Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Odborníci: Rok 2023 by mohl být bodem zlomu v globálním oteplování, cíl omezit oteplení na 1,5 °C selhal

Cíl Pařížské klimatické dohody omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia „fakticky selhal“, uvedli vědci na konci září na kongresu o extrémním počasí v Hamburku. Vědci a odborníci vidí promarněnou příležitost stabilizovat klimatický systém s relativně malým úsilím. Podle názoru účastníků konference bude velká část klimatických změn pokračovat bez kontroly, což znamená, že masivním změnám na naší planetě již nelze zabránit.

„Musíme se smířit s tím, že cíl 1,5 stupně bude překročen,“ řekl Jochem Marotzke, ředitel Institutu Maxe Plancka pro meteorologii.

2. Španělsko chce shodu na reformě evropského trhu s elektřinou do dvou týdnů

S ohledem na dění na evropských energetických trzích v posledních dvou letech se reforma evropského trhu s elektřinou dostala do popředí pozornosti. Jednání mezi zástupci EU a jednotlivými členskými státy nicméně v posledních měsících váznou na mrtvém bodě. Španělská ministryně energetiky nicméně v tomto týdnu uvedla, že by země chtěla dosáhnout shody ohledně reformy do příštího zasedání ministrů energetiky zemí EU, které proběhne v polovině října.

Jedním z primárních cílů diskutované reformy evropského trhu s elektřinou je větší ochrana spotřebitelů před extrémními výkyvy cen na trzích. Těm byl evropský trh vystaven především v průběhu loňského léta poté, co dodávky zemního plynu z Ruska poklesly na zlomek běžného objemu. Klíčovou částí je také model výkupu elektřiny z výrobních zdrojů, včetně jaderných elektráren, a případné přerozdělení finančních prostředků průmyslu, na kterém jednání v poslední době váznou.

3. Německo: Obnovitelné zdroje pokryly letos více než polovinu spotřeby elektřiny

Obnovitelné zdroje energie v Německu pokryly v prvních třech kvartálech letošního roku více než polovinu spotřeby elektřiny. Vyplývá to z údajů Německého svaz energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW) a Centra pro výzkum solární energie a vodíku v Bádensku-Württembersku (ZSW).

Od ledna do září dosáhl v Německu podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé spotřebě elektřiny zhruba 52 %, což je v porovnání se stejným obdobím loňského roku nárůst o téměř pět procentních bodů. Zvýšit tento podíl pomohl i pokles celkové spotřeby elektřiny v Německu.

4. Moldavsko a energetická bezpečnost: "Jeden krok vpřed, dva zpátky"

„Moldavsko již nebude nakupovat plyn od ruského Gazpromu.“ „Moldavsko by mohlo nakupovat ruský plyn, pokud budou výhodné podmínky.“ Tak zněly titulky dvou odlišných zpráv publikovaných na serveru Reuters, které od sebe dělily dva dny. Vhodně tak ilustrují složitou situaci, ve které se zmítá jedna z nejchudších zemí Evropy. Na jedné straně energetická nejistota, korupce a ruský vliv, na straně druhé pak dobré podmínky pro obnovitelné zdroje energie, investice západu nebo dokončený energetický audit. Tento článek si dává za cíl v krátkosti představit základní premisy a faktory ovlivňující energetickou bezpečnost Moldavska v souvislosti s nedávným děním.

Úvodem je zapotřebí téma zasadit do kontextu. V roce 1991 vyhlásilo Moldavsko nezávislost po rozpadu Sovětského svazu. To samé však učinila i část Moldavska, separatistický region Podněstří, jehož podstatná většina obyvatel tíhla více k SSSR, respektive k Rusku. Nicméně právě nejkritičtější část energetické infrastruktury, elektrárna Kuchurgan, se nachází v Podněstří. Ani další struktura na tom není lépe, hlavně co se týče propojení s ostatními státy. Například elektrické vedení spojuje Moldavsko s Ukrajinou, Podněstřím a Rumunskem, přičemž pouze poslední jmenovaný stát může být v dnešní době spolehlivým partnerem, nemluvě o tom, v jakém stavu vedení je. Podobně je to i s plynovody, kdy jedinou diverzifikací z poslední doby je spojení Iaśi-Ungheni-Kišiněv s Rumunskem.

5. Světové prvenství: EU o víkendu spustila první fázi systému uhlíkových cel

S příchodem října Evropská unie spustila první fázi vůbec prvního systému na světě, který bude zpoplatňovat emise z dováženého zboží. Od zavedení uhlíkových cel si EU kromě ochrany vlastních klimatických ambic slibuje jejich rozšíření na globální úroveň. Během první fáze nicméně nebudou dovozci zatím žádná cla platit.

Evropská unie a její členské státy již dlouhodobě diskutují o zpoplatnění emisí u dovážených produktů, které díky výrobě mimo EU nepodléhají místnímu systému ETS. Během uplynulého víkendu odstartovala první fáze takzvaného mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM, z angl. Carbon Border Adjustment Mechanism), tedy formy uhlíkových cel.

6. Klimatický průlom ve stavebnictví s uhlíkově neutrálním cementem

Emise z výroby cementu, jakožto světově nejpoužívanějšího stavebního materiálu, představují asi dvanáctinu celosvětových emisí oxidu uhličitého, (cca třikrát více než letecká doprava). Tomuto problému se však nedostává dostatek pozornosti.

Dvojité uvolňování CO2 při výrobě cementu

Světově nejpoužívanější je portlandský cement. Součástí jeho výrobního procesu je pálení vápence v peci při teplotách 1 450 °C, při čemž se rozvážou minerály na oxid vápenatý a oxid uhličitý. Přimícháním písku, jílu a případnými příměsemi s vodou vzniká beton.

7. První tendr na přeshraniční financování OZE v EU byl přeplněn. Vznikne díky němu 400 MW solárních elektráren

O první tendr, který se konal v rámci mechanismu EU pro financování energie z obnovitelných zdrojů, byl značný zájem. Podporu si nakonec vysoutěžily projekty solárních elektráren ve Finsku o celkovém instalovaném výkonu 400 MW, což byla maximální poptávaná hodnota. Celkový nabízený výkon v tendru činil 516 MW. Finanční prostředky na udělenou investiční podporu poskytne Lucembursko.

Jak uvedla na svém webu Evropská komise, do tendru se mohly přihlásit projekty na výstavbu solárních elektráren s instalovaným výkonem od 5 MW do 100 MW umístěné ve Finsku. Finanční prostředky pro daný tendr ve výši 40 milionů eur poskytlo Lucembursko.

8. Analytici: Ceny elektřiny i přes zlevňování dodavateli v příštím roce vzrostou

Ceny elektřiny pro odběratele v příštím roce i přes případné další zlevňování dodavateli nejspíš vzrostou. Důvodem je převedení části poplatku za obnovitelné zdroje (POZE) zpět na zákazníky. Míra zdražení navíc bude ještě záviset na úpravě distribučních poplatků, u nichž se většinou očekává oproti letošku zvýšení. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Zrušení poplatku za obnovitelné zdroje nepředpokládají.

Zdražování elektřiny v příštím roce připustil v neděli v České televizi ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Podle něj by ceny oproti současnosti měly vzrůst maximálně do deseti procent, věří však v mírnější růst. Důvodem je zejména převedení části poplatku na obnovitelné zdroje energie zpět na odběratele. Letos ho plně hradil stát. Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny budou odběratelé od příštího roku znovu platit poplatek 599 korun.

9. ČEZ postaví na střeše závodu na léky Zentiva v Praze velkou solární elektrárnu

Na střeše závodu na výrobu léků Zentiva v pražských Dolních Měcholupech vznikne jedna z největších střešních solárních elektráren v Česku. Ročně vyrobí 910 megawatthodin elektřiny, což se rovná spotřebě zhruba 260 běžných domácností. Farmaceutická firma elektřinu využije pro vlastní spotřebu. ČTK o tom informovala společnost ČEZ ESCO, která instalaci fotovoltaiky zajišťuje.

Fotovoltaická elektrárna o výkonu jednoho megawattu (MW) bude na čtyřech objektech továrny v areálu Zentivy. Celkem 2132 solárních panelů pokryje podle ČEZ ESCO střechy o rozloze téměř 5000 metrů čtverečních, což odpovídá asi 25 tenisovým kurtům.

10. Slovinsko: Pracovní skupina zrychlí přípravu druhého jaderného bloku v zemi

Slovinská vláda založila pracovní skupinu, která má koordinovat přípravné práce na výstavbě druhého jaderného bloku v zemi. Země chce mít k dispozici nízkouhlíkové zdroje pro pokrytí spotřeby elektřiny, která se má do roku 2050 až zdvojnásobit. V současné době Slovinsko provozuje jeden tlakovodní reaktor s výkonem 730 MW.

Na konci září se ve Slovinsku poprvé sešla pracovní skupina pro koordinaci přípravných činností projektu Nová jaderná elektrárna Krško 2. Slovinská vláda tak chce urychlit přípravy na výstavbu druhého jaderného bloku v zemi. Ten by měl zemi v budoucnu pomoci s přechodem na nízkoemisní výrobu elektřiny a odklon od uhlí.

Téma

Německá cesta k zelené energetice: Historie a nová podpora v novém tisíciletí

Německo se v Evropě dlouhodobě pasuje do pozice lídra v oblasti rozvoje využívání obnovitelných zdrojů (OZE), zejména větrných a solárních elektráren. Německý ministr hospodářství Robert Habeck se nedávno nechal slyšet, že země letos bude pravděpodobně vyrábět z OZE již více než polovinu elektrické energie. Jaká byla prozatím cesta Německa k obnovitelné elektroenergetice, přiblíží tento seriál. V prvním díle se zaměříme na období před zavedením aukcí, které jsou aktuálně v Německu primárním nástrojem podpory těchto zdrojů.

Přechod k intenzivnějšímu využívání obnovitelných zdrojů má v Německu tradičně silnou podporu, která je historicky také spojena s protijaderným aktivismem. Německo aktuálně již z jaderných elektráren žádnou elektřinu nevyrábí, jelikož poslední tři bloky byly odpojeny letos na jaře. Ještě před havárií v japonské jaderné elektrárně Fukušima přitom Německo v jaderných zdrojích vyrábělo zhruba čtvrtinu elektrické energie.

Podaří se Evropě přilákat výrobce solárních komponentů? Čína doposud válcuje trh

Během uplynulé dekády se těžba a zpracování materiálů nutných pro výrobu komponentů fotovoltaického systému, stejně jako samotná produkce komponentů, přesunula z Evropy, Japonska nebo USA do Číny. Při pohledu na realizované investice v tomto období lze pochopit proč. Čína investovala do celého řetězce okolo 50 mld. EUR. Ve srovnání s EU více než desetinásobek. EU ve svých plánech cílí na navýšení vlastní produkce, má však šanci uspět?

Strategické investice Číny

Jak jsme již psali dříve, čínský export fotovoltaických panelů do Evropy se jen za posledních 5 let takřka zečtyřnásobil. Jeho hodnota dosáhla loni na více než 20 mld. EUR a 9 z 10 dovezených panelů do Evropy bylo z Číny.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu