Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Dánsko ukončilo vyšetřování výbuchů na plynovodech Nord Stream

Dánsko dnes oznámilo, že se rozhodlo ukončit vyšetřování výbuchů na plynovodech Nord Stream, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dál do Evropy. Dánsko je po Švédsku druhou zemí, která své vyšetřování možné sabotáže na plynovodech z roku 2022 končí, informovala agentura Reuters.

„Na základě vyšetřování dánské úřady dospěly k závěru, že (poškození) plynovodů bylo úmyslné. Zároveň ale podle nich neexistují dostatečné důvody pro zahájení trestního stíhání v Dánsku,“ uvedla dánská policie v prohlášení.

2. Čína zaznamenala důležité milníky při výstavbě nových jaderných elektráren

Čínská výstavba nových jaderných bloků si v druhé půlce února připsala dva zásadní milníky. Prvním je zahájení přípravných stavebních prací pro novou elektrárnu Jinqimen s celkem šesti bloky Hualong One. Druhým milníkem je oficiální zahájení výstavby druhé fáze jaderné elektrárny Zhangzhou prvním litím betonu pro třetí blok. Země má v současné době ve výstavbě přes 30 GW jaderného výkonu a dalších přes 170 GW plánovaných projektů.

Čínská energetická společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) oznámila, že zahájila práce na výstavbě první fáze nové jaderné elektrárny Jinqimen. Ta má v rámci tří fází zahrnovat celkem šestici domácích jaderných reaktorů Hualong One s celkovým instalovaným výkonem 6540 MW (netto).

3. Bulharsko plánuje posílit svou pozici v přepravě plynu

Pokud dojde k deklarovanému ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu na konci letošního roku, stane se hlavní zásobovací trasou pro Evropu plynovod Balkan Stream. Bulharsko se tak v dlouhodobém horizontu stane důležitou tranzitní zemí, která zajistí dodávky do Rumunska, Moldavska a zemí jihovýchodní Evropy.

Na konci roku 2024 vyprší pětiletá dohoda, která upravuje jedno z nejstarších a největších hospodářských spojení mezi Ruskem a Evropou: tranzit ruského plynu přes území Ukrajiny. Kyjev již prohlásil, že dohodu neprodlouží, a ruští představitelé potvrdili, že s Ukrajinou ani s EU žádná jednání v tomto smyslu neprobíhají.

4. Počerady se podílí z 5 % na české spotřebě plynu, ČR takových zdrojů potřebuje násobně víc

Paroplynová elektrárna Počerady, kterou provozuje polostátní společnost ČEZ, v minulém roce vyrobila cca 1,66 TWh elektrické energie. K tomu elektrárna potřebovala 3,3 TWh zemního plynu, tedy téměř pět procent celkové spotřeby zemního plynu v České republice. Státní energetická koncepce s výstavbou dalších plynových zdrojů počítá, což se zásadně projeví na spotřebě plynu. Podle ČEZ je potřeba do roku 2030 postavit až 5 GW instalovaného výkonu v plynových zdrojích, tedy šestinásobek instalovaného výkonu paroplynové elektrárny Počerady. 

Výroba elektřiny v největší paroplynové elektrárně v Česku již čtvrtý rok v řadě postupně klesá. V loňském roce tak elektrárna dosáhla využití instalovaného výkonu pouze cca 25 %. Ve srovnání s jadernými zdroji je to podstatně nižší hodnota, která ale souvisí s úlohou paroplynových elektráren v soustavě. Tou je především rychlé nasazení výkonu a pokrývání špiček zatížení soustavy.

5. Změna pravidel: Německo otevře cestu zachycování uhlíku

Ukládání CO2 na neurčitou dobu na německém území, nebo dokonce jen jeho přeprava potrubím, je v současné německé legislativě od roku 2024 nezákonné. Berlín však plánuje po tom, co Evropská komise přišla se strategií pro zachytávání vodíku, zákon změnit a překonat tak dlouholetý odpor politických kruhů.

Německo změní zákon o skladování CO2, aby usnadnilo přepravu plynu, a plánuje zachycování uhlíku v průmyslu a energetice. Země tak podniká kroky k tomu, aby se po roce 2050 stalo zemí s nulovými emisemi. Píše o tom server Euractiv.

6. Německu chybí strategie jak zajistit 11 GW elektráren, aby mohlo skončit s využíváním uhlí

Německo potřebuje v souvislosti s plánovaným ukončením těžby uhlí do roku 2030 dodatečné elektrárny s instalovaným výkonem ve výši 21 GW. Současná strategie plánuje podpořit výstavbu 10 GW plynových elektráren. To však nebude stačit, uvádí Tim Meyerjürgens, provozní ředitel provozovatele přenosové soustavy TenneT.

Německo chce do roku 2030 postupně přestat využívat uhelné elektrárny. Aby tohoto cíle dosáhlo a zároveň neohrozilo bezpečnost dodávek elektřiny bude potřebovat zhruba 21 GW dodatečného výkonu řiditelných elektráren.

„Pro úplné vyřazení uhlí potřebujeme zhruba 21 GW dalšího spolehlivého výkonu,“ řekl Meyerjürgens v rozhovoru pro Montel tento týden.

7. Lidé na fotovoltaické elektrárny dostanou na dotacích o 40 tisíc méně. Ceny ale oproti loňsku klesly

Pouhé dva týdny měli lidé na to, aby se přizpůsobili novým podmínkám v dotacích na domácí fotovoltaiku. Ta se u fotovoltaických elektráren bez zateplení snižuje o 40 tisíc korun. Výsledek? Zákazníci začali masově tlačit na instalační firmy, aby stihly žádosti podat ještě za starých podmínek, úřední servery kolabovaly.

Ministerstvo životního prostředí na poslední chvíli změnilo podmínky v programu Nová zelená úsporám (NZÚ), a to mimo jiné u dotací na domácí fotovoltaiku. Do té doby na ni mohli lidé získat až 200 tisíc korun. Nově však už jen v případě, pokud instalaci panelů spojí se zateplením domu. Maximální dotace na panely bez zateplení bude nově činit jen 160 tisíc korun.

8. Seznam Zprávy: Tykač zvažuje, že zavře Počerady a Chvaletice už příští rok

Majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač podle informací serveru Seznam Zprávy zvažuje, že své dva uhelné lomy a elektrárny Počerady a Chvaletice uzavře na jaře 2025. Důvodem je nekonkurenceschopnost uhelných zdrojů. Tykač zaměstnává v hnědouhelných lomech Vršany a ČSA a v elektrárnách Počerady a Chvaletice 3000 lidí a pokrývá skoro 15 procent domácí spotřeby proudu, píše web. Skupina o riziku informovala příslušná ministerstva, možné zavření Počerad a Chvaletic teď řeší pracovní skupina zřízená při ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO).

„Situace v energetice je vážná. Nastavení trhu a další faktory – například masivní dovoz plynu – způsobují výrazný obchodní tlak na teplo a elektřinu z uhlí. Ty se kvůli stabilně vysokým cenám povolenek a dalším vlivům stávají nekonkurenceschopné, a tradičním uhelným zdrojům tak hrozí ekonomické odstavení,“ uvedla mluvčí skupiny Sev.en Gabriela Sáričková Benešová.

9. Stav evropských zásobníků s plynem je nejlepší za posledních 5 let

Stav zaplněnosti evropských zásobníků se zemním plynem byl ke konci února nejvyšší za více než 5 let, jak ukazují data Energostatu. Jedním z důvodů současného stavu je pokles spotřeby zemního plynu na půdě EU v loňském roce, kdy spotřeba plynu meziročně poklesla o 7 %. V případě ČR spotřeba poklesla dokonce o 10,4 % a byla nejnižší od roku 1992. K tomu se dále přidal extrémně teplý letošní únor. Nižší než očekáváná spotřeba pak zapříčinila pokles velkoobchodních cen.

Pokles velkoobchodních cen plynu

Teplé počasí panující napříč EU během letošní zimní sezóny zapříčiňuje menší poptávku po vytápění, což v důsledku snižuje spotřebu zemního plynu. V případě ČR byla celková spotřeba plynu na v roce 2023 na úrovni 73,7 TWh. Pro srovnání – v roce 2021 dosáhla spotřeba úrovně okolo 100,7 TWh.

10. Plyn je stále dominantním zdrojem pro výrobu elektřiny v USA

Spojené státy americké sice v posledních letech rozvíjí využívání obnovitelných zdrojů, podobně ale také plynových. Rozvoj domácí těžby plynu, který v posledních letech stlačil ceny plynu na tamním trhu, rovněž z trhu vytlačuje uhlí. Loni přesáhl podíl plynu na výrobě elektřiny 40 %, v případě výstavby zdrojů se umístil na druhém místě za fotovoltaikou.

Zemní plyn si za posledních deset let vybudoval v elektroenergetice USA dominantní postavení, které předtím drželo uhlí. Loni podle vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) připadal na zemní plyn 43% podíl na výrobě elektřiny v USA. EIA ve svých statistikách běžně sleduje elektrárny o instalovaném výkonu alespoň 1 MW, data tedy nemusí zahrnovat výrobu malých fotovoltaik.

Téma

Dodávky plynu z Ruska do EU klesly v roce 2023 pod 15 %, dovoz LNG prudce vzrostl

Podíl ruského plynu na dovozu do EU klesl z více než 40 % v roce 2021 na méně než 15 % v roce 2023. Strmý pokles během poslední dvou let byl dle orgánů EU možný především díky prudkému nárůstu dovozu LNG a celkovému snížení spotřeby plynu. Největším dodavatelem LNG byly Spojené státy, jejichž celkové dodané objemy se oproti roku 2021 téměř ztrojnásobily.

Ruská invaze na Ukrajinu donutila mnoho států klást větší důraz na energetickou bezpečnost a diverzifikaci dodávek. Diverzifikace je zdlouhavý a nákladný proces, který vyžaduje investice do infrastruktury. Krizová situace nicméně donutila evropské státy urychlit procesy, které by za normální situace mohly trvat i několik let. Energetická krize vyvrcholila v srpnu 2022, kdy ceny energetických komodit dosáhly rekordních výšin a vysoké účty za energii pocítili obyvatelé i podniky v celé EU.

Názor

Oppenheimer – film a skutečnost

Film Oppenheimer režiséra Christophera Nolana má třináct nominací na Oscara. Jde o excelentní film popisující zlatou éru jaderné fyziky, zrození kvantové fyziky i vývoj jaderné bomby v době druhé světové války a její politické dopady. Je určitě zajímavé se podívat na srovnání zobrazení tohoto klíčového období historie lidské civilizace a reality.

Dne 10. března 2024 proběhne 96. ročník předávání Cen Akademie, známých pod názvem Oscar. V tomto ročníku má 13 nominací film Christophera Nolana s názvem Oppenheimer. Film popisuje klíčové události ze života Roberta Oppenheimera. Což byl jeden z nejvýznamnějších jaderných fyziků zlaté éry, který patřil k zakladatelům kvantové fyziky a realizátorům jejího rozvoje. Byl vědeckým ředitelem amerického projektu vývoje jaderné zbraně Manhattan a klíčovým člověkem, který umožnil její rychlé dokončení před koncem druhé světové války v USA a její využití k porážce Japonska.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu