Jezero plánované po dotěžení lomu ČSA na Mostecku se nebude muset dopouštět

V lomu ČSA na Mostecku pokračuje útlum těžby. S koncem dolování uhlí se počítá na přelomu let 2025 a 2026. Zbytková jáma se přemění v jezero s takzvanou vyrovnanou hladinou, nebylo by nutné ho tak dopouštět. ČTK to řekla mluvčí skupiny Sev.en Energy Eva Maříková.

Jezero by mohlo podle zveřejněných záměrů mít plochu kolem 670 hektarů (zhruba dvojnásobné oproti nedalekému jezeru Most). Vyrovnaná hladina znamená, že přítok a odpar by byly v rovnováze. „Tato cesta byla odbornými studiemi vyhodnocena jako nejlepší. Vznikne tím navíc skvělá zásobárna vody v regionu,“ uvedla Maříková.

Jezero bude využito částečně pro rekreaci obdobně, jako je tomu u dalších jezer vzniklých po těžbě hnědého uhlí, tedy Milada u Ústí nad Labem, Medard u Sokolova a Most, ale hlavně bude sloužit energetice. Těžaři plánují, že na část vodní hladiny instalují plovoucí solární panely s výrobnu zeleného vodíku. S dalšími moderními energetickými technologiemi se počítá i v okolí jezera na plochách, které jsou k takové instalaci vhodné. „Naší snahou je na místě lomu ČSA vytvořit pestré území s vysokou přidanou hodnotou i širokými možnostmi využití a vrátit do ní nejen přírodu, ale také člověka. Už nyní v území funguje síť cyklostezek s naučnou stezkou,“ uvedla Maříková.

Celé území, nad nímž se tyčí zámek Jezeří, má rozlohu 5000 hektarů. Odborníci doporučují zhruba 20 procent z toho ponechat sukcesi, tedy nechat zcela na přírodě, jak si poradí. Kompletní transformaci území plánuje skupina v projektu Greenmine.

Pokud se projekty budou realizovat, vznikne podle Sev.en Energy zhruba 1000 pracovních míst. Necelá tisícovka lidí je aktuálně zaměstnaná na dole ČSA. Záměr počítá i s vytvořením tří lokalit pro bydlení, z nichž jedna by mohla být pod Horním Jiřetínem, kde je hranice limitů těžby uhlí. Ty stanovila vláda v roce 1991 a v roce 2015 je potvrdila.

Rozsáhlé území v lokalitě ČSA se postupně rekultivuje. Část zarůstá samovolně, a právě tyto plochy jsou podle přírodovědců velmi cenné. Vysadily se tu stromy, na vybraných plochách je rekultivace zemědělská s chovem skotu. Menší vodní plochy, jezírka Marcela, Hedvika a Toník, jsou domovem vodního ptactva.

Úpatí Krušných hor by mohlo v budoucnu být také místem pro přečerpávací vodní elektrárnu. V době přebytku elektrické energie si elektrárna načerpá vodu ze spodní nádrže do nádrže horní, čímž si převážnou část využité energie uloží. V době nedostatku energie lze tuto uloženou energii využít vypuštěním vody z horní nádrže do spodní přes vodní turbínu, která vyrobí elektřinu. Horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny projektu Green Mine by mohla být vybudována na Jánském vrchu, spodní nádrží bude Komořanské jezero.