Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Účinnost až 80 %: Unikátní systém pro výrobu elektřiny a tepla ze solárů se představí na výstavě v Praze

Ve dnech 19.- 20. října 2022 si na výstavě Smart Energy Forum v Praze můžete prohlédnou novinku – unikátní hybridní fotovoltaickou technologii na výrobu tepla a elektřiny na stánku společnosti ESM YZAMER.

Italská společnost SoLink vyvinula novou novou hybridní fotovoltaickou technologii CELLAFREDDA, kterou ocení ti, kteří mají málo místa pro instalaci fotovoltaického systému, a proto potřebují dosáhnout maximálního instalovaného výkonu.

2. Bavorské pravidlo 10H zabrzdilo rozvoj větrných elektráren, potvrzuje zpráva vypracovaná pro bavorskou vládu

Kontroverzní bavorské pravidlo 10H, které stanovuje minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlí, významně zpomalilo rozšiřování větrné energetiky v této spolkové zemi. Nyní to ve své zprávě oficiálně potvrzuje i bavorské ministerstvo hospodářství (StMWi). Bavorská vláda v důsledku energtické krize v červnu schválila výjimky z pravidla 10H.  

Pravidlo, které v roce 2014 schválila vládnoucí konzervativní strana CSU, stanoví, že minimální vzdálenost mezi větrnou turbínou a nejbližším sídlem musí být desetinásobek výšky elektrárny. Moderní větrné elektrárny přitom dosahují výšky více než 200 metrů. Země sice loni na konci roku 2021 reformovala svůj zákon o ochraně klimatu, pravidlo 10H však zůstalo v platnosti.

3. Maďarsko: Provoz plynovodu TurkStream je po obnovení exportní licence zcela zajištěn

Riziko přerušení dodávek ruského plynu do Evropy skrz plynovod TurkStream pokleslo poté, co nizozemské úřady obnovily exportní licenci tamní společnosti South Stream Transport, která plynovod provozuje. Na dodávkách plynu skrz tuto přepravní trasu je závislé především Maďarsko, do kterého ruský plyn před zprovozněním tohoto plynovodu proudil přes Ukrajinu.

Po přerušení dodávek plynu skrz plynovod Nord Stream 1 a dřívějším ukončení přepravy přes Polsko nyní ruský plyn proudí do Evropy pouze skrz Ukrajinu a Turecko, dále poté ve zkapalněné podobě (LNG) z exportního terminálu Yamal LNG.

4. Hromadné vypovězení mezinárodní smlouvy o ochraně investic v energetice? Není aktuální, tvrdí členské státy

Nizozemsko oznámilo, že vypoví Smlouvu o energetické chartě, která poskytuje ochranu investicím v energetice proti nečekaným zásahům státu. Po Španělsku a Polsku je tak dalším státem, který se v poslední době rozhodl od smlouvy odstoupit.

Přechodu od fosilních zdrojů k obnovitelným, který nastartovala pařížská konference z roku 2015 a tzv. Pařížská dohoda, již nevyhovuje Smlouva o energetické chartě. Alespoň to naznačují nedávné kroky Španělska, Polska a Nizozemska, které se rozhodly od smlouvy odstoupit.

5. Německo si na zimu zajistilo 7 GW uhelných elektráren. Uspořit by mohly až 30 TWh plynu

Německo si na tuto zimu zajistilo dodatečné uhelné elektrárny o instalovaném výkonu přesahujícím 7 GW. Elektrárny, které měly být odstaveny nebo zůstat v rezervě, se tak vrátí na trh, což by mělo podle analytiků ušetřit až 30 TWh zemního plynu. Uvádí to agentura Montel.

Německá vláda v reakci na energetickou krizi letos v červenci uvedla v platnost zákon o zajištění tzv. náhradních elektráren pro snížení spotřeby plynu v elektroenergetice. Německý ministr energetiky v té době uvedl, že nová legislativa by měla tuto zimu zajistit vrácení na trh přibližně 10 GW starších bloků na černé a hnědé uhlí a topný olej.

6. Cena plynu pro evropský trh dál klesá, klíčový kontrakt ztrácí asi deset procent

Cena plynu pro evropský trh se po čtvrtečním růstu dnes vrátila k poklesu. Krátce před polednem vykazoval termínový kontrakt na plyn s dodáním v listopadu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pokles přibližně o deset procent na 114 eur (2800 Kč) za megawatthodinu (MWh). Cena ale zůstává výrazně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za MWh.

Ve čtvrtek se cena kontraktu zvýšila, zatímco po většinu týdne klesala. Za poklesem stojí teplé počasí, vysoká úroveň zásob a dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). V srpnu se cena plynu pro evropský trh vyšplhala až do blízkosti 350 eur za MWh, vzhůru ji letos tlačí hlavně omezování dodávek z Ruska.

7. Protesty omezí dodávky uhlí do exportního terminálu v JAR, jež je zásadním dodavatelem pro Evropu

Vývoz energetického uhlí z Jihoafrické republiky, která se po zavedení zákazu na dovozu uhlí z Ruska stala klíčovým zdrojem této energetické suroviny pro evropský trh, čelí další nejistotě. Kromě probíhajících stávek na železnici, které stále mohou částečně omezit dodávky uhlí do hlavního exportního terminálu, by mohla být omezena i doprava uhlí do terminálu po silnici. Dopravní trasu pro uhlí plánuje zablokovat místní komunita, podle které má intenzivní přeprava uhlí devastující následky.

Dodávky uhlí pro evropské teplárny a elektrárny čelí před nadcházející zimou dalšímu riziku. Zatímco v poslední době ohrozily dodávky uhlí z dolů do jihoafrického exportního terminálu Richards Bay, klíčového prvky zásobovací infrastruktury, stávky na železnici, nyní by dle serveru Montel mohla být omezena i přeprava uhlí po silnici. Vzhledem k problematické situaci na železnici totiž v poslední době značná část objemu exportovaného uhlí do terminálu směřuje na korbách nákladních automobilů.

8. Ambiciózní jaderné plány Francie: Nový blok EPR2 možná již v roce 2035

Aktuální energetická krize a omezení závislosti Evropy na ruském plynu opět rozpoutala v některých zemích debaty o možném prodloužení životnosti stávajících jaderných bloků, či dokonce výstavbě nových. Největší evropská jaderná velmoc Francie má ve výstavbě nových bloků ambiciózní plány, kdy by do poloviny století mohlo v zemi vyrůst až 14 nových bloků návrhu EPR2, první by přitom mohl být zprovozněn již v roce 2035. Zkušenosti z výstavby nového bloku elektrárny Flamanville nicméně vrhají na tyto plány stín pochybnosti.

Téma jaderné energetiky stále rozděluje Evropskou unii, kdy některé členské země plánují jádro ze svého energetické mixu zcela vyřadit, jiné naopak chtějí své jaderné know-how udržet i v následujících dekádách. Příkladem druhé skupiny je i největší evropský výrobce elektřiny z jádra, Francie. Zatímco v posledních letech Francie plánovala značně snížit podíl jádra ve svém elektroenergetickém mixu, v následujících letech může být situace ještě značně přehodnocena.

9. V Evropě nyní funguje 30 terminálů LNG, nejvíce ve Španělsku; kapacita nestačí

Vybrané údaje o terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Evropě (u evropských břehů stojí desítky lodí s LNG a nemohou vyložit náklad):

LNG se využíval hlavně v silniční dopravě. Využívat se začal v 50. letech minulého století v bývalém Sovětském svazu jako palivo pro traktory. Později se LNG začal v dopravě používat hlavně pro dálkovou autobusovou a nákladní dopravu a také v lodní a železniční dopravě.

10. Čína chce zrychlit transformaci energetiky. Má být však dodržen princip "vybudovat nové před zničením starého"

Čína plánuje urychlení rozvoje „nového energetického systému“ a chce hrát aktivní roli v globálním boji proti změně klimatu. Prezident Si Ťin-pching to podle zahraničního serveru Platts uvedl při své zahajovací řeči na 20. sjezdu komunistické strany Číny.

Představení plánů v oblasti ochrany životního prostředí a transformace energetického sektoru tvořilo podle Platts až překvapivě velkou část Si Ťin-pchingovi zahajovací řeči.

Téma

Lídři EU budou diskutovat způsoby nastavení cenového stropu pro plyn

V druhé polovině tohoto týdne se mají sejít lídři Evropské unie, aby projednali možné způsoby nastavení cenového stropu pro plyn. Ve hře je i vytvoření dynamického cenového koridoru informuje portál Euractiv. Bližší parametry návrhu týkajícího se pohyblivého stropu má představit Evropská komise v úterý 18. října.

Možných nastavení cenového stropu je vícero. Mezi nejčastěji skloňované varianty patří:

• cenový strop pouze na ruský plyn,
• cenový strop na všechny dodávky plynu,
• cenový strop pouze na plyn sloužící pro výrobu elektrické energie.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu