Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. První turbína nové 10GW vodní elektrárny Wudongde byla připojena k síti

První turbína nové vodní elektrárny Wudongde (Wu-tung-te) o instalovaném elektrickém výkonu 10 200 MW byla připojena k síti. Po úspěšném připojení byl proveden 72 hodin trvající zkušební provoz. Vodní elektrárna Wudongde je umístěna na řece Jinsha (Ťin-ša) a uvedení do provozu je plánováno na rok 2021.

Projekt nové elektrárny Wudongde (Wu-tung-te) je ve vlastnictví společnosti China Three Gorges (CTG) a je umístěn v dolním toku řeky Jinsha (Ťin-ša). Je to třetí vodní elektrárna s instalovaným elektrickým výkonem nad 10 000 MW v Číně a sedmá na světě. Nová vodní elektrárna by měla být uvedena do provozu v roce 2021 a měla by dosáhnout roční výroby elektrické energie 39 TWh.

2. Španělsko plánuje do roku 2040 dekarbonizovat Kanárské a Baleárské ostrovy

Španělsko chce urychlit dekarbonizaci svých dvou hlavních ostrovních celků a to běhěm příštích 20 let. Do 10 let mají domácnostem klesnout náklady na elektřinu o 35 % a do roku 2040 až o 70 %.

Energetická společnost Endesa spolu s ministryní energetiky Terezou Riberovou prezentovaly plán na urychlení dekarbonizace Baleárských a Kanárských ostrovů. Celkem podle studie, kterou zpracovala společnost Delloite, bude potřeba během příštích 20 let ivestovat zhruba 30 miliard eur, které však mají přinést výrazné úspory a zlevnění cen elelktřiny koncovým uživatelům.

3. Zelená dohoda pro Evropu

Evropská unie přijala dokument Zelená dohoda pro Evropu. A česká společnost je rozštěpená. Ekologičtí aktivisté v ní vidí spásný nástroj, zatímco čeští politici se k ní staví spíše skepticky. Česká republika se společně se státy V4 k “diktátu” Evropské unie staví spíše tvrdohlavě. Nechtějí Zelenou dohodu přijmout jednoznačně, jedna část vlády ji odmítá, druhá ji přijímá, avšak za určitých podmínek.

I toto téma ovlivnila pandemie COVID-19 – koronavirus pozastavil vášnivé debaty o tom, jaké bude nejlepší řešení, abychom naši planetu zachránili. Některá témata vztahující se k naší budoucnosti pandemie naopak oživila.

4. JRC posoudí, zda by jádro mělo být považováno za „zelenou“ technologii v rámci udržitelného financování EU

Evropská komise pověřila svůj interní výzkumný útvar JRC (Joint Research Centre – Společné výzkumné středisko), aby posoudil, zda má být jaderná energie považována za „zelenou“ technologii v rámci jednotného unijního klasifikačního systému („taxonomie“) pro udržitelné financování. Výstupy projektu by měly být zveřejněny příští rok.

O tom, zda jadernou energii považovat za „zelenou“ technologii vzhledem ke skutečnosti, že při výrobě elektřiny v jaderných elektrárnách nedochází k emisím skleníkových plynů, nebo zda tuto technologii vyřadit ze seznamu „zelených“ technologií kvůli problematice spojené s likvidací radioaktivního odpadu, se experti napříč EU přou již dlouhou dobu.

5. Scénáře pro rozvoj německé přenosové soustavy podle mnohých podhodnocují rozvoj OZE

Německý síťový regulátor stanovil scénáře, podle kterých bude plánován rozvoj německé přenosové soustavy do roku 2035. Očekávání provozovatelů přenosových soustav, například pokud jde o nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, byla regulátorem snížena. Dle environmentálních aktivistů jsou tyto předpoklady podhodnocené a nevedly by ke splnění závazků Pařížské klimatické dohody.

Německý síťový regulátor (Bundesnetzagentur – BNetzA) minulý týden zveřejnil dokument se scénáři, které tvoří základ pro budoucí plánování rozvoje přenosové soustavy. Využil přitom konzervativní předpoklady rozvoje obnovitelných zdrojů, elektromobility a celkové spotřeby energie.

6. Dánsko povolilo obnovení prací na plynovodu Nord Stream 2

Dánsko dnes vydalo povolení, aby projekt plynovodu Nord Stream 2 mohl dokončit poslední úsek potrubí v dánských vodách. Kodaň tak odstranila hlavní překážku k dokončení projektu, který už byl několikrát zpožděn a kterým se má přepravovat ruský zemní plyn do Evropy. Informovala o tom agentura Reuters. Proti projektu se staví Spojené státy, ale také Ukrajina a Polsko, dosavadní tranzitní země pro ruský plyn. Nový plynovod tyto země obejde.

Výstavba plynovodu o celkové délce 1230 kilometrů je téměř u konce. Chybí ještě dokončit úsek v dánských vodách dlouhý téměř 120 kilometrů. Plynovod má přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, takže obchází státy střední a východní Evropy.

7. Poslanci Evropského parlamentu vidí budoucnost ve skladování energie

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na evropském energetickém mixu se stále zvyšuje. Poslanci Evropského parlamentu proto zvažují způsoby, jak podpořit rozvoj její akumulace. Jako nejslibnější řešení se jeví vodík, či domácí baterie.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) z výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) v pondělí 29. června 2020 přijali zprávu, ve které předložili strategii pro akumulaci energie.  Shodli se, že skladování energie má mít zásadní význam pro dosažení cílů Pařížské dohody o změně klimatu.

8. GasNet uvedl do provozu první mobilní samoobslužnou čerpací stanici na LNG v ČR

Společnost GasNet, tuzemský lídr v distribuci zemního plynu, úspěšně zprovoznila v tuzemsku první mobilní veřejnou samoobslužnou plnicí stanici na zkapalněný zemní plyn – LNG. Čerpací stanice se nachází v Klecanech u Prahy, kousek od dálnice D8. Řidičům nákladních vozů je tato moderní a ekologická technologie k dispozici non-stop.

Řidiči nákladních vozů na LNG mohou nyní pohodlně a komfortně tankovat v Klecanech u Prahy v areálu Volvo Group Truck Center Praha-sever. Veřejná čerpací stanice je pouze 8 kilometrů od hlavního města, je samoobslužná a otevřená 7 dní v týdnu 24 hodin denně. Rovněž platba prostřednictvím tankovací karty, kterou GasNet distribuuje svým zákazníkům, je velmi jednoduchá.

9. Příjmy Gazpromu z vývozu plynu prudce klesly

Příjmy ruské plynárenské společnosti Gazprom z vývozu zemního plynu prostřednictvím plynovodů se v prvních pěti měsících letošního roku propadly o 53 procent na 9,7 miliardy dolarů (229 miliard Kč). S odvoláním na údaje celního úřadu o tom dnes informovaly tiskové agentury.

Ruská agentura Interfax upozornila, že průměrná exportní cena Gazpromu v květnu klesla na 94 dolarů (2224 Kč) za 1000 metrů krychlových plynu. Podle Interfaxu se tak dostala pod úroveň, při které jsou dodávky firmy do Evropy ziskové.

10. Plyn možná, jádro ne: vedoucí skupina europoslanců se odchýlila od původního návrhu

Skupina poslanců Evropského parlamentu, kteří vedou vyjednávání o budoucí podpoře v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci, připustili, že by mohla existovat pravidla, při kterých by na podporu dosáhly i plynové zdroje. Výjimka by se ovšem nevztahovala na jaderné zdroje.

Na půdě Evropského parlamentu a Evropské komise není ani po pondělním jednání shoda nad tím, které zdroje budou moci čerpat podporu z mechanismu pro spravedlivou transformaci (pozn. v angličtině „Just Transition Fund“). V rámci podpory se plánuje vyplatit až 40 mld. EUR.

Názor

K otázce výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech

Ještě v průběhu nouzového stavu schválila česká vláda, v režimu „tajné“, návrhy dvou smluv o podpoře výstavby nových jaderných bloků v ČR. Schválení podoby třetí smlouvy je podmíněno přijetím zákona o podpoře jaderných zdrojů, který má upravovat podmínky, za kterých bude stát elektřinu z těchto zdrojů vykupovat. Předkladateli zákona, ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi (ANO), se přitom podařilo prosadit výrazné zkrácení připomínkového řízení a současně omezit počet subjektů, které se k tomuto zákonu mohou vyjádřit.

Dle současné podoby návrhu zmíněného zákona mají být případné finanční ztráty z výstavby a provozu nových zdrojů přeneseny na koncové spotřebitele s odkazem na zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. V tuto chvíli přitom není jasný způsob, jakým se má případná „jaderná přirážka“ stanovit, ani její výsledná výše. Ta bude záviset mj. na tom, jaké budou celkové náklady na výstavbu nového zdroje.

Může být shoda na energetické koncepci v Česku?

Stále více se blíží zlomové období z hlediska energetiky v našem regionu i celé Evropě. Je tak stále důležitější, aby se v Česku přistoupilo k radikálnějším krokům, které by umožnily přechod a modernizaci naší energetiky. Je však vidět, že se zatím nedaří nalézt shodu a realizovat potřebné konkrétní kroky.

V poslední době se však zdá, že se začíná objevovat určitá širší vůle ke kompromisu a shodě. Příkladem můžou být materiály Stínové uhelné komise k jaderné energetice. Tato je dominantně tvořena reprezentanty protijaderně nastavených environmentálních aktivistických skupin. Přesto je k možnému využití jaderné energie při přechodu k nízkoemisní energetice v Česku poměrně velmi vstřícná. Je pochopitelně otázkou, do jaké míry návrh reprezentuje shodu komise a do jaké míry jde o názor daného jejího člena. Přesto by to mohlo znamenat určitý posun v prioritách a ochotu k hledání kompromisu s cílem reálného posunu na cestě k dosažení snížení emisí.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu