Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německý ministr představil opatření pro dosažení 80% podílu OZE na spotřebě elektřiny do roku 2030

Nový německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck zveřejnil přehled opatření, která mají vést k potřebnému zrychlení rozvoje výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Mezi představená opatření patří mimo jiné vymezení 2 % plochy Německa pro výstavbu větrných elektráren nebo povinná instalace solárních elektráren na veřejné budovy. Informaci přinesl zahraniční server Platts.

Robert Habeck na své první tiskové konferenci v roli ministra hospodářství a ochrany klimatu, která proběhla v úterý, uvedl, že první sada opatření by měla být schválena kabinetem do konce dubna tak, aby byla účinná od roku 2023.

2. Výstavba PAKS II pokračuje, žádost o výstavbu první jaderné budovy podána

Žádost o výstavbu budovy kontejnmentu prvního nového jaderného bloku v maďarské jaderné elektrárně PAKS byla podána. Zpracování žádosti by mělo být dokončeno do 150 dní.

Předložení žádosti bylo významným milníkem, informovala projekční kancelář Atomerőmű Zrt, která zajišťuje správu projektu výstavby dalších dvou bloků reaktoru VVER-1200. Jedná se o první žádost o výstavbu jaderné budovy na novém staveništi.

3. V EU budou podle eurokomisaře Bretona zapotřebí rozsáhlé investice do jádra

Evropská unie bude muset do roku 2050 investovat 500 miliard eur (přes 12 bilionů Kč) do nové generace jaderných elektráren, aby dosáhla plánovaného snížení emisí a uspokojila rostoucí poptávku po elektřině. V rozhovoru s francouzským listem Le Journal du Dimanche to řekl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Upozornil také, že existující jaderné elektrárny si do roku 2030 vyžádají investice v objemu 50 miliard eur.

Investice do jaderné energetiky a do obnovitelných zdrojů energie budou podle Bretona klíčové pro splnění cíle EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Evropská komise (EK) nedávno navrhla zařadit jádro mezi takzvané zelené investice, což dlouhodobě požadovala mimo jiné Česká republika. Breton tento návrh označil za klíčový pro přilákání potřebného kapitálu.

4. Britská jaderná elektrárna Hunterston B byla po 46 letech provozu uzavřena

Minulý pátek byl ukončen provoz jedné z nejproduktivnějších jaderných elektráren ve Spojeném království. Uzavření čtvrtého bloku elektrárny po téměř 46 letech provozu oznámil její provozovatel, společnost EDF.

Jaderná elektrárna Hunterston se nachází na pobřeží zálivu Firth of Clyde na západě Skotka. První dva bloky elektrárny, Hunterston A1 a A2, se skládaly z reaktorů Magnox a jejich provoz byl ukončen v letech 1990 a 1989. Další dva pokročilé, plynem chlazené reaktory (AGR) Hunterston B1 a B2 byly zprovozněny v letech 1976 a 1977. Instalovaný výkon každého z bloků činil 644 MWe. Podle EDF oba bloky dohromady vyrobily 297,4 TWh nízkouhlíkové energie, což je množství, které by pokrylo spotřebu všech skotských domácností po dobu 31 let.

5. Společnost EDF uspíší termín vyřazení JE Heysham 2 a Torness z provozu

Pokročilé plynem chlazené britské reaktory Heysham 2 a Torness (AGR) mají ukončit výrobu elektrické energie v roce 2028. To je o dva roky dříve, než bylo původně plánováno. Oznámil to provozovatel elektráren, EDF Energy.

Oba jaderné bloky byly spuštěny v roce 1988 a jejich původní provoz byl plánován na 25-30 let. V roce 2016 byla jejich životnost prodloužena až do roku 2030.

6. Německo chce vyčlenit přes 100 milionů eur na pomoc domácnostem ohroženým energetickou chudobou

Vysoké ceny energetických komodit na velkoobchodních trzích, které se již promítají do koncových cen odběratelů, již pomalu začínají trápit i odběratele na západě Evropy. Podle informací agentury Reuters německá vláda připravuje dávku pro nízkopříjmové domácnosti, aby jim pomohla vyrovnat se zejména s vyššími náklady na vytápění.

Ceny zemního plynu a elektrické energie v posledních měsících opakovaně přepisovaly historická maxima, což se projeví na růstu nákladů odběratelům napříč Evropou, kteří nemají zafixované výhodné ceny z předešlého období. Evropští politici tak v posledních měsících postupně diskutují různé možnosti, jak odběratelům ulevit.

7. Vítěz tendru na Dukovany by mohl v ČR postavit až další tři jaderné bloky

Vítěz tendru na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny by mohl v České republice postavit až další tři jaderné bloky. Součástí zadávací dokumentace je totiž nezávazná opce na stavbu třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín a šestého bloku v Dukovanech. ČTK to dnes řekl hlavní mluvčí Skupiny ČEZ Ladislav Kříž.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nás loni v létě požádalo, na základě uzavřených smluv se státem, o doplnění nezávazných nabídek ze strany uchazečů na další šestý blok v Dukovanech a na dva nové bloky v Temelíně EDU6, ETE34 do poptávkové dokumentace. To jsme do poptávkové dokumentace doplnili,“ řekl dále ČTK Kříž.

8. Ceny v druhé německé aukci pro FVE na střechách či protihlukových barierách vzrostly průměrně o 8 %

V Německu ke konci loňského roku proběhlo druhé kolo nových aukcí, ve kterých mohou o podporu soutěžit developeři fotovoltaických systémů umístěných na střechách či protihlukových barierách. Přestože objemem přihlášených projektů druhé kolo převýšilo první aukci, průměrné vysoutěžené ceny byly znatelně vyšší.

Německo v loňském roce představilo nových typ aukcí na podporu rozvoje využívání obnovitelných zdrojů. Zatímco do loňského roku v aukcích soutěžili developeři zdrojů o instalovaném výkonu přesahujícím 750 kW, v loňském roce země spustila aukce pro fotovoltaické elektrárny umístěné na střechách či protihlukových barierách. Loni proběhla celkem dvě kola, první v červnu a druhé následně v prosinci.

9. EIA: Solární elektrárny by letos v USA měly tvořit polovinu výkonu nových zdrojů

Rozvoj obnovitelných zdrojů intenzivně pokračuje napříč celým světem, přičemž výjimkou nejsou ani Spojené státy americké. Podle odhadů tamní vládní agentury by jenom solární zdroje měly v USA tvořit bezmála polovinu veškerého výkonu velkých elektráren, které zahájí v letošním roce provoz. Další výkon by rovněž měl přijít v podobě menších zdrojů na straně odběratelů.

Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) by letos měly být do tamní sítě připojeny velké zdroje o celkovém instalovaném výkonu 46,1 GW. Tato hodnota zahrnuje zdroje o instalovaném výkonu přinejmenším 1 MW, jejichž zprovoznění developeři a provozovatelé agentuře reportovali v rámci měsíčních a celoročních průzkumů.

10. Evropská komise podpořila nové pokyny ke státní podpoře v oblasti klimatu a energetiky

Evropská komise vyjádřila svou podporu novým Pokynům ke státní podpoře v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí a energetiky, které upravují pravidla pro udílení dotací v energetice členskými státy. Jejich aktualizovaná verze by měla být přijata ještě v lednu a jejich platné znění by mělo být okamžitě aplikovatelné.

Nová pravidla sladí pokyny pro dotace v energetice s důležitými cíli a záměry EU stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu. Pokyny sice nejsou pro státy závazné, pokud se jimi ale nebudou řídit, tak hrozí, že udílená podpora bude v rozporu s unijním právem. O nových pokynech, na jejichž přijetí se čekalo dlouhé měsíce, informovala Komsie na svých stránkách. Revidované pokyny budou formálně přijaty, jakmile budou k dispozici všechny jazykové verze.

Téma

Agora: Německo se v roce 2021 vzdálilo od dosažení klimatických cílů pro rok 2030

Pokles podílu obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny v Německu a výrazný nárůst emisí skleníkových plynů jsou v rozporu s nedávno zvýšenými klimatickými cíli pro rok 2030. Aby došlo k obratu, musí německá vláda rychle zavést ambiciózní opatření na ochranu klimatu, tvrdí berlínský think-tank Agora Energiewende ve své analýze.

V roce 2021 se emise skleníkových plynů v Německu výrazně zvýšily. Celkové emise CO₂ dosáhly 772 milionů tun, a zaznamenaly tak meziroční nárůst o přibližně 33 milionů tun neboli o 4,5 %.  Náš západní soused tak bude muset výrazně přidat, aby splnil cíl pro rok 2030. Navíc se snížením emisí o 38 % oproti roku 1990 nebude opět dosaženo 40% cíle pro rok 2020.

„Zelená inflace“ aneb jak rostoucí ceny surovin mohou ohrozit energetickou transformaci

Rychle rostoucí ceny surovin potřebných k vybudování infrastruktury pro energetickou transformaci by se mohly stát vážným problémem. Uvádí to studie Německého ekonomického institutu (IW), vypracovaná pro bavorské průmyslové sdružení vbw.

Suroviny potřebné pro automobilové baterie, větrné elektrárny, solární panely a další nedílné součásti energetické transformace jsou na mezinárodních trzích stále dražší. Dominantní postavení dodavatelů činí zákazníky zranitelnými vůči obchodním překážkám, uvádí studie.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu