Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Cena elektřiny na jihu Norska dosáhla po propojení s Německem dvouletého maxima

Podmořské kabelové vedení Nordlink, které propojilo elektrizační soustavy Norska a Německa, zahájilo v minulém týdnu komerční provoz. Ve stejné době se již po několikáté v poslední době v Evropě sešly nízká výroba z obnovitelných zdrojů s vyšší poptávkou. To vyhnalo ceny ve večerních hodinách ke 100 EUR/MWh, což v případě Norska znamenalo nejvyšší ceny od ledna 2019.

Nové podmořské kabelové vedení Nordlink, které v letošním roce propojilo přenosové soustavy Německa a Norska, bude po úplném dokončení disponovat přenosovou kapacitou 1,4 GW. Nordlink je jedním z projektů, které mají Německu pomoci v další integraci obnovitelných zdrojů, v tomto případě umožnit zemi vývoz v době přebytku elektřiny, a naopak dovoz v době nízké výroby z obnovitelných zdrojů.

2. Cena černého uhlí se vyšplhala na nejvyšší hodnotu za více než 20 měsíců

Cena černého uhlí s dodávkou na následující měsíc vzrostla na nejvyšší úroveň za více než jeden a půl roku. Důvodem je rostoucí poptávka v Číně a dalších asijských zemích. Na rekordní hodnoty vzrostly i ceny evropských emisních povolenek. Informace uvedl server Montel.

Kontrakt API 2 na následující měsíc se dnes na burze ICE obchodoval za 68,15 USD/t, což je nejvyšší hodnota za více jak 20 měsíců. Nejbližší roční kontrakt se vyšplhal až na 67,1 USD/t, nejvyšší hodnotu od prosince, a následně se uzavřel na 66,5 USD/t.

3. Práce na pokládce potrubí plynovodu Nord Stream 2 byly obnoveny. Otázkou zůstává, jak budou pokračovat

Developer plynovodu Nord Stream 2 minulý týden v pátek obnovil práce na pokládce 2,6 km dlouhého úseku potrubí v německých vodách. Pokládku potrubí zajišťuje ruské plavidlo Fortuna. Otázkou stále zůstává, zda pokládka bude pokračovat i v dánských vodách.

Podle serveru myshiptracking.com, se loď Fortuna nachází v německých vodách v oblasti kudy má vést plynovod nord Stream 2, poté, co 5. prosince opustila německý přístav Wismar. Obnovení prací na plynovodu, kterému pro zkompletování zbývá položit něco málo přes 150 km potrubí v německých a dánských vodách, potvrdila i sama společnost Nord Stream 2.

4. Zástupci států EU schválili navýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030

Po dlouhých nočních jednání oznámila minulý týden v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že zástupci států EU konečně dosáhli shody na navýšení cíle pro redukci emisí skleníkových plynů. Do roku 2030 se emise mají snížit o 55 % ve srovnání s hodnotami v roce 1990.

Komise předložila návrh na navýšení cíle již v září. Jako hlavní důvod pro jeho přijetí bylo usnadnění dosažení cíle pro rok 2050 – tedy dosáhnout v rámci celé EU klimatické neutrality.

5. V USA se plánuje výstavba testovacího vysokoteplotního reaktoru Hermes

Vývoj demonstračních malých modulárních reaktorů vyžaduje zapojení vědeckých týmů. Z tohoto důvodu společnost Kairos Power plánuje spustit testovací reaktor v East Tennessee Technology Park (ETTP) v Oak Ridge.

Společnost Kairos Power vyvíjí vysokoteplotní jaderný reaktor chlazený fluoridovými solemi s označením KP-FHR a jménem Hermes. Hermes využívá pokročilou reaktorovou technologii, která nyní cílí na udržení konkurenceschopnosti s elektrárnami na zemní plyn na americkém trhu. Přitom je hlavní snahou vývojářů poskytnout dlouhodobé snížení nákladů na provoz.

6. Japonsko chce v roce 2030 vyrábět většinu elektřiny z vodíku

Japonsko chce do roku 2030 vytvořit z vodíkových elektráren hlavní zdroj energie v celé zemi. Jejich výkon by měl odpovídat 30 jaderným reaktorům. Japonská vláda investuje do vývoje bezemisních vodíkových generátorů elektřiny téměř 20 miliard dolarů. Oznámila to nově vzniklá Japonská vodíková asociace, ke které se připojilo 88 firem včetně automobilky Toyota, největší japonské rafinerie Eneos Holdings Inc a obchodní společnosti Mitsui & Co Ltd.

Japonsko se nedávno oficiálně přihlásilo k cíli dosáhnout emisní neutrality do roku 2050. V současnosti ale po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě z roku 2011 stále vyrábí většinu energie spalováním uhlí a zemního plynu. Ty by měl nahradit vodík spolu s větším využitím solárních zdrojů a větrné energie.

7. Senátní výbor požaduje, aby Rusko a Čína nebyly ani subdodavatelé pro nový blok v Dukovanech

Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost dnes vyzval vládu hnutí ANO a ČSSD, aby nepřipustila účast Ruska a Číny v soutěži o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. A to ani jako součást společných projektů či konsorcií, zejména v roli dodavatele reaktoru. Dvoustránkové usnesení, které ČTK představil předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý), chce výbor ve středu projednat na plénu horní komory.

Výbor konstatoval, že Bezpečnostní strategie státu z roku 2015 výslovně uvádí povinnost vlády zajistit energetickou bezpečnost tak, aby projekty „nepředstavovaly hrozbu jejich zneužití při prosazování hospodářských a politických zájmů cizí moci na úkor Česka“. Současně připomenul, že Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výročních zprávách už víc než deset let pravidelně přináší informace o pokusech Ruské federace ovlivnit rozhodování Česka v oblasti energetiky, a že Čína je v této souvislosti uvedena ve výroční zprávě BIS za rok 2017.

8. Čína uvedla do provozu svou první přepravní loď pro použité jaderné palivo

První čínská loď pro přepravu použitého jaderného paliva byla dodána společnosti China National Nuclear Corporation (CNNC). Nezávisle vyrobené plavidlo s dvojitým trupem splňuje normy INF-3 (Irradiated Nuclear Fuel). Norma je stanovena Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organisation).

Stavba lodi s názvem Xin An Ji Xiang začala v září 2019 a na vodu byla spuštěna v červnu tohoto roku. Námořní zkoušky byly ukončeny na konci listopadu. V půlce prosince se konal slavnostní obřad u příležitosti předání lodi od výrobce do CNNC.

9. Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice letos dodá nejvíc elektřiny za 42 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice letos vyrobí nejvíc elektřiny za 42 let svého provozu. Dosavadní roční maximum z roku 2015, které bylo 526 939 megawatthodin (MWh) elektrického proudu, překonala elektrárna v pátek. V nádrži je vzhledem k letošním dešťům dost vody, k vysoké výrobě přispěla i nízká poruchovost zařízení a jeho krátké plánované odstávky. ČTK to dnes sdělil mluvčí společnosti ČEZ Jiří Bezděk.

Dalešice jsou druhá největší ze tří přečerpávacích vodních elektráren v Česku. „Dalešice umí najet na plný výkon v čase 60 sekund, což z nich dělá v této disciplíně ‚nejrychlejší‘ elektrárnu Skupiny ČEZ,“ uvedl ředitel organizační jednotky Vodní elektrárny ČEZ Petr Maralík.

10. Evropská komise navrhuje vyloučit infrastrukturu na zemní plyn z unijního financování

Infrastrukturní projekty spojené s využíváním zemního plynu by podle aktuálních návrhů Evropské komise již neměly mít nárok na finanční podporu z unijních prostředků. V rámci návrhu reformy regulace rozvoje evropských energetických sítí (TEN-E) Komise naopak navrhuje zaměřit se na vodík.

V rámci regulace TEN-E (Trans-European Networks – Energy) jsou identifikovány důležité infrastrukturní projekty pro rozvoj evropské energetické infrastruktury známé jako projekty společného zájmu (PCI). Tyto projekty mohou v rámci nástroje Connecting Europe Facility, který běží do konce letošního roku, čerpat podporu v podobě financování z unijních fondů o celkové výši 5,35 miliard eur.

Téma

Studie proveditelnosti polského programu malých jaderných reaktorů byla dokončena

Synthos Green Energy oznámil dokončení studie proveditelnosti nasazení malých modulárních reaktorů GE Hitachi Nuclear Energy BWRX-300 v Polsku. Studie, která byla připravena společností Exelon Generation, pomůže skupině Synthos stanovit, kolik reaktorů bude třeba postavit, aby byl maximalizován ekonomický efekt sériové produkce SMR.

Studie proveditelnosti SMR analyzuje klíčové aspekty implementace technologie SMR, především z oblasti ceny, personální politiky, regulace, bezpečnostních aspektů, konstrukčního modelu a provozních otázek. Je to „velmi důležitý krok“ na cestě k implementaci projektu skupiny Synthos uvedení technologie SMR na polský trh. Dokument bude základem pro vytvoření přesného plánu celého projektu.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu