Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. První reaktor CGN Hualong One vstupuje do komerčního provozu

Třetí blok jaderné elektrárny Fangchenggang v čínské autonomní oblasti Kuang-si byl uveden do komerčního provozu. Oznámila to v sobotu společnost China General Nuclear (CGN). Jedná se o první ze dvou reaktorů Hualong One (HPR1000), které společnost CGN v této lokalitě naplánovala.

Tlakovodní reaktor o výkonu 1180 MWe (brutto) dokončil 25. března v 6:55 hodin ráno 168hodinový zkušební provoz, čímž „oficiálně splnil podmínky pro komerční provoz“, uvedla společnost CGN.

2. Ministryně: Německo po odpojení jaderných elektráren vstoupí do nové éry

Německo po odpojení posledních tří jaderných elektráren k 15. dubnu vstoupí do nové éry. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně prohlásila spolková ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová. Zároveň zdůraznila, že Německo se nadále bude potýkat s následky nukleární energetiky v podobě demolic reaktorů a uskladnění radioaktivního odpadu.

„Odchod od jádra učiní naši zemi bezpečnější, protože nukleární energetika je vysoce rizikovou technologií. To nám ukázaly například nehody ve Fukušimě a Černobylu, obzvláště to platí ve válečných časech,“ řekla Lemkeová.

3. Norské dodávky plynu do EU zůstanou vysoké dalších 5 let, tím roste i potřeba chránit tamní infrastrukturu

Norsko, jež v loňském roce navýšilo dodávky zemního plynu do EU, plánuje vyšší úroveň dodávek zachovat. A to alespoň na dalších 5 let, jak prohlásil norský premiér Jonas Gahr Store. Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, v této souvislosti uvedl, že vzhledem k důležitosti pro EU jsou norská energetická zařízení „zranitelná“ a NATO nad nimi proto navýšilo svůj dohled.

Norsko se v loňském roce, jak uvedl norský předseda vlády, stalo po omezení dodávek plynu z Ruska největším individuálním dodavatelem plynu do Evropy. Potrubní dodávky plynu za rok 2022 dosáhly na hodnotu 116,9 mld. mᶾ ve srovnání s 113,2 mld. mᶾ z předešlého roku. Rekord z roku 2017 činí 117,4 mld. mᶾ.

4. Německo navyšuje cenové stropy v inovativních aukcích pro OZE, poslední kolo skončilo fiaskem

Německý síťový regulátor oznámil zvýšení maximálních soutěžních cen pro další kategorii aukcí pro výstavbu obnovitelných zdrojů. Poté, co regulátor již dříve navýšil o 25 % cenové stropy pro aukce pro fotovoltaiky a větrné elektrárny, přichází na řadu i inovativní aukce, ve kterých o podporu soutěží zdroje kombinované s akumulací. V případě inovativních aukcí došlo na konci roku ke změně podmínek, což vyústilo v propad přihlášených projektů, kdy do poslední aukce byla podána pouhá jediná nabídka.

Německo dlouhodobě trápí nedostatek projektů v aukcích pro obnovitelné zdroje, které v posledním roce dále prohloubil růst cen komponent potřebných pro jejích výstavbu, což se negativně podepisuje na cenách, za které jsou schopny vyrábět elektřinu. Německý síťový regulátor tak po úpravě legislativy již ke konci minulého roku navýšil cenové stropy pro aukce pro onshore větrné elektrárny a střešní fotovoltaiky o 25 %. V lednu poté došlo ke stejnému navýšení cenových stropů i v případě aukcí pro pozemní fotovoltaické elektrárny.

5. Česká GNCH uzavřela s Nory přímý dlouhodobý kontrakt na dodávky norského plynu

Česká společnost Great North Canadian Holdings SE (GNCH) uzavřela dlouhodobý kontrakt s norskou polostátní společností Equinor na dodávky zemního plynu z norského kontinentálního šelfu. Dodávky mají začít od května a budou primárně určeny pro velkoodběratele a obchodníky s plynem. ČTK o tom dnes informovala společnost GNCH. Podle ní bude zatím jedinou tuzemskou firmou, která má s Equinorem přímý kontrakt. Jeho finanční podmínky nezveřejnila.

Smlouva má podle firmy zajistit stabilní víceleté přímé dodávky norského zemního plynu do Česka. “Jsme rádi, že se nám podařilo dotáhnout náročná několikaměsíční jednání do úspěšného konce. Dlouhodobý kontrakt je v době, kdy Evropa stále hledá cesty, jak trvale snížit závislost na Rusku, důležitou strategickou pojistkou,” řekl člen představenstva a mluvčí GNCH Mikuláš Klang.

6. Spor o jádro v EU vrcholí. Bude mít stejná privilegia jako větrné a solární elektrárny?

Evropská unie řeší spor o tom, jak bude v několika budoucích právních předpisech zohledněn přínos jaderné energetiky k dosažení klimatických cílů. Spor, který se vede mezi tradičně pro-jaderným a proti-jadernými členskými státy Evropské unie, má být finálně dojednán v tomto týdnu. Výsledek sporu může rozhodnout nejen o osudu růžového vodíku, ale i financování jádra v EU.

Na půdě Evropské unie vrcholí politická jednání ohledně budoucího postoje EU k jaderné energetice. V posledních dnech se nejvíce diskutuje o tom, zda vodík, který bude produkován z elektřiny z jaderných elektráren, bude považován za rovnocenný se zeleným vodíkem. Za zelený vodík je považován takový vodík, který je produkován elektřinou z obnovitelných zdrojů, například z větrných nebo solárních elektráren.

7. Kanadský jaderný dozor pokročil v hodnocení návrhu reaktoru BWRX-300

Kanadský jaderný dozor CNSC dokončil první a druhou fázi předlicenčního hodnocení návrhu dodavatele reaktoru BWRX-300. Tento reaktorový koncept vyvíjí společnost GE Hitachi Nuclear Energy. Podle závěrů z hodnocení nyní neexistují překážky, které by bránily licencování tohoto konceptu.

Předlicenční hodnocení návrhu je volitelnou službou poskytovanou kanadským dozorným orgánem CNSC. Tato služba má výrobci poskytnout prvotní hodnocení návrhu jaderné elektrárny. Toto hodnocení není vyžadováno pro získání licence reaktoru. Jeho hlavním cílem je základní kontrola návrhu s požadavky kanadského jaderného dozoru, tedy poskytnout včasnou zpětnou vazbu na začátku vývoje zařízení.

8. Stanjura: Česko by mohlo mít deset až 12 malých modulárních reaktorů

Dětmarovice (Karvinsko) – Česko by mohlo mít až 12 malých modulárních reaktorů, které by měly v budoucnu nahradit výrobu elektřiny z uhelných elektráren. Stavět by se mohly začít nejdříve za 12 let. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po návštěvě Elektrárny Dětmarovice. Právě tam by podle společnosti ČEZ mohl jeden takový reaktor vzniknout.

Stát s modulárními reaktory počítá jako s důležitou součástí svého přechodu na bezemisní energetiku. „Malé modulární reaktory jsou trend, který sleduje ČEZ i vláda. Myslíme si, že to může být budoucnost jaderné energetiky. Podle předběžných odhadů by takových zdrojů mohlo v Česku být deset až 12. A je logické, že zvažujeme lokality, kde už nyní elektrárny fungují. Především kvůli rozvodům vyrobené elektrické energie,“ řekl.

9. Posílení německé přenosové soustavy si během následujících dvou dekád vyžádá stovky miliard eur

Rozvoj německé přenosové soustavy si podle jejích čtyř provozovatelů vyžádá v následujících letech obrovské investice, přičemž většinu z nich mají tvořit náklady na rozvoj offshore infrastruktury. Podle odhadů provozovatelů soustavy by investice do soustavy spojené především s dalším rozvojem využívání obnovitelných zdrojů měly do roku 2045 dosáhnout bezmála čtvrt bilionů eur.

Německo se v posledních letech snaží posilovat domácí přenosovou soustavu, zejména v severojižním směru, a to z důvodu potřeby dostatečné vnitřní přenosové kapacity pro přenos elektřiny z větrného severu na průmyslový jih během zimy, či naopak vyvedení výkonu solárních elektráren z jihu na sever během léta. Posílení přenosové soustavy je rovněž důležité pro budoucí elektrifikaci dalších sektorů, zejména vytápění či průmyslu, jelikož provozovatelé německé soustavy očekávají silný růst spotřeby elektřiny v následujících 10 až 15 letech.

10. Jaderné palivo do Dukovan bude od příštího roku dodávat americký Westinghouse

Jaderné palivo do Dukovan bude od roku 2024 dodávat americká společnost Westinghouse. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. Ruský dodavatel zásobuje Dukovany téměř 40 let, od začátku provozu elektrárny. Po vypuknutí války na Ukrajině se však provozovatel elektrárny, polostátní ČEZ, rozhodl dodavatele z bezpečnostních důvodů nahradit. ČTK to dnes sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Finanční podmínky kontraktu ČEZ neuvedl.

Westinghouse bude společně s francouzskou firmou Framatome dodávat od příštího roku jaderné palivo i do elektrárny v Temelíně.

Téma

Češi ušetří na fotovoltaice kvůli zastaralému měření spotřeby méně než sousedi. Měnit se však nic nebude

Instalování solárních panelů se v Česku vyplatí méně než v jiných evropských zemích. Na vině je podle Solární asociace odlišný způsob měření a účtování vyrobené a spotřebované elektřiny. Ministerstvo upozorňuje na to, že by změna zbrzdila nástup chytrých elektroměrů a přinesla by větší poplatky pro lidi bez vlastního zdroje.

Na rodinné domy i bytovky obyvatelé Česka loni instalovali podle údajů Solární asociace více než 33 tisíc fotovoltaických elektráren. Meziročně to bylo pětkrát více než předloni. Úspory ale nejsou tak velké, jak by mohly být. Investice do vlastní elektrárny se podle Solární asociace vrací o něco déle kvůli tomu, že se v tuzemsku elektřina měří a účtuje po fázích. V Evropě je přitom tento způsob na ústupu.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu