Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Orsted zastavil projekty offshore větrných parků. Ztráty jdou do miliard, akcie padají

Odvětví offshore větrné energetiky zažívá v posledních měsících krušné časy, kdy se developeři větrných parků na moři musí potýkat s růstem nákladů. Tato skutečnost se projevuje i na jejich ochotě, respektive neochotě realizovat původně plánované projekty, které se přestaly vyplácet. V tomto týdnu tak došlo k zastavení dalších dvou velkých projektů, tentokrát dánskou společností Orsted.

Výstavba větrných elektráren na moři se jeví jako perspektivní alternativa k tradičním turbínám na souši, a to především kvůli nižšímu odporu veřejnosti. Na intenzivnější rozvoj větrné energetiky se v posledních letech začínalo spoléhat stále více zemí, včetně Spojených států amerických, které v tomto ohledu za Evropou značně zaostávají.

2. Německo muselo v prvním čtvrtletí omezit čtvrtinu výroby z mořských větrníků

Za první tři měsíce letošního roku byla z důvodu omezení na straně přenosové soustavy omezena zhruba čtvrtina výroby německých větrných elektráren na moři. U větrných elektráren na pevnině se jednalo zhruba o 3 % produkce a u solárních elektráren o necelá 2 %. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.  

Potřeba omezovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je v Německu dlouhodobým problémem. Důvodem je pomalý rozvoj přenosové soustavy, který zaostává za tempem výstavby zejména větrných elektráren umístěných zpravidla na severu Německa.

3. Německo zvažuje prodloužení provozu svých uhelných elektráren, aby snížilo spotřebu plynu

Německá vláda zvažuje prodloužení provozu hnědouhelných a černouhelných elektráren, které byly uvedeny na trh v průběhu energetické krize. Tyto elektrárny, které by jinak byly uvedeny mimo provoz, by tak mohly zůstat v provozu i po aktuálně plánovaném jaru 2024, aby v případě nutnosti pomohly ušetřit plyn a zajistit bezpečnost dodávek.

Ministerstvo hospodářství (BMWK) v současné době jedná o prodloužení příslušného nařízení, sdělil listu Handelsblatt jeho mluvčí. Analytik Mirko Schlossarczyk z poradenské společnosti Enervis uvedl, že situace v Německu je letos mnohem lepší než v roce 2022, a zpochybnil, zda je prodloužení rezervy starých uhelných elektráren nutné.

4. V Texasu má vzniknout doposud největší zařízení na zachytávání uhlíku

Ropná společnost Occidental Petroleum se pasuje do role vůdce v oblasti technologií pro zachytávání uhlíku z atmosféry. Předchozí zkušenosti společnosti však nasvědčují tomu, že budoucnost této technologie není až tak růžová, jak se může zdát. Navzdory tomu investovalo do nového projektu s názvem Stratos již několik velkých hráčů včetně podpory od americké vlády, která v zachycování uhlíku vidí obrovský potenciál.

Rozsáhlý technologický komplex společnosti Occidental Petroleum má zachytávat oxid uhličitý z atmosféry a posléze jej ukládat hluboko pod zem. Projekt podporují i firmy jako Amazon, Airbus nebo fotbalový tým Houston Texans, které se zavázaly, že v budoucnu zaplatí za uložení emitovaného uhlíku právě prostřednictvím tohoto projektu nesoucího název Stratos.

5. Objem omezené výroby OZE v Kalifornii za poslední dva roky prudce stoupl

Americký stát Kalifornie se nejen z pohledu jednotlivých států USA řadí na přední příčky v rozvoji obnovitelných zdrojů, a to zejména solárních elektráren. Další růst instalovaného výkonu v těchto zdrojích však s sebou nese i stinnou stránku, kdy každoročně stoupá objem elektřiny, který tyto zdroje nemohly dodat do sítě. Jen v loňském roce podle tamního provozovatele soustavy objem zmařené výroby vzrostl o bezmála dvě třetiny. Téměř veškerý objem omezené výroby přitom připadá právě na solární elektrárny.

Kalifornie se v období především posledních pěti let potýká s růstem objemu omezené výroby, kterou teoreticky mohly obnovitelné zdroje dodat do soustavy. Za omezováním výroby podle americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) stojí buď pokles velkoobchodních cen či povel ze strany provozovatele tamní soustavy.

6. Dánská aukce na podporu výroby vodíku naznačila, co očekávat od první EU aukce

Výsledky první dánské aukce na podporu výroby obnovitelného vodíku a jeho derivátů ukázaly, kde by se mohly pohybovat nabídky v chystané první celoevropské aukci pořádané Evropskou vodíkovou bankou (EHB) na konci listopadu letošního roku. V dánské aukci získalo podporu celkem 6 projektů s celkovým příkonem elektrolyzérů 280 MW. Informaci přinesl zahraniční server Argus.

Zahraniční server Argus upozornil, že parametry proběhlé dánské aukce na podporu výroby obnovitelného vodíku jsou velmi podobné těm, které pro pilotní celoevropskou aukci představila koncem srpna Evropská komise.

7. První polská jaderná elektrárna získala územní povolení v Pomořansku

Projekt první jaderné elektrárny získal územní rozhodnutí od Pomořanského vojvodství. Elektrárna se bude nacházet v lokalitě Lubiatowo-Kopalino na pobřeží Baltského moře. První polský jaderný zdroj má disponovat třemi reaktory AP1000 od americké společnosti Westinghouse s celkovým instalovaným výkonem 3 750 MW.

Společnost Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ) oznámila, že od vedení Pomořanského vojvodství získala územní rozhodnutí pro projekt první jaderné elektrárny. Podle PEJ se jedná o jedno z nejdůležitějších správních rozhodnutí nutných pro zahájení výstavby v lokalitě Lubiatowo-Kopalino.

8. Německo by se mělo vzdát cíle vyřadit uhelné zdroje do roku 2030, řekl ministr financí

Německo by se mělo vzdát cíle ukončit provoz uhelných elektráren do roku 2030, pokud nebude schopné zaručit dostatek levné elektřiny. V rozhovoru, který zveřejnil list Kölner Stadt-Anzeiger, to dnes řekl německý ministr financí a šéf jedné z koaličních stran Christian Lindner. Podle liberálního politika je žádoucí posílit investice do obnovitelných zdrojů i těžby plynu v Německu.

Lindner v rozhovoru nepřímo kritizoval dotace, které pro průmyslové podniky chystá jeho vládní kolega, ministr hospodářství a přední představitel Zelených Robert Habeck. Ty by měly firmám pomoci se vyrovnat s důsledky přechodu na nízkoemisní hospodářství. Podle Lindnera nakonec dotace stejně musí firmy nebo občané zaplatit.

9. Nizozemsko zahájilo výstavbu vodíkového potrubí, první úsek má být zprovozněn v roce 2025

Nizozemsko na konci října oficiálně zahájilo výstavbu plánovaného 1 200 km dlouhého vodíkového potrubí. První 30kilometrový úsek bude vystaven v Rotterdamu a bude uveden do provozu v roce 2025. Širší síť má propojit hlavní průmyslová uskupení v Nizozemsku a od roku 2030 také huby v Německu a Belgii, jak informoval server S&P Global.

„Jedním z předpokladů rozvoje trhu s vodíkem je infrastruktura pro přepravu a skladování,“ uvedla společnost Gasunie, která síť vyvíjí, ve svém prohlášení na začátku října. „Tím, že je Nizozemsko první evropskou zemí, která má vodíkovou infrastrukturu, se může stát důležitým centrem pro obnovitelné zdroje energie.“

10. Německo má rekordní stav zásob plynu, rizika ohledně dodávek však přetrvávají

Německo má ve svých zásobnících uskladněno nejvíce plynu v historii, uvádí data sdružení evropských provozovatelů plynárenské infrastruktury Gas Infrastructure Europe (GIE) a síťového regulátora BNetzA. Německé zásobníky plynu se plní i po říjnovém zahájení topné sezóny. Podle BNetzA však přetrvávají rizika ohledně zajištění dodávek plynu v případě velmi chladné zimy. 

K 1. listopadu dosáhl stav naplněnosti německých plynových zásobníků 99,8 % kapacity, to je více než zákonem požadovaných 95 % naplnění ke stejnému datu. Zároveň díky navýšení kapacity je objem uskladněného plynu nejvyšší v historii.

Téma

Návrh ERÚ: Regulovaná část elektřiny pro domácnosti vzroste meziročně o 71 pct

Domácnosti si v příštím roce na regulované části ceny energií připlatí tisíce korun ročně. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. U plynu bude navýšení regulované části ceny mírnější. Vyplývá to z návrhu úřadu, který zveřejnil na webu. Konečné rozhodnutí úřad vydá na konci listopadu. Průměrná domácnost podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří MWh za rok, v příštím roce tak za regulovanou část elektřinyzaplatí zhruba o 4200 Kč víc.

Zatímco u domácností má být nárůst oproti letošku o 71 procent, na hladině vysokého napětí o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.

Šéf ERÚ: Úřad nemá při tvorbě cen volnost, musel promítnou zvýšené náklady

Energetický regulační úřad (ERÚ) musel do zvýšení regulační složky energií pro příští rok promítnout zvýšené náklady na služby energetických soustav, včetně podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tyto náklady jsou úzce propojené s cenami energií na trhu. Na dnešním jednání sněmovního hospodářského výboru to řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček, podle něhož nemá úřad při tvorbě regulačních cen volnost. Upozornil, že letos zvýšené náklady dotoval stát. V roce 2024 však bude státní příspěvek nižší než v předkrizových letech.

Pro domácnosti úřad navrhuje meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procent, u plynu zhruba o 39 procent, ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. Návrh se nelíbí podnikatelským organizacím a podle opozice je situace selháním vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) ale uvedl, že koncové ceny energií v příštím roce stoupnou oproti letošku maximálně o jednotky procent.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu