Domů
Akumulace energie
Zálohování kritické infrastruktury v obci aneb jak vyzrát na blackout (2. díl)
Ad
Zdroj: Pixabay, Autor: David Mark

Zálohování kritické infrastruktury v obci aneb jak vyzrát na blackout (2. díl)

Klíčová otázka v souvislosti s kritickou infrastrukturou obcí zní: „Zastaví výpadek elektřiny vodovody a čistírny odpadních vod?“ Odpověď záleží na přístupu vedení jednotlivých obcí. Každý starosta obce by měl mít předem vytipovanou kritickou infrastrukturu, kterou bude zálohovat proti dlouhodobému výpadku elektrické energie. Až k blackoutu dojde, určitě budete mít jiné starosti, než sepisovat a vzpomínat, co všechno je na elektřinu a co kde přestalo fungovat.

Voda a odpad – dva nejdůležitější systémy obecní infrastruktury. Vodovod je tlakován elektrickými čerpadly a čistírny odpadních vod jsou založeny na principu provzdušňování elektrickými dmychadly a přečerpávání odpadní vody mezi komorami. Bez čerpadel, dmychadel a dávkovačů chemie nemohou fungovat.

Přehled dalších prvků kritické infrastruktury je zachycen v následující tabulce:

Čím soběstačnější bude vaše obec, tím méně pomoci budete potřebovat od obcí jiných a od státu. Sestavte si krizový plán pro případ blackoutu, který nebude počítat s pomocí zvenčí. Zde bude určeno, která osoba bude za co odpovídat, co bude dělat a kde k tomu získá prostředky. Pravidelně provádějte obecní cvičení, které lze v tomto případě dobře simulovat (na rozdíl od požáru či hromadné nehody…) a vyhodnocujte nasbírané poznatky.

Pro obecní systémy zálohy platí to samé, co uvádíme v předchozím článku – nespoléhejte (pouze) na benzínové elektrocentrály ani levné UPS určené pro počítačovou techniku.

Výhodné spojení fotovoltaiky a baterie pro úsporu a zálohování

Solární elektrárnu je vhodné a výhodné spojit se systémem zálohy. Používají se k tomu tzv. hybridním střídače (opět doporučujeme Victron Energy, se kterým jsou naši zákazníci trvale spokojeni). Takový střídač je velký asi jako krabice od banánů a lze ho umístit prakticky kamkoliv do technické místnosti. Při běžném provozu o něm nevíte – je připojený na klasickou síť 230 V a udržuje nabité baterie, které jsou k němu připojené. Pomocí tzv. solárního regulátoru čerpá energii ze solárních panelů a snižuje tak spotřebu objektu. Při blackoutu se ale přepne do tzv. ostrovního (neboli off-grid) režimu a vytváří střídavé napětí 230 V z baterií. Jak dlouho, to záleží jen na vás nebo lépe řečeno na kapacitě baterií a spotřebě v objektu. Pokud svítí slunce, pak samozřejmě napájí zálohovaný objekt a dobijí baterie i ze solárních panelů.

Téměř všechny komponenty takovéhoto zálohovacího systému můžete společně s projektem celého systému objednat u naší firmy, případně jsou dostupné přímo u dovozce Victron Energy, který vám poskytne další poradenství ohledně výběru instalační firmy.

Příklad zálohování obecní ČOV v obci Křišťanov u Prachatic

Zadání investora

Zálohovat místní čistírnu odpadních vod proti výpadku elektrické energie, a to nejméně na 24 hodin. Maximální příkon čistírny je 4,2 kW, ale díky kombinaci pěti třífázových motorů s možným souběhem startů musí systém zvládnout startovací proud indukční zátěže přes 70 A.

Parametry ČOV

Dále investor požaduje maximálně využít střechu ČOV o rozměrech 12 x 6 metru na instalaci solárních panelů a jejich výrobou snížit spotřebu elektrické energie. Zálohovací systém bude připraven na napájení nabíjecí stanice pro elektrokola a drobnou elektroniku (max 1 kW), která je umístěna před objektem čistírny.

ČOV v obci Křišťanov u Prachatic před realizací projektu zálohování. Zdroj : GWL

Analýza a příprava projektu

Zálohovat spotřebič s tak vysokým startovacím proudem není triviální zadání a pomocí běžných střídačů téměř nemožné. Proto bylo nejdříve nutné ve spolupráci s dodavatelem technologie ČOV analyzovat, zda je možné úpravou algoritmu omezit souběhy motorů a jejich sepnutí. To se naštěstí podařilo. Dále bylo nutné motory vybavit frekvenčními měniči, aby se při jejich spouštění omezil náběhový proud. Přepnutí na záložní zdroj muselo probíhat zcela nezávisle na lidské obsluze a komunikačních sítích. Náhradní zdroj elektrické energie musel být schopný 100% spolehlivé funkce i při velmi nízkých teplotách do -30 oC.

Návrh řešení

Z důvodu omezených investičních prostředků obce jsme nepoužili hybridní invertor Victron Energy, protože cena třífázového, plně asynchronního řešení takového výkonu je s jeho využitím výrazně (násobně!) vyšší než při použití jednoúčelové UPS. Srovnání investičních nákladů pro obě varianty je pro zajímavost v tabulce na konci kapitoly.

Místo toho jsme vybrali průmyslovou třífázovou UPS s čistým sinusovým výstupem a výkonem až 15 kVA. Ta pro svou funkci vyžaduje baterii s napětím >200 V, použili jsme tedy 64 kusů průmyslových LiFePO4 (lithium – železo – fosfátových) článků s nominální kapacitou 300 Ah a napětím 3,3V. Celkově tedy disponují kapacitou 63 kWh a napětím 211 V.

ČOV záběr z realizace. Zdroj: GWL

Zadáním investora bylo také dosažení úspory elektrické energie dodávané ze sítě prostřednictvím realizace solární elektrárny. Na jižní stranu sedlové střechy objektu ČOV jsme proto umístili 10 kusů solárních panelů Elerix s nominálním výkonem 10 x 330Wp = 3,3 kWh. Energii z panelů zpracovávají tři solární regulátory a střídače GF-SUN, které jsou umístěny u rozvaděče uvnitř objektu čistírny a které přeměňují stejnosměrné napětí ze solárních panelů na střídavé.

Kvůli složité byrokracii a technickým požadavkům distributora elektrické energie jsme měniče nakonfigurovali do módu bez přetoků energie do sítě, napájí tak pouze vlastní spotřebu ČOV, případně pomáhají dobíjet baterie. V případě přebytku solární energie začnou regulátory automaticky omezovat výrobu, takže energie nepřetéká do sítě. Při výpadku elektrické sítě přejde systém automaticky během několika milisekund do ostrovního režimu a celá ČOV je napájena z baterií, které vydrží nejméně 2 dny provozu.

Pro řízení systému jsme použili PLC modul Wattrouter Mx od českého výrobce Solar Controls s.r.o. a modul BMV-700H od Victron Energy, který měří aktuální zbývající energii v baterii. Informace o systému jsou obci předávány pomocí GSM a internetové komunikace. Systém je ale plně autonomní, a obejde se i bez fungující GSM / internetové sítě.

ČOV instalace FVE. Zdroj: GWL

Shrnutí a rozpočet

Celý systém zálohování bezchybně funguje od listopadu 2019 do dnešního dne (září 2021). Zajistil občanům plný komfort používání obecního vodovodu a kanalizace i během výpadků elektrické energie v souvislosti s vichřicí Sabine a orkánem Yulia, které postihly střední Evropu během ledna a února 2020.

V podstatě celý týden byla obec odříznuta od automobilové přepravy, protože popadané stromy tehdy zatarasily jedinou zpevněnou příjezdovou cestu. Kdyby byla záloha řešena benzínovou elektrocentrálou, do které je nutné dolévat palivo, byla by to starost navíc. Všechny složky IZS v okolí byly tou dobou vytíženi na 200% a na takové drobnosti, jako je rozřezání stromů na cestě nebo dovoz benzínu kapacita nezbývala. Elektřina navíc vždy několik hodin fungovala a pak zase mnoho hodin ne. Pro benzínovou centrálu problém, pro baterie ideální – v pauzách se stačily automaticky dobít.

Realizace ČOV a dobíjecí stanice pro elektrokola. Zdroj: GWL

Zatímco prostý výpadek elektrické energie v obci nikoho nezaskočí a lze ho s jistým omezením komfortu dlouhodobě přestát, bez vody a kanalizace se obejít nelze.

Níže přidáváme stručnou tabulku, podle které si každý subjekt může udělat přibližnou představu o finanční náročnosti systému zálohování pro jakýkoliv spotřebič, nikoliv nutně jen ČOV. Ceny vychází z trhu v roce 2019, dnes je nutné počítat s navýšením přibližně o 15 až 20%.

Finanční náročnost projektu zálohování ČOV.

O autorovi

Michal Klečka je jedním ze zakladatelů společnosti GWL a.s., která je aktuálně největším dovozcem a prodejcem prizmatických lithium-železo-fosfátových článků v Evropě. Poté, co v roce 2020 opustil výkonné funkce firmy, se věnuje osvětě v oboru obnovitelných zdrojů, publikování a zajímavým projektům z oboru. Společnost GWL a.s. dosud zastupuje v asociaci AKU-BAT, je členem poroty architektonické soutěže Český Soběstačný Dům, spoluautorem energetického systému Českého Ostrovního Domu a konceptu iBATT.energy.

Komentáře

(23)

jozka

24. září 2021, 08:31

Na blackout nejlepe vyzrajete, kdyz nebudete delat micurinske pokusy s energetikou. Coz ovsem bude problem pro lidi, kteri jsou schopni napsat, ze:

Pořád ale lepší, než pálit denně 8 plných vlaků uhlí (16 tis. tun) jen v jediné elektrárně (Prunéřově) a do 100 let muset vystěhovat všechny lidi z tropických oblastí Afriky do Evropy.

Jiří Kelnar

24. září 2021, 09:03

Jozko a omezení těch pokusů nám zavede dráty, které budou nezničitelné tak, že je ani tornádo nepřerve a nikdy proud nevypadne ani za silné zimní bouřky? To by bylo pěkné kouzlo. Bohužel black- out je vždy reálný do doby, dokud nemáte lokální zdroj EE.

Emil

24. září 2021, 09:06

Blackout je výpadek proudu na rozsáhlém území, který v náležitě provozované soustavě nezpůsobí lokální bouřka ani to, že tornádo přerve nějaké dráty.

Carlos

24. září 2021, 10:46

Ale po zásahu velké rozvodny by nastat mohl.

Josef

26. září 2021, 21:37

Pokud je síť provozována s pravidlem N +1 , pak by nemělo dojít k fatálnímu výpadku ani pokud se vyřadí významná rozvodna například v důsledku pádu letadla. Jak už jsem řekl nemyslím si,že dojde k backoutu jen zdraží el. energie - což se také stalo. Nemyslím si ,že je výhodné mí záložní zdroj el. energie pro běžnou domácnost kdo ho mít musí pak doporučuji sinusový střídač na 12V , který lze připojit k baterii automobilu. Jako nouzovka to stačí a je to malá krabička co nepotřebuje žádnou údžbu.

Carlos

26. září 2021, 22:05

Myslím že to pravidlo je N-1, nicméně je otázka jestli to náhodou neplatí jenom pro vedení, protože pokud vezmeme Sokolnickou rozvodnu, tak do ní vstupuje snad 8 linek na VVN. Pokud by síť měla ustát její ztrátu, tak to znamená ustát výpadek 8 linek, minimálně. Což je už N-8, což mi tak nějak nesedí.

Váš návrh je do jisté míry dobrý, jenom velká část moderní elektroniky umí dneska přímo 12, nebo 24V, měnič je trochu navíc. Spíš bych uvažoval, pokud má domácnost dům, nad tím aby FV systém měli s akumulací (nemusí být velká, v případě nouze lze jet v režimu harvestingu) a měničem, který je s to jet jak se sítí, tak bez ní.

Josef

27. září 2021, 01:02

Jen s tím měničem, tady je vidět rozdíl v myšlení , já navrhnu řešení za 2000 tisíce s nulovou cenou údržby, co vám zachrání maso v mrazáku například a vy Fv el. za 300 000 a baterii za 50 000 s životností 10 let..... Trochu selského rozumu by neškodilo - když si chci sníst párek tak si kvůli tomu přece nebudu pořizovat prase....

hellokitty

27. září 2021, 10:33

vy utahnete mrazak z autobaterie? jak dlho vam to vydrzi mrazit?

Josef

27. září 2021, 23:49

Mrazák má spotřebu cca 600Wh /24 hodin a dalších 18 hodin vydrží než teplota uvnitř začne stoupat. Takže dejme domu , že počkám 12 hodin a pak zapnu na 3 hodiny střídač tím aniž bych ohrozil baterii získám nějakých 36 hodin jistoty že mrazák vydrží, ale o tom ten příspěvek nebyl já přece mohu nastartovat auto a tím mám doma elektrocentrálu, kterou nemusím vlastnit ani jí nemusím udržovat a mohu spotřebovat reálně asi 500W aniž bych ohrozil alternátor auta a 500W stačí na základní potřeby v domě. Samozřejmě, že když mám doma 20kW FV el. a 20kWh baterií a hybridní střídač a výpadek se stane v září, tak to ani nepoznám.

jozka

24. září 2021, 09:10

Jak jen jsme bez toho doted mohli zit... to riziko nikdy neodstranite na 100% a pak je otazka pomeru nakladu a vynosu. Vyplati se to delat kvuli tornadu? Pri pravdepodobnosti tornada pro konkretni lokalitu ve staletich? Kolik zimnich bouri zpusobi vypadek?

Autora chapu. On se zivi necim a tyhle clanky jsou jen pokusem vyvolat v potencialnich klientech potrebu po jeho sluzbach. Nekomu se to vyplatit muze. Ale to je asi tak vse.

Energetik 007

24. září 2021, 10:22

To jsem zvědav jak by autor chtěl zálohovat KI Prahy, která má KI 300 MWe (bez metra, tramvají, vody a topení) a maximum 1200 MWe.

Dvě největší baterie světa Moss Landing - 2x182,5 MWe a 2x730 MWh. Tedy na 5 hodin provozu KI Prahy a co dál pokud bude bezvětří a zataženo jako dnes, a to ještě nemrzne.

Vinkler

24. září 2021, 10:43

Blackout je velmi široké slovo. Denní výpadek přetrpí všichni, co mají zálohy lépe než ti bez záloh. Plošný vícetýdenní nepřetrpí v zásadě nikdo bez velkých škod. To je rozpad nejen sítě, ale i státu, společnosti, infrastruktury. Návrat do středověku..

Carlos

24. září 2021, 11:38

Co je to společnost a co je to stát?

Možnost velkého výpadku přesně tyto filosofické otázky nasvěcuje vyvolanou tmou.

Jak třeba reálně je populace Vojkovic nad Svratkou závislá na populaci Varnsdorfu? Jsou to jedna společnost, nebo dvě? Je stát nějaká entita, nebo jenom psychologické divadlo a soustava nějakých vazeb důvěry, tolerance + trochy strachu z represe?

Ten rozpad společnosti nebo státu, jak říkáte, je, řekl bych, spojený s pocitem zrady. To je u jedné části, u další se zase zhroutí celoživotní rámce ve kterých lidi žili, to nemusí pro ně pak dopadnout dobře.

Největší nebezpečí, podle mne, které dnes hrozí ve spojení s rozpadem, je právě pocit zrady a zmatku. Předali jsme jak fakticky, tak mentálně, neskutečné množství zajištění potřeb na nějakou entitu s tím že se ta má postarat a s tímto žijeme. Nikoho z nás nenapadá na denní bázi že nebýt s to si zajistit potravu sám není normální. Do naší mentální koncepce nepatří že abychom měli maso, tak máme prosedět hodiny u řeky, nebo sedět s kuší na stromě, klást pasti, nebo celý den se lopotit na poli. A to v Česku jsme na tom po této stránce líp než na západě, protože mnoho lidí pořád jakési spojení s tím přes (pra)rodiče má. Dnes je normální že si jdeme do obchodu, tam vezmeme kus masa, jdeme k pokladně a tam odevzdáme nějaké žetony. Do mentálního vybavení lidí nepatří to že by měli vlastníma rukama zbavit zvíře života, naporcovat je a sníst, stejně jako do toho nepatří to že by je měli vykrmit, nebo že by z toho obchodu šli bez odevzdání žetonů.

Společenské bouře vznikaly pokaždé z nějakého pocitu nespravedlnosti, nebo zrady, z ničeho jiného. Proč se šlo na Versailles (mimochodem největší septik v Evropě)? Protože král/šlechta byli odtržení a v očích lidu zradili. (Nedoporučuje se pořádat opulentní hostiny řádí-li hlad(omor)) Několik faraonů bylo sesazeno protože nezajistili vodu kterou jakožto synové boží měli podle víry zajistit...

Pokud instituce kterým se říká stát roky tvrdily jak všechno zajistí a lidem i aktivně brání v tom aby si některé věci zajistili sami bez jejich přičinění, tak pak v momentě kdy tyto služby přestanou poskytovat, tak pak nastává problém. Lidem jednak dojde trpělivost a jednak se budou snažit zajistit si zdroje jakkoliv.

Ten primární problém není že přestane jít proud na týden, primární problém je že v mnoha oborech byla lidem vštípena závislost na něčem a následně je vynucována. Přitom to něco je z velké části nepostradatelné.

Vinkler

24. září 2021, 12:44

Kooperace a specializace lidí (v zásadě stát) vždy umožnil růst populace například cca 50x od středověku,( kdy si v zásadě město s okolím vystačilo samo) z cca 1/4 miliardy na 10 miliard. A rozpad naopak v minulosti a i nyní působí pokles tj. de facto dojde-li k rozpadu automaticky to zase povede na těch 250 milionů. Tomu se filosofií nevyhnete.

Carlos

24. září 2021, 14:46

Do určité míry máte pravdu, ale jsou tam některé drobné problémy. Například neuvažujete že až do novověku probíhalo v Evropě zalidňování území. A z globálního pohledu to nemá cenu hodnotit, kolik bylo po konci starověku civilizačních center a kolik bylo oblastí bez civilizace? Stav kdy si město s okolím vystačilo více méně samo trval až někdy do 30. let 19. století, to bychom se bavili o nějakých 6 milionech lidí v Česku, ne o 300k, jako by naznačoval Váš komentář. Je totiž třeba brát v potaz i to že se na mnoha místech vývoj zastavil na úrovni konce starověku nebo se vrátil do jeho poloviny či dříve. V různých zemích dodnes orají velmi primitivními nástroji které nejsou ani na úrovni středověké Evropy, nebo jejich vodní a větrné motory nedosahují co do provedení strojů v Evropě od středověku dále.

Další chyba která ve Vaší úvaze je je že kladete rovnítko mezi stát a specializace ve společnosti. Ano, specializace umožňují zvyšování životní úrovně, umožňují některé další věci, ale od určitého momentu existence státu jde proti tomu. A ten moment je přesně ten moment kdy stát začne říkat že člověk nemůže něco dělat bez licence, že nemůže to a to protože to dělá Petr, nebo že se musí Petra ptát jestli to smí dělat, nebo si Václav vylobuje že kdo chce něco dělat, musí mít školení které náhodou poskytuje Václavova tchyně. To je stav jdoucí přímo proti (ekonomické) efektivitě.

Převeďme to na energetiku. Historicky k výrobě elektřiny potřebujete certifikát od Václavovy tchyně a povolení od Petra (a i když máte ostrov jsou nějaké vazby k Petrovi a dělat ostrov ve fabrice jde zase proti dalším ekonomickým záležitostem), takže jste efektivně tlačen státem do nákupu služeb od Petra. Ano, historicky to smysl dávalo, ale posledních 10-20 let to už smysl nedává, u větších zařízení možná déle, protože koupíte bednu od Franty která umí hlídat všechno potřebné. Historicky to taky nebylo tak horké, stroje pro realizaci relativně účinných stejnosměrných mostů (odhad kolem 80 %) jsou záležitost 80.-90. let 19. století.

Příklad ze současnosti, de-facto cechy si zkouší vylobovat tzv. mistrovské zkoušky jako podmínku k získání ž.l. v některých oborech. Je to totální blbost která jim sice přihraje peníze, ale reálně se pro zákazníka moc nezmění. Špatný řemeslník dlouho nevydrží nebo si jej budou zvát skrblíci a šmelináři. Ale tisícům lidí to zkomplikuje život a z vícero důvodů je pošle do stavu závislosti. To je zvyšování efektivity a životní úrovně?

Neříkám že máme úplně odstranit stát, že máme ráno jít na ryby, večer stáhnout králíka, dopoledne orat, odpoledne činit kůže, v sobotu dopoledne míchat léky, odpoled2ne programovat a v neděli dělat nějaké dye sensitized fotovoltaické panely. Říkám že problém představuje systém vynucených závislostí který tu (v energetice) byl a je. A bohužel v oblasti zásobování energiemi není možné dělat kroky stranou jako to bylo v minulosti, na to je právo příliš komplexní.

Podívejte se do dopravy jak se z vody, kde vznikly monopoly zdrhlo na koleje, když tam začaly vznikat monopoly tak se zdrhlo na silnice, které mají z historických důvodů antimonopolní ochranu, jen co to bylo technicky proveditelné.

Problém vidím v tom že stát nad rámec nutnosti omezil možnost lidí si energie, ale i jiné věci, zajišťovat a vytvořil tím několik zpětnovazebních smyček, které pak pokud dojde k selhání toho či onoho, způsobí značné problémy a nepokoje.

A nejde oddělit filosofii od státu, ten od energetiky, kterou ovlivňuje zákony a to všechno od psychologie. Vlastně není možné oddělit psychologii od státu jako takového, protože to jak je řízena ta instituce přímo ovlivňuje chování lidí. A nějaké rozhodnutí, které může vypadat jako super rychlé, snadné a efektivní se může z dlouhodobého hlediska ukázat jako větší problém než který to má řešit.

Vůbec lidi fungují zajímavě po stránce závislostí a statusu. Dlouho se říká pořekadlo "Je lepší být prvním mužem v poslední vesnici, než druhým mužem v Římě." Ale to jsme již hodně odbočili.

V době počítačů prostě mnoho argumentů o specializaci padá protože potřebujete pár lidí co dá dohromady příslušné zařízení a program a to je celé. Jednou z hnacích sil průmyslové revoluce bylo to že se omezily a zrušily fakticky cechy, další bylo odvázání lidí od půdy. Tedy fakticky vynucené závislosti. Myslím že pokud chceme zažít další etapu vývoje a rozvoje, musíme odstraňovat další podobné vynucené závislosti, což jsou dnes primárně síťová odvětví.

Carlos

24. září 2021, 10:44

Infrastrukturu máte navrhovat primárně tak aby nebyla kritická. Kritičnost prvků vzniká jejich nedostatečnou zaměnitelností která je mnohdy důsledkem nějakého uměle vytvořeného monopolu, nebo nemožnosti zajistit surovinu alternativní trasou/prostředkem.

Jedno jestli jsou to vodárny, elektrárny, dráha. Samozřejmě nebudete asi mít domů zapojené tři vodovody a patnáct přípojek, ale pokud se bavíme o sítích a službách v nějaké větší oblasti, nebo po dopravních trasách, tak tam dopady monopolizace ze strany státu nebo "přirozených monopolů" na to zda je daný kus infrastruktury kritický, značné. Sto let dozadu se z Brna do Vídně dalo po dvou tratích, +- stejně dlouho, dnes jen po jedné, z Vídně do Prahy asi po 4, dnes po dvou a časově efektivně jen po jedné. Elektrická síť vznikala na "buňkovém" principu s propojením kde to bylo výhodné a když se něco podělalo, tak šla het jenom jedna malá oblast (moc velkých celků ani nebylo), dneska se podělá jeden prvek a bez proudu je půl státu...

A to jenom z důvodu geniálních zásahů centrálních plánovačů, kteří z infrastruktury která v hlavních tazích přirozeně vznikala jako konkurenční, nebo která vznikala pro zvýšení efektivity vlastních zdrojů odzdola, udělali centrálně plánovanou, neefektivní a zranitelnou. Stačí vykolejený vlak v Kolíně a na východ nic nejezdí, stačí sesutý svah v Děčíně a stojí půlka Evropy. Stačí aby tornádo ztornádovalo Sokolnice a bude zle.

A to jenom v důsledku toho že se do ekonomického prostředí a rozvoje začal míchat stát který de-facto zabránil tomu aby vznikl přirozený a odolný systém.

Vinkler

24. září 2021, 14:27

No máte pravdu, ano i ne. Například ty státy vznikaly "buňkově" ve středověku z městských. Elektrická síť taky buňkově, ale kolik stála EE za rakouska (kdy byla v domě žárovka 15W jako svátost) a dnes. Konec konců, i život prošel etapou od bakterie k člověku.

Carlos

24. září 2021, 14:59

Za Rakouska nevím, za první republiky asi korunu padesát až pět korun, jak v které době, zhruba jako by dnes stála 15-50 korun. Ale pořád to bylo levnější než petrolejky (později dohledám obrázek z té doby) a bylo to období kdy ta technologie teprve vznikala. A i ty žárovky byly drahé. Proti tomu že za poklesem ceny v té době stojí stát je zase záznam z parlamentu kdy se řešilo jak je možné že všeužitečné elektrárny prodávají dráž než Baťa a Chorynský...

Abych více osvětlil co myslím buňkovým principem, to je stav kdy má jedna obec elektrárnu, v další je taky, mezi tím je fabrika a knížepán má natažený kabel mezi zámky.Takže pro zlepšení stability se ty sítě propojí a napojí vesnici po trase, a tak to bude pomalu vznikat. V určitý moment narazí hranice buňky na jinou a případně dojde k propojení. Naproti tomu stojí etatistický model s radiální sítí od jedné elektrárny do mnoha míst.

Josef

25. září 2021, 16:44

Carlosy povězte nám kdo a kolik Vám platí za ty příspěvky nejste placen z nějakého grantu evropské unie ?

Carlos

25. září 2021, 18:28

Pes mi za ně nosí klacíky...

Ne, fakt mne nikdo neplatí.

Omega

24. září 2021, 11:00

No tak pokud shrnu toto řešení (2 dny záloha):

- výroba elektřiny (komponenty) - 50 000

- záloha pro dobu, kdy výroba nejede (komponenty) - 257 000

- monitoring - 6 500

- další (konstrukce+materiál) - 69 000

- práce - 120 000

Také jste si všimli toho, že výrobní část stojí 10% celého řešení?

A nikomu se nezdá divné, že záloha - jen na komponentech vychází 5x dráž než ta výroba?

Schválně, kdo si to přepočítá na celý Green Deal?

Ivan Novák

24. září 2021, 12:09

Mně se to koneckonců líbí. Křišťanov není Praha, a když chtěli fotovoltaiku i na zimní podmínky a získali pro vyplývající komplex financování, ať ji mají. Významná věc: automatika postupného spouštění by měla být u každé zálohy, kde zdroj není dostatečně dimenzovaný sám od sebe. Důležité přitom je se zorientovat v nárocích a logice návazností jednotlivých "kritických" spotřebičů, to je asi pro každý náhle vzniklý ostrov individuální, ale potom to naprogramovat by v současných IT podmínkách měla být snadná rutina. (Nejsem si jist, jestli už je to v ČR tak doplněno frontálně, pokud ano, mea culpa.)

Přeci jen, trochu pochybuji, že obec v zimě 2020 nebyla týden zpřístupnitelná ani pro SUV po nějaké polňačce.

Energetik 007

26. září 2021, 14:33

Pánové,

Vy to popisujete nějak moc akademicky.. V Praze bylo ještě v 80. letech mnoho výroben elektřiny a tepla:

Malešice

Veleslavín

Michle

Holešovice (záloha)

nyní tam není nic. Se všemi důsledky.

Ale ne díky "centrálním plánovačům" ale soukromým vlastníků:

Internacional Porwer (Velká Británie)

EPH (CŘ)

Veolia (Francie)

..

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.