Domů
Legislativa EU
Spor o jádro v EU vrcholí. Bude mít stejná privilegia jako větrné a solární elektrárny?
Ursula von der Leyenová
Zdroj: Evropská komise

Spor o jádro v EU vrcholí. Bude mít stejná privilegia jako větrné a solární elektrárny?

Evropská unie řeší spor o tom, jak bude v několika budoucích právních předpisech zohledněn přínos jaderné energetiky k dosažení klimatických cílů. Spor, který se vede mezi tradičně pro-jaderným a proti-jadernými členskými státy Evropské unie, má být finálně dojednán v tomto týdnu. Výsledek sporu může rozhodnout nejen o osudu růžového vodíku, ale i financování jádra v EU.

Na půdě Evropské unie vrcholí politická jednání ohledně budoucího postoje EU k jaderné energetice. V posledních dnech se nejvíce diskutuje o tom, zda vodík, který bude produkován z elektřiny z jaderných elektráren, bude považován za rovnocenný se zeleným vodíkem. Za zelený vodík je považován takový vodík, který je produkován elektřinou z obnovitelných zdrojů, například z větrných nebo solárních elektráren.

Celý spor je ovšem ještě širší, projaderné státy včetně České republiky požadují co nejširší uznání jaderných technologií jako technologií, které pomáhají dosažení klimatických cílů. Tedy obdobně jako obnovitelné zdroje energie v čele s větrnými a solárními elektrárnami.

Jaderná elektrárna temelín Jaderná elektrárna Temelín, Zdroj: ČEZ

Pokud by totiž byly jaderné technologie rovnocenné obnovitelným zdrojům, mohly by získat nárok na financování ze zdrojů Evropské unie. Tento názor zastává například Polsko, které na svém území plánuje stavbu až šesti jaderných bloků.

Jaderné elektrárny "by rozhodně měly mít stejný status [jako solární a větrné elektrárny], protože nemáme technologii na skladování energie z obnovitelných zdrojů", uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki pro Financial Times.

Francie je členským státem, který prosazuje co největší uznání jaderných technologií ve snaze k dosažení klimatických cílů. Pro Francii se totiž jedná o klíčovou otázku, nejenže má v provozu 56 jaderných reaktorů, ale na jaderné technologie ve velkém sází také v budoucnu.

Jaderná elektrárna Chooz Jaderná elektrárna Chooz. Autor: MOSSOT @Wikimedia Commons

Francii ve snaze o větší uznání jaderné energetiky podporují země jako Rumunsko, Polsko, Maďarsko a Česká republika.

Proti jsou Německo, Španělsko, Dánsko, Portugalsko a Lucembursko. Tyto státy tvrdí, že zahrnutí jaderné energie do cílů v oblasti obnovitelných zdrojů by ve svém důsledku vedlo k tomu, že nebude věnována dostatečná pozornost rozvoji jiných obnovitelných zdrojů.

"Myslím, že dohodu najdeme, jsme v procesu hledání dohody o vodíku a dalších tématech, abychom zachovali technologickou neutralitu," řekl Macron.

Je pravděpodobné, že výsledkem jednání bude určitý kompromis obou názorů. Kompromisně se totiž k jaderné energetice staví také Evropská komise. Příkladem takového kompromisu může být návrh Nařízení o klimaticky neutrálním průmyslu, tzv. Net-Zero Industry Act.

Nařízení o klimaticky neutrálním průmyslu sice plánuje podporu inovativních jaderných technologií, nicméně pouze v omezeném rozsahu. Takovými inovativními technologiemi jsou například malé modulární reaktory. Naproti tomu větrné a solární elektrárny by mohly čerpat výhody v plném rozsahu.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(28)
Ivan
28. březen 2023, 11:22

udělat stejnou podporu pro jádro jako mají OZE a hned by jsme viděli co je lepší...

Ivan Švančara
28. březen 2023, 11:33

ja to vidim uz teraz, ale roztlieskavacom by nabehli pupinky.

Zdeněk
28. březen 2023, 13:05

Lepší: Zrušit podporu všeho. Ať se ukáže skutečná cena a výhodnost každé technologie. A ještě ušetřím za evropské úředníky, kteří ty peníze přerozdělují.

Dpetr
28. březen 2023, 13:31

To ovšem pomíjíte dva základní důvody, které k regulaci nyní vedou. Klimatická změna jako první. Je jasné, že pálení fosilu by bylo nejlevnější, neřeší totiž důsledky.

Druhá: bezpečnost dodávek. Jak se ukazuje na nynější situaci s ruskou válkou a vydíratelností ruským plynem. To co je nejlevnější může mít totiž své skryté riziko.

Zdeněk
29. březen 2023, 10:14

Moment: Vždyť taky opakovaně od mnohých diskutérů čtu, že OZE jsou zadarmo a technologicky jsou dávno lepší než konvenční zdroje, tak jak může být fosil ještě levnější?

Takže on je fosil technologicky horší, dražší a přitom se víc vyplatí? Nějak mi ta trojčlenka nevychází.

Dpetr
29. březen 2023, 10:25

To si vyřiďte s těmi, co to tvrdí.

Pokud máte levně dostupné fosilní zdroje, a neřešíte externality, tak je fosil levnější než cokoliv.

Proto vaše úvaha o tom, že byste to nechal bez regulace, je mimo mísu.

Slavomil Vinkler
28. březen 2023, 11:41

Vždyť je to jedno, K dekarbonizaci bychom potřebovali asi 40 tisíc vrtulí, nebo 400 km2 fve, nebo 400 malých reaktorů. Copak něco z toho jde postavit za 10 let?

Luke G
28. březen 2023, 12:28

Škoda, že ty vaše čísla nepodložíte i tím jak jste k tomu došel . 400km2 FVE odpovídá opravdu malým 40tisícím vrtulí a spíš 40 malým reaktorům než 400.

Z Vámi uvedených čísel (u jiného článku) jsem odhadl pro dekarbonizaci cca 105 TWh el. energie. (velmi hrubý nástřel, realita se dá těžko odhadnout)

A kdo mluví o dekarbonizaci za 10 let ? Já nejčastěji čtu o roce 2050 a to je dle mě velmi ambiciózní.

Slavomil Vinkler
28. březen 2023, 14:17

Já vám už jednou psal, ať si to spočítáte sám. Vám se nechce počítat, ale kecat ano. Data jsou běžně z internetu:

fosil rok spotřeba/r výhřevnost výkon za s

Plyn 21 7544 milm3 0,034 Gj /m3 8 GW

uhlí č. 21 5 milt 25 GJ/t 4GW

uhlí h. 21 30 milt 15 GJ/t 14GW

benzin 22 1600 tis tun 43 GJ/t 2GW

nafta 22 5200 tisíc tun 43 GJ/ t 7GW

Joule je Ws no a rok má 31800000 sekund za rok a když si spočtete v MJ/s je to v MW

Měřit celkovou spotřebu v TWh -to je za rok? To ale nebere v potas výkon, a ten potřebujete stále. Součet dá potřebný průměrný trvalý výkon 35 GW. To je sice "jen! 3,5 kW na hlavu, ale na všechny obyvatele a trvale.

Luke G
28. březen 2023, 15:20

Já si to samozřejmě spočítal. Mě pouze zajímalo jak jste došel k těm nesmyslným číslům a teď už to vím.

Data jsou běžně dostupná na internetu, ale schopnost s nimi správně pracovat už ne.

Ano měřit spotřebu v TWh je běžné na rozdíl od "průměrného trvalého výkonu".

Pak vám vychází nesmysly jako třeba u FVE že "stačí 400km2". Ne nestačí 35GW instalovaného výkonu FVE . A kdyby ano, tak není problém tolik panelů nainstalovat během 10 let. Zásadní rozdíly jsou i u větrníků a reaktorů.

A zbytek je jak jsem psal, že nelze přepočítávat energii přímo.

například průměrné auto, které si bere 7l / 100 benzínu - tj 63 kwh/100- u elektromobilu by to byla cca třetina . Podobné je to i tepelných čerpadel, uhelných elektráren atd.

Příště doporučuji více studovat a méně kecat. ;-)

Pavel
29. březen 2023, 09:44

A Energie do toho elektromobilu se vezme kde? Spadne z nebe?

Pavel K
29. březen 2023, 10:02

To Pavel:

Ze stejného zdroje jako energie pro TČ :-) Tím chci říci, že bych to rozhodně nerozděloval.

Jiri Zima
28. březen 2023, 23:07

Ve Francii postavili v 70. a 80. letech během 15 let 56 velkých reaktorů. Postavit to jde, jen by v EU nesměli vládnout rudozelení šílenci ve spojení s vyvolenými firmami dojící dotace na tzv. OZE (občasné zdroje energie).

hlpb
29. březen 2023, 06:16

Něco reality místo pocitů jednotlivců:

Podíl vyrobené elektrické energie dle zdrojů v EU za 1. čtvrtletí k 29.3.2023:

1. OZE = 255 TWh (podíl 40,5%)

2. fosil = 220 TWh (podíl 35%)

3. JE = 155 TWh (24,5%)

Antonín Mikeš
29. březen 2023, 08:38

Kolik nás ta realita dle jednotlivých zdrojů stála? OZE by bylo fajn rozdělit dle druhu.

hlpb
29. březen 2023, 08:51

1. vítr = 130 TWh (21%)

2. voda = 71 TWh (11%)

3. Slunce = 28 TWh (5%)

4. biomasa = 20 Twh (3%)

5. geotermální = 2 TWh (0,3%)

Martin Prokš
28. březen 2023, 11:46

Dobrý den,

Jéé, růžový vodík. Tak už máme černý, šedý, modrý a teď tedy i růžový. Holt jsem stará fosílie, ale v minulém století mě v chemii učili, že vodík je čirý bezbarvý plyn bez zápachu. Holt nová doba a vyhlášky a nařízení EU umí obarvit i chemický prvek.

A ten kompromis k jaderným technologiím. Malé modulární reaktory jsou co se reálného civilního nasazení týče teprve v plenkách a nejméně 20 let se z těch plenek budou hrabat. Ale naše energetická krize byla založena někdy cca před 15ti lety a teď už je v plném proudu. Potřebujeme teď nasazovat řešení která máme teď (a ano pokračovat na rozvoji těch SMR pro budoucnost) abychom to nejhorší do 10-15 let překlenuli. Takže ten "kompromis" je kompromis žvanilů, ale v realitě polibek smrti zásobování elektřinou průmyslu a obyvatelstva.

Heil Gréta!

Brave New World!

Ať žije Gaia!

Láďa
28. březen 2023, 12:27

Malé reaktory už desítky let fungují v armádě na ponorkách a letadlových lodích. V civilu třeba ledoborce nebo plovoucí elektrárny.

Ivan
28. březen 2023, 13:03

jen jestli tam nebude problém s tím vysoce obohaceným uranem co to používá...

Turby
28. březen 2023, 14:13

Obavam se, ze mnozi nevedi jak propastny je v tom rozdil.

Slavomil Vinkler
28. březen 2023, 14:21

Jsou nebo nejsou malé reaktory? Schválené nejsou, ale co je nejhorší.

Nejsou postaveny fabriky na sériovou výrobu. Jen česko by jich potřebovalo asi 400.

A kolik celý svět?

Richard Vacek
28. březen 2023, 11:48

S nebo bez podpory, stejně EU není schopna reaktory zprovoznit. Rusko a Čína jsou fuj, tak se pojede dál na čínské FV panely a čínské baterie, protože pro EU je to jsou rovněž nerealizovatelné technologie.

Petr prochaska
28. březen 2023, 14:44

Ve Francii o víkendu jely JE na 28GW, nyní jedou na 34GW a před měsícem jely na 44GW. Ve Francii mají přednost OZE, takže když je potřeba omezit výrobu, tak to udělají jaderky. JE se tak stávají nekonkurenceshopné, protože se snižuje utilizace.

Emil
28. březen 2023, 14:57

Znovu. Ve Francii se už řadu týdnů stávkuje - i v jaderkách. Ta čísla jsou ovlivněná stávkami a nikoliv omezováním výroby. Ceny elektřiny jsou i ve Francii dostatečně vysoké na to, aby se tam bez problémů další elektřina z jaderek prodala, kdyby byla k dispozici.

Petr prochaska
28. březen 2023, 16:01

Takže podle Vás stávkují nejvíce v době, kdy je potřeba proudu nejmenší? A kam by elektřinu dávali, když vývoz jel na maximum a přečerpávačky taky?

Emil
28. březen 2023, 17:43

1) To jste napsal vy a ne já, že "stávkují nejvíce v době, kdy je potřeba proudu nejmenší".

2) Na dnešek se prodává baseload ve Francii za 124 €/MWh. Vážně si myslíte, že bude provozovatel dobrovolně omezovat zdroj s marginálními náklady do 10 €/MWh při této ceně? To by musel být blázen.

3) To je otázka, kam by tu elektřinu dávali. Když nic jiného, dali by jí na krátkodobý trh, kde vytlačí závěrné zdroje co nejsou ochotné nabídnout méně než těch 124 €/MWh, logicky.

Antonín Mikeš
28. březen 2023, 16:19

Využití JE "se nesnižuje", ale je legislativně snižováno přednostním výkupem EE z OZE, zcela nesmyslně, ekologická stopa je obdobná.

Jiri Zima
28. březen 2023, 23:12

Ekologická stope OZE je větší než JE uvážíme-li, že OZE (občasné zdroje energie), kvůli jejich nestabilitě, musí být zálohovány plynovými a uhelnými zdroji, které běží "na volnoběh" tj. asi 10-15% jmenovitého výkonu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se