Domů
Legislativa ČR
Česko nestíhá s energetickou legislativou. Evropská komise mu dala ultimátum
Ursula von der Leyen, Evropská unie. Zdroj: Evropská komise
Zdroj: Evropská komise

Česko nestíhá s energetickou legislativou. Evropská komise mu dala ultimátum

Evropská komise již podruhé vyzvala Česko, aby transponovalo evropskou směrnici 2019/944 o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Termín pro transpozici vypršel již na konci roku 2020. Jedná se již o druhé varování, které Česko od Evropské komise v této věci dostalo. Nyní má Česko dva měsíce na nápravu. Pokud ji neprovede, Evropská komise může věc postoupit Soudnímu dvoru Evropské unie.

Česká republika nestíhá s transpozicí klíčové energetické legislativy, konkrétně směrnice 2019/944 o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Ta je přitom pilířem pro nastavení trhu s elektřinou v Evropské unii. Česká republika měla na transpozici v zásadě od června 2019, kdy byla směrnice přijata, nicméně podle názoru Evropské komise ke správné transpozici stále nedošlo. Směrnice přitom měla být plně zanesena do českého právního řádu do konce roku 2020.

Ani po téměř čtyřech letech komise stále není spokojena s tím, jak se směrnice propsala do českého právního řádu. Evropská komise poslala první varování v podobě formálního dopisu již v květnu 2022. Ani poté ovšem nebyla Evropská komise spokojená, a proto na začátku října odeslala Česku odůvodněné stanovisko. Spolu s ním dala Česku dva měsíce na sjednání nápravy, jinak Evropská komise může věc postoupit Soudnímu dvoru Evropské unie.

Baterie v elektrárně Tušimice Baterie v elektrárně Tušimice, Zdroj: ČEZ

Evropská komise sice nezveřejnila konkrétní důvody nebo ustanovení, která ji v české energetické legislativě chybí, nicméně nabízí se například téma skladování elektřiny. To v České republice stále není v legislativně uceleně upraveno, ale již je předmětem zmiňované směrnice, a to od roku 2019.

Situace se ovšem může rychle změnit, jelikož aktuálně projednávaný návrh novely energetického zákona (někdy označovaný jako Lex OZE III) nyní čeká na druhé čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

V centru pozornosti také Francie a Rumunsko

Česká republika ovšem není v energetice jedinou zemí, která byla formálně vyzvána k nápravě své energetické legislativy. Stejně jako Česká republika, ani Francie dosud netransponovala dostatečně výše uvedenou směrnici.

Mírně odlišná situace je v Rumunsku. Místní vláda zde totiž v energetice přijala legislativu, která je v rozporu s tou evropskou. Konkrétně Rumunsko zavedlo opatření, která vyžadují, aby někteří výrobci elektřiny odváděli veškeré příjmy nad určitou cenovou hranici do fondu pro transformaci energetiky. Opatření zavedená v Rumunsku jsou podle Evropské komise v rozporu s evropskými směrnicemi a nařízeními o vnitřním trhu s elektřinou a plynem.

Rumunsko tím v zásadě zavedlo obdobu výnosových stropů, které byly zavedeny jako mimořádné opatření v průběhu energetické krize na úrovni Evropské unie. Výnosové stropy, jak byly představeny Evropskou unií, měly skončit v polovině roku 2023 a výnosy z tohoto opatření měly sloužit ke kompenzaci cen elektřiny pro domácnosti. Jejich obdoba v Rumunsku ovšem platí i nyní, a to se Evropské komisi nelíbí.

Lze dodat, že také v České republice platily výnosové stropy o něco déle, jelikož končily až na konci roku 2023. Česká republika se nicméně formální výtce od Evropské komise zřejmě vyhnula.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(38)
Jaromír Husařík
10. říjen 2024, 14:48

Ať to počítáte, jak to počítáte, pro stát je pořád výhodnější, když si občan alespoň z 50% svou FVE uhradí, místo aby musel platit 100% ceny za nějaký jaderný blok. Pravda je pouze v tom, že jaderný blok dokáže vyrábět v noci a za deště, a proto je nutné zdroje elektřiny kombinovat. Mimochodem, já se domnívám, že ceny za distribuci šli nahoru, zejména kvůli plánované stavbě nových jaerných bloků a mnohem méně z důvodů instalace nových alternativních zdrojů. Ostatně, kdysi se postavilo docela hodně malých vodních elektráren a s cenou za distribuci to nehnulo.

Emil
10. říjen 2024, 15:02

To ale počítáte špatně, občan nemusí "platit 100% ceny za nějaký jaderný blok". Na jaderný blok si totiž investor peníze půjčí a zase je vrátí, což je rozdíl oproti 50% dotaci, kterou už nikdo vracet nemusí.

Jirka Líska
10. říjen 2024, 15:26

@Emil 10. říjen 2024, 15:02

Jen doplním, že na to půjčení peněz jsou samozřejmě také náklady a ne malé a ty také nikdo nevrátí:-)

Emil
10. říjen 2024, 15:31

@Líska: A na to jste přišel jak, že "ty také nikdo nevrátí"?

Jirka Líska
10. říjen 2024, 17:00

@Emil 10. říjen 2024, 15:31

To vím.

Ale pokud na to máte jiný názor, tak si rád poslechnu vaši verzi:-)

Emil
10. říjen 2024, 17:11

Jak říká jistý Jirka Líska: "Je zábavné sledovat jak vydáváte své domněnky za jasný budoucí vývoj:-)"

Mimochodem: vy tvrdíte, že "ty také nikdo nevrátí", na vás je dokázat pravdivost svého tvrzení a nikoliv požadovat po ostatních, aby dokazovali opak, tím se dopouštíte argumentačního faulu.

Jirka Líska
10. říjen 2024, 17:47

@Emil 10. říjen 2024, 17:11

Pane Emile, ale já po vás žádné dokazování opaku nechtěl, to jste si vymyslel.

Napsal jsem:

"Ale pokud na to máte jiný názor, tak si rád poslechnu vaši verzi:-)"

---

Pokud na to názor nemáte nebo mi ho nechcete sdělit, tak se nedá nic dělat:-)

Emil
10. říjen 2024, 18:10

@Líska: Úplně stačí že svoje ničím nepodložené tvrzení odmítáte dokázat. Hlavně že u ostatních vám připadá zábavné sledovat že vydávají "své domněnky za jasný budoucí vývoj", a sám děláte to samé.

Jirka Líska
10. říjen 2024, 22:43

@Emil 10. říjen 2024, 18:10

Opravdu chcete dokazovat tak elementární věc, jakože půjčka na výstavbu JEDU2 s sebou nese náklady a že tyto náklady nikdo nevrátí?

Vy nevíte, že bude půjčka úročena a tedy, že se nejedná o žádnou moji domněnku?

To, že bude v čase posunuta na tom nic neměni.

To, že pak bude úrok o procento vyšší než půjčky státu a ne měné než 2%?

To, že miliardy dočasně půjčené státem "bezúročně" mohli přinést úroky jinde, případně o ně mohl být snížen státní dluh a tedy náklady z něho?

---

A co váš názor?:-)

Emil
11. říjen 2024, 07:06

@Líska: No samozřejmě že chci dokazovat "že tyto náklady nikdo nevrátí", protože elementárního na tom není vůbec nic, naopak ten výpočet není úplně jednoduchý a potřebujete k němu znát údaje které logicky znát nemůžete, jako např. právě výši budoucího úroku. Tak se těším na to dokazování. I když vy to samozřejmě dokázat neumíte a opět se budete jen vykrucovat, že?

Jirka Líska
11. říjen 2024, 07:37

@Emil 11. říjen 2024, 07:06

Přesný budoucí úrok není podstatný, bude nenulový, takže jako náklad na financování, který nikdo nevrátí.

Emil
11. říjen 2024, 07:56

@Líska: Tak to jste na omylu, podstatný naopak je a právě díky tomu, že ČEZ bude splácet s úrokem o jeden procentní bod vyšší, se nedá dopředu říci, že to je "náklad na financování, který nikdo nevrátí." To jste si vymyslel.

Jirka Líska
11. říjen 2024, 08:30

@Emil 11. říjen 2024, 07:56

Nejsem na omylu.

Firmě Elektrárna Dukovany II, a. s náklady na financování nikdo nevrátí.

Emil
11. říjen 2024, 09:18

@Líska: 1) Řeč byla o tom co musí platit občan a nikoliv o tom co musí platit veřejně obchodovaná společnost.

2) Náklady na financování se firmě Elektrárna Dukovany II, a. s vrátí prostřednictvím příjmů z vyrobené elektřiny, tak jako u každé jiné elektrárny.

Jirka Líska
11. říjen 2024, 09:36

@Emil 11. říjen 2024, 09:18

1) Já vím, firma Elektrárna Dukovany II, a. s patří do koncernu ČEZ a ten z cca 70% vlastní stát, tedy přeneseně občané

2) To nijak nemění fakt, že to jsou náklady a snižují zisk

Emil
11. říjen 2024, 09:58

@Líska: 1) Akorát to funguje přesně opačně a místo aby občané platili, tak naopak získávají díky podílu v ČEZu desítky miliard ročně, přičemž suverénně největší podíl toho zisku z ČEZu tvoří právě jaderné elektrárny.

2) Zajímavá myšlenka, takže podle vás nikdy neměl ČEZ žádné investice dělat, aby mu náklady na financování nesnižovaly zisk? :-)

BTW: Připomínám že řeč nebyla o zisku ČEZu ale o tom co musí platit občan.

Jirka Líska
11. říjen 2024, 11:11

@Emil 11. říjen 2024, 09:58

1) Jasně, ČEZ vydělává, ale jsou tu i náklady na půjčené peníze, které nikdo nevrátí.

Vydělat si na úroky nebo jejich vrácení není to samé.

2)Nic takového jsem nikde netvrdil.

Takže tu máme opět vašeho slaměného panáka.

Další je jen ztráta času, tak zase někdy.

Emil
11. říjen 2024, 11:39

@Líska: 1) Nejsou tu náklady na půjčené peníze, které nikdo nevrátí, náklady se vrátí investorovi prostřednictvím tržeb, které díky těm investicím má, a které by bez nich neměl.

2) Nemáme tu žádného slaměného panáka, já se vás jen ptám, nic víc. Otázka není slaměný panák. Když vám tak vadí že investice snižují zisk, logicky se taková otázka nabízí.

Jirka Líska
11. říjen 2024, 12:10

@Emil 11. říjen 2024, 11:39

1)Pořád dokola

2)A máme tu opět slaměného panáka.

Nikde jsem netvrdil, že mi vadí, že investice snižují zisk (a tentokrát to není otázka, jak jste chabě argumentoval před tím:-) ).

Emil
11. říjen 2024, 12:36

@Líska: Nemáme tu žádného dalšího slaměného panáka, když jsme tu neměli ani toho prvního. Tvrdíte že vám nevadí, že "investice snižují zisk", a proto se tu právě snižováním zisku oháníte v diskusi o tom co musí platit občan? To je dost chabá argumentace. :-)

Jirka Líska
11. říjen 2024, 13:23

@Emil 11. říjen 2024, 12:36

Opět si vymýšlíte věci, které jsem vůbec neřekl.

Emil
11. říjen 2024, 13:26

@Líska: Ne, jediný kdo si tu vymýšlí jste vy sám, konkrétně jste si vymyslel náklady a ne malé, které nikdo nevrátí.

Miloslav Černý
8. říjen 2024, 13:14

Naším rozhodovatelům jde přednostně více za každou cenu prosadit kontraverzní jaderné mamuty, myslíc si, že se tím tyto problémy vyřeší. Proto ta menší snaha, neboť by si museli nakonec přiznat, že jde ve vzdálené době s narůstající efektivitou a s nastálým rozvojem OZ k nepříjemné konkurenci s těmito mamuty s neblahými důsledky na státní rozpočet. Ono totiž i v krajním případě je jednodušší zlikvidovat nebo rozšířit SMR podle vývoje v energetice, když se na to budeme dívat bez té pověstné křišťálové koule. V té zminěné akumulaci je to patrné. U těch vytipovaných, velkokapacitních a potřebných přečerpávaček se moc dobře ví, že ta doba na jejich výstavbu je na delší lokte. Jak by se nám již dnes hodily na tož pak v budoucnu.

Milan Horak
8. říjen 2024, 15:42

Neblahe dusledky na státní rozpočet mají pravě OZE a boj proti klimatu celkove. Díky právě těmto "mamutům" tu máme jeste dostupnou elektrinu za "rozumne" ceny. To ale zelenorudí nositélé pravdy, jako vy, nevidíte. Kam vedou dusledky násilného prosazování OZE vidíme všude kolem sebe. Kdo chce vidět vidí, kdo ne, slibuje levnou elektrinu a idealní svět beze změn klimatu někdy v budoucnu. Jako bolševici.

Richard Vacek
8. říjen 2024, 17:21

Pokud se jedná o něco, co poškozuje Česko, je na místě nejen otálet, ale ani to nepřijímat. Opakovaně jsme se přesvědčili, že recepty, které nabízí EU, jsou drahé a stejně vznikne nejedlý blivajs.

Odškodní nás EU byrokrati za utápění peněz v OZE, za drahé energie, za pokles ekonomiky?

Miloslav Černý
8. říjen 2024, 18:51

Dobu, kdy mělo smysl ještě ty mamuty i ekonomicky stavět je nenávratně pryč. V té době nebyla ještě známá alternativa v podobě OZ, jež se teprve experimentálně začínalo o ních uvažovat a až následně prosazovat celosvětově a to jsme teprve na jejím počátku, což platí hlavně u nás. Stačí aby se ve svétě něco nepříjemného stalo ve spojitosti s jádrem a nestačíme se divit, jak dojde k jeho útlumu Oni to nejsou jenom ty největší známé katastrofy, protože ty už se jaksi před světem nedaly utajit.

Franta
8. říjen 2024, 21:01

Pokud bude mít OZE stejné procento využití jako JE, TE tak se bude jednat o alternativu. Aktuálně tomu tak není, čili OZE není alternativa k JE.

Baton David
9. říjen 2024, 07:34

a pokud by se nějakým zázrakem podařilo aby měly oze koeficient využití aspoň 85% (baterie, pve, vodík, řízení počasí..) tak rozhodně nebude jejich cena konkurenceschopná jaderným elektrárnám, bude vyšší o několik řádů

Karel Valenta
9. říjen 2024, 13:02

Můžete mi vysvětlit jak můžou větrníky s provozní dotací 3,5 Kč/kWh cenově konkurovat JE s cenou pod 2,5 Kč/kWh ?

- navíc kdyby JE měly 50% investiční dotaci, tak tu elektřina budeme mít za hubičku

- navíc JE vyrábí bezemisně elektřinu v době, kdy ji potřebujeme a ne občas jako větrníky, čímž nemusíme utrácet další miliardy za stabilizaci sítě přes baterie a emisní elektrárny na ZP

Miloslav Černý
9. říjen 2024, 15:15

Problém je převážně v tom, že se rýsují v nedaleké době již malé SMR podstatně levnější při hromadné výrobě, lépe regulovatelné za provozu a s možnou realizací v blízkosti spotřeby a energetických stávajících sítí. Je třeba se rovněž zmínit, že vývoj směřuje v tomto směru i ve spracovaní a efektivnější využití tímto způsobem již použitého paliva. A teť si vemte, kdy bude uveden do provozu nově plánovaný a kdy by mohly být zprovozněny ty SMR, na které je upřena z důvodu jejich větší efektivitě pozornost výše popsané i z pohledu konkurence. To jenom pro případ, kdyby se z nějakého neznámého důvodu u nás zasekl další rozvoj OZ společně s podceňovanou dosud akumulací. I z hlediska stále propírané bezpečnosti to jasně ve větších možnostech mluví ve prospěch SMR. Abychom se rozhodovali správně, je třeba zohlednit všechny pohledy nevyjímaje, jinak to padne do rukou politiků a víme moc dobře, jak to kolikrát k nelibosti státní kasy dopadá.

Emil
9. říjen 2024, 15:26

Úplně stačilo na jednoznačně položenou otázku "Můžete mi vysvětlit jak můžou větrníky s provozní dotací 3,5 Kč/kWh cenově konkurovat JE s cenou pod 2,5 Kč/kWh" odpovědět: nemůžu. Mohl jste si ušetřit práci (pokud tedy odpověď nevygeneroval nějaký mizerný automat) s vypisováním svých věšteb budoucnosti, na které se nikdo neptal, a výsledek by byl stejný.

Miloslav Černý
9. říjen 2024, 20:14

Pro Emila

Vybíráte si jenom hodnocení podle toho, co se momentálně hodí pro Vaší odpověď. Těch uvedených vlivů je ale podstatně více a další se objevují a jako obvykle se o nich ani náznakem nezmiňujete, aby jste si zjednodušíl odpověď, čímž Vaše odpovědi ztrácí na hodnověrnosti a sklouzáváte k nic neřešící aroganci. Takový přístup, který nerespektuje všechny vlivy už dopředu nepředpokládá to, podle čeho bychom se měli řídit. Těch příkladů v naší minulosti je spousty a všechno to negativně ovlivnilo se všemi důsledky státní rozpočet s kterým se budeme muset stále potýkat.

Emil
9. říjen 2024, 20:44

Já si nic nevybírám pro moji odpověď, snadno to lze poznat už podle toho, že jsem žádnou odpověď nepsal.

Připomínám že na žádné "uvedené vlivy" ani nic podobného se vás nikdo neptal. Otázka zněla "jak můžou větrníky s provozní dotací 3,5 Kč/kWh cenově konkurovat JE s cenou pod 2,5 Kč/kWh". Arogantní je spíš neodpovídat na položené celkem logické otázky, jak to předvádíte vy.

Jirka Líska
9. říjen 2024, 16:23

@Karel Valenta 9. říjen 2024, 13:02

Můžeme se o tom pobavit až nové bloky JEDU najedou ostrý provoz, jaká z nich bude finální cena EE:-)

Jirka Líska
10. říjen 2024, 08:07

@Bob 9. říjen 2024, 21:13

Ano a to je přesně ono, díky za doplnění:-)

Nesmyslné porovnávání ceny EE nových OZE s cenou z JE již zaplacených a běžících desítky let.

Bob
10. říjen 2024, 23:23

Úplně správně by se při porovnávání současných cen z OZE (nejvíce se to týká FVE) měla porovnávat také cena za vážený průměr. Tj. cena ze všech vyrábějících, včetně těch, co stále dostávají provozní podporu třeba 15 Kč/KWh.

To ovšem solárníci nechtějí slyšet.

Bob
10. říjen 2024, 23:26

P.s. Zajímavé, že u OZE Vám nevadí, jestli už jsou zaplacené, ani to u nich nezkoumáte.

Bob
9. říjen 2024, 21:13

Ještě pořád pojedou bloky už zaplacené, takže po dostavbě počítejte vážený průměr ze starých a nových bloků.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se