Domů
Energetika v zahraničí
Japonsko chce v roce 2030 vyrábět většinu elektřiny z vodíku

Japonsko chce v roce 2030 vyrábět většinu elektřiny z vodíku

Japonsko chce do roku 2030 vytvořit z vodíkových elektráren hlavní zdroj energie v celé zemi. Jejich výkon by měl odpovídat 30 jaderným reaktorům. Japonská vláda investuje do vývoje bezemisních vodíkových generátorů elektřiny téměř 20 miliard dolarů. Oznámila to nově vzniklá Japonská vodíková asociace, ke které se připojilo 88 firem včetně automobilky Toyota, největší japonské rafinerie Eneos Holdings Inc a obchodní společnosti Mitsui & Co Ltd.

Japonsko se nedávno oficiálně přihlásilo k cíli dosáhnout emisní neutrality do roku 2050. V současnosti ale po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě z roku 2011 stále vyrábí většinu energie spalováním uhlí a zemního plynu. Ty by měl nahradit vodík spolu s větším využitím solárních zdrojů a větrné energie.

Rozvoj komerční vodíkové technologie je zatím v plenkách, nicméně na něj tlačí snaha o urychlení přechodu na bezemisní a obnovitelné zdroje energie, aby se zabránilo rozsáhlým dopadům změny klimatu.

Ilustrační foto

Jedním z cílů asociace bude dramaticky snížit náklady na spalování vodíku, které jsou v porovnání s ostatními spalovacími zdroji zhruba desetkrát vyšší. Do roku 2030 by se mělo spálit zhruba deset milionů tun nového paliva, které emituje pouze vodní páru.

Vodík jako ekologické palivo se stále více uplatňuje v dopravě. Toyota již několik let nabízí osobní vůz na vodíkové články Mirai, který by se měl příští rok začít dovážet do Česka. Do dvou let chce spolu se společností Hino zahájit testovací provoz těžkých nákladních aut a v příštím roce plánují oba výrobci ověřit provoz lehkých vodíkových dodávek o hmotnosti do tří tun. Spolu s portugalskou CaetanoBus pak Toyota vyvíjí vodíkové autobusy.

Rozšíření vodíkových dopravních prostředků zatím brání nedostatek producentů vodíku i čerpacích stanic. Těch je v celé Evropě zhruba 400 a v Česku vzniknou první tři až v příštím roce.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(35)
Heap
16. prosinec 2020, 15:51

V článku mi chybí jedinná nepodstatná drobnost, kde chtějí ten vodík brát?

Jiří
16. prosinec 2020, 16:25

Jednoduše si ho ekologicky a bezemisně vyrobí v těchto nových vodíkových elektrárnách a jelikož je vodní pára účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý, budou ji zachytávat, kondenzovat a používat jako zdroj vody pro výrobu vodíku v krásném uzavřeném cyklu, ze kterého poleze ta nejčistší elektřina. Zbývá jediná drobnost - udělat novou dohodu s fyzikálními zákony, ale zase na to mají celých deset let :)

energetik
16. prosinec 2020, 16:37

Tak to to budou mít stejně úžasné jako u nás přečerpávací "elektrárny" ty zde prý také vyrábí energii.

Richard Vacek
16. prosinec 2020, 16:49

Na tu drobnost přijde další generace politiků v prosinci roku 2029.

Jan Veselý
16. prosinec 2020, 20:05

Hele, jaké plány mají Australáci. Jestli budou Japonci nakupovat, klidně ještě přistaví, pouští mají dost.

Pavel
20. prosinec 2020, 23:55

Takže veselý vlastně prokázal, že japonci žádnou elektřinu vyrábět nebudou.

Michal Hušák
17. prosinec 2020, 00:46

Rozkladem ropy, jak jinak ? Bude to energeticky ztrátové, ekonomický nesmysl a proto to má perspektivu ...

Jaroslav Dupal
17. prosinec 2020, 18:31

Co jsem četl, tak budou vyrábět vodík spalováním uhlí v Austrálii a CO2 tam budou cpát pod zem. Byl ta takový ucelenější článek, byla tam jmenována japonská firma co nyní produkuje vodík v Japonsku.

omega
16. prosinec 2020, 16:31

Kdepak vodík,

konečně vidím světlo na konci tunelu náhrady paliv - syntetický metanol vyráběný ze vzduchu a slunce.

https://www.youtube.com/watch?v=s1-soaZn4B0

teď to jen dostat do průmyslového rozsahu a celá vodíková bublina splaskne protože je drahá

Jan Veselý
16. prosinec 2020, 18:12

Methanol na výrobu elektřiny hned tak nebude. Nejdříve se totiž bude hodit jako náhrada benzínu. Ten je dražší než elektřina a spotřebovává se ho strašně moc.

PetrV
18. prosinec 2020, 02:32

Děkuji za odkaz, přesně tak, bylo to krátké info před cca 3 mi měsíci. Snad se to povede přivést k životu.

Vinkler
16. prosinec 2020, 17:02

Já myslím, že článek naznačuje úžasný objev, že při výrobě elektřiny z vodíku lze část energie využít opět na výrobu vodíku a tak dále.

Jiří
16. prosinec 2020, 18:10

Nazval bych to praní špinavé elektřiny :-)

Josef
17. prosinec 2020, 10:11

Teď jste na to kápnul.... nevyčerpatelný zdroj energie co obešel všechny dosud známé fyzikální zákony konečně objeven. Děkujeme serveru o energetice, že o tom informuje jako první. Už jen čekáme na rozjezd masové zmenšené verze - Perpetuum mobile do každé rodiny. EU určitě udělá směrnici že do roku 2030 bude povinně implementováno z důvodu ochrany klimatu i v chytrém telefonu....

PetrV
16. prosinec 2020, 17:08

Japonsko demograficky půjde do kytek. Elektřinu nebude potřebovat, protože jednoduše zapomněli kopulovat. Bude jich o 20 mio méně.

Dtto Německo, USA. Navíc Covid sníží délku dožití o 10 let.

V Evropě ještě o více.

V lednu to bude covidový mazec.

Jan Veselý
16. prosinec 2020, 18:19

Text článku nesouhlasí s nadpisem. Z textu mi jasně vyplývá, že se tady mluví o "mokrém snu" jakési vodíkové asociace, ne o plánu japonské vlády.

PetrV
16. prosinec 2020, 22:03

Vlhký sen jsou všechny tzv. zelené technologie, větrníky, slunečníky, vodík.

Smysl z hlediska spotřeitele mají jen přečerpávačky, jaderky, uhelky.

Jen je to potřeba pochopit bez dotací a emisních povolenek.

Josef Janovec
16. prosinec 2020, 22:59

Prosím o doplnění informace, kde Japonsko bude ten vodík získávat nebo nakupovat.

Jaroslav
16. prosinec 2020, 23:07

A co když Japonsko vodík normálně doveze ze zahraničí.

Nedávno jsem někde četl, že v západní Austrálii budují velké FVE pro výrobu vodíku. Z toho vodíku vyrobí amoniak (čpavek), ten budou na lodích exportovat do světa. A jednou z variant výroby vodíku je výroba z amoniaku. Ty technologie jsou zvládnuté, jen nevím jak je to se ztrátami.

jaroslav
17. prosinec 2020, 08:08

Uskladnění vodíku v chemických sloučeninách.

Molekulární vodík lze převádět na sloučeniny (např. amoniak, methan, které se snáze zkapalňují než vodík samotný a proto se lépe skladují; a navíc hustota vodíku ve sloučenině je větší než v samotném zkapalněném vodíku, což je další výhodou). Tohoto

bodu lze využít především při dlouhodobém skladování vodíku. Vodík se zpětně získává z čpavku jeho katalytickým rozkladem na vodík a dusík a v případě methanu termickou reakcí s vodní párou.

Pozoruhodným příkladem využití vodíku je výroba amoniaku na Islandu. Tato země se nejspíš stane první vodíkovou ekonomikou světa. Má k tomu oba základní předpoklady: fosilní paliva jsou tam drahá (musí je dovážet) a elektrická energie (z geotermálních a vodních elektráren) je naopak velmi levná. Dosud se export přebytku elektrické energie řeší výrobou a exportem amoniaku.

omega
17. prosinec 2020, 14:53

No idea pěkná, ale metanol zní lépe.

Čpavek má jednu opravdu nepěknou vlastnost, že je ve vzduchu dost toxický - a při těch objemech co chtějí vyrábět se nějaká havárie stane.

Metanol je sice taky toxický, ale dýcháním ho do těla nedostanete nebezpečnou/smrtelnou dávku a navíc je u dané otravy dost dlouhý čas od otravy na léčbu - a první pomoc lze zajistit kdekoli vypitím běžného alkoholu

Jan Veselý
17. prosinec 2020, 15:50

Mě se taky methanol líbí, je biologicky rozložitelný, je to kapalina s nízkou viskozitou (snadný transport a skladování), je neomezeně mísitelný s vodou, dá se snadno a vcelku energeticky efektivně syntetizovat a pěkně voní.

Navíc se může methanol prakticky okamžitě začít používat jako náhrada benzínu, stačí drobná úprava směšovacích poměrů v motoru. To je samo o sobě obrovský trh a ropné produkty jsou drahé.

Čpavek je fajn polotovar na syntézu dusíkatých hnojiv, ale to je asi tak všechno.

Jaroslav
17. prosinec 2020, 19:11

A proč je methanol výhodnější? To můžete zrovna jezdit na methan (CNG). Ale v obou případech při spálení vznikne H2O a CO2 ve stejném poměru. A o ten CO2 nestojíme.

Josef
17. prosinec 2020, 20:57

Proč je metanol výhodnější - protože je to kapalina což je mnohem lepší než plyn - snadná distribuce nemusíte mít tlakové nádrže žádné hrozby úniku atd. Jinak těch umělých paliv je celá řada a není to nic nového nebo převratného problémem všech těchto paliv je mizerná energetická efektivita celého procesu. Jinak CO2 nevzniká, protože to co vznikne při spálení je jen to co se použilo při výrobě ze vzduchu. Stejně tak můžete vyrábět třeba naftu.... Vodík je z toho všeho asi nejblbější možnost co se nabízí.... Nicméně odpůrci umělých paliv mohou být v klidu EU s nimi nepočítá pouze z vodíkem a víte proč, protože uvolňují CO2 při spalování a legislativa nepamatuje na to, že ho spotřebovávají při výrobě to máme inteligenty v tom EP co pro to hlasují jeden chytřejší než druhý jen co je pravda a Evropská Komise třeba naše Jourová no to je výkvět kde bychom bez nich byli....

Jaroslav
17. prosinec 2020, 23:24

Rozumím, díky.

Jan Veselý
17. prosinec 2020, 10:50

To je pro některé místní "chytráky" moc složitá úvaha, oni radši budou mlít pantem o porušování fyzikálních zákonů a perpetum mobile.

Ani to, že jim tu dáte odkazy, je nezastaví. Přitom logika je jednoduchá. V Japonsku žije 100 milionů lidí nahňahňaných v úzkém pásu pobřeží a dvou údolích. Od počátku průmyslu v Japonsku tam dováželi energetické suroviny ve velkém a nemají problém s tím je dovážet dál, jen to bude něco jiného než uhlí, ropa, plyn a uran.

Australáci mají naopak obrovskou zemi, kde je spousta místa a skvělé podmínky pro stále levnější OZE. Obrovský kus jejich ekonomiky vždy byl postaven na exportu energetických surovin. Tam se dá těžit snad všechno. Očividně nemají problém uspokojovat potřeby Japonců (a jiných asijských národů) i do budoucna. Jestli Japonci budou chtít kupovat vodík nebo z něj odvozená syntetická paliva, Australáci jim jej budou více než ochotně prodávat.

Michal Hušák
17. prosinec 2020, 00:43

Chvilku my to dávalo smysl - předpokládal jsem že jde o špatný překlad a je myšlena opravdu výroba energie z vodíku = termojaderná fůze. Snad by to Japonci při maximálním úsilí dotáhli ... Ale spalování, když se vodík nejlevněji vyrábí z nafty ?

Jan Veselý
17. prosinec 2020, 07:56

Z nafty se v současnosti vodík prakticky nevyrábí. Jak jste na to přišel?

Chemik
17. prosinec 2020, 07:49

Pyrolýza organických látek umožní vzniku vodíku a uhlíku, který následně nebudou spalovat.

Jiří
17. prosinec 2020, 11:10

Trochu jsem počítal (kdyžtak mě opravte):

Pro nahrazení jednoho bloku JE je potřeba 1 milion kg vodíku denně, na který by bylo třeba v případě výroby elektrolýzou (+zkapalnění) minimálně 70 GWh denně/>25 TWh ročně. V článku uváděná náhrada 30 bloků JE by tedy znamenala 750 TWh, tedy o trošku více, než je aktuální globální produkce z FVE.

Dále 1 tuna zkapalněného vodíku má 14 m3 a samozřejmě to vyžaduje odpovídající nádrže z hlediska bezpečnosti a technologie k udržování kryogenních teplot, což dá rozhodně více než 50 m3/tunu a takových nádrží by bylo třeba ke každé jedné vodíkové elektrárně přivézt tisíc denně, přečerpat, odvézt zpět (do Austrálie?) a to vše ještě krát 30, jak je uvedeno v článku a nepřetržitě každý den.

Tak tedy přeji hodně štěstí :-)

Jaroslav
17. prosinec 2020, 12:36

Tak za 1. v roce 2030 - 2050 se nepočítá s tím, že výroba ve FVE bude stejná jak dnes. A za 2. nikdo nemluví o zkapalňování vodíku. Viz výše v diskuzi.

A za 3. v článku se píše, že se v budoucnu musí dramaticky snížit náklady na spalování vodíku. Tím se myslí všechny náklady od výroby, přes transport, skladování a spálení.

Jiří
18. prosinec 2020, 00:24

Jaroslav:

1) V článku je do roku 2030 a v tu dobu nebude globální přebytek z OZE 750 TWh ani náhodou, natož vyhrazen pro Japonsko.

2) U plynného vodíku za běžného skladovacího tlaku se dostáváme k objemu nádrže nad 100 m3/tunu. Aby se pak nezjistilo, že ta přeprava z Austrálie do Japonska vyjde dráž než kolik ten vodík je schopen vyprodukovat.

3) Stále platí fyzikální zákony a stále bude potřeba výše uvedené množství elektřiny, které prostě nikde navíc nebude. A hlavně je to pitomost i kdyby se náklady snížily na minimum. Fakt si někdo myslí, že Austrálie použije 100 TWh elektřiny ze solárů, aby vyrobili vodík a dovezli do Japonska, kde z něho bude sotva 25 TWh?

Jan Veselý
17. prosinec 2020, 12:36

Do Japonska se loni dovezlo ~210-220 milionů tun uhlí a ~80 milionů tun LNG. Myslím, že dost podceňujete schopnosti velkých nákladních lodí.

Jiří
18. prosinec 2020, 00:08

Jan Veselý: Nejde o hmotnost, ale o objem. V případě plynného vodíku asi desetinásobný, u kapalného pětinásobný oproti uhlí k vyprodukování stejného množství elektřiny a také řádově složitější manipulace a požadavky na bezpečnost. Pokud jedna loď poveze řekněme 50 tisíc kg vodíku, tak pravděpodobnost selhání nesmí být ani jedna k milionu, jinak zmizí nemalý kus Japonska pod vodou :-)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se