Plynárenská lobby proti vědě: Howarthova studie provokuje debatu o emisní stopě LNG
Zpráva Roberta W. Howartha z Cornellovy univerzity, upozorňující na emisní stopu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG), byla odborně posouzena a zveřejněna v časopise Energy Science & Engineering. Její závěry zůstaly prakticky nezměněné, což se však nelíbí americkému plynárenskému lobby. S informací o uveřejnění přišel britský deník The Guardian.
Robert Warren Howarth je americký biogeochemik a environmentální vědec z prestižní Cornellovy univerzity. Ve svém oboru je uznávaným odborníkem, který se problematice klimatického znečištění věnuje v řadě publikací. Například v roce 2011 vydal jednu z nejkontroverznějších studií nazvanou Methane and the Greenhouse Gas Footprint of Natural Gas from Shale Formations, na jejímž základě jej časopis Time zařadil do seznamu „lidí, na kterých záleží“.
Jeho nejnovější prací je zmíněná zpráva o skleníkových plynech, které vznikají v důsledku procesu těžby a transportu břidlicového plynu ve Spojených státech. Zpráva se zaměřuje na komplexní zhodnocení těžby, zkapalnění, transportu, opětovného zplynování a konečného využití. Ve zkratce, jádro tkví v zjištěném faktu, že LNG exportované z USA je z hlediska emisí ohřívajících planetu v dvacetiletém horizontu o 33 % horší než uhlí.
„Myslet si, že bychom měli tento plyn vozit jako řešení pro klima, je prostě špatně. Jde o greenwashing ze strany ropných a plynárenských společností, které emise z tohoto typu energie silně podcenily,“ uvedl Howarth v kontextu svých zjištění.
Zdroj: Energy Science & Engineering - Robert Howarth
Střet s plynárenským lobby
Začátkem letošního roku americký prezident Joe Biden pozastavil plánovanou výstavbu nových LNG terminálů a vývozní povolení. To se samozřejmě nelíbí plynárenskému sektoru. Minulý měsíc například skupina čtyř republikánských členů sněmovny adresovala dopis americkému ministerstvu energetiky s žádostí o přímou korespondenci s Howarthem, jehož studii označili za chybnou.
Svými tvrzeními se odkazují na zprávu z Breakthrough Institute. Analytici z tohoto institutu tvrdí, že studie výrazně nadhodnocuje dopad úniku metanu z LNG na klima kvůli chybným předpokladům o míře úniku a potenciálu metanu ke globálnímu oteplování. Breakthrough Institute dále uvádí, že Howarthův dokument nepřesně modeluje dodavatelské řetězce LNG a zkresluje roli metanu v oteplování klimatu. Analýza institutu na tyto metodické chyby upozorňuje a tvrdí, že přesnější modely ukazují, že emise LNG jsou nižší, než Howarth předpokládá.
Je patrné, že názorový střet mezi zastánci ekologických vědeckých studií, jako je ta od Roberta Howartha, a zájmy plynárenského průmyslu, který se snaží minimalizovat kritiku emisí LNG, se vyostřuje. Howarthova tvrzení nicméně podporuje více než stovka vědců, což podtrhuje důležitost a vážnost jeho výzkumu.
V tomto kontextu vyvstává otázka, do jaké míry budou politická rozhodnutí odrážet vědecké poznatky versus obchodní zájmy průmyslu, což může mít dalekosáhlé důsledky pro klimatickou politiku. Výrazným ukazatelem směřování mohou být nadcházející americké prezidentské volby, neboť republikánský kandidát Donald Trump se nijak netají svým pozitivním přístupem k LNG a frakování obecně.
Mohlo by vás zajímat:
Další argument proč v ČR zachovat uhelné elektrárny dokud nebude postavena náhrada v jádře. Místo hromady OZE + množství Plynových elektráren na surovinu musíme dovážet, je lepší nechat 10-15 let běžet uhelky a z vybraných financí z povolenek postavit náhradu v jádře.
Při minimálním odlivu kapitálu do zahraničí , vznikne skutečně bezemisní výroba elektřiny a nesrovnatelně levnější než OZE+ vodík.
@Luke G 10. říjen 2024, 12:41
A to uhlí na 10-15 let bychom sehnali kde, když tedy dovoz je fuj?:-)
Uhlí je na 10-15 let více než dostatek. Je to jen otázka ekologická a ekonomická - tzn. politicky řešitelná.
Skoro pravda, akorát ta pohádka o Heat pump zanedbává zdroj eletriky.
Zvláště pikantní to bude, když to TČ pojede značnou část doby a to zrovna s největší spotřebou elektřiny na uhlí, v lepším případě na ZP.
I tak je to mnohem lepší než s uhlím přímo topit nebo elektřinu prohnat přímotopem. Navíc v zimním mixu není jen uhlí či plyn. Takže nerozumím vašim steskům.
No třeba u plynu to přímé spálení může vyjít i líp.
Taky proto existují hybridní zdroje tepla, kde se za větších mrazů vypíná TČ a zapíná KK na plyn.
Finančně to dokonce může i s přímotopem vyjít lépe, než s TČ. V případě domu s opravdu nízkou tepelnou ztrátou a když si TČ + teplovodní systém topení pořídíte na úvěr (hypotéku) se lehce může stát, že to, co ušetříte TČ, Vám ani nepokryje splátky vícenákladů. Nehledě na to, že v takovém domě je obtížná regulace teplovodního systému. Tam stačí jen více osob v místnosti a hned to vidíte na teploměru. A to nemluvím o vaření, polední slunce přes okno, apod. Přímotop a u každého samostatný termostat je na to daleko lepší. Především rychlou odezvou.
@Bob 8. říjen 2024, 20:20
To není nic nového, že pro nízkoenergetické a pasivní domy se TČ nedoporučuje.
A co se týká provozu TČ na EE z uhelek, je to stále lepší než pálit uhlí v lokálním topeništi.
Ano, u plynu to už je na zvážení, ale zase není plynofikována každá domácnost.
A jaderek máme málo:-)
Mluvíte o věcech, kterým očividně nerozumíte až na jednu výjimku, v tuhých mrazech kondenzační kotel skutečně vychází výhodněji, to ale pro řádově procenta topné sezóny.
Ohledně TČ, zjistěte si, co je TČ vzduch/vzduch, že náklady na jednu jednotku jsou kolem 20tis, multi jednotka 100tis. Že setrvačnost běžného RD je kolem 100kWh/K, ztráta minimální, výkony jednotek minimální, takže ty příběhy o regulaci... Ale omlouvá vás, že ani část projektantů doposud neumí navrhovat pasivní domy, natož hospodárně. Takže se takovéto nesmysly mohou dále šířit.
To RosMar 9. říjen 2024, 07:52
Troufám si tvrdit, že tomu (včetně regulace) rozumím dobře.
Co se týká TČ vzduch-vzduch, tam bývají problémy:
1) Nízký TF. Většinou jde jen o předělané klimatizace.
2) Ani multisplit nepokryje všechny místnosti RD. Co ten zbytek? Přímotopy?
3) Když jich měl dát více, je už finančně a celkově lepší centrální TČ vzduch-voda
4) Stejně, jako přímotopy neřeší ohřev TV.
Jednak musíte počítat tepelnou kapacitu jen té místnosti s náhodným ziskem, ale hlavně je tam velké zpoždění. Lehce takovou místnost přehřejete. Zvláště, pokud tam máte radiátor plný vody 50°C. Trochu jiné je to u PT, kde je ohřáté hmoty ještě daleko více, ale zase na nízkou teplotu. Tam funguje dobře samoregulace.
P.s. Rozhodně nepatřím k té většině "projektantů", kteří všude (i do PD) standardně navrhují kotel 24 kW.
A ještě jsem u TČ vzduch-vzduch zapomněl na hlučnost. To byste v ložnici opravdu nechtěli.
D dále je třeba říci, že pokud nestavíte dům nový s podlahovým topením, je TČ velice nevýhodné i když nejsou zrovna třeskuté mrazy. No voda 30/40°C je na topení málo. 60/90 °C není pro TČ.
No jako dlouholetý uživatel TČ (15 let) a podlahového topení musím zareagovat. Jedná se jednoznačně o nejpohodlnější topení - s jedinou nevýhodou a to je praktická nemožnost regulace. Prostě na to, že byste přes den měli 18 a večer 25 zapomeňte - nastavíte si nějakou teplotu a systém ji trvale drží. Ale jedná se o nízkoteplotní systém - například při -15˚ venku jde do podlahy jenom 32˚ a v tomto režimu má také TČ nejvyšší efektivitu. Předělávat topení s radiátory na topení TČ navrhne jen prodejce TČ, jinak každý topenář navrhne topení na plyn.
U pasivního domu musíte mít systém aktivní výměny vzduchu - a tam se často tepelné čerpadlo s invertorem zapojuje do okruhu vzduchotechniky, kde daný okruh slouží současně i jako topení - takže zapomeňte na budování podlahového vytápění, to jsou jen zbytečné náklady navíc.
Kdysi, když jsem ještě pracoval v plynárenství, tak kolegové z Ruhrgasu nám vyprávěli, že při těžbě zemního plynu v Rusku asi 40 % plynu někam uteče a nikdo neví v Rusku kam. Tedy to co se tam vytěží je třeba násobit koeficientem 1,4.
Moje skromná otázka zní, kdo to zaplatil tu vědeckou práci???
Všechny informace v energetice jsou cinknuté včetně hlavního nesmyslu o oteplování v důsledku CO2 (za tím hledejte paní premiérku Margaretu co se potřebovala zbavit voličů Labour party -horníků).
Jediné co má smysl je nespotřebovávat energie, pak můžeme jedinkrát hovořit o ekologii...
60% vytěžíte, 40% vám uteče. Když těch 60% vynásobíte 1,4, dostanete 84%.
Neví kam, ale odhadnout to umí přesně. Inu jiný svět :)
Jestli se toto vědělo, tak to nám tedy pěkně kecali o ekologičnosti ZP oproti uhlí. Ono i frakování je eko masakr. Místo jednoho konvenčního vrtu musíte mít desítky frakovacích, které se po pár letech vyčerpají a musíte vrtat další.
Na jeden vrt připadá 16 milionů litrů vody smíchaných s kdoví čím, je to tajné. Stačí jeden špatně utěsněný a máte trvalý únik metanu do ovzduší.
Viděl jsem fota dokonalé industriální krajiny se spoustou vrtů, nádrží a přístupových cest. Divím se, že si to lidi v USA nechají líbit a jsem rád, že je to tady zakázané.
Tak tento článek potvrzuje myšlenky pana Wágnera, viz jeho nedávný článek: “Zlom v pohledu na evropskou energetiku – jak realistický je pohled Faktů o klimatu?“
Teď jen přesvědčit vedení EU, že je třeba přepočítat množství povolenek na LNG z USA získaný frakováním oproti třeba konvenčnímu ZP přepravovaným klasickým plynovodem. Ale to bychom znevýhodnili našeho hlavního spojence, to je politicky neprůchodné.
Studii pana Howartha doporučuji přečíst. Nelže, jen je to vědecká manipulace jako hrom. Dělávají to mnohé konzultační společnosti, nicméně je dost překvapivé, že se k tomu sníží člověk pracující na slavném Cornellu.
i v článku je zmíněno "...LNG... z hlediska emisí ohřívajících planetu v dvacetiletém horizontu". Málokdo si uvědomí pěnu manipulativnost: střední doba života metanu v atmosféře je asi 10 let, zatímco CO2 je 100 let. Obvykle se počítá s padesátiletým nebo stoletým horizontem. Zkrácení na dvacet let znamená výrazné zhoršení výsledku pro metan resp. zemní plyn. Kdyby si autor přál být ještě dramatičtější, omezil by se na jeden rok...
Je to podobná prasárna, jako kdyby někdo odsuzoval jaderné zdroje na základě radioaktivity vyhořelého paliva právě vyndaného reaktoru a zamlčel, že spousta prvků se už za pár let rozpadne v neškodné zbytky...
Kdybyste tu studii četli, tak se pobavte, čím to LNG vozí... :-)
Používá se běžně jak stoletý tak i dvacetiletý horizont. Oba horizonty jsou uvedené např. i v reportu IPCC nebo na wikipedii, není to žádná Howarthova specialita:
cs.wikipedia.org/wiki/Potenci%C3%A1l_glob%C3%A1ln%C3%ADho_oteplov%C3%A1n%C3%AD
Metan je perfektní urychlovač oteplování a je v pořádku to tam takto počítat. A taky tam komentuje oba horizonty, že pro 20-letý horizont je horší než uhlí a pro 100-letý je stejný jako uhlí.
Jeho obsah v atmosféře se blíží 2 ppm a tak to jeho oteplovací okno je proti CO2 prázdné a taky vzhledem k rychlosti rozpadu prázdné zůstane. Proto myslím, že upozorňovat na jeho úniky např. při nedopalu v motorech je důležité.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se