Česko nestíhá s energetickou legislativou. Evropská komise mu dala ultimátum

Evropská komise již podruhé vyzvala Česko, aby transponovalo evropskou směrnici 2019/944 o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Termín pro transpozici vypršel již na konci roku 2020. Jedná se již o druhé varování, které Česko od Evropské komise v této věci dostalo. Nyní má Česko dva měsíce na nápravu. Pokud ji neprovede, Evropská komise může věc postoupit Soudnímu dvoru Evropské unie.

Česká republika nestíhá s transpozicí klíčové energetické legislativy, konkrétně směrnice 2019/944 o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Ta je přitom pilířem pro nastavení trhu s elektřinou v Evropské unii. Česká republika měla na transpozici v zásadě od června 2019, kdy byla směrnice přijata, nicméně podle názoru Evropské komise ke správné transpozici stále nedošlo. Směrnice přitom měla být plně zanesena do českého právního řádu do konce roku 2020.

Ani po téměř čtyřech letech komise stále není spokojena s tím, jak se směrnice propsala do českého právního řádu. Evropská komise poslala první varování v podobě formálního dopisu již v květnu 2022. Ani poté ovšem nebyla Evropská komise spokojená, a proto na začátku října odeslala Česku odůvodněné stanovisko. Spolu s ním dala Česku dva měsíce na sjednání nápravy, jinak Evropská komise může věc postoupit Soudnímu dvoru Evropské unie.

Baterie v elektrárně Tušimice, Zdroj: ČEZ

Evropská komise sice nezveřejnila konkrétní důvody nebo ustanovení, která ji v české energetické legislativě chybí, nicméně nabízí se například téma skladování elektřiny. To v České republice stále není v legislativně uceleně upraveno, ale již je předmětem zmiňované směrnice, a to od roku 2019.

Situace se ovšem může rychle změnit, jelikož aktuálně projednávaný návrh novely energetického zákona (někdy označovaný jako Lex OZE III) nyní čeká na druhé čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

V centru pozornosti také Francie a Rumunsko

Česká republika ovšem není v energetice jedinou zemí, která byla formálně vyzvána k nápravě své energetické legislativy. Stejně jako Česká republika, ani Francie dosud netransponovala dostatečně výše uvedenou směrnici.

Mírně odlišná situace je v Rumunsku. Místní vláda zde totiž v energetice přijala legislativu, která je v rozporu s tou evropskou. Konkrétně Rumunsko zavedlo opatření, která vyžadují, aby někteří výrobci elektřiny odváděli veškeré příjmy nad určitou cenovou hranici do fondu pro transformaci energetiky. Opatření zavedená v Rumunsku jsou podle Evropské komise v rozporu s evropskými směrnicemi a nařízeními o vnitřním trhu s elektřinou a plynem.

Rumunsko tím v zásadě zavedlo obdobu výnosových stropů, které byly zavedeny jako mimořádné opatření v průběhu energetické krize na úrovni Evropské unie. Výnosové stropy, jak byly představeny Evropskou unií, měly skončit v polovině roku 2023 a výnosy z tohoto opatření měly sloužit ke kompenzaci cen elektřiny pro domácnosti. Jejich obdoba v Rumunsku ovšem platí i nyní, a to se Evropské komisi nelíbí.

Lze dodat, že také v České republice platily výnosové stropy o něco déle, jelikož končily až na konci roku 2023. Česká republika se nicméně formální výtce od Evropské komise zřejmě vyhnula.