Rozvoj německé přenosové soustavy nabral několikaleté zpoždění, tvrdí nové ministerstvo

Rozšiřování německé přenosové soustavy neprobíhá zdaleka tak rychle, jak je pro energetickou transformaci nezbytné. Ve své úvodní zprávě hodnotící stav energetické transformace a pokroku ve snižování emisí to uvedlo nové ministerstvo hospodářství a klimatu (BMWK).

Podle analýzy ministerstva hrozí značné zpoždění v délce několika let při budování čtyř páteřních propojení německé přenosové soustavy. Tato vedení jsou základem německé energetické transformace (Energiewende), jelikož právě přenos elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména větrných elektráren na severu, do míst spotřeby, která je z velké části soustředěna na jihu, je největším německým problémem.

Právě nedostatečná přenosová kapacita je důvodem, proč Německo od roku 2017 na stabilizaci své přenosové soustavy pravidelně vydává mezi 1,3-1,4 mld. eur (v přepočtu cca 33-36 mld. korun) ročně.

Německo navíc na konci loňského roku odstavilo 4 GW instalovaného výkonu jaderných elektráren a stejný výkon odstaví i na konci letošního roku. 4 GW z toho na jihu Německa. Dalších minimálně 6,4 GW uhelných elektráren má být odstaveno do roku 2023.

Řešením problému prohlubující se regionální nerovnováhy dostupného a požadovaného výkonu mají být zejména zmiňovaná vysokonapěťová stejnosměrná (HVDC) páteřní přenosová vedení. Jmenovitě se jedná o nově budovaná podzemní HVDC vedení SuedLink, SuedOstLink a A-Nord, a dále také projekt Ultranet, který pro 340 kilometrů dlouhé stejnosměrné vedení využije existujících stožárů velmi vysokého napětí.

Plánovaná německá HVDC přenosová vedení. Zdroj: TransnetBW

„Transformace energetického systému směrem k neutralitě vůči skleníkovým plynům v roce 2045 vyžaduje kromě výrazného urychlení rozvoje OZE také odpovídající rozšíření a rekonstrukci sítí a (energetické) infrastruktury, jakož i jejich modernizaci a digitalizaci. Jen tak můžeme zajistit dodatečné objemy elektřiny potřebné pro dekarbonizaci průmyslu, dopravy a teplárenství a zajistit bezpečnost dodávek a stabilitu soustavy,“ uvádí BMWK ve své zprávě.

Zpoždění realizace páteřních vedení o dva až tři roky

Ve 3. čtvrtletí roku 2021 bylo v provozu pouze 1 435 km z přibližně 11 500 km plánovaných vedení, dalších 1 114 km je ve výstavbě. Celkem 8 948 km je stále před schválením nebo ve schvalovacím procesu. V případě zmiňovaných severojižních propojení se dle zprávy BMWK očekávají následující zpoždění:

• SuedLink – zprovoznění v roce 2028 místo roku 2026,
• SuedOstLink – 2027 místo 2025,
• Ultranet – 2027 místo 2024,
• A-Nord – 2027 místo 2025.

BMWK uvádí, že za tato zpoždění často mohou zdlouhavé postupy, a plánuje proto provést jak zákonné změny, tak zlepšit kontrolu rozšiřování sítě a provést změny plánovacích postupů tam, kde to bude možné. Za průtahy procesů stojí však zejména odpor veřejnosti a slabá vůle vlád jednotlivých spolkových zemí v poskytování povolení pro výstavbu vedení, řešení těchto příčin však ministerstvo neuvádí.

Tim Meyerjürgens, provozní ředitel provozovatele přenosové soustavy TenneT, uvedl, že existuje dostatek způsobů pro zavedení moderních a efektivních plánovacích a schvalovacích postupů - například standardizace druhové ochrany a užší provázání regionálního plánování.

"Cílem musí být, aby plánování bylo stejně rychlé jako výstavba," uvedl Meyerjürgens.

Plán rozvoje soustavy bude muset být rozšířen

S novými opatřeními pro zrychlení rozvoje OZE, která oznámil nový německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck a která by měla být schválena kabinetem do konce dubna, bude nezbytné plány rozvoje přenosové soustavy dále rozšířit. Tlak na urychlení výstavby stávajících projektů tak ještě vzroste.

"Již v roce 2022 doplníme do Federálního plánu požadavku na síť (Bundesbedarfsplan) další přenosová vedení, která jsou nutná k dosažení nových cílů v oblasti ochrany klimatu," tvrdí ve své zprávě BMWK.