Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Třetina zemí EU vyzvala Evropskou komisi, aby stanovila termín pro zákaz prodeje nových benzinových a naftových aut

Přestože Evropská unie vyvíjí v posledních letech značné úsilí v oblasti snižování emisí, ne ve všech sektorech se daří emise znatelně snižovat. Zatímco v oblast výroby elektrické energie pomohl rozvoj využívání nízkoemisních zdrojů a náhrada uhlí plynem již značně emise omezit, v případě dopravy je situace zcela jiná. Jedním se zásadních kroků by mohlo být přijetí zákazu prodeje nových aut a dodávek poháněných benzinem či naftou.

Devět členských zemí Evropské unie podle agentury Reuters ve středu vyzvalo Evropskou komisi, aby stanovila termín pro přijetí zákazu prodeje nových osobních automobilů a dodávek se spalovacími či vznětovými motory napříč Unií. Tento krok by podle skupiny zemí, s Dánskem a Nizozemskem ve svém čele, měl sjednotit sektor dopravy s klimatickými cíli EU.

2. Ukrajina plánuje masivní navýšení domácí produkce zemního plynu

Producenti plynu na Ukrajině uvítali schválení nové hospodářské strategie Ukrajiny do roku 2030, která zahrnuje zlepšení podmínek pro těžbu plynu s cílem zajištění soběstačnosti v této oblasti. Informaci přinesl zahraniční server Platts.

Ukrajina, jejíž produkce zemního plynu se dlouhodobě pohybuje kolem 20 mld. m³/rok, má velký nevyužitý potenciál v oblasti konvenčních i nekonvenčních ložisek zemního plynu stejně jako ložisek v Černém moři.

3. Německo: 3 z 11 uhelných elektráren úspěšných v 1. aukci na odstavení jsou nezbytné pro provoz soustavy

Tři německé černouhelné elektrárny z celkových jedenácti, které byly úspěšné ve vůbec první aukci na kompenzaci za jejich odstavení podle německého odklonu od uhlí, byly označeny jako nezbytné pro provoz německé elektrizační soustavy. Provozovatelé německé přenosové soustavy tak požadují, aby tyto zdroje zůstaly v pohotovostním režimu, namísto toho, aby byly v létě finálně odstaveny, uvádí německý síťový regulátor BNetzA.

Regulátor nyní do začátku června tuto žádost, která se týká elektráren ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, prozkoumá a rozhodne, jak bude s elektrárnami naloženo.

4. Maďarsko a Polsko plánují nahradit uhlí jádrem

Maďarsko je nyní šestou evropskou zemí, která plánuje urychlit svůj původní plán na odstavení uhelných elektráren. Poslední uhelná elektrárna  by měla být odstavena v roce 2025. Polsko prozatím plánuje zejména výstavbu jaderných elektráren. První by měla být postavena poblíž Gdańsku, zatímco druhá poblíž uhelné elektrárny Belchatów.

Maďarský prezident János Áder v září 2019 na klimatickém Summitu v New Yorku oznámil, že původní plán země byl odstoupit od využívání uhlí do roku 2030. Dodal, že země je schopna zvýšit produkci solárních elektráren až 10násobně a současně může být navýšena i kapacita jaderných elektráren. Tato úsilí mohou vyústit v až 90% výroby elektřiny z bezemisních zdrojů.

5. Studie: Námraza může omezit výrobu větrných turbín až o 80 %

Námraza je jedním z rizikových faktorů, které mohou při nepřízni počasí negativně ovlivnit provoz větrných elektráren. Řada vědeckých pracovníků a skupin se tak zabývá jejím zkoumáním, a to jak v laboratorních podmínkách, tak v reálném provozu. Podle nedávné studie vědeckých pracovníků z Iowské státní univerzity, založené na pozorování několika desítek větrných turbín, může námraza o tloušťce několika desítek centimetrů omezit jejich výrobu až na jednu pětinu.

Jakožto de facto každý energetický zdroj, i větrné turbíny čelí rizikům, jež mohou ovlivnit jejich provoz. Jedním z nich je i riziko vzniku námrazy, kdy točící se lopatky běžných elektráren mohou ve chladném a vlhkém vzduchu nasbírat na svých špičkách vrstvu ledu tlustou až třicet centimetrů. Nejen že v takovém případě hrozí nebezpečí v podobě odlétajících kusů ledu, silná námraza mívá i negativní vliv na samotný provoz větrných elektráren.

6. Dekarbonizace výroby tepla bude v následujících letech nezbytná. Významnou roli může hrát jádro

Dekarbonizace výroby tepla bude v nadcházejících letech nezbytnou součástí aktivit snížování emisí oxidu uhličitého. Současné generace lehkovodních reaktorů a pokročilé reaktory příští generace by mohly významně pomoci při dekarbonizaci sektoru výroby tepla. S touto zprávou přišel Aiden Peakman z UK Nuclear Innovation and Research Office na společném semináři pořádaném Mezinárodní agenturou pro energii a Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Je pravděpodobné, že k dekarbonizaci výroby tepla bude potřeba vyvinout a nasadit více technologií, ale jaderná energetika může hrát významnou roli jak v průmyslovém sektoru, tak i v sektoru domácností a služeb. Spolupráce mezi zeměmi prostřednictvím nadnárodních organizací může pomoci vyvinout vhodné možnosti pro jednotlivé země. Ty mohou zahrnovat tepelná čerpadla, systémy dálkového vytápění a vodík.

7. Konference o energetické budoucnosti Česka – část 1.

Ve středu 10. 3. proběhla první část Konference o energetické budoucnosti Česka. Konference byla pořádána neziskovou organizací Institut Equilibrium. Hlavním tématem konference byl přechod ČR k nízkoemisním zdrojům energie. Debata zahrnovala budoucnost českého teplárenství, akumulace energie a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Mezi hosty konference patřili vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, René Neděla – náměstek ministra MPO, Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, Jan Fousek z AKU-BATu, Martin Hájek z Teplárenského sdružení ČR a Petr Kalaš z České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj.

Jaroslav Míl mluvil o energetické bezpečnosti. Uvedl, že pokles instalovaného výkonu ČR do roku 2040 má být na úrovni 10 GW (instalovaný výkon ČR k 31. 12. 2020 byl 21,2 GW) . ČR by se tak dle něj stala deficitní a bez nového zdroje pokrývající základní zatížení nebude ČR i přes import elektřiny schopna zajistit stabilitu soustavy, a to i přes investici 700 miliard Kč do úspor, rozvoje OZE a zvýšeného importu plynu s odvoláním na blíže nespecifikované studie.

8. Druhý blok JE Barakah získal licenci k provozu, jeho spuštění lze očekávat v druhé polovině roku

Jaderná elektrárna Barakah získala provozní licenci pro druhý blok ze čtyř, které mají být v této lokalitě postupně zprovozněny. Barakah se má stát první jadernou elektrárnou v arabském světě a má Spojeným arabským emirátům pomoci snížit závislost na fosilních palivech. 

Po prvním bloku, který získal licenci k provozu před třinácti měsíci, získal licenci k provozu na 60 let i druhý blok jaderné elektrárny Barakah. O licenci pro první dva bloky požádal její provozovatel, společnost Nawah Energy Company, již v roce 2015.

9. innogy posiluje na trhu solárních elektráren

• Zájem domácností o instalaci fotovoltaiky roste
• Poptávka je především po třífázových bateriových systémech
• innogy chce letos zdvojnásobit počet instalací na 500 elektráren
• Firma buduje zázemí pro fotovoltaiku ve Středočeském kraji

Více než dvě stovky zprovozněných střešních fotovoltaických elektráren a téměř tři sta podepsaných smluv vykázala energetická firma innogy za rok 2020. Růst společnosti v oblasti fotovoltaiky koresponduje s vývojem celého trhu, který se i navzdory komplikacím spojeným s pandemií koronaviru meziročně více než zdvojnásobil. Nejčastěji mají Češi u innogy zájem o solární řešení s baterií, které zajistí napájení i v případě výpadku elektrického proudu.

„Pozorujeme meziroční zvýšení poptávky po fotovoltaice o desítky procent jak u domácností, tak i ve firemním segmentu. S růstem počítáme i letos, a i proto dále rozšiřujeme naše kapacity. Budujeme si vlastní zázemí pro fotovoltaiku ve Středočeském kraji, abychom mohli lépe optimalizovat logistiku jednotlivých komponent pro instalace. Oproti loňskému roku chceme počet našich instalací zdvojnásobit a přesáhnout metu pěti stovek dodaných elektráren pro domácnosti,“ uvedl Tomáš Varcop, předseda představenstva innogy Česká republika.

10. Míl: Dukovany bude financovat stát, diskuse o ČEZ nevedly k cíli

Nový jaderný blok v Dukovanech bude plně financovat stát, diskuse o zapojení energetické společnosti ČEZ nevedly k cíli. Na videokonferenci o budoucnosti české energetiky, kterou pořádala nezisková platforma Institut Equilibrium, to dnes řekl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Podle něj se nyní už jedná o konkrétním řešení, jak výstavbu bloku zaplatit.

„Diskuse, která dnes probíhá o tom, jaký podíl investice by měl ČEZ hradit ze svého, skončila u rozhodnutí předsedy vlády (Andreje Babiše – ANO) na stoprocentním financování ze strany státu, protože dohoda nebyla nalezena,“ řekl dnes Míl.

Téma

Fukušima I deset let poté

Blíží se desáté výročí havárie v jaderné elektrárně Fukušima I. Je tak vhodná doba se podívat, jak se pokročilo v likvidaci následků havárie, rekonstrukci zasažených oblastí a obnově japonské jaderné energetiky. Téměř v době výročí došlo nedaleko Fukušimy pod mořem opět k silnému zemětřesení. Významným zlomem v likvidaci následků havárie je, že se těsně před výročím podařilo vyvézt všechny palivové soubory z bazénu třetího bloku.

V posledním díle seriálu o Fukušimě jsme se podívali na elektrárnu v srpnu roku 2020. Nyní se již blíží doba, kdy vzpomeneme desáté výročí velkého zemětřesení v oblasti Tóhoku a havárii v jaderné elektrárně Fukušima I. Těsně před ním došlo 13. února 2021 k zemětřesení, které mělo ohnisko pod mořem na severovýchod od elektrárny. Jeho magnitudo bylo 7,3, čili téměř o dva stupně menší, než tomu bylo u zemětřesení, které způsobilo havárii ve Fukušimě. Hypocentrum zemětřesení bylo v hloubce okolo 55 km. Silné otřesy byly i v Tokiu. Seismografy zaznamenaly toto zemětřesení i v Česku. Je možné že to byl dozvuk zmíněného velkého zemětřesení Tóhoku. Toto nové bylo zhruba 100 km jižněji od toho z roku 2011. V provincii Fukušima poškodilo 3347 budov a 24 úplně zničilo, zraněno zde bylo 102 lidí a z toho 5 vážně.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu