S příchodem října Evropská unie spustila první fázi vůbec prvního systému na světě, který bude zpoplatňovat emise z dováženého zboží. Od zavedení uhlíkových cel si EU kromě ochrany vlastních klimatických ambic slibuje jejich rozšíření na globální úroveň. Během první fáze nicméně nebudou dovozci zatím žádná cla platit.
Evropská unie a její členské státy již dlouhodobě diskutují o zpoplatnění emisí u dovážených produktů, které díky výrobě mimo EU nepodléhají místnímu systému ETS. Během uplynulého víkendu odstartovala první fáze takzvaného mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM, z angl. Carbon Border Adjustment Mechanism), tedy formy uhlíkových cel.
Systém uhlíkových cel vyvolává kritiku ze strany obchodních partnerů EU. Podle agentury Reuters zvláštní vyslanec Číny pro klima Xie Zhenhua během nedávného fóra naléhal na ostatní země, aby se neuchylovaly k zavádění podobných jednostranných opatření.
Systém uhlíkových cel se v Evropské unii bude zpočátku vztahovat na dovoz ve vybraných emisně náročných odvětvích, u nichž se předpokládá větší riziko přenosu emisí do zahraničí: cement, železo a ocel, hliník, hnojiva a elektřina. Prozatím však dovozci nebudou muset za emise z dováženého zboží platit, tato fáze bude spuštěna až od roku 2026.
Prozatím však dovozci budou muset sbírat a reportovat data o emisích, které vznikly během procesu výroby výše jmenovaných komodit. Od roku 2026 budou poté muset nakupovat emisní povolenky, stejně jako řada lokálních výrobců, kteří jsou již systému zpoplatnění emisí v EU vystaveni.
Zástupci Evropské komise podle agentury Reuters uvedli, že systém uhlíkových cel je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. Zpoplatnění emisí jsou totiž vystaveni jak dovozci, tak i výrobci na lokálních trzích. Stejně tak si mohou z cel odečíst již poplatky za emise zaplacené mimo EU.
Podle Paola Gentiloniho, evropského komisaře pro hospodářství, má systém uhlíkových cel mimo jiné zabránit výrobcům přesouvat se z EU do zemí, ve kterých nejsou tak vysoké standardy na ochranu životního prostředí.
"CBAM není o ochraně obchodu. Jde o ochranu klimatických ambicí EU a o snahu povýšit klimatické ambice na globální úroveň," uvedl Gentiloni v prohlášení zaslaném Reuters.
Uhlíková cla by se mohla rozšířit i mimo EU
Ačkoliv je EU v oblasti uhlíkových cel průkopníkem, podobný systém zvažují i jinde ve světě. O možnosti zavedení uhlíkových cel se nedávno vyslovila federální vláda Austrálie.
Ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen konkrétně uvedl, že ministerstvo zahájí dvě kola konzultací o tom, zda by Austrálie měla přijmout lokální CBAM. Podle něj je jedním z cílů ochránit domácí společnosti, které již podléhají environmentální regulaci.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.