Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německo: Návrh ministerstva na uvedení jaderných elektráren do rezervy je podle provozovatele neproveditelný

Německý ministr hospodářství Robert Habeck v pondělí uvedl, že na základě výsledku zátěžových testů navrhuje ponechat dva jaderné bloky v rezervě. Provozovatel jaderné elektrárny Isar 2 ve svém dopise ministerstvu ovšem uvedl, že nepovažuje provoz elektrárny v rezervě za možný. Německý ministr hospodářství Robert Habeck na zprávu reagoval s údivem. Podle něj byl postup s provozovateli diskutován. Došlo tak k pochybení ze strany ministerstva, nebo se jedná o promyšlený krok provozovatele, jak si zajistit lepší podmínky provozu?

Německý ministr hospodářství Robert Habeck ze strany Zelených vyvolal svými plány na záložní provoz dvou jaderných elektráren kontroverzní debaty. Kriticky se vyjádřili vrcholní představitelé koaličního partnera FDP i opoziční strana CDU/CSU. Rozruch nyní vyvolala ale především společnost PreussenElektra, dceřiná společnost E.ONu, která provozuje dolnobavorskou jadernou elektrárnu Isar 2.

2. Rusko podmínilo obnovení dodávek plynovodem Nord Stream zrušením sankcí

Dodávky ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 nebudou plně obnoveny, dokud Západ nezruší sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, uvedl Kreml. Podle Gazpromu bylo zastavení dodávek plynovodem Nord Stream způsobeno technickou závadou.

Dmitrij Peskov, mluvčí prezidenta Vladimira Putina, dává zastavení dodávek plynu do Evropy plynovodem Nord Stream za vinu sankcím EU, Velké Británie a Kanady. Ačkoliv Rusko nadále tvrdí, že přerušení dodávek plynu způsobily technické závady, Peskovovy komentáře byly dosud nejostřejším požadavkem Kremlu, že chce, aby EU zrušila své sankce výměnou za to, že Rusko obnoví plné dodávky plynu na kontinent.

3. EU připravuje návrhy na snížení cen elektřiny. Jaké možnosti jsou nyní na stole?

Na mimořádném summitu EU k zásahu na trhu s elektřinou, který se bude konat tento pátek, je na pořadu jednání celá řada opatření. Hovoří se o zastropování tržeb výrobců elektřiny, povinném snížení spotřeby elektřiny členských států EU nebo dokonce omezení obchodování s tzv. deriváty. 

Na veřejnost koncem minulého týdne unikl první dokument Evropské komise, který popisuje možnosti reformy trhu s elektřinou. Jeho hlavním cílem je ochrana spotřebitelů před narůstajícími cenami energie. Navrhovaná řešení by se měla projednat tento pátek na mimořádném summitu v Bruselu.

4. Evropa vyhlíží opatření proti energetické krizi. Německé obavy o plyn se mezitím zmírňují

Obavy Německa o dostatek zemního plynu během nadcházející zimní sezóny se zmírnily v důsledku dobrého stavu zásobníků s plynem. Přesto však nepředvídatelné potrubní dodávky plynu z Ruska skrze Nord Stream 1 (NS1) a možnost chladné zimy představují z pohledu výpadků v dodávkách plynu riziko. Evropa mezitím jedná o tom, jak energetické krizi čelit. Jedno z nejvíce diskutovaných opatření je zastropování ceny ruského zemního plynu. To nicméně může vést k úplnému zastavení toku plynu z Ruska do Evropy i skrze další přepravní trasy.

Stav evropských zásobníků s plynem je aktuálně okolo 83 % naplněnosti. Německý stav zásobníků se pohybuje k pátečnímu dni okolo 87 %, stav českých zásobníků je pak cca 83 %. Evropě se tak daří své zásobníky plnit i v důsledku omezení spotřeby zemního plynu a opětovnému přecházení na uhelné zdroje při výrobě elektrické energie.

5. Největší evropská hliníkárna sníží kvůli energetické krizi výrobu o více než pětinu

S nelepšící se situací na poli zajištění dodávek energie v Evropě se ceny zemního plynu i elektrické energie drží na extrémně vysokých hodnotách, což se postupně podepisuje i na průmyslové výrobě. Jedním z posledních příkladů může být i největší evropský závod na výrobu primárního hliníku ve Francii, který bude vzhledem k vysokým cenám elektřiny opět omezovat svou výrobu.

Největší evropský závod na výrobu primárního hliníku, která je značně náročná z pohledu spotřeby elektrické energie, oznámil plány na omezení své výroby. Aluminium Dunkerque začne výrobu snižovat od začátku příštího týdne, do konce září by měla poklesnout o 22 %, uvedl dle agentury Bloomberg výkonný ředitel Guillaume de Goys.

6. Portugalsko má zájem vyvážet plyn do střední Evropy přes Itálii

Portugalsko by chtělo vyvážet plyn do Německa a dalších zemí ve střední Evropě přes Itálii. Podle Lisabonu by to mohla být alternativa k plynu dováženému z Ruska, uvedla dnes agentura Reuters. Portugalsko tak reaguje na odmítavé stanovisko Francie k posílení infrastruktury s Pyrenejským poloostrovem. Spojení s Itálií by ale podle předchozí studie nezačalo fungovat dříve než v roce 2028.

Portugalsko a Španělsko by chtěly zvýšit export plynu do zbytku Evropské unie. Na Pyrenejském poloostrově se nachází podstatná část evropských terminálů pro zkapalněný plyn a podle Madridu a Lisabonu mají terminály volné kapacity, které by mohly využít ostatní unijní státy.

7. Spojené království podpoří 3,3 miliony liber technologie HTGR reaktorů

Vláda Spojeného království minulý týden oznámila poskytnutí 3,3 milionu liber na podporu rozvoje pokročilých jaderných technologií. Finance půjdou na vybrané projekty, jejichž cílem je vyvinutí britského pokročilého modulárního reaktoru. Podpora národního jaderného odvětví má přispět k tamní energetické nezávislosti.

Projekty rozvíjející pokročilé technologie v oblasti jaderné energetiky obdržely vládní podporu s cílem pomoci vyvinout další generaci jaderných reaktorů. Podporu má čerpat 6 vybraných projektů pro svou počáteční fázi, vládní financování má pomoci přilákat dodatečné investice ze soukromého sektoru a podpořit tvorbu nových, vysoce kvalifikovaných pracovních míst.

8. Německo musí podle provozovatelů plynárenské sítě urychlit nástup vodíku

Němečtí provozovatelé přepravní soustavy plynu sdružení v asociaci FNB Gas vyzvali německou vládu, aby urychlila nástup vodíku a zabezpečila tak dodávky energie a podpořila snahy v oblasti ochrany klimatu. Klíčovým prvkem pro rozvoj vodíkového hospodářství je podle FNB Gas společné plánování pro zemní plyn a pro vodík. 

Na potřebu koordinovaného rozvoje plynárenské, elektrické a vodíkové sítě upozornila již začátkem letošního roku německá energetická agentura dena. Nyní zdůraznila potřebu společného plánování pro zemní plyn a vodík i asociace FNB Gas.

9. Analytici: Evropa bude nucena podepisovat dlouhodobé smlouvy na dodávky LNG, aby zajistila svou energetickou bezpečnost

Evropa bude pravděpodobně nucena podepisovat dlouhodobé smlouvy na dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), zejména pak s americkými developery. Alespoň se tak domnívají experti oslovení zahraničním portálem Montel. Dlouhodobé smlouvy zajistí ekonomiku nových projektů a související rozvoj exportních LNG terminálů. Rusko totiž není možno nadále považovat za spolehlivého dodavatele plynu či ropy, jelikož dodávky energetických komodit využívá dle vrcholných zástupců EU jako politickou zbraň. Dosud však Evropa s ohledem na své klimatické cíle s podpisy váhá.

Dva roky nazpět se trh s LNG nacházel v krizi. Pandemie COVID-19 zapříčinila pokles hospodářské aktivity a s ním související snížení poptávky po energetických komoditách. Výsledkem byla tvorba zásob (u plynu a ropy), která stlačila jejich ceny na historická minima.

10. Zástupci evropských energeticky náročných odvětví bijí na poplach

Průmyslové sdružení Eurometaux chce, aby EU zvýšila hranici 50 milionů eur pro úlevu, kterou mohou země EU nabídnout podnikům v obtížích. Podniky také žádají, aby EU poskytla podporu omezením daní a příplatků na elektřinu a plyn a vytvořila nouzový fond EU pro pomoc energeticky náročným odvětvím.

Eurometaux čítající 26 členů, včetně společností Glencore, Aurbubis, Boliden a Norsk Hydro, apeloval dopisem adresovaným předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové na to, aby Evropská unie snížila náklady na energii v regionu, a zabránila tím trvalému uzavření závodů na výrobu kovů v regionu.  Uzavření těchto podniků by podle sdružení vedlo ke zvýšení závislost na dovozu i uhlíkovou stopou.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu