozvoj.

Prvního července podepsala polská vláda se zástupci investorů do offshore větrných elektráren tzv. letter of intent (dohoda o společném zájmu) o rozvoji tohoto sektoru. Dohoda je důležitým krokem vpřed na cestě k zvyšování podílu větrné energie v polském energetickém mixu do roku 2030.

Téma

IEA: EU zatím není na cestě k tomu, aby splnila své klimatické cíle pro rok 2030

Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není dle nejnovější reportu Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.

V oblasti výroby elektrické energie se dle reportu IEA stávají nejvíce zastoupeným obnovitelným zdrojem energie v rámci EU větrné elektrárny. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie v roce 2018 dosáhl 32 % (na hrubé konečné spotřebě energie byl podíl OZE 18 %). Nízké ceny zemního plynu přispěly v energetickém sektoru k výraznému přechodu z uhlí na plyn, přesto podíl uhlí na výrobě elektrické energie dosáhl 20 %. Odklon od uhlí v příští dekádě již ohlásilo 16 členských států EU. Jaderné zdroje energie se na výrobě elektrické energie v EU podílely 25 %.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice.

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu.