Podaří se Evropě přilákat výrobce solárních komponentů? Čína doposud válcuje trh

Během uplynulé dekády se těžba a zpracování materiálů nutných pro výrobu komponentů fotovoltaického systému, stejně jako samotná produkce komponentů, přesunula z Evropy, Japonska nebo USA do Číny. Při pohledu na realizované investice v tomto období lze pochopit proč. Čína investovala do celého řetězce okolo 50 mld. EUR. Ve srovnání s EU více než desetinásobek. EU ve svých plánech cílí na navýšení vlastní produkce, má však šanci uspět?

Strategické investice Číny

Jak jsme již psali dříve, čínský export fotovoltaických panelů do Evropy se jen za posledních 5 let takřka zečtyřnásobil. Jeho hodnota dosáhla loni na více než 20 mld. EUR a 9 z 10 dovezených panelů do Evropy bylo z Číny.

Nynější odhady hovoří o tom, že Čína dokáže i v důsledku svého dominantního postavení na trhu ve výrobě a zpracování polykrystalického křemíku vyrobit fotovoltaický panel až o třetinu levněji než její evropská konkurence.

Podle nedávných zpráv má mít Evropa na skladě 40 GWp panelů a data z letošního roku naznačují, že zásoby dále značně porostou. Z tohoto důvodu cena panelů, která se v loňském roce pohybovala okolo 0,30 USD/Wp spadla až na nynějších 0,15 USD/Wp. Což je dobrou zprávou pro developery, ne však pro producenty panelů.

Evropské dilema

V minulém měsíci varovala odborová asociace SolarPower Europe evropské představitele, že rekordně nízké ceny začínají podkopávat strategické plány EU na částečnou autonomii v oblasti produkce částí fotovoltaických systému.

„Právě teď riskujeme ztrátu strategického odvětví v Evropě, přesně v moment, kdy energetická transformace vyžaduje diverzifikaci a znovuoživení evropského solární výrobního sektoru,“ uvedl ve své zprávě SolarPower Europe.

Má však EU šanci tento stav zvrátit? Čína již své obří výrobní kapacity postavené má, přičemž kontroluje trh se vstupními surovinami. Evropa se naproti tomu potýká se zdlouhavými povolovacími procesy a vysokými cenami energií, jejichž poklesu v dohledné budoucnosti bude bránit vysoká cena emisní povolenky a zemního plynu. Na podporu nových výrobních kapacit by tak musely být vynaloženy nemalé prostředky, resp. investiční a provozní dotace.

Obdobná situace panuje na poli elektromobility, kdy EU začíná prošetřovat čínské státní dotace do tohoto sektoru. Dle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové tyto dotace křiví trh.

Zavedení dovozního cla nebo obdobného instrumentu by však mohlo vyvolat obchodní válku mezi Čínou a EU. Jedním z prvních dotčených odvětví pak může být trh s fotovoltaickými komponenty, kde má Čína, jak již bylo zmíněno, celosvětově výsadní postavení. A to by mohlo ohrozit probíhající energetickou transformaci.

Evropa nedávno spustila první testovací fázi systému uhlíkového cla na svých hranicích (systém označován pod zkratkou CBAM), díky kterému budou zpoplatněny emise u vybraných dovážených produktů, více zde. Systém ale neřeší konkurenceschopnost evropských společností mimo hranice EU. Dotace tedy pravděpodobně budou určujícím faktorem, zda nové výrobní kapacity na půdě EU vyrostou.

Na druhou stranu alespoň v oblasti obnovitelných zdrojů energie je technická životnost fotovoltaických panelů 25 let a více a jakmile jsou na půdě EU, energie jimi produkovaná je po tuto dobu nezávislá na dalším geopolitickém vývoji. Větrné elektrárny na tom nejsou jinak, i zde nicméně Čína začíná získávat náskok před evropskými výrobci zatíženými vysokými cenami energií.