Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. RWE žádá rychlé vyplacení kompenzací za odstavení uhelných elektráren

Německá energetická skupina RWE, která má obdržet od spolkové vlády kompenzace za nucený odklon od hnědého uhlí, žádá, aby peníze byly vyplaceny co nejrychleji. K uzavření prvních uhelných bloků na základě dohody s vládou má totiž dojít již ke konci letošního roku.

Všeobecně se očekává, že zákon ohledně kompenzací bude definitivně přijat v průběhu příštího měsíce, kdy ho musí ještě odhlasovat dolní komora německého parlamentu. Podle návrhu má být vyplaceno celkem 50 miliard eur jako kompenzace těžebním a energetickým společnostem využívajícím hnědé uhlí a postiženým regionům.

2. WoodMac: Japonsko překročí cíle pro obnovitelné zdroje stanovené do roku 2030

Podle výzkumné firmy Wood Mackenzie se očekává, že Japonsko do roku 2030 překročí své cíle v oblasti obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje by měly v energetickém mixu Japonska tvořit 27 %. Plán pro rok 2030 ovšem počítal s 22 až 24 %. Překročení cíle bude dáno mohutnými investicemi, které mají překročit 100 miliard dolarů (2,2 bilonů korun).

Japonsko usilovalo dle svého 5. strategického energetického plánu o to, aby v roce 2030 tvořily obnovitelné zdroje 22 až 24 % výroby elektrické energie. V loňském roce obnovitelné zdroje tvořily 19 %, z toho na větrné a solární elektrárny připadalo 8 %.

3. ČEZ: Na stavbě nového bloku Dukovan se vystřídá asi 5000 lidí

Na stavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany se podle dosavadních předpokladů firmy ČEZ vystřídá okolo 5000 pracovníků dodavatelských firem. Profese se budou střídat, ve špičce by tak na staveništi mohlo být najednou asi 1500 lidí. ČTK to včera v Dukovanech řekl Petr Závodský, generální ředitel firmy Elektrárna Dukovany II (EDU II), která stavbu bloku připravuje. Podle dřívějších vyjádření firmy a zástupců státu by stavba měla trvat sedm let.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) novinářům řekl, že přípravy nového dukovanského bloku pokračují podle plánu a že by jeho stavba měla začít v roce 2029.

4. Německý klimatický plán do roku 2020 byl méně úspěšný, než se očekávalo

Klimatická opatření zavedená v rámci Akčního programu pro ochranu klimatu 2020 byla dle nejnovější zprávy německé vlády méně efektivní, než se předpokládalo. Německo by tak nesplnilo svůj cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Vzhledem k důsledkům pandemie COVID-19 je ovšem možné, že nakonec k pokoření této hranice dojde.

Německa vláda zveřejnila Zprávu o ochraně klimatu za rok 2019, která hodnotí efektivitu opatření zavedených v rámci Akčního programu pro ochranu klimatu 2020. Obecně dle zprávy jednotlivá opatření zafungovala a přispěla ke snižování emisí. Jejich účinek je ovšem menší, než se čekalo.

5. Podmínkám navzdory: solární elektřina v Antarktidě

Řada zemí má v Antarktidě své výzkumné základny pro provádění různých studií v těchto jedinečných podmínkách a výjimečném klimatu. Teploty nižší než -89°C, rychlost větru přesahující 200 km/h, extrémní rozdíly ve slunečním svitu v průběhu roku – až 16 hodin v létě oproti pouhým dvěma hodinám v zimě. To vše představuje velikou výzvu nejen pro výzkumné týmy, ale i pro veškeré vybavení a technologie, které při svém pobytu využívají. Fotovoltaické konektory Stäubli jsou součástí nové aplikace v náročném prostředí: instalace solárních panelů v Antarktidě.

Uruguayská vláda se dlouhodobě snaží podporovat obnovitelné zdroje energie a představila mimo jiné desetiletý program pro snižování závislosti na fosilních palivech. V dnešní době již 97% elektrické energie pochází z vodních, solárních a větrných elektráren nebo ze zpracování biomasy. Zároveň již vice než 30 let provozuje tato země vlastní výzkumnou základnu v Antarktidě – základna Artigas byla otevřena v roce 1984 a během léta na ní pracuje 10 výzkumných pracovníků a dalších 15 členů posádky.

6. BDEW: Výkon obnovitelných zdrojů v Německu musí ročně růst o téměř 9 GW, aby země dosáhla cílů pro rok 2030

Německo v posledních letech intenzivně buduje obnovitelné zdroje, do cíle má však země ještě stále kus cesty. Pro dosažení vytyčeného cíle pro rok 2030 bude muset země podle tamního svazu energetiky v tempu výstavby solárních a větrných elektráren ještě přidat. Sektor onshore větrné energetiky přitom v posledních měsících nemá v Německu na růžích ustláno.

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu stabilně roste a v loňském roce dosáhla dokonce zhruba 240 TWh. Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny tak v zemi loni přesáhl 40 %. Německo si pro rok 2030 vytyčilo ambiciózní cíl, a to dosáhnout podílu OZE na spotřebě elektřiny 65 %. To si ovšem vyžádá intenzivní výstavbu dalších větrných a solárních elektráren.

7. Siemens Energy dodá do Číny svou technologii na výrobu zeleného vodíku

Společnost Siemens Energy uzavřela dohodu s čínskou společností Beijing Green Hydrogen Technology Development (BGH) o dodání zařízení na výrobu vodíku pro vodíkovou čerpací stanici. Ta se nachází v obvodě Jen-čching v Pekingu. Jedná se o jednu ze tří soutěžních zón Zimních Olympijských her v roce 2022. Technologie dodaná Siemensem má pomoci zajistit dodávky paliva pro hromadnou dopravu během a po uskutečnění her.

Megawattové zařízení na výrobu zeleného vodíku je první svého druhu, které Siemens Energy v Číně vybuduje. Dokončení projektu je naplánováno na květen 2021.

8. Německý okres Rhein-Sieg se pochlubí zatím největší flotilou vodíkových autobusů v Evropě

Dosud největší evropská flotila hybridních palivočlánkových autobusů bude zprovozněna v německém okrese Rhein-Sieg ve vládním obvodu Kolín nad Rýnem. Infrastrukturu pro ni pokryjí dvě čerpací stanice. Projekt je výsledkem několikaleté spolupráce veřejného a soukromého sektoru jak na evropské, tak na národní a regionální úrovni.

Obyvatelům okresu Rhein-Sieg v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko byla 21. srpna 2020 odhalena flotila hybridních palivočlánkových autobusů a dvě vodíkové plnící stanice. Německá dopravní společnost Regionalverkehr Köln GmbH (RVK), zástupci Evropské komise, Federálního ministerstva dopravy a digitální infrastruktury (BMVI) a okresu Rhein-Sieg společně s industriálními partnery projekt veřejnosti oficiálně představili ve městě Meckenheim. Jedná se patrně o největší flotilu svého druhu v Evropě.

9. AIGCC: Japonsko musí změnit svůj elektroenergetický mix, aby se vyhnulo klimatické katastrofě

Podle zprávy iniciativy Asia Investor Group on Climate Change (AIGCC) musí Japonsko významně změnit svůj elektroenergetický mix do roku 2030, aby se vyhnulo „katastrofické klimatické změně“. Podle zprávy musí Japonsko vyrábět alespoň z 50 % elektřiny z obnovitelných zdrojů a 20 % z jaderné energie. Informoval o tom server Bloomberg. 

Podle zprávy AIGCC musí Japonsko do roku 2030 vyrábět alespoň 50 % elektřiny z obnovitelných zdrojů a 20 % z jaderné energie. Pouze tak by do roku 2030 přispělo k dosažení cílů dle Pařížské dohody omezit globální oteplování pod 1,5 °C. Mezi roky 2035 až 2040 zároveň musí Japonsko omezit využívání uhlí a zemního plynu k výrobě elektrické energie.

10. AGL plánuje vybudovat v Austrálii rozsáhlý bateriový systém

Efektivní skladování elektřiny ve velkém měřítku je prozatím nevyřešeným technickoekonomickým problémem. V dnešní době jsou ke skladování elektrické energie ve velkém objemu využívány především přečerpávací vodní elektrárny, budoucnost by však mohla patřit bateriovým systémům.

Elektrická rozvodná síť je velmi křehký systém, který se při nesprávném využívání může zhroutit. V takovém případě hovoříme o takzvaném „blackoutu“, čili plošném výpadku elektřiny. Aby takový scénář nenastal, je třeba, aby byly jednotlivé zdroje energie řízeny a v rozvodné síti bylo ve stanovený okamžik právě tolik elektřiny, kolik jí koncoví zákazníci spotřebovávají.

Téma

Ropa posiluje. Bouře zarazily polovinu produkce v Mexickém zálivu

Ceny ropy dnes rostou. Bouře Marco a Laura způsobily výpadek poloviny produkce ropy v Mexickém zálivu. Kolem 17:30 SELČ si cena severomořské ropy Brent připisovala zhruba 1,2 procenta na 44,88 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu posilovala o 0,7 procenta na 42,62 dolaru za barel.

„Ceny reagují na matku přírodu, Mexický záliv sužují dvě bouře. Polovina produkce regionu byla zastavena. Zisky budou ale omezené kvůli hrozbě druhé táhlé vlny pandemie nemoci covid-19,“ řekl agentuře Reuters Stephen Brennock ze společnosti PVM.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu