Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německá vláda schválila kontroverzní reformu zákona o ochraně klimatu

Německá vláda schválila kontroverzní reformu zákona o ochraně klimatu, která má fakticky oslabit odpovědnost ministerstev za nesplnění emisních cílů v konkrétních hospodářských odvětvích. Nedosažení cílů snížení emisí v jednom odvětví bude moci být kompenzováno dosažením vyšších snížení emisí v ostatních odvětvích.

Jádrem navrhovaných reforem je odklon od současného německého zaměření na roční cíle snižování emisí pro jednotlivá odvětví a povinná krátkodobá opatření odpovědného ministerstva v případě jejich nesplnění. Namísto toho bude zaveden mezi-odvětvový pohled a zaměření na prognózy do roku 2030.

2. Britsko-americké partnerství bude vyvíjet superrychlé fúzní vesmírné rakety

Britská společnost Pulsar Fusion se spojila s americkou společností Princeton Satellite Systems. Obě společnosti budou studovat využití umělé inteligence při návrhu superrychlé fúzní vesmírné rakety, která by doletěla k Marsu za pouhých 30 dní.

Díky spolupráci obou firem a využívání umělé inteligence ke studiu dat z princetonského reaktoru PFRC-2 obě společnosti lépe pochopí chování plazmatu při elektromagnetickém ohřevu a jeho zadržení při konfiguraci jako pohonného systému.

3. ČEZ chystá v Tušimicích velký solární projekt s největší fotovoltaikou v ČR

Energetická společnost ČEZ plánuje v lokalitě Tušimice-Prunéřov v Ústeckém kraji postavit velký solární projekt, jehož součástí by měla být i největší fotovoltaická elektrárna v Česku. Měla by mít instalovaný výkon až 87,65 megawattu (MW), což je více než dvojnásobek současné největší solární elektrárny v ČR. Dnes to napsal Ekonomický deník. Mluvčí ČEZ Barbora Peterová ČTK řekla, že celý projekt počítá s několika elektrárnami, které budou sloučeny do jednoho přípojného místa.

ČEZ chce projekt postavit na rekultivované ploše po těžbě hnědého uhlí, nyní kvůli tomu požádal krajský úřad o schválení. Podle Peterové se projekt zařadí mezi největší plánované instalace společnosti. „Uvažovaný instalovaný výkon by měl být 243 MW, přičemž v praxi se jedná o několik fotovoltaických elektráren sloučených do jednoho přípojného místa,“ řekla. V současné době podle ní společnost jedná o změně územního plánu a aktualizaci zásad územního rozvoje.

4. Německo bude pro rozvoj solárů potřebovat dalších 100 000 pracovníků

Německo potřebuje zajistit dodatečných 100 tisíc kvalifikovaných pracovníků, aby bylo schopné naplnit své cíle v oblasti rozvoje solárních elektráren. Ke konci roku 2022 pracovalo v německém solárním sektoru zhruba 65 tisíc pracovníků. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.

V Německu bylo v loňském roce instalováno 7,4 GW nového výkonu v solárních elektrárnách a jejich celkový instalovaný výkon tak dosáhl 67 GW. Aby země dosáhla svého cíle pro rok 2030, kterým je 215 GW instalovaného výkonu v těchto zdrojích, musí se v následujících letech tempo rozvoje významně zrychlit. Do roku 2026 by mělo být ročně instalováno 22 GW nových solárních elektráren.

5. Růst větrných elektráren v ČR má zrychlit. Ministerstvo podpoří téměř dvojnásobné množství zdrojů

Vláda odeslala do připomínkového řízení novelu nařízení vlády, kterým stanoví množství podporovaných obnovitelných zdrojů elektřiny a tepla. Nařízení stanoví nově hodnoty také na rok 2025. Ani v roce 2025 Ministerstvo průmyslu a obchodu nenavrhlo provozní podporu pro fotovoltaické elektrárny, naopak stát podpoří až 240 MW instalovaného výkonu větrných elektráren.

Od roku 2022 vláda každoročně stanoví množství výkonu jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů, které mají v následujících třech letech nárok na podporu. Poprvé vláda takto stanovila podporu v loňském roce. Nyní probíhá jeho první novelizace, v rámci které je doplněn výhled na rok 2025. Množství podporovaného výkonu v roce 2023 a 2024 zůstává stejné.

6. Komise uznala roli jaderné energie v dosahování cílů klimatické neutrality

Francie je konečně spokojena s dohodou EU o směrnici o obnovitelných zdrojích energie. Evropská sedmadvacítka totiž dosáhla minulý pátek kompromisu, který uspokojuje zájmy v oblasti jaderné energetiky.

Země EU v pátek dosáhly konečné dohody o 42,5% podílu obnovitelné energie na konečné spotřebě energie do roku 2030 prostřednictvím revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie (REDIII). O konečné pozici historicky projaderné Francie, která nebyla do poslední chvíle spokojena, informoval server Euractiv. Podporovaná dalšími projadernými členskými státy, Francie v polovině května zablokovala schválení dohody Evropským parlamentem a požadovala záruky týkající se výroby nízkouhlíkového vodíku z elektřiny z jádra.

7. Do amerických LNG terminálů začalo proudit více plynu poté, co jejich provoz omezila údržba

Dodávky zemního plynu do terminálů na vývoz v jeho zkapalněné formě (LNG) v USA se v polovině června začaly mírně zotavovat poté, co se v první polovině měsíce propadly na půlroční minimum. Probíhající pravidelná údržba zařízení nicméně bude i nadále omezovat maximální možný vývoz zkapalněného plynu ze země.

Dodávky zemního plynu do amerických exportních LNG terminálů 16. června podle dat S&P Global Commodity Insights opět přesáhly 11 miliard stop krychlových denně (Bcf/d). Pouhé dva dny předtím přitom poklesly dokonce k 10 Bcf/d. I v nadcházejících týdnech však bude exportní kapacita USA omezena pokračující údržbou, která probíhá v době, kdy poptávky po zkapalněném plynu a jeho ceny na globálním trhu začaly opět stoupat. Růst poptávky podpořilo i nedávné prodloužení odstávek v Norsku, které omezují dodávky plynu do Evropy.

8. Vláda schválila novelu k energetickým komunitám, budou moci sdílet elektřinu

Vláda včera schválila novelu energetického zákona, která umožňuje vznik energetických komunit v Česku. V těchto společenstvích bude možné prostřednictvím distribuční sítě sdílet místně vyrobenou elektřinu. Na twitteru to oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Novela umožní také sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu.

„Posílí to naši energetickou bezpečnost, umožní snížit výdaje za energie a pomůže to i našemu životnímu prostředí,“ uvedl včera Síkela.

9. Poradní výbor EU doporučuje snížit emise o 90-95 % do roku 2040  

Podle zprávy nezávislého poradního výboru by EU měla do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90–95 %, pokud chce dosáhnout klimatické neutrality do 2050. Toto doporučení Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu přichází současně s blížícím se koncem veřejné konzultace Evropské komise ke stanovení cíle snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2040. Komise následně zahájí práce na legislativě. Informoval o tom portál Euractiv.

Snižování emisí musí být proveditelné i spravedlivé, říká poradní výbor

Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu ve své zprávě doporučuje udržet tzv. uhlíkový rozpočet v limitu 11–14 Gt CO₂ ekvivalentu pro roky 2030–2050. Uhlíkový rozpočet říká, kolik může být vypuštěno emisí, aby globální oteplování nepřesáhlo 1,5 °C.

10. Dohodu o nové podobě trhu s elektřinou komplikují kapacitní mechanismy. Budou i pro uhelné elektrárny?

Návrh nové podoby trhu s elektřinou komplikuje spor o budoucí podobu kapacitních mechanismů. Nový návrh totiž umožňuje, aby za předem stanovených podmínek mohly být podporovány také uhelné elektrárny. Postup je kritizován především kvůli tomu, že je v rozporu s environmentální politikou Evropské unie. 

Evropská unie aktuálně připravuje návrh nového designu trhu s elektřinou, který by měl zabránit opakování energetické krize z let 2021 a 2022. Cílem návrhu je ovšem také uzpůsobení trhu novým environmentálním cílům, mj. snížení emisí CO2 do roku 2030 o 55 % a dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Názor

Můžeme stát v dekarbonizaci stranou? A chceme to vůbec?

Zatímco celý svět řeší dekarbonizaci, maličké Česko se stále ještě tváří, že se ho to vlastně vůbec netýká. Jenže názor, že snižování skleníkových plynů je jen další výmysl politiků, který je potřeba ignorovat, je pro nás hodně nebezpečný. Dekarbonizaci totiž v současnosti tlačí hlavně významné světové společnosti, které pohánějí globální ekonomiku. A kdo do rozjíždějícího se vlaku rychle nenastoupí, ten se dalšího spoje už nemusí dočkat.

Na prestižních světových konferencích věnovaných energetice se všichni šéfové největších hráčů ropného průmyslu, jako jsou Saudi Aramco, ExxonMobil, Chevron, Shell, BP či TotalEnergies, shodnou: dekarbonizace je potřebná a je to zásadní bod firemních strategií a rozpočtů. Pro její dosažení se realizují zcela konkrétní kroky. Jedna firma chce dosáhnout nulových emisí při těžbě zemního plynu v dané oblasti do roku 2030. Jiná firma zvýšila investice do oblasti mimo ropu a plyn z asi 3 procent v roce 2018 na současných 30 procent. Zejména evropské ropné společnosti se hodlají stát největšími světovými energetickými firmami. Dodají ropu a zemní plyn, odeberou a uskladní vyprodukované CO2 a také dodají zelenou elektřinu a do budoucna i zelený vodík.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu