Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Česko nestíhá s energetickou legislativou. Evropská komise mu dala ultimátum

Evropská komise již podruhé vyzvala Česko, aby transponovalo evropskou směrnici 2019/944 o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Termín pro transpozici vypršel již na konci roku 2020. Jedná se již o druhé varování, které Česko od Evropské komise v této věci dostalo. Nyní má Česko dva měsíce na nápravu. Pokud ji neprovede, Evropská komise může věc postoupit Soudnímu dvoru Evropské unie.

Česká republika nestíhá s transpozicí klíčové energetické legislativy, konkrétně směrnice 2019/944 o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Ta je přitom pilířem pro nastavení trhu s elektřinou v Evropské unii. Česká republika měla na transpozici v zásadě od června 2019, kdy byla směrnice přijata, nicméně podle názoru Evropské komise ke správné transpozici stále nedošlo. Směrnice přitom měla být plně zanesena do českého právního řádu do konce roku 2020.

Celý článek najdete ZDE.

2. Reaktor Moltex dokáže spalovat použité jaderné palivo

Společnost Moltex Energy Canada oznámila, že výsledky nového výzkumu potvrzují „jedinečnou schopnost“ jejího stabilního solného reaktoru Wasteburner (SSR-W) likvidovat vyhořelé jaderné palivo. Tento výzkum podporuje vývoj reaktoru, který může „významně snížit množství jaderného odpadu a současně vyrábět čistou energii“.

Recenzovaný vědecký článek „demonstruje schopnost SSR-W spotřebovat většinu transuranových (TRU) prvků přítomných v použitých palivových souborech z kanadských reaktorů Candu“. Reaktor je vyvíjen ve spolupráci s týmy z New Brunswicku, Ontaria, Spojeného království a USA.

Celý článek najdete ZDE.

3. Když je elektřiny příliš: Francouzská soustava pod tlakem

Francie čelí problému s nadměrným množstvím elektřiny v síti. Provozovatel přenosové soustavy nyní vyzývá provozovatele obnovitelných zdrojů energie, aby řídili výkon svých zdrojů dle potřeb sítě, uvádí agentura Montel. Francouzský energetický mix se vyznačuje vysokým podílem výroby jaderných elektráren, které mají ve většině případů pouze omezenou flexibilitu.

Francouzský provozovatel přenosové soustavy RTE byl letos v létě poprvé v historii nucen zcela nebo částečně omezit výrobu některých větrných a solárních elektráren, aby předešel kolapsu sítě. Stalo se tak v období vysoké výroby jaderných elektráren a prudkého nárůstu výroby z obnovitelných zdrojů energie (OZE) v kombinaci se slabou poptávkou. Ve třech dnech v červenci a září tak byla omezena výroba v několika větrných elektrárnáchna moři a v jednom solárním parku.

Celý článek najdete ZDE.

4. Systém emisních povolenek by měl být reformován, tvrdí německý úřad. Chce jeho vyšší vymahatelnost

Evropský systém pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) je jedním z primárních nástrojů pro snižování uhlíkových emisí v EU. Podle nové analýzy německého Spolkového úřadu pro ochranu životního prostředí (UBA) by však měl být reformován, aby dokázal lépe odolávat krizím. Reforma by podle úřadu měla především zaručit to, aby byla důsledně vynucována povinnost odevzdávat povolenky. Ta je klíčová pro dosažení emisních cílů jednotlivých členských zemí Evropské unie.

Systém emisních povolenek byl v Evropě zaveden již před bezmála dvěma desetiletími jakožto primární nástroj pro snižování emisí. V rámci tohoto systému musí vybraní emitenti, především ze sektorů průmyslu a energetiky, ale také letectví, nakupovat a každoročně odevzdávat emisní povolenky za emise, které přímo vznikají v souvislosti s jejich činnostmi. Postupným snižováním objemu dostupných emisních povolenek vzniká tlak na růst jejich ceny, což má pomoci prosadit nízkoemisní alternativy.

Celý článek najdete ZDE.

5. ČEPS uvedla do provozu zdvojené vedení V403/803

Společnost ČEPS dokončila investiční akci zdvojení vedení V403/803, které prochází přes Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj. Jejím cílem bylo zvýšení přenosové schopnosti vedení a posílení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektrické energie v uvedených regionech.

Realizace investiční akce „V403/803 – zdvojení vedení“ probíhala v úseku mezi transformovnami Prosenice v Olomouckém kraji a Nošovice v Moravskoslezském kraji. Nové 400kV vedení je z velké části umístěno ve stávající trase původního vedení a je 79,5 km dlouhé. Celkové náklady na tuto investiční akci činí přibližně tři miliardy Kč.

Celý článek najdete ZDE.

6. Plynárenská lobby proti vědě: Howarthova studie provokuje debatu o emisní stopě LNG

Zpráva Roberta W. Howartha z Cornellovy univerzity, upozorňující na emisní stopu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG), byla odborně posouzena a zveřejněna v časopise Energy Science & Engineering. Její závěry zůstaly prakticky nezměněné, což se však nelíbí americkému plynárenskému lobby. S informací o uveřejnění přišel britský deník The Guardian.

Robert Warren Howarth je americký biogeochemik a environmentální vědec z prestižní Cornellovy univerzity. Ve svém oboru je uznávaným odborníkem, který se problematice klimatického znečištění věnuje v řadě publikací. Například v roce 2011 vydal jednu z nejkontroverznějších studiínazvanou Methane and the Greenhouse Gas Footprint of Natural Gas from Shale Formations, na jejímž základě jej časopis Time zařadil do seznamu „lidí, na kterých záleží“.

Celý článek najdete ZDE.

7. Staví Německo další LNG terminály, které nikdo nepotřebuje?

Před zimou by měly být v Německu uvedeny do provozu další dva plovoucí terminály na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Předpokládané datum uvedení do provozu, které je již nyní oproti původním plánům zpožděno o několik měsíců, společnost neupřesnila. Na základě dat o využití současných německých LNG terminálů vyvstává otázka, zda Německo vůbec další terminály potřebuje.

Ve Wilhelmshavenu i ve Stade, které leží na pobřeží spolkové země Dolní Sasko, probíhají práce na dvou plovoucích terminálech. Oba terminály by měly být uvedeny do provozu před zimou, uvedla podle německé tiskové agentury dpa státní provozní společnost Deutsche Energy Terminal (DET).

Celý článek najdete ZDE.

8. V Číně oficiálně zahájili stavbu dalšího nového jaderného bloku Hualong One

V Číně technici zahájili prvním litím betonu stavbu čtvrtého bloku jaderné elektrárny Zhangzhou. Nová elektrárna bude disponovat celkem šesti jadernými reaktory Hualong One a celkovým výkonem přes 7 GW. První dvojice bloků vstoupí do komerčního provozu během příštího roku, druhá dvojice, jejíž výstavba začala letos se má zprovoznění dočkat v horizontu 5 let. Na přípravě třetí fáze s další dvojicí bloků země intenzivně pracuje.

Čínská energetická společnosti China National Nuclear Corporation (CNNC) oznámila, že oficiálně zahájila stavbu jaderného bloku Zhangzhou 4 v provincii Fujian. Dne 27. září technici zahájili betonáž jaderného ostrova bloku typu Hualong One (HPR1000) s instalovaným výkonem zhruba 1200 MW.

Celý článek najdete ZDE.

9. Gazprom podepsal s Maďarskem dohodu o možném zvýšení prodeje plynu

Ruský plynárenský gigant Gazprom podepsal s Maďarskem memorandum o možném zvýšení prodeje plynu. S odkazem na sdělení firmy o tom informovala agentura Reuters. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes navzdory válce na Ukrajině a západním sankcím vystoupil na ruském energetickém fóru v Petrohradu. Maďarsko nyní předsedá Radě Evropské unie.

Tlaku ze strany EU se kvůli svým návštěvám Ruska nebojí, řekl Szijjártó podle ruských tiskových agentur. „Zahraniční politika je součástí suverenity a my nikomu nedovolíme, aby tuto suverenitu omezoval,“ řekl maďarský ministr. Při vystoupení na Petrohradském mezinárodním plynovém fóru se vyslovil pro zachování spolupráce s Moskvou v oblasti ropy, plynu a jaderné energetiky. Zdůraznil, že zatímco rozhodující činitelé v Bruselu považují energetiku za „ideologickou“ záležitost, Maďarsko nahlíží na dodávky energie jako na „fyzickou realitu“, která závisí také na dodavatelské infrastruktuře.

Celý článek najdete ZDE.

10. Investice do firmy Net4Gas by se mohla podle premiéra Fialy vrátit do deseti let

Státní investice do společnosti Net4Gas by se mohla podle premiéra Petra Fialy (ODS) vrátit do deseti let. V odpovědi na písemnou interpelaci Marka Nováka (ANO) ministerský předseda uvedl, že koupě firmy je ekonomicky výhodná. Poukázal také na její strategický význam. Zadluženou společnost Net4Gas koupil loni státní podnik ČEPS. Protože Novák nebyl s odpovědí spokojený, nyní se věc dostane na jednání sněmovního pléna.

Novák v interpelaci z poloviny srpna napsal, že „investice může mít fatální dopad na české občany“. Plynovody Net4Gas se podle něj kvůli nezájmu o tranzit plynu přes Česko skoro nevyužívají a firma se nachází ve finančních problémech.

Celý článek najdete ZDE.

Téma

René Neděla: Výzvy spojené s odchodem od uhlí v ČR si plně uvědomujeme

V poslední době se v médiích objevují zprávy o předčasném odchodu od uhlí v ČR. Původně se předpokládal konec okolo roku 2033, nicméně v současnosti se mluví dokonce o roce 2028. Hlavním důvodem je, že uhlí se provozovatelům zkrátka nevyplatí. To může vyvolávat obavy o zajištění bezpečnosti dodávek tepla a elektřiny.  

Na webu oenergetice.cz bychom Vám rádi zprostředkovali pohled na tuto problematiku ze všech názorových stran. V následujících týdnech tak budou postupně vydávány unikátní rozhovory, ve kterých zástupci různých názorových proudů budou odpovídat na obdobný set otázek, který se týká konce uhlí v ČR.

Celý článek najdete ZDE.

Názor

Vodík dle Global Hydrogen Review 2023

Vodík přitahuje celosvětovou pozornost jako klíčový budoucí nízkouhlíkový energetický nosič pro dekarbonizaci dopravy, energetiky, vytápění a energeticky náročných průmyslových odvětví jako je chemický a ocelářský průmysl. Většina údajů v článku pochází z této rozsáhlé zprávy.

Přímé emise z výroby vodíku ze zemního plynu se pohybují kolem 9 kg ekvivalentu CO2 na kg vodíku (ekv. CO2/kg H2). K dalším emisím dochází také při výrobě, zpracování a přepravě zemního plynu ve formě emisí metanu z odvětrávání nebo úniků nebo jako emise CO2 ze spalování metanu v plynových polích nebo související s energií používanou při výrobě a přepravě zemního plynu. Dodatečné emise jsou 2,4 kg CO2-ekv/kg H2 a celkové emise tedy   10-13 kg CO2-ekv/kg H2 pro zemní plyn.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu