Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německo oznámilo záměr odstoupit od Energetické charty

Německá vláda oznámila záměr opustit Smlouvu o energetické chartě. Tu environmentální aktivisté označují jako ochránkyni fosilního průmyslu. Německo by se tak přidalo ke Španělsku, Polsku, Nizozemsku a Francii, které oznámily svůj záměr opustit smlouvu s odkazem na obavy o životní prostředí.

Smlouva o energetické chartě (ECT) byla podepsána v 90. letech 20. století v době, kdy se velké ropné a plynárenské společnosti snažily ochránit své investice před politickou nestabilitou v bývalém Sovětském svazu.

2. První německý plovoucí LNG terminál byl dokončen v rekordním čase, ekologové si na rychlost stěžují

Plovoucí LNG terminál

V Německu byl dokončen první z několika plovoucích LNG terminálů. Jedná se o terminál u Wilhelmshavenu o roční kapacitě cca 7,5 mld. m3 a první z celkem šesti, které mají u německého pobřeží vyrůst. První dodávky zkapalněného zemního plynu má terminál zpracovat na počátku roku 2023.

V sousedním Německu, které patří k zemím nejvíce postiženým současnou krizí v plynárenství, se podařilo dokončit výstavbu prvního plovoucího LNG terminálu (tzv. FSRU, floating storage and regasification unit). Roční kapacita terminálu je cca 7,5 mld. m3 zemního plynu, což představuje necelou desetinu spotřeby zemního plynu v zemi. První dodávky z terminálu jsou plánovány na přelom roku.

3. Analytici: Plné zásobníky plynu v Německu energetickou krizi nevyřeší

Podzemní zásobník plynu Jemgum

Velmi mírný začátek topné sezóny spolu s vysokými objemy zkapalněného plynu, které do Evropy v poledních měsících proudí, umožnily naplnit zásobníky plynu napříč Evropou v mnoha případech zcela do plna. V sousedním Německu se sice podařilo naplnit veškerou skladovací kapacitu, podle vyjádření některých analytiků však tato skutečnost neřeší možná rizika na straně zásobování zemním plynem, jelikož případné chladné počasí by mohlo plyn ze zásobníků rychle vysát.

Mírný začátek zimy zatím hraje z pohledu bezpečnosti dodávek zemního plynu během zimy Evropě do karet, kdy se podařilo naplnit zásobníky plynu často na jejich maximální kapacitu, a stejně tak oddálit začátek těžební sezóny.

4. Evropská komise plánuje novým nařízením zrychlit rozvoj obnovitelných zdrojů

Instalace střešní solární elektrárny

Evropská komise zveřejnila minulý týden návrh nařízení, které má za cíl významně zrychlit povolování výstavby nových obnovitelných zdrojů či tepelných čerpadel. Pro solární elektrárny instalované na budovách nebo jiných objektech má schvalování trvat maximálně měsíc. Komise o tom informovala v tiskové zprávě.

Evropská komise plánuje v rámci snahy o co nejrychlejší ukončení závislosti na ruských fosilních palivech zrychlit schvalování výstavby výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů či tepelných čerpadel.

5. Rusko si udržuje vliv na světovou jadernou energetiku

Bulharská jaderná elektrárna Kozloduj

Rusko je důležitým hráčem v odvětví jaderné energetiky. Dvě pětiny v současnosti stavěných jaderných reaktorů v zemích mimo Rusko používá ruské technologie. Stejně tak desetina provozovaných reaktorů mimo Rusko pochází z Ruska. Svůj vliv si Rusko udržuje i v dodávkách jaderného paliva. Uvádí to zpráva serveru Financial Times.

Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii bylo v roce 2021 na celém světě v provozu 437 reaktorů. Přibližně 10 % reaktorů mimo Rusko, tj. 42 reaktorů mimo Rusko, využívalo technologii VVER sovětské konstrukce. Zdaleka nejvíce reaktorů VVER mimo Rusko má Ukrajina, kde tuto technologii využívá všech 15 provozovaných reaktorů, a Česká republika, kde je jich šest.

6. Finský Gasum bude nadále jednat s Gazpromem, arbitrážní tribunál jej podpořil ve sporu o platbách v rublech

Gazprom budova

Finská společnost Gasum v tomto týdnu uvedla, že hodlá pokračovat v bilaterálních vyjednáváních s ruskou společností Gazprom ohledně sporné smlouvy na dodávky plynu. Gazprom zastavil dodávky plynu letos v květnu poté, co finská společnost odmítla přejít na nový režim plateb v rublech. Arbitrážní tribunál však nyní dal společnosti Gasum za pravdu, že neměla povinnost nový režim plateb přijmout.

Ruský plynárenský gigant zastavil během letošního jara dodávky zemního plynu do několika evropských zemí poté, co tamní společnosti odebírající ruský plyn odmítly přechod na nový režim plateb v rublech. Jednou z poškozených protistran byla i finská společnost Gasum, která následně zahájila proti Gazpromu arbitráž. Kromě odmítnutí plateb v rublech společnost podle S&P Global zmínila i další rozpory ohledně dlouhodobé smlouvy.

7. Komise: Evropa musí rychleji snížit emise mimo EU ETS

Ursula von der Leyenová

V minulém týdnu Evropská komise, Parlament a Rada odhlasovaly předběžnou dohodu týkající se cílů pro snížení emisí skleníkových plynů v dopravě, zemědělství a v oblasti budov. Cíle budou stanoveny na vnitrostátní úrovni, Česká republika má cíl nastaven na 26 %.

Nové cíle platí pro oblasti, které nereguluje systém EU ETS, konkrétně tedy oblast dopravy, stavebnictví a budov, odpadů, menšího průmyslu a zemědělství. O výsledku jednání informovala Komise na svých stránkách.  Zvýšení ambicí v rámci nařízení EU o sdílení úsilí (ESR) tak bylo odsouhlaseno a cíl snížení emisí byl navýšen  z 29 % na 40 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní z roku 2005.

8. Nové německé LNG terminály budou klíčové pro zajištění plynu v nejbližších letech

Chorvatský FSRU

Připravované nové německé LNG terminály budou v nejbližších letech klíčové pro náhradu ruského zemního plynu. První tři nové terminály by měly být dokončeny ještě letos, další tři pak mají být uvedeny do provozu do konce roku 2023. Informaci přinesl zahraniční server S&P Global.

Zahraniční server S&P Global uvedl, že projekty zaměřené na výstavbu nových LNG terminálů v Německu běží podle plánu a že první tři projekty budou dokončeny ještě v letošním roce. Má se jednat o plovoucí terminály u obcí Wilhelmshaven, Brunsbüttel a Lubmin.

9. Rakousko plánuje podobně jako ČR zastropovat tržní příjmy výrobců elektřiny

Vodní přehrada Kölnbrein, Rakousko, zdroj: Verbund

Rakouská vláda plánuje zastropovat tržní příjmy většiny výrobců elektrické energie v rozmezí mezi 140-180 EUR/MWh. Dále také plánuje zavést daň z neočekávaných zisků. Její nastavení se však diametrálně liší od české verze, přičemž se tato daň nemá vztahovat na výrobce elektrické energie.

„Je pravdou, že hodně společností v energetickém sektoru má nyní velmi vysoké zisky v důsledku prudkého nárůstu cen energií,“uvedl v pátek rakouský ministr financí Magnus Brunner s odkazem na růst cen plynu a související růst cen elektrické energie.

10. Výrobci elektřiny budou zřejmě platit odvod z příjmů, schválila to Sněmovna

Vedení vvn

Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, dnes schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.

Pro schválení zákona hlasovalo 80 přítomných koaličních poslanců. Klub opozičního hnutí ANO se při závěrečném hlasování většinově zdržel stejně jako klub SPD. V sále bylo podle hlasovací sjetiny přítomno 146 poslanců. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová před závěrečným hlasováním uvedla, že její klub má podle ní pochybnosti, zda zákon není protiústavní. Není podle ní jasné, kolik peněz se nakonec vybere, ani kdo je bude vybírat.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se