Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. CNBC: Ropná válka Západu proti Rusku začíná ztrácet na síle

Příjmy Ruska z vývozu ropy se v březnu a dubnu zotavily z úrovní z ledna a února a dosáhly nejvyšší úrovně od listopadu loňského roku. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnilo nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Očekává se přitom, že Moskva bude schopna příjmy z prodeje ropy dál zvyšovat, uvedl server americké televize CNBC.

Zjištění ukazují, že Moskva v poslední době opět úspěšně získává peníze z vývozu fosilních paliv navzdory tomu, že koncem loňského roku zavedla Evropská unie zákaz dovozu a skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 přišla s širším omezením cen ruské ropy. Vedoucí představitelé G7 přitom na závěr nedávného summitu v Japonsku uvedli, že cenový strop na ruskou ropu a ropné produkty funguje, že příjmy Ruska z jejich prodeje se snížily a že z klesajících cen ropy a plynu mají zisk země po celém světě.

2. Německý Amprion připojí obří bateriový systém, který bude suplovat stagnující rozvoj přenosové soustavy

Německý provozovatel přenosové soustavy Amprion jako první na světě připojí obří bateriové úložiště, které bude využíváno výhradně pro pro potřeby elektrické sítě. Tzv. Netzbooster, jak jsou tyto baterie nazývány, umožní vyšší využití stávajících vedení, snížení nároků na výstavbu nových vedení a úsporu výdajů za nákladný redispečink.

První systém bude implementován v oblasti LEW Verteilnetz (LVN), regionálního provozovatele sítě skupiny E.ON, v bavorském Švábsku. Společnosti Amprion a E.ON tento koncept vyvinuly v rámci své spolupráce, která trvá od konce roku 2020. Cílem spolupráce je mimo jiné společný vývoj inovativních provozních zdrojů pro stabilitu soustavy. Německý síťový regulátor (BNetzA) nyní schválil společnosti Amprion realizaci tohoto projektu.

3. Jezero plánované po dotěžení lomu ČSA na Mostecku se nebude muset dopouštět

V lomu ČSA na Mostecku pokračuje útlum těžby. S koncem dolování uhlí se počítá na přelomu let 2025 a 2026. Zbytková jáma se přemění v jezero s takzvanou vyrovnanou hladinou, nebylo by nutné ho tak dopouštět. ČTK to řekla mluvčí skupiny Sev.en Energy Eva Maříková.

Jezero by mohlo podle zveřejněných záměrů mít plochu kolem 670 hektarů (zhruba dvojnásobné oproti nedalekému jezeru Most). Vyrovnaná hladina znamená, že přítok a odpar by byly v rovnováze. „Tato cesta byla odbornými studiemi vyhodnocena jako nejlepší. Vznikne tím navíc skvělá zásobárna vody v regionu,“ uvedla Maříková.

4. Bělorusko: Druhý jaderný blok typu VVER-1200 byl úspěšně připojen k síti

Druhý blok běloruské jaderné elektrárny Ostrovets má za sebou důležitý milník před uvedením do komerčního provozu. V polovině května jej technici připojili k elektrické síti a nyní budou postupně zvyšovat jeho výkon. Blok typu VVER-1200 by měl do komerčního provozu vstoupit letos na podzim, a to jako druhý jaderný blok v zemi.

Ruská společnost Rosatom oznámila, že druhý blok běloruské jaderné elektrárny Ostrovets byl 13. května úspěšně připojen k síti a dodal do ní první elektřinu. Nyní blok typu VVER-1200 čeká postupné zvyšování výkonu, při kterém technici ověří soulad všech systémů a zařízení.

5. Putin tvrdí, že snížil těžbu v koordinaci s OPEC+. Organizace to odmítá

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že snížení produkce ropy, ke kterému Rusko v posledních měsících přistoupilo, bylo nutné k udržení určité cenové hladiny, píše agentura Reuters. To je v rozporu s ujištěním ostatních představitelů skupiny producentů OPEC+, že se nesnaží tímto způsobem řídit trh.

Už několik měsíců Rusko deklaruje snižování produkce ropy. V projevu na televizním zasedání vlády Putin uvedl, že situace na světovém trhu s ropou je celkově právě díky tomu „naprosto stabilní“. Rusko tím dle Putina  podpořilo ceny. I přes to je dle Putina těžba na „požadované úrovni“.

6. Fiala: Trendy ukazují, že by ceny energií měly vydržet, opatření zafungovala

Opatření, která vláda udělala v souvislosti s extrémními cenami energií, zafungovala a je dobře, že v současnosti všichni distributoři nabízejí energie pod vládou stanovenými limity. V rozhovoru s ČTK to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Všechny trendy i předpovědi expertů ukazují, že by tento stav měl vydržet a že by se ceny neměly vracet do extrémních výšek, uvedl předseda vlády na dotaz, zda se neobává skoku po skončení opatření.

Vláda počátkem roku na národní úrovni zastropovala ceny energií a udělala další kroky, aby po dobu letošního roku garantovala přijatelné ceny pro domácnosti, veřejný sektor a podnikatele, a současně se soustředila na opatření na evropské úrovni. Podle Fialy pomohla velmi rychlá diverzifikace dodavatelů energií do států EU a dohoda na některých krocích, jako jsou společné nákupy, nové mechanismy proti skokovému růstu cen. „Ale hlavně ta diverzifikace dodavatelů, budování nových LNG terminálů. To všechno vede k tomu, že dnes jsou ceny úplně jinde, než byly třeba v druhé polovině minulého roku,“ konstatoval.

7. Agregace flexibility mění český energetický trh. Vznikla nová odborná platforma SAF

Uplynulý turbulentní rok, kdy závratným tempem vzrostly ceny energií, ukázal na problémy energetického trhu. Česko doplácí zejména na neexistující legislativu v oblasti agregace flexibility a akumulace, kterou nám dlouhodobě vytýká Evropská komise. Agregace flexibility společně s ukládáním energie přitom otevírá cestu k rozvoji obnovitelných zdrojů. V reakci na potřebu přechodu na moderní trh s elektřinou vzniklo Sdružení agregátorů a poskytovatelů flexibility (SAF). Odborná platforma, začleněná v Asociaci pro akumulaci energie AKU-BAT CZ, bude podporovat rozvoj agregace elektřiny a využití flexibility.

Agregace flexibility hraje klíčovou roli v moderní, digitální a decentrální energetice, která je vyžadována legislativou Evropské unie nejenom z hlediska bezpečnosti, ale i efektivity řízení soustavy. „Přispívá k transformaci energetiky a celkové efektivitě nakládání s energií. Chybí ale legislativa, která by umožnila plošný rozvoj agregace flexibility. Na to reagujeme založením sdružení SAF, které bude koordinovat technické záležitosti a jednotná obchodní a legislativní stanoviska za sektor agregace,“ řekl Petr Řeháček, ředitel SAF.

8. EU zřejmě nedosáhne cílů výroby a dovozu zeleného vodíku, tvrdí odborníci

Podle Financial Times se na World Hydrogen Summitu v holandském Rotterdamu několik zástupců odvětví vyjádřilo, že EU nebude schopná dosáhnout deklarovaných cílů domácí výroby a importu zeleného vodíku. Důvodem je komplikovaná a nejasná regulace.  

EU v červenci 2020 přijala sdělení s názvem Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu. Sdělení jsou nezávazné dokumenty, které Komise vydává, aby vyhodnotila, komentovala nebo vysvětlila svou politiku vzhledem k tomu, že je jedinou institucí s právem navrhovat legislativní předpisy.

9. Vyhlídky lepší dostupnosti jaderných elektráren během zimy stlačily cenu elektřiny na francouzském trhu

Dostupnost jaderných elektráren je pro Francii jedním z klíčových hybatelů cen na tamním trhu, které kvůli intenzivnímu využívání elektřiny pro vytápění dosahují pro následující zimu stále výrazně vyšších hodnot ve srovnání například se sousedním Německem. Poté, co tamní energetická společnost EDF na začátku tohoto týdne zkrátila očekávaný plán údržby několika reaktorů, trh rychle reagoval na tuto pozitivní zprávu poklesem o zhruba 10 %.

Přestože vyšší využívání elektřiny pro vytápění pomohlo Francii v posledních desetiletích více dekarbonizovat její energetický sektor oproti jiným evropským zemím, tato skutečnost mívá i svou stinnou stránku. Francouzská elektrizační soustava, resp. výkon potřebný na udržení rovnováhy během zimy, je kvůli vysokému počtu přímotopů silně závislá na počasí a případné omezení výrobních kapacit může vést ke strmému růstu cen na tamním trhu.

10. Cena plynu pro evropský trh klesla pod 26 eur za MWh, nejníže téměř za dva roky

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh sestoupila pod 26 eur (zhruba 614 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je na nejnižší úroveň téměř za dva roky. Odborníci tento vývoj zdůvodňují převisem nabídky nad poptávkou a nevylučují další pokles ceny, uvedla dnes agentura DPA. Loni v srpnu se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli omezování dodávek z Ruska vyšplhala až do blízkosti 350 eur za MWh. Od té doby však výrazně klesla.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci dnes ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku sestoupila až na 25,80 eura za MWh. To představuje nejnižší úroveň od června 2021. Kolem 13:30 SELČ se cena kontraktu pohybovala mírně nad 26 eury za MWh, proti středě tak vykazovala téměř šestiprocentní pokles.

Názor

PODPORA UKRAJINY: ZDROJ ENERGIE PRO VOJNU I MÍR

Ukrajinská energetika odolala zimnímu ruskému bombardování a dál se vypořádává s důsledky barbarské agrese. V posledních měsících víceméně dokáže pokrýt potřeby země, která ale musí počítat s dalšími neplánovanými výpadky proudu. Válka nekončí a není možné vyloučit, že příští zima bude ještě náročnější. Odolnější energetiku bude Ukrajina potřebovat i později v době míru, hrozba další agrese nejspíš ani pak nepomine.

Málokdo dnes na Ukrajině pochybuje o potřebě silnější decentrální energetiky mnoha menších zdrojů, které se nepříteli hůře vyřazují z provozu než velké elektrárny. To neznamená, že by skončila éra jaderných reaktorů nebo větších hydroelektráren. Vedle nich však sílí poptávka po menších generátorech i kogeneračních jednotkách, které dokáží vyrábět elektřinu i teplo. A to je také jedna z oblastí, kam nyní míří česká humanitární pomoc.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu