Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Ceny elektřiny šplhají do stovek eur, Německo a okolí tento týden trápí bezvětří

Ceny elektřiny na evropských spotových trzích v tomto týdnu šplhají do stovek eur za megawatthodinu. Příčinou je aktuální nízká výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména větrných elektráren v západní Evropě a Německu především. Nízká nabídka na propojeném evropském trhu s elektřinou se propisuje i do cen v ČR. Ty se tak pro dnešní hodiny v dnešní večerní špičce dostaly až k 800 EUR/MWh.

Evropské krátkodobé trhy s elektřinou jsou s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů stále čím dál volatilnější. Zatímco letos místní trhy čelily rekordnímu počtu nulových či dokonce záporných cen, podobně jsou vystaveny i riziku vysokých cen. Příkladem může být tento týden, a to zejména aktuální den.

Celý článek najdete ZDE.

2. Čína spouští vlajkovou loď své jaderné energetiky, reaktor CAP1400

První z dvojice demonstračních reaktorů Guohe One společnosti Huaneng Group v čínské provincii Shandong byl připojen k síti. Tento tlakovodní reaktor CAP1400 o výkonu 1400 MWe má být vlajkovou lodí čínské jaderné energetiky pro domácí využití i export.

Na tiskové konferenci 31. října oznámil Dong Wancheng, náměstek ředitele Odboru rozvoje a plánování při Národní energetické správě (NEA), že první blok CAP1400 v Shidaowan byl úspěšně připojen k energetické síti. Reaktor nyní projde postupným testováním navyšování výkonu a několika fázemi ověřování, než bude oficiálně uveden do komerčního provozu.

Celý článek najdete ZDE.

3. Ropné výjimky a česká realita: Proč stále platíme miliardy Rusku?

Česká republika od začátku války na Ukrajině zaplatila za ruské energie pětapůlkrát více, než poskytla na pomoc Ukrajině. Zatímco u plynu se situace zdála být vyřešena, data ukazují, že dodávky v první polovině roku 2024 opět stoupaly. Ropný import se dlouhodobě pohybuje mezi 50 a 60 procenty. O bilanci české energetiky informoval zpravodajský server Politico.

Zpráva se datově opírá o zjištění studie CREA (Centre for Research on Energy and Clean Air), která udává, že Česká republika od začátku ruské invaze, tedy 24. února 2022, zaplatila za ruskou ropu a plyn více než 7 miliard EUR, což Rusku přineslo daňové příjmy ve výši více než 2,3 miliardy EUR. Pro srovnání, Ukrajina podle dat Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW Kiel) obdržela za stejné období pomoc ve výši 1,24 miliardy EUR.

Celý článek najdete ZDE.

4. Nový zákon komplikuje zavádění chytrých elektroměrů v Německu

Podle nového návrhu zákona německé vlády nebudou mít od roku 2025 všechny domácnosti právo na chytrý elektroměr, jak bylo plánováno. Zároveň několikanasáboně vzrostou roční poplatky za chytré elektroměry. Rozšiřování chytrých elektroměrů v Německu, které je jedno z nejpomalejších v EU, tak čelí dalším překážkám.

Plošné zavedení chytrých elektroměrů je základním kamenem transformace energetiky. Zavádění moderních technologií v domácnostech nebo podnicích se bez možnosti měření spotřeby elektřiny v průběhu dne neobejde.

Celý článek najdete ZDE.

5. Novela LEX OZE III: Flexibilita spotřebitelů a nové příležitosti pro fotovoltaiku a baterie

Novela energetického zákona LEX OZE III umožní zapojení koncových spotřebitelů do poskytování služeb výkonové rovnováhy přes agregátory flexibility, což může například zlepšit návratnost investic do solárních elektráren s baterií. Pilotní projekt EDF v Londýně ukázal, že příjmy z těchto služeb mohou převýšit úspory z vlastní spotřeby. Flexibilita distribuovaných zdrojů navíc může pomoci omezit potřebu fyzického posilování distribučních sítí.

Novela energetického zákona LEX OZE III, která má být schválena do konce roku 2024, by měla umožnit koncovým spotřebitelům elektřiny poskytovat služby výkonové rovnováhy (SVR), skrze agregátory flexibility. Flexibilitu by měli poskytovat jak malí odběratelé, například domácnosti provozující fotovoltaické elektrárny (FVE), baterie a řiditelné spotřebiče, tak velcí odběratelé jako například obchodní domy, datová centra a nebo taky průmysl. Za poskytování těchto služeb bude odběratelům placeno.

Celý článek najdete ZDE.

6. Propad těžby uhlí v Česku zrychluje, letos se vytěžilo zatím o pětinu méně

Těžba uhlí v České republice letos dál výrazně klesá. Do konce srpna se v tuzemsku vytěžilo celkem 15,3 milionu tun hnědého a černého uhlí, což je meziročně o pětinu méně. Produkci táhla tradičně zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Snížila se i výroba koksu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Pokračuje tak propad těžby z loňského roku, kdy se množství vytěženého nerostu snížilo oproti roku 2022 o 15 procent. Předloňský rok však hodně ovlivnila energetická krize a větší využití uhlí v elektrárnách. Letos tak postupný útlum těžby, který souvisí s plánem vlády na odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách po roce 2030, zrychluje.

Celý článek najdete ZDE.

7. MF v listopadu představí vládě financování druhého bloku v Dukovanech

Ministerstvo financí představí do konce listopadu vládě návrh na financování stavby druhého nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Návrh bude vycházet z už schváleného financování prvního bloku, i když nebude zcela stejný. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Nové jaderné bloky v Dukovanech má stavět korejská společnost KHNP, investorem bude polostátní energetická společnost ČEZ.

Stanjura řekl, že přípravu modelu financování přibrzdily zářijové povodně, na které ministerstvo muselo reagovat. Podle něj ale stále platí původní harmonogram předložení návrhu vládě, po kterém Česko požádá o schválení modelu financování Evropskou komisi. Podle předběžných plánů by měl financování stavby zajistit stát formou návratných půjček.

Celý článek najdete ZDE.

8. Rychlejší povolení pro OZE: Ministerstvo odhalilo klíčový dokument

Ministerstvo životního prostředí na konci října představilo návrh Metodiky výběru oblastí pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR. Jedná se o dokument, který má ČR pomoci splnit její cíle rozvoje OZE v konečné spotřebě na 30 % v roce 2030. Firmy zabývající se výstavbou OZE budou tento krok vítat, otázkou zůstává postoj některých samospráv.

Předpokládané schválení metodiky je stanoveno na první kvartál roku 2025 a v současnosti je pracovní verze diskutována se zainteresovanými skupinami. Nicméně už nyní lze z přiložených podkladů vyčíst, kde by v budoucnu mohlo dojít k rychlejšímu povolování OZE.

Celý článek najdete ZDE.

9. Americké technologické firmy vsází na jádro, potřebují bezemisní energii pro datová centra

Letošní boom v plánech na výstavbu datových center v USA vyvolal enormní poptávku po nových zdrojích elektřiny, primárně bezemisních. Tento trend může pozitivně ovlivnit investice do jaderné energetiky a inovací v podobě malých modulárních reaktorů. Jedním z příkladů je memorandum o spolupráci uzavřené mezi technologickou společností Amazon a energetickou společností Dominion Energy ve státě Virginia. Podle posledních zpráv se zdá, že podobným směrem se ohlíží i další technologičtí giganti. 

Nedávný rozmach plánů na výstavbu datových center ve Spojených státech vyvolal poptávku po nových zdrojích energie, které budou schopné stabilně dodávat elektřinu. Jedním z míst, kde se tento trend projevuje v plné míře, je jihovýchodní stát Virginia.

Celý článek najdete ZDE.

10. ČEPS podepsala Pakt o angažovanosti

Provozovatel přenosové soustavy ČR se dnes v Bruselu v rámci setkání PCI Energy Days organizovaného Evropskou komisí připojil k „Paktu o angažovanosti“. Tento dokument vyzývá zejména k smysluplnému a zodpovědnému zapojení zúčastněných stran v oblasti rozvoje energetické infrastruktury.

Pakt o angažovanosti pro včasnou, pravidelnou a smysluplnou angažovanost zúčastněných stran a regulační podporu (dále jen Pakt) je jedním z opatření navržených ve čtrnáctibodovém „Akčním plánu EU pro elektrizační soustavy“. Ten předložila Evropská komise 28. 11. 2023 se záměrem posílit evropské elektrizační soustavy a zvýšit jejich propojenost, digitalizaci a kybernetickou odolnost. Komise zároveň vyzvala členské státy, vnitrostátní regulační orgány, provozovatele přenosových a distribučních soustav, předkladatele projektů a občanskou společnost, aby se k Paktu připojily, a společně tak přispěly ke smysluplnému zapojení zainteresovaných stran do rozvoje sítě.

Celý článek najdete ZDE.

Téma

Michal Macenauer (EGÚ Brno): Nemějme obavy o dostatek elektřiny, jde hrubě řečeno jen o výslednou cenu

V poslední době se v médiích objevují zprávy o předčasném odchodu od uhlí v ČR. Původně se předpokládal konec okolo roku 2033, nicméně v současnosti se mluví dokonce o roce 2028. Hlavním důvodem je, že uhlí se provozovatelům zkrátka nevyplatí. To může vyvolávat obavy o zajištění bezpečnosti dodávek tepla a elektřiny.  

Na webu oenergetice.cz bychom Vám rádi zprostředkovali pohled na tuto problematiku ze všech názorových stran. V následujících týdnech tak budou postupně vydávány unikátní rozhovory, ve kterých zástupci různých názorových proudů budou odpovídat na obdobný set otázek, který se týká konce uhlí v ČR.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu