Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Dodávky zemního plynu do Evropy slábnou. Dovoz LNG i norského plynu byl na dlouhodobých minimech

Dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) do zemí Evropské unie byly v srpnu nejnižší od loňského října. Při započtení také dovozu LNG do Spojeného království se jedná dokonce o nejnižší hodnotu od prosince roku 2021. Nižší jsou také dodávky zemního plynu ze Severního moře z důvodu plánovaných i neplánovaných odstávek, ukazují statistiky přepravce plynu Gassco. 

Vysoké dodávky zemního plynu ze Severního moře a zkapalněného zemního plynu napomohly Evropské unii v letošním roce urychleně naplnit zásobníky zemního plynu. Ty byly dokonce naplněny více než dva a půl měsíce před termínem, který pro jejich zaplnění stanovila Evropská unie.

2. Smlouva o energetické chartě ztrácí podporu. Vystoupení zvažuje i Spojené království

Ministr pro energetiku Spojeného království Graham Stuart prohlásil, že by země mohla odstoupit od mezinárodní smlouvy o energetické chartě, pokud se nepovede její reforma. Mezinárodní smlouva, která vznikla za účelem ochrany investic v energetice, je dnes vnímaná jako brzda rychlejší dekarbonizace. Píše o tom The Guardian a Euractiv.

Kritika přichází z mnoha stran

Ke kritikům ECT patří Evropská unie, která tvrdí, že setrvání ve smlouvě by „jasně podkopalo“ klimatické cíle. Francie, Německo, Španělsko a dalších osm zemí již oznámilo, že od smlouvy odstoupí, a EU se také chystá hromadně vystoupit. Spojené království a Japonsko jsou jedinými velkými ekonomikami, které se k vystoupení z ECT zatím nezavázaly.

3. USA: Sankce na ruskou ropu fungují, příjmy Kremlu se v první polovině roku propadly na polovinu

Cenový strop na ruskou ropu, na kterém se shodly země G7 a EU na konci loňského roku, pomáhá podle zástupců americké vlády snižovat nejen příjmy Ruska z prodeje ropy ale také tamní těžbu. Oproti loňskému roku příjmy Ruska z prodeje ropy v první polovině roku na polovinu a Rusko rovněž musí investovat více prostředků do způsobů, jak se se sankcemi vypořádat.

Ruští obchodníci s ropou se od konce loňského roku potýkají se sankcemi ze strany zemí G7 a EU, které spočívají ve stanovení maximální ceny, za kterou mohou svou ropu prodávat. Cenové stropy jsou vymáhány skrz přepravu a pojišťování nákladů, kdy ruští obchodníci mohou využívat služeb západních společností pouze v případě, kdy dodržují cenový strop.

4. Evropské zásobníky se plní, Španělsko je má již plné. V ČR zbývá 6 % kapacity

Evropské zásobníky zemního plynu jsou momentálně plné z 93 %, přičemž ve Španělsku a Portugalsku jsou podle údajů GIE dokonce zcela zaplněny. Zásobníkům v České republice zbývá do plného zaplnění cca 6 %. Plné zásobníky jsou pozitivním signálem pro velkoobchodní ceny plynu. 

S výrazným předstihem splnila Evropská unie cíl ohledně zaplnění zásobníků plynu, který si stanovila po ruské invazi na Ukrajinu a po podstatném snížení toků ruského plynu do Evropy. Podle tohoto cíle mají být evropské zásobníky zaplněny nejméně z 90 %, a to k začátku topné sezóny, tj. k 1.  listopadu 2023.

5. Polsko žaluje EU kvůli nedávno přijatým klimatickým politikám

Dle Polska klimatické právní předpisy EU v oblasti klimatu nebyly řádně posouzeny a překročily pravomoci Bruselu. Tím je ohroženo polské hospodářství a energetická bezpečnost, jak argumentuje Varšava.

Polsko zveřejnilo žalobu na konci srpna, jak informoval server Euractiv. Reaguje ní na legislativu, kterou EU přijala v uplynulých měsících s cílem dosáhnout do roku 2030 cíle snížení emisí skleníkových plynů o 55 % oproti úrovni z roku 1990. Varšava bude, dle ministryně pro klima a životní prostředí Anny Moskwy, usilovat o zrušení některých těchto opatření u soudu.

6. Premiéři německých spolkových zemí vyzývají EU, aby povolila dotace elektřiny pro průmysl

Evropská komise by měla umožnit vládám členských států dotovat cenu elektřiny pro průmysl. To požadují premiéři 16 německých spolkových zemí v tzv. „Bruselské deklaraci“. Informoval o tom německý deník Handelsblatt.

Premiéři 16 německých spolkových zemí vyzvali EU, aby umožnila dotování cen elektřiny na podporu průmyslu. Ve společné „Bruselské deklaraci“ premiéři spolkových zemí žádají Komisi, aby národním vládám umožnila zavést tzv. překlenovací cenu elektřiny pro průmysl, o níž se v současnosti v Německu diskutuje.

7. V Josefově lidé větrné elektrárny nechtějí, rozhodli v referendu

Obyvatelé Josefova na Sokolovsku nechtějí v katastru obce větrné elektrárny. Rozhodli o tom v sobotu v místním referendu. Investor zde zamýšlel postavit dva větrníky. Obec tak mohla získat příspěvky do rozpočtu a realizovat naplánované investice, na které jinak těžko získá finance. Referenda se zúčastnilo 192 voličů z celkových 327, proti bylo 141, tedy 73,8 procenta z odevzdaných platných hlasů. Referendum je podle zákona platné. Výsledky zveřejnila obec dnes v noci na svých webových stránkách.

Dva větrníky chtěla na území obce postavit společnost Meridian Nová energie s. r. o. Obec se zhruba čtyřmi stovkami obyvatel by tím získala od firmy jednorázový i pravidelný každoroční příspěvek do rozpočtu. Místa pro elektrárny byla vybrána už vloni a jsou asi kilometr od nejbližšího stavení ve směru na Krajkovou. Jde o zemědělské pozemky, které patří Agro&Kombinátu Dolní Žandov, s nímž byl investor dohodnutý na pronájmu pozemků. U Josefova chtěl investor postavit dva větrníky o celkové výšce téměř 250 metrů a výkonu jedné elektrárny 6,2 MW. Další šance odsouhlasit výstavbu bude podle zákona za dva roky.

8. Do aukce v Británii se nepřihlásily žádné projekty větrných elektráren na moři

V klíčové vládní aukci dnes nebyly zakoupeny žádné nové kontrakty na projekty větrných elektráren na moři. Firmy, které se podílejí na rozvoji větrných elektráren, své rozhodnutí zdůvodnily tím, že cena nabídnutá vládou neodráží rostoucí náklady v odvětví. Výsledek aukce tak zasadil tvrdou ránu britské strategii budování obnovitelných zdrojů energie, uvedla BBC.

Výsledek aukce by také mohl ohrozit splnění cíle nulových čistých emisí, který si Británie stanovila do roku 2050. Pro splnění cíle země potřebuje zvýšit kapacitu větrných elektráren na moři do roku 2030 na 50 gigawattů (GW) ze současných zhruba 14 GW.

9. Sokolovská uhelná získala americký grant na přípravu malých modulárních reaktorů

Sokolovská uhelná a SUAS Group zadají zpracování studie možného umístění malých modulárních jaderných reaktorů (SMR) ve svých areálech. Umožní jim to dotace z programu Phoenix amerického ministerstva zahraničí. Program financuje studie proveditelnosti související s umístěním SMR v Evropě. Cena studie může dosáhnout až dva miliony dolarů (v přepočtu asi 45 milionů korun), přičemž dotace činí 1,5 milionu dolarů (asi 34,1 milionu korun). Malé reaktory by podle Sokolovské uhelné mohly být v areálu Elektrárny Tisová a komplexu ve Vřesové.

Těžební a energetická společnost Sokolovská uhelná, která stojí před postupným odchodem od těžby a zpracování uhlí, se tak může připravit i na možnost stavby modulárních reaktorů. SMR by mohly být alternativou k velkým jaderným elektrárnám, ale i jiným formám dodávek elektrické a tepelné energie.