Uniper zvažuje znovuspuštění největší bavorské přečerpávací elektrárny
Německá energetická společnost Uniper v současné době zkoumá, zda a za jakých podmínek by mohla znovu uvést do provozu přečerpávací elektrárnu Happurg východně od Norimberka. Elektrárna byla před 10 lety odstavena z preventivních důvodů. Uniper to v pátek uvedl v tiskové zprávě.
Elektrárna o výkonu 160 MW disponuje spádem 209 m a dokáže uskladnit vodu s energií odpovídající 850 MWh elektřiny. Jedná se tak o největší přečerpávací vodní elektrárnu v Bavorsku. V roce 2011 byla elektrárna z preventivních důvodů odstavena kvůli bodovým škodám na dně horní nádrže. Od té doby byly provedeny intenzivní podzemní průzkumy a geotechnická posouzení a byly zkoumány různé přístupy k sanaci.
Na základě těchto zjištění byla ve studii proveditelnosti vypracována technická koncepce modernizace horní nádrže a strojního zařízení elektrárny. V nadcházejících měsících bude tato koncepce upřesněna a prozkoumána s příslušným povolovacím orgánem, okresním úřadem Norimberk, s ohledem na všechny relevantní aspekty. Pro získání spolehlivého odhadu skutečné investice a časové náročnosti budou získány nabídky od specializovaných firem.
Zda má revitalizace ekonomický smysl a zda bude přečerpávací elektrárna Happurg skutečně znovu uvedena do provozu se s přihlédnutím na aktuální situaci na trhu a příjmy rozhodne nejdříve za dva roky.
"Přečerpávací elektrárny jsou zdaleka nejosvědčenější velkokapacitní technologií pro skladování energie a díky své flexibilitě jsou důležitým předpokladem pro integraci přirozeně kolísající výroby energie ze slunce a větru. Revitalizace přečerpávací elektrárny Happurg by proto byla významným příspěvkem k dekarbonizaci výroby elektřiny, a tím i k přechodu na novou energetiku," uvedl Klaus Engels, ředitel divize vodních elektráren společnosti Uniper.
Přečerpávací elektrárny jako ideální doplněk k OZE
Přečerpávací elektrárny jsou rychlé a flexibilní zdroje, které mohou z režimu čerpání, a tedy spotřeby energie, být do výrobního režimu přepnuty během několika sekund. Díky těmto vlastnostem jsou ideálním doplňkem k obnovitelným zdrojům energie, kde je zvláště důležitá integrace a vyrovnávání kolísavé výroby větrných a fotovoltaických elektráren.
Možnost poskytování systémových služeb, jako je flexibilita, kladný a záporný regulační výkon, redispečink, jalový výkon, schopnost startu ze tmy a ostrovního provozu, zkratový výkon a v neposlední řadě efektivní způsob ukládání energie, představuje zvláštní hodnotu pro stabilitu elektrické sítě.
Obtížné podmínky v Německu
Ekonomické podmínky pro přečerpávací vodní elektrárny v Německu jsou však nadále náročné, jejich provoz je zatížen síťovými poplatky dvakrát, za odebíranou elektřinu při čerpání i při následné produkci elektřiny, proto není jejich provoz příliš ekonomicky výhodný.
Osvobozeny od síťových poplatků při spotřebě elektřiny jsou pouze nové nebo revitalizované přečerpávací elektrárny, jejichž elektrický čerpací nebo turbínový výkon byl zvýšen nejméně o 7,5 %, případně byl zvýšen objem zásobníku o 5 %. Toto osvobození je však omezeno na dvacet let pro nové elektrárny a deset let pro revitalizované elektrárny.
Mohlo by vás zajímat:
Díky za zajímavé info.
Kdo strčí první knoflík do špatné dírky, už se pořádně nezapne. Podle Wikipedie je pod horní nádrží, tvořené ohrazeným výkopem, zkrasovatělá vrstva, což se projevilo jako problém (kdo by to čekal) nějaký čas po uvedení díla do provozu v optimistickém r. 1964. Norimberk je odtud 30 km po toku řeky Pegnitz, blesková povodeň á la Taum Sauk by způsobila velkou nepříjemnost. Oprava náročná, její možnost zkoumají opakovaně od odstavení v r. 2011, zvažují přitom i rozšířit a zvýšit hráz a tím kapacitu.
Podobně se bojím karpatských flyšů nebo staveb na výsypkách, jistě to jde řešit, ale musí se na to myslet od začátku a stojí to víc než kdyby na pořádné skále.
Historická odbočka: na půl cesty od Happurgu do Norimberku je Lauf, z něhož si Karel IV udělal české exteritoriální území, aby bydlel při říšských sněmech na svém. Němci hrad hezky udržují, kupodivu i s barevnými znaky českých zemí na zdech.
A nemůžou to prostě vyasfaltovat (včetně dna) jako je horní nádrž na Dlouhých stráních? Pak bude jedno, jestli je pod tím kras nebo nepropustné vrstvy. Podle ortofotky prázdné horní nádrže je dno částečně zarostlé, zčásti vyšlapané, na kousku nějaké sondy, či co to je... https://mapy.cz/s/mucuzanuzo
Překvapuje mě, že jim to ekonomicky nevychází. Vždyť rozdíly v cenách elektřiny v čase se s vyšším podílem OZE neustále zvyšují, takže potenciál pro generování zisku PVE určitě mají.
Roky nebyla takováto situace a problémy měly i jiné elektrárny, které nepotřebovaly opravu. Proud pro PVE byl a možná pořád ještě je v SRN zatížen poplatkem za OZE, což nedává absolutně smysl, který pohltil většinu zisku.
Je také otázka jaká je konstrukce a jaké je podloží té PVE, je klidně možné, dokonce bych řekl pravděpodobné, že na rozdíl od Dlouhých strání to není vana v rostlé skále, ale spíš velká betonová deska na suti a skále, tedy něco kde prasklina může znamenat že se to celé hýbe a pokud by se to vyvalilo, tak je to problém.
Právě, několik desítek metrů pod dnem jsou ty původně nezjištěné krasové dutiny, které se začaly hroutit, asi (říkám si) tím cyklickým namáháním. Dno bude nutné nově založit na mnoha hlubokých rozměrných pilotech, aby se nedeformovala a netrhala jeho těsnicí vrstva.
karpatských flyšů... vždyť nejvyšší vrcholky Beskyd se rozsedávají samy o sobě, viz puklinové jeskyně v nich. Umístit na některém z těch vrcholů horní nádrž by mohlo způsobit, že by se ta hora pod dynamickým namáháním - plná prázdná nádrž rozpadla najednou.
Beskydy jsou hloupost, ale naproti oderske vrchy, orlik, slapy, krušné hory, těch mist jsou stovky.
Proti našim Dlouhým stráním je to prcek/160 MW proti 650 MW/.Proto se to nevyplatí znovu spustit.
Nemusí být, pokud se odstavují jiné zdroje v oblasti, pak může výrazně pomoci při špičkách, eventuálně pomáhat s krytím odpoledního odběru.
PVE Štěchovice z roku 1947, která má podobný spád a zhruba čtvrtinový výkon, byla v letech 1991-96 zcela přestavěna a nejspíš se vyplácí, když je stále v provozu. Dnes má jednu reverzní turbínu o výkonu 45 MW.
Jenže má jiné náklady z hlediska sítě. Jestli s tím něco v DE udělají je otazník.
A to je myslím největší problém v SRN, nesmyslně (byť byrokraticky to asi smysl dává), zatěžuje PVE poplatky které by měly být spíše pro odběratele než pro akumulační prvky v síti.
Jinak neví někdo jak je to s elektrárnou Niederwartha? Podle Vatenfallu má jen 40MW, podle kříďáku se tam dělala rekonstrukce a má 120MW.
Na fotu je rakouska prehrada
Přesně, nechápu proč sem dali fotku Kölnbreinspeicher vzdálené skoro 500 km. Že by lenost dohledat na netu?
U nás bych viděl jako ideální místa pro další výstavbu PVE Podkrušnohoří za současného využití jam po vytěženém hnědém uhlí jako spodních nádrží a vybudování horních nádrží na náhorních plošinách blízkých Krušných hor. Přitom Krušné hory spadají směrem do podkrušnohorské pánve poměrně strmým spádem,během několika kilometrů se jedná o spád 500-600 metrů nadmořské výšky,což by byl ideální sešup na turbínu v dolní nádrži. Bohužel nikdo se touto myšlenkou na úrovni
vládního strategického řízení dosud seriosně nezabýval,místo toho pořád převládají lobbystické zájmy a pořád se mele o výstavbě JE Dukovany jejíž koncepce se jeví již teď technologicky zastaralá natož pak v době,kdy by se měla uvést do provozu ...
Vámi předpokládané umístění PVE má potenciál výroby, který se s případnými novými jadernými bloky nehádá, nýbrž se šikovně doplňují.
Ovšem problém je, že je nedostatek vody do jezer a taky nahoru je daleko a nahoře jsou rezervace.
Ten nedostatek vody není tak akutní, problém je spíš, řekl bych, nevhodný návrh kaskády. Úplně teoreticky se dá vést voda z VD Kadaň tunelem do jezera Nástup a pak akvaduktem do Vršan/ČSA, ale jezera jsou navržená spíše jako jímky, nebo bude čerpání potřebovat elektrickou energii, bohužel. Na druhou stranu zatopení lomu Jiří je o stavbě 2-4 mostů a jednoho pohyblivého jezu a máme z toho celkem velké jezero/přehradu s kapacitou asi 8-20 milionů kubíků pro ovlivňování průtoku Ohře.
"Možnost poskytování systémových služeb, jako je flexibilita, kladný a záporný regulační výkon, redispečink, jalový výkon, schopnost startu ze tmy a ostrovního provozu, zkratový výkon a v neposlední řadě efektivní způsob ukládání energie, představuje zvláštní hodnotu pro stabilitu elektrické sítě."
To mi už dlouho není jasné, když jsme uprostřed Evropy na kopci, proč těchto elektráren už neplánujeme aspoň 4. Skladování elektřiny do drahých a rychle degradujících akumulátorů, které při stejném skladovacím výkonu mohou zabrat možná několik km2 se bude propagovat a tenhle jednoduchý a osvědčený systém je opomíjen? Nechápu ČEZ, tak bojuje za jádro, což také kvituji, ale tohle je do budoucna neméně výnosný byznys a ani čtyři PVE by nebyly dražší než jedna JE. Ne kvůli energii samotné, ale kvůli flexibilitě a schopnosti stabilizovat síť, která bude v důsledku zvyšujícího podílu OZE a klesajících tradičních zdrojů stále více rozkolísaná.
Problém s kopci spočívá v tom, že voda teče z nich, ne na ně. Naše klima postupně docela schne. A pak přichází problém s lokalizací - ať už majetkové poměry, nebo dodatečné množství vody v krajině (například takové Podkrušnohoří jí vážně nemá na rozdávání). A nakonec... samozřejmě... cena. Stát na to nemá a kdo zbývá? ČEZ? Ano, má peněz mraky, ale stačí to? Úvěr? Dluhopisy? Jo, možná modernizační zdroje z EU, ale ty budeme dávat lidoveckým vnoučatům...
Presne moje myslenky...
Kdyz uz nemuzeme z fotovoltaiky vyrabet v noci a vitr u nas moc nefouka...
Mohli bysme alespon pochytat ty prebytky z nemecka... A pak jim to valit nazpet za trojnasobky ceny...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se