Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. První aukce na podporu OZE v ČR dopadla fiaskem. Nebyla podána jediná nabídka

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo další výzvu pro podání nabídek v aukci na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro rok 2022. Ta první skončila nezájmem investorů – nebyla podána jediná nabídka. MPO proto před koncem roku vypsalo výzvu novou, a to ve stejných objemech, ale s vyššími maximálními cenami podpory.

Již od příštího úterý startuje nová výzva pro zájemce o podporu obnovitelných zdrojů prostřednictvím aukce. Jedná se již o druhou výzvu, kterou v tomto roce Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo.

2. Do německé soustavy začal proudit plyn z nového LNG terminálu Lubmin

Německo v posledních měsících vyvíjí intenzivní úsilí v oblasti zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, kterou ohrozil výpadek dodávek plynu z Ruska. Jedním z klíčových nástrojů se staly plovoucí terminály na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG), přičemž Německu se podařilo zajistit hned několik takových plavidel. Na začátku tohoto týdne začal do tamní soustavy proudit první plyn z dalšího takového zařízení, ke slavnostnímu otevření nového plovoucího terminálu Lubmin by dle aktuálních plánů mělo dojít o víkendu.

Nahrazení dodávek zemního plynu z Ruska se v loňském roce stalo jedním z klíčových témat napříč celou Evropou. Vzhledem k z většiny vyčerpané kapacitě plynovodů z jiných zemí se evropští obchodníci s plynem začali intenzivněji orientovat na trh se zkapalněným plynem, avšak kapacita terminálů na jeho dovoz nebyla dostatečná. Řadě evropských vlád či soukromých společností se nicméně podařilo zajistit pronájem plovoucích terminálů, které v posledních měsících a týdnech začínají zahajovat provoz.

3. Německá jaderná elektrárna Grafenrheinfeld získala povolení k demontáži

Odstavená německá jaderná elektrárna Grafenrheinfeld dostala finální povolení k druhé fázi demontáže. Nyní tak může být rozebrána tlaková nádoba a beton biologické ochrany reaktoru. Blok typu PWR o výkonu 1275 MW byl v provozu od roku 1981 do roku 2015. Demontáž provozovatel rozdělil do dvou fází, k první dostal povolení již v roce 2018.

Německá společnost PreussenElektra získala od bavorského státního Ministerstva životního prostředí druhé a poslední povolení k demontáži jednoblokové jaderné elektrárny Grafenrheinfeld. PreussenElektra, dceřiná společnost energetické společnosti E.ON, rozdělila proces demontáže bloku do dvou kroků.

4. Evropská dovozní kapacita pro LNG má letos vzrůst o téměř 20 %

Celková dovozní kapacita pro zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropy by se ve snaze o snížení závislosti na dovozu ruského plynu mohla do konce letošního roku zvýšit o 19 % na 250 mil. tun (zhruba 345 mld. m3). Informaci přinesl zahraniční server Argus.

Jak již koncem listopadu informoval zahraniční server S&P Global, pro nahrazení ruských dodávek zemního plynu do Evropy budou v nejbližších letech klíčové zejména nové německé LNG terminály. Právě Německo bylo v předchozích letech největším dovozcem ruského zemního plynu a po zahájení ruské invaze na Ukrajinu proto významně urychlilo plány na dovoz LNG.Celkem by během následujících 10 let mělo být v Německu zprovozněno deset nových LNG terminálů. Z toho šest do konce letošního roku.

5. Německo a Norsko zkoumají možnost vybudování vodíkovodu

Německo a Norsko se dohodly na spolupráci v oblasti klimatu, obnovitelné energetiky a zeleném průmyslu. Země momentálně analyzují technickou a finanční proveditelnost vodíkovodu z Norska do Německa. Dlouhodobým cílem je zaměřit se na zelený vodík, ale dočasně plánují země vyrábět vodík ze zemního plynu za využití technologie zachytávání a skladování uhlíku (CCS). Otázka CCS byla mezi oběma zeměmi také diskutovaná. Norsko mj. přislíbilo informovat o možnostech dlouhodobého uskladňování uhlíku na norském šelfu.

Německý vicekancléř a ministr energetiky Robert Habeck na začátku roku 2023 navštívil Oslo, kde se setkal s norským ministrem obchodu a průmyslu Janem Christianem Vestrerem. Norsko a Německo se shodly na vytvoření strategického partnerství jehož cílem je dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody, vytvoření nových sektorů zeleného průmyslu, posílení energetické bezpečnosti a cirkulární ekonomiky.

6. Němečtí síťoví provozovatelé se dohodli na odškodnění vlastníků pozemků pro důležitá páteřní vedení

Němečtí provozovatelé přenosové soustavy TenneT a TransnetBW v prosinci podepsali rámcové dohody se sdruženími zemědělců o odškodnění za využití pozemků pro důležitá kabelová vedení SuedLink a SuedOstLink. K úspěšné dohodě zúčastněných stran došlo po více než dvou letech jednání. Společnost TenneT to uvedla v tiskové zprávě.

Zástupci bádensko-württemberského, bavorského, dolnosaského a durynského sdružení zemědělců a provozovatelé přenosových soustav TenneT a TransnetBW podepsali rámcové dohody o projektech podzemních kabelových vedeníSuedLink a SuedOstLink. Dohody stanoví pravidla pro odškodnění vlastníků a uživatelů pozemků, kteří jsou výstavbou elektrického vedení dotčeni.

7. Německý regulátor vytyčil koridory již pro 5000 km nových přenosových vedení, další tisíce zbývají

Značný rozvoj vnitrostátní přenosové soustavy je jedním ze zásadních předpokladů pro další rozvoj a efektivní využívání současných obnovitelných zdrojů v Německu. Pro zemi jsou klíčová především vedení v severojižním směru, která by zvýšila kapacitu mezi větrným severem a slunečným jihem. Rozvoj německé přenosové soustavy nicméně probíhá pomalu, kdy stále ještě nejsou vytyčeny koridory pro veškerá vedení. Ani tímto krokem však plánovací a povolovací proces nekončí.

Posílení domácí přenosové soustavy, zejména mezi severem a jihem země, je páteří transformace německého energetického sektoru, takzvané Energiewende. Zajištění dostatečné přenosové kapacity je kritické pro jih země, který nedisponuje takovým potenciálem jako sever Německa. Rozvoj přenosové soustavy je nicméně dlouhotrvajícím procesem, který v posledních letech zaostává za rychlejší výstavbou solárních a větrných elektráren.

8. Belgie nechá prodloužit životnost dvou ze svých jaderných reaktorů

Belgie se dohodla s francouzskou společností Engie na prodloužení životnosti dvou svých jaderných reaktorů o deset let. S odvoláním na dnešní oznámení belgického premiéra o tom informovala agentura Reuters. Kvůli válce na Ukrajině se tak podle ní změnil plán Belgie skoncovat do roku 2025 s jadernou energetikou a spoléhat více na zemní plyn. V roce 2021 činil podíl jádra na belgickém energetickém mixu 52 procent.

Doel 4 a Tihange 3 jsou nejnovější z šesti reaktorů, které jsou v Belgii v provozu. Životnost těchto zařízení měla vypršet za dva roky. Nakonec však budou po nezbytných pracích znovu spuštěny v listopadu 2026 a v provozu zůstanou deset let. Loni na podzim Belgie odstavila reaktor Doel 3.

9. Jednodušší povolování malých obnovitelných zdrojů energie asi Senát schválí

Senát asi schválí zjednodušení povolování stavby zdrojů elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů (kW), hlavně malých fotovoltaických elektráren. Nemělo by být pro ně třeba povolení stavebního úřadu ani licence Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Počítá s tím novela energetického a stavebního zákona, kterou dnes doporučil Senátu schválit beze změn jeho ústavně-právní výbor. Horní parlamentní komora by o předloze mohla rozhodnout už ve středu.

Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, nemá být podle novely posuzován vzhled stavby. Ministerstvo financí podle této předlohy bude moci za mimořádné tržní situace poskytovat obchodníkům s energiemi úvěry za účelem odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení situace. O úvěru nebo zápůjčce by rozhodovala vláda, podmínky by stanovila nařízením.

10. Větrný park u Frýdlantu může mít vliv na životní prostředí, čeká ho EIA

Chystaná výstavba větrného parku u Frýdlantu na Liberecku může mít významný vliv na životní prostředí, a bude tedy nutné vypracovat dokumentaci vlivů na životní prostředí (EIA). Takový je závěr úředníků z ministerstva životního prostředí, kteří v zjišťovacím řízení posuzovali záměr soukromé firmy postavit nedaleko hranice s Polskem větrné elektrárny.

Podle záměru plánuje společnost W.E.B Větrná energie postavit nad údolím s obcemi Horní Řasnice, Dolní Řasnice a Krásný Les 11 elektráren o celkovém výkonu 46,2 až 68,2 megawatt (MW), položit do země zhruba deset kilometrů elektrického vedení k rozvodné stanici Větrov a vybudovat trafostanici u této rozvodny. V EIA budou muset mimo jiné experti vyhodnotit, jaký vliv by mohly mít elektrárny na okolí minimálně v okruhu pěti kilometrů a měli by zpracovat detailní migrační studii zaměřenou především na ptáky v okolí plánované výstavby elektráren.

Téma

Jaderné reaktory postaví Francie, Švédsko či Polsko, odpůrcem jádra je Rakousko

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu řada evropských zemí odkládá odchod od jaderné energetiky. Velkým zastáncem jaderných elektráren je tradičně Francie, která plánuje vybudovat nejméně šest nových reaktorů a prodloužit životnost těch starších. K výstavbě nových reaktorů se rozhodlo také například Nizozemsko, Švédsko, Česká republika či Británie. Belgie a Německo životnost reaktorů prodlužují. Dlouhodobým odpůrcem jaderné energie je naopak Rakousko.

Evropská komise (EK) už před invazí ruských vojsk na Ukrajinu schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na něž mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko nebo Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu