Plyn je stále dominantním zdrojem pro výrobu elektřiny v USA
Spojené státy americké sice v posledních letech rozvíjí využívání obnovitelných zdrojů, podobně ale také plynových. Rozvoj domácí těžby plynu, který v posledních letech stlačil ceny plynu na tamním trhu, rovněž z trhu vytlačuje uhlí. Loni přesáhl podíl plynu na výrobě elektřiny 40 %, v případě výstavby zdrojů se umístil na druhém místě za fotovoltaikou.
Zemní plyn si za posledních deset let vybudoval v elektroenergetice USA dominantní postavení, které předtím drželo uhlí. Loni podle vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) připadal na zemní plyn 43% podíl na výrobě elektřiny v USA. EIA ve svých statistikách běžně sleduje elektrárny o instalovaném výkonu alespoň 1 MW, data tedy nemusí zahrnovat výrobu malých fotovoltaik.
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v USA v roce 2023. Zdroj: EIA
Kromě nízkých výrobních nákladů díky relativně levnému plynu na americkém trhu nabízí plynové zdroje řadu technologií pro pokrytí různých potřeb. Za většinou výroby stojí paroplynové zdroje, které sice nejsou tak flexibilní jako spalovací turbíny, ale dosahují výrazně vyšších účinností. Paroplynové zdroje rovněž tvoří většinu výkonu v plynových zdrojích v USA.
Paroplynové zdroje (CCGT) díky své relativně vysoké účinnosti často fungují v režimu základního zatížení, kdy dodávají stabilní výkon. Pro porytí odběrových špiček se častěji využívají plynové turbíny bez parního cyklu (SCGT), zdroje s parní turbínou (ST) či spalovací motory (ICE). Díky silné poptávce po plynových zdrojích tak jejich instalovaný výkon podle EIA loni vzrostl o 9,3 GW. Většinu z nově zprovozněného výkonu tvořily paroplynové zdroje (7,4 GW), následované plynovými turbínami (1,8 GW) a spalovacími motory (0,1 GW).
Na provoz zdroje má vliv jeho typ i stáří, ale i lokalita
Jelikož různé typy zdrojů dosahují při výrobě elektřiny z plynu různých účinností, stejně tak dosahují různých koeficientů využití výkonu. Z celostátního pohledu dosáhl koeficient využití výkonu paroplynových zdrojů v USA v roce 2022 56 %. Na využití zdrojů je patrné jejich stáří, kdy nejmodernější zdroje uvedené do provozu od roku 2014 dosáhly 66 %, naopak nejstarší zdroje z 80. a 90. let pouze 36 %.
Využití plynových zdrojů dle jejich typu a stáří v případě paroplynu (rok zahájení provozu skupiny #1 mezi 1980–1998, skupiny #2 mezi 1999–2013 a skupiny #3 od roku 2014). Zdroj: EIA
Naopak zdroje jako spalovací turbíny, parní turbíny s plynovým kotlem či spalovací motory pokrývají spíše odběrové špičky. Podle EIA tak koeficient využití instalovaného výkonu v jejich případě nepřekročil 20 %.
Využití plynových zdrojů se v USA rovněž liší regionálně. Nejvyššího využití dosahují paroplynové zdroje na hustě osídleném východě USA. Naopak nejvyššího průměrného koeficientu využití výkonu plynových turbín dosáhl v roce 2022 stát Texas. V jeho případě pomohla vyšší poptávka po elektřině během léta i zimy 2022, stejně tak jako proměnlivý výkon silné flotily větrných elektráren.
Využití plynových zdrojů v USA v roce 2022 dle regionů. Zdroj: EIA
Mohlo by vás zajímat:
No a kde se ten vodík vezme? Jaké je spalné teplo kubického metru ve srovnání s metanem?
Však až během 5 let odbourají uhlí bude řada i na plynu :)
Plyn se dá dobře nahradit zeleným vodíkem. Dokonce to jde i postupně, paroplynové elektrárny jsou většinou schopné akcetpovat i desitky % vodíku v zemním plynu bez větších úprav.
tak to zial nie je pravda .. prave plynove turbiny su dost citlive na obsah vodika a bez vacsich uprav nie je mozne v nich spalovat viac ako cca 5% pridavku vodika .. to co popisujete je platne pre bezne domace kotle, alebo sporaky - tie davaju bez vacsich uprav niekedy aj 20%, ale so zarukou vyrobcu uz nepocitajte, ten si da zaplatit "upravu" na takyto podiel .. nehovoriac este o tom, ze 20%-tny podiel v zemnom plyne sposobi potrebu navysit spotrebu o cca 15%
Nic takového neplánují Emise CO2 v roce 2050 tam budou podobné jako dnes.
Vaši domněnku lze poměrně snadno vyvrátit.
Cit: Tento projekt staví na projektu SDSN Deep Decarbonization Pathways Project, který publikoval svou zprávu v roce 2015 a poté zprávu 350 PPM Pathways pro Spojené státy v roce 2019. Zpráva z roku 2019 popisuje změny v energetickém systému USA potřebné ke snížení oxidu uhličitého (CO2) emise na úroveň odpovídající návratu atmosférických koncentrací na 350 ppm (350 ppm) v roce 2100, dosažení čistých negativních emisí CO2 do poloviny století a omezení globálního oteplování na konci století na 1 °C na předindustriální úrovně. Tato práce inspirovala akční plán Zero Carbon Action Plan (ZCAP), který byl zahájen počátkem roku 2020. Tento plán bude sloužit jako plán pro USA založený na nejnovějším modelování, výzkumu a porozumění dekarbonizaci šesti klíčových sektorů (energetika, doprava, průmysl, budovy, potravinářství). a využívání půdy a materiály) podporované technickými cestami k nulovému uhlíku do roku 2050...
Odkaz přikádám níže (pokud bude zveřejněný). Překlad s laskavým svolením Google Translatoru.
pane Haliči , podívejte se na americkou vládní energetickou agenturu , tam máte plánovanou projekci emisí CO2 do roku 2050 ( EIA.gov. ) žádný pokles emisí se tam nekoná.
Na té stránce je jen informace o tom, že USA vedou v dovozy plynu do Evropy. Měl byste být ve svých odkazech přesnější.
Odkaz na kometář v Anglickém originálu:
https://www.unsdsn.org/Zero-Carbon-Action-Plan
Odkaz na statistiky Ember:
https://ember-climate.org/countries-and-regions/countries/united-states-of-america/
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se