Domů
Energetika v zahraničí
Rozvoj německé přenosové soustavy nabral několikaleté zpoždění, tvrdí nové ministerstvo
Zdroj: TenneT

Rozvoj německé přenosové soustavy nabral několikaleté zpoždění, tvrdí nové ministerstvo

Rozšiřování německé přenosové soustavy neprobíhá zdaleka tak rychle, jak je pro energetickou transformaci nezbytné. Ve své úvodní zprávě hodnotící stav energetické transformace a pokroku ve snižování emisí to uvedlo nové ministerstvo hospodářství a klimatu (BMWK).

Podle analýzy ministerstva hrozí značné zpoždění v délce několika let při budování čtyř páteřních propojení německé přenosové soustavy. Tato vedení jsou základem německé energetické transformace (Energiewende), jelikož právě přenos elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména větrných elektráren na severu, do míst spotřeby, která je z velké části soustředěna na jihu, je největším německým problémem.

Právě nedostatečná přenosová kapacita je důvodem, proč Německo od roku 2017 na stabilizaci své přenosové soustavy pravidelně vydává mezi 1,3-1,4 mld. eur (v přepočtu cca 33-36 mld. korun) ročně.

Německo navíc na konci loňského roku odstavilo 4 GW instalovaného výkonu jaderných elektráren a stejný výkon odstaví i na konci letošního roku. 4 GW z toho na jihu Německa. Dalších minimálně 6,4 GW uhelných elektráren má být odstaveno do roku 2023.

Řešením problému prohlubující se regionální nerovnováhy dostupného a požadovaného výkonu mají být zejména zmiňovaná vysokonapěťová stejnosměrná (HVDC) páteřní přenosová vedení. Jmenovitě se jedná o nově budovaná podzemní HVDC vedení SuedLink, SuedOstLink a A-Nord, a dále také projekt Ultranet, který pro 340 kilometrů dlouhé stejnosměrné vedení využije existujících stožárů velmi vysokého napětí.

Plánovaná německá HVDC přenosová vedení. Zdroj: TransnetBW

„Transformace energetického systému směrem k neutralitě vůči skleníkovým plynům v roce 2045 vyžaduje kromě výrazného urychlení rozvoje OZE také odpovídající rozšíření a rekonstrukci sítí a (energetické) infrastruktury, jakož i jejich modernizaci a digitalizaci. Jen tak můžeme zajistit dodatečné objemy elektřiny potřebné pro dekarbonizaci průmyslu, dopravy a teplárenství a zajistit bezpečnost dodávek a stabilitu soustavy,“ uvádí BMWK ve své zprávě.

Zpoždění realizace páteřních vedení o dva až tři roky

Ve 3. čtvrtletí roku 2021 bylo v provozu pouze 1 435 km z přibližně 11 500 km plánovaných vedení, dalších 1 114 km je ve výstavbě. Celkem 8 948 km je stále před schválením nebo ve schvalovacím procesu. V případě zmiňovaných severojižních propojení se dle zprávy BMWK očekávají následující zpoždění:

  • SuedLink – zprovoznění v roce 2028 místo roku 2026,
  • SuedOstLink – 2027 místo 2025,
  • Ultranet – 2027 místo 2024,
  • A-Nord – 2027 místo 2025.

BMWK uvádí, že za tato zpoždění často mohou zdlouhavé postupy, a plánuje proto provést jak zákonné změny, tak zlepšit kontrolu rozšiřování sítě a provést změny plánovacích postupů tam, kde to bude možné. Za průtahy procesů stojí však zejména odpor veřejnosti a slabá vůle vlád jednotlivých spolkových zemí v poskytování povolení pro výstavbu vedení, řešení těchto příčin však ministerstvo neuvádí.

Pokládka kabelového vedení. Zdroj: TenneT

Tim Meyerjürgens, provozní ředitel provozovatele přenosové soustavy TenneT, uvedl, že existuje dostatek způsobů pro zavedení moderních a efektivních plánovacích a schvalovacích postupů - například standardizace druhové ochrany a užší provázání regionálního plánování.

"Cílem musí být, aby plánování bylo stejně rychlé jako výstavba," uvedl Meyerjürgens.

Plán rozvoje soustavy bude muset být rozšířen

S novými opatřeními pro zrychlení rozvoje OZE, která oznámil nový německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck a která by měla být schválena kabinetem do konce dubna, bude nezbytné plány rozvoje přenosové soustavy dále rozšířit. Tlak na urychlení výstavby stávajících projektů tak ještě vzroste.

"Již v roce 2022 doplníme do Federálního plánu požadavku na síť (Bundesbedarfsplan) další přenosová vedení, která jsou nutná k dosažení nových cílů v oblasti ochrany klimatu," tvrdí ve své zprávě BMWK.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(7)
De Carbon
17. leden 2022, 11:14

Minuly ministr prumyslu a take ministr dopravy byli spis kamaradi fosilnich koncernu. Byl to ten stejny ministr dopravy ktery se opakovane pokousel o zavedeni myta pro osobni auta v DE. Nekolikrat celil odvolani, ale fosilni lobby ho vzdy podrzela. Konecne jsou pryc.

Omega
17. leden 2022, 11:17

Takže optimistický scénář pro jih Německa je rok 2028. Do té doby bude v oblasti nedostatek zdrojů.

Ještě že Maďaři staví PAKSII a Slováci ty Mochovce. Jinak by Rakousko bylo na suchu (nemělo by odkud dovést a voda také jednou dojde).

Jen by mě zajímalo, kolik si Němci dají interní pokuty za nedodržení emisních cílů až do roku 2028.

VK
17. leden 2022, 12:54

PAKSII bohuzel do roku 2028 rozhodne nic vyrabet nebude. Za 6 let nemaji sanci to stihnout ani ve snu.

miro novak
17. leden 2022, 11:18

kde urobili inzinieri z NDR chybu, ved su mudrejsi ako ti nasi.

Nefi
17. leden 2022, 11:19

Nejprve bych zametal před vlastním prahem.

Maly Jarda
18. leden 2022, 19:41

vsechny thle "proinvestované" desítky miliard Euro jsou ukradené lidem a spláchnuté do záchoda protože nic z toho by nebylo potřeba kdyby Německo systematicky nelikvidovalo svojí bezemisní jadernou energetiku

nikdo
25. leden 2022, 22:47

Doufám že tato vedení budou bránit před možným teroristickým útokem, takto centralizovat energetiku mě přijde nebezpečné.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se