Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. IRENA: Výroba zeleného vodíku by mohla změnit vztahy v oblasti energetiky

Rychlý růst globálního obchodu se zeleným vodíkem může způsobit významné ekonomické a geopolitické změny a vznik nových vzájemných závislostí a bilaterálních vztahů. Uvádí to nová analýza Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie (IRENA)

Naléhavá snaha podnikat kroky v oblasti ochrany klimatu spojená se závazky dosáhnout uhlíkové neutrality podle IRENA povede k významnému růstu významu vodíku, který by v roce 2050 mohl pokrývat až 12 % světové spotřeby energie.

2. Nový jaderný blok Flamanville 3 se kvůli pandemii prodraží a opět zpozdí

Společnost EDF upravila harmonogram zprovozňování jaderné elektrárny Flamanville 3 s ohledem na panující situaci kolem pandemie koronaviru. Se zavezením paliva do reaktoru tak nyní počítá až v druhém kvartálu roku 2023. Odhadované náklady vzrostly o 300 milionů EUR (zhruba 7,4 miliardy Kč) na 12,7 miliardy EUR (zhruba 311 miliard Kč). Zpoždění projektu jaderného bloku typu EPR se protáhlo na 10 let.

Francouzská energetická společnost EDF ve středu oznámila aktualizaci plánů zprovoznění třetího bloku jaderné elektrárny Flamanville. Nový plán dle společnosti zohledňuje současný stav prací a situaci panující v průmyslu kvůli pandemii COVID-19.

3. Gazprom si zatím na únor nezarezervoval žádnou kapacitu pro vývoz Jamalem

Gazprom budova

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom si na únor zatím nezarezervovala žádnou kapacitu pro vývoz zemního plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu Jamal. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Gazprom také oznámil, že export ruského plynu prostřednictvím plynovodů zatím v lednu vykazuje meziroční pokles o 41 procent.

Ačkoliv si Gazprom na únor žádné kapacity pro vývoz prostřednictvím plynovodu Jamal nezarezervoval v měsíční aukci, může tak ještě učinit prostřednictvím denních aukcí.

4. ČEZ testuje první plovoucí fotovoltaickou elektrárnu v ČR

Plovoucí fotovoltaická elektrárna Štěchovice

Na pilotní plovoucí fotovoltaice o výkonu 22 kWp umístěné na horní nádrži přečerpávací elektrárny ve středočeských Štěchovicích zkouší ČEZ reálné vlastnosti konstrukce plovoucích solárních panelů pro případné nasazení v budoucích velkých parcích. Po nočním načerpání vody z Vltavy plave tato zkušební elektrárna na nejvyšší kótě hladiny. Naopak když energetická soustava vyčerpá kapacitu štěchovické „baterky“, ocitá se o téměř 9 metrů níže. ČEZ vnímá potenciál vodních ploch pro rozvoj fotovoltaiky, ale nechce stavět na číslech, která by byla „na vodě“. Proto nyní testuje, co je možné v tuzemských podmínkách realizovat. Do roku 2030 chce ČEZ přispět k transformaci české energetiky do bezemisní podoby vybudováním obnovitelných zdrojů o výkonu až 6 GW.

Štěchovická přečerpávací elektrárna, cenný pohotovostní zdroj, získává nyní na dalším významu. Skládačka v podobě čtyř řad monokrystalických fotovoltaických panelů vznikla díky spolupráci firem ČEZ Obnovitelné zdroje, PRODECO a vodních elektráren ČEZ.

5. Členské státy EU by mohly platit pokuty za nedosažení svých klimatických cílů

Evropská komise

Evropská unie potřebuje přísnější pravidla a finanční sankce, aby zajistila, že každá země sníží emise skleníkových plynů. Tvrdí to předkladatelka návrhu na zpřísnění klimatických cílů Unie v Evropském parlamentu.

EU přepracovává své politiky v oblasti klimatu, aby do roku 2030 dosáhla cíle snížit emise skleníkových plynů o 55 % oproti úrovni z roku 1990. Součástí tohoto cíle je i zpřísnění emisních cílů pro jednotlivé členské země, které Brusel pro každou zemi představil loni v létě v rámci nyní projednávaného návrhu.  V Evropského parlamentu nyní k návrhu této nové legislativy probíhá připomínkové řízení. O prvních pozměňovacích návrzích informovala agentura Reuters.

6. Rozvoj německé přenosové soustavy nabral několikaleté zpoždění, tvrdí nové ministerstvo

Rozšiřování německé přenosové soustavy neprobíhá zdaleka tak rychle, jak je pro energetickou transformaci nezbytné. Ve své úvodní zprávě hodnotící stav energetické transformace a pokroku ve snižování emisí to uvedlo nové ministerstvo hospodářství a klimatu (BMWK).

Podle analýzy ministerstva hrozí značné zpoždění v délce několika let při budování čtyř páteřních propojení německé přenosové soustavy. Tato vedení jsou základem německé energetické transformace (Energiewende), jelikož právě přenos elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména větrných elektráren na severu, do míst spotřeby, která je z velké části soustředěna na jihu, je největším německým problémem.

7. Argus: Přechod k elektromobilitě je ohrožen rostoucí cenou kovů pro baterie

Akumulátory od společnosti Daimler. Zdroj: Mercedes-Benz

Přechod automobilového průmyslu k cenově dostupným elektromobilům může být ohrožen rostoucími cenami kovů a chemikálií využívaných při výrobě baterií. Někteří účastníci trhu upozorňují na hrozící budoucí nedostatek klíčových surovin a na možnou paralelu s dnes pozorovanou situací na trhu s polovodiči. Informaci přinesl zahraniční server Argus.

Cena uhličitanu lithného na čínském trhu dosáhla v minulém týdnu rekordní úrovně, když téměř překonala hranici 40 000 USD/t. Analytici z Argusu připisují poslední prudký nárůst ceny na jedné straně nepříznivému počasí a na straně druhé probíhajícím odstávkám souvisejícím s nadcházejícími svátky kolem čínského Nového roku. Celkově by měla produkce uhličitanu lithného v Číně během ledna poklesnout o zhruba 20 % proti obvyklé měsíční produkci.

8. Regulátor: Belgie by mohla provozovat jaderné elektrárny i po roce 2025

Belgická jaderná elektrárna Tihange

Přestože současná belgická vláda počítá s ukončením provozu všech jaderných elektráren v zemi do konce roku 2025, stále si nechává otevřená zadní vrátka v podobě možného prodloužení jejich provozu. Tamní jaderný regulátor se nyní vyjádřil, že by tamní jaderné bloky mohly po jistých úpravách zůstat v provozu i nadále.

Belgie v již delší dobu plánuje v nejbližších letech ukončit provoz všech jaderných bloků v zemi, což tamní vláda potvrdila ke konci loňského roku. Zásadním kritériem však bude zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny, a tudíž je ve hře stále možnost, že některé jaderné bloky budou moct být provozovány i za termínem ukončení výroby elektřiny z jádra, který je stanoven na polovinu současné dekády.

9. Ceny na dodávku elektřiny z OZE v rámci PPA kontraktů vzrostly v Německu nad 100 €/MWh

Větrná elektrárna

Cenová hladina smluv na nákupu elektřiny z OZE se na konci loňského roku výrazně zvýšila. Cenová hladina pro větrné elektrárny na pevnině v prosinci dokonce překonala 100 EUR/MWh. Uvádí to monitoring cen PPA energetického portálu Energie & Management ve spolupráci se společností Enervis.

Smlouvy na výkup elektrické energie, takzvané PPA (power purchase agreement), jsou nástrojem pro zajištění výkupu elektrické energie přímo od provozovatelů energetických zdrojů, a to zejména v případě kdy tyto zdroje nemohou získat zaručenou výkupní cenu či jinou formu provozní podpory. Vývoj cen uzavíraných PPA může investorům i odběratelům poskytnout důležitou informaci při rozhodování o výstavbě nových zdrojů elektřiny.

10. Čína loni vytěžila rekordní množství uhlí, při nedostatku muselo jít klima stranou

Těžba uhlí, ilustrační foto.

V Číně bylo v prosinci minulého roku vytěženo rekordní množství uhlí – celkem 384,7 milionů tun. Konec roku byl přitom z pohledu těžby uhlí mimořádný, tři měsíce po sobě byly rekordní, a díky tomu byla těžba rekordní i v ročním měřítku.

Rok 2021 nebude pouze rokem, kdy mnoho států potvrdilo své klimatické závazky. V loňském roce se ukázalo, že v mnoha zemích uhlí stále není na ústupu, a emise z něj proto bezpochyby rostly.

Téma

Německo bude do roku 2030 potřebovat 230 GW nových solárních a větrných elektráren, aby splnilo cíl nové vlády

Nový německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck zveřejnil přehled opatření, která mají vést k dosažení klimatických cílů Německa. Jedním z hlavních bodů je masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE). Jejich podíl na hrubé spotřebě elektřiny má v roce 2030 dosáhnout 80 %.

Klíčem Německa k dosažení cílů v oblasti ochrany klimatu, k nahrazení uhelných a jaderných elektráren, které jsou odstavovány, jakož i k uspokojení rostoucí poptávky po elektřině v budoucnosti, je masivní rozvoj OZE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se