Komise uznala roli jaderné energie v dosahování cílů klimatické neutrality
Francie je konečně spokojena s dohodou EU o směrnici o obnovitelných zdrojích energie. Evropská sedmadvacítka totiž dosáhla minulý pátek kompromisu, který uspokojuje zájmy v oblasti jaderné energetiky.
Země EU v pátek dosáhly konečné dohody o 42,5% podílu obnovitelné energie na konečné spotřebě energie do roku 2030 prostřednictvím revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie (REDIII). O konečné pozici historicky projaderné Francie, která nebyla do poslední chvíle spokojena, informoval server Euractiv. Podporovaná dalšími projadernými členskými státy, Francie v polovině května zablokovala schválení dohody Evropským parlamentem a požadovala záruky týkající se výroby nízkouhlíkového vodíku z elektřiny z jádra.
Podle francouzské ministryně Agnès Pannier-Runacherové hrozilo, že celoevropské cíle v oblasti výroby vodíku z obnovitelných zdrojů budou v rozporu s francouzskými zájmy v oblasti jaderné energie. Dohoda ale nakonec dle ní dostatečně uznává úlohu jaderné energie při dosahování dekarbonizačních cílů.
Evropská komise musela na pátečním zasedání velvyslanců EU usměrnit svou původní pozici, aby bylo možné dosáhnout dohody se všemi 27 členskými státy. Během zasedání rozeslala prohlášení, v němž se uvádí:
"Komise uznává, že k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 přispívají i jiné zdroje energie bez fosilních paliv než obnovitelné zdroje energie pro členské státy, které se rozhodnou na tyto zdroje energie spoléhat."
Tím uznala úlohu jaderné energie při dosahování evropských cílů v oblasti dekarbonizace, což byl hlavní požadavek Francie pro schválení nové verze směrnice o obnovitelných zdrojích. Dle Pannier-Runacherové je tak jaderná energie uznána přinejmenším jako zdroj pro dekarbonizaci výroby vodíku. Úřad ministryně dodal, že toto uznání "bude pro Evropskou komisi závazné při všech budoucích diskusích" na téma jaderné energie.
Další sporný bod pro Francii se týkal záruk nabízených výrobnám čpavku, které se zaváží k investicím do dekarbonizace. Francie zablokovala konečný podpis textu kvůli příliš přísným ustanovením ohledně čpavku, který se velmi obtížně dekarbonizuje elektrolýzou a je nezbytný pro výrobu hnojiv a potravinovou bezpečnost.
Mohlo by vás zajímat:
Členské státy EU by se měly v první řadě zabývat oddebilizováním celé EU. Pokud se do Evropy nevrátí zdravý rozum, pak bude vše ostatní marginální záležitostí!
Přesně tak.
Asi jsem někde nepochytil to odkarbonizování výroby čpavku.
Já měl pocit, že když elektrolýzou vyrobím vodík a následně z atmosféry vezmu dusík a spálím ve vodíkové atmosféře, tak dostanu čpavek. Nechápu co se na tom dá odkarbonizovat.
No, on se ten vodík (pro Haberův–Boschův proces) výrábí (hlavně) ze zemního plynu dle souhrnné rovnice: CH4 (g) + 2 H2O (g) → CO2 (g) + 4 H2 (g). takže na výrobu 1 kg H2 připadá 44/8=5,5 kg CO2. Pokud byste vyráběl vodík elektrolýzou vody, tak by to bylo bez toho CO2, ale asi byste se nedoplatil. Přece jen úprava vody, elektrolyzér, úprava (vysušení a natlakování) vodíku něco stojí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se