Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Report: Dvě země v Evropě pokrývají veškerou spotřebu elektřiny obnovitelnými zdroji

Dle nové zprávy Global Wind Report nyní celkem sedm zemí na světě vyrábí 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Dvě z nich jsou v Evropě.

Loňský rok byl nejlepším rokem v historii z hlediska nových instalací větrné energie. Podle nejnovější zprávy Global Wind Report sdružení Global Wind Energy Council, o které informoval server Euro News, bylo v roce 2023 celosvětově instalováno 116 gigawattů nové kapacity větrné energie. To je o 50 % více než v roce 2022. Jde o historicky největší meziroční nárůst.

2. Německá vládní strana chce ukončit podporu obnovitelných zdrojů

Německá vládní strana Svobodných demokratů (FDP) se vyslovila pro postupné ukončení podpory obnovitelných zdrojů energie. Argumentuje tím, že jsou připraveny vystavení tržním cenám. Strana tím vyvolala rozruch v koaliční vládě, uvedl deník Süddeutsche Zeitung.

Vedení FDP před stranickým sjezdem, který se uskutečnil koncem týdne, představilo opatření pro urychlení ekonomické transformace. Jedním z opatření je postupné ukončení podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE).

3. Ukrajina zahájila práce na prvním americkém jaderném bloku AP1000

Ukrajinská Chmelnická jaderná elektrárna se rozroste o dva bloky typu AP1000 od americké společnosti Westinghouse. Během oficiální ceremonie zástupci obou stran zahájili přípravné práce na výstavbě 5. bloku elektrárny s instalovaným výkonem 1250 MW. Chmelnická jaderná elektrárna disponuje dvěma provozovanými bloky typu VVER-1000, další dva jsou od 80. let minulého století v různých fázích dokončení. Westinghouse zároveň dodal i jaderné palivo pro dva provozované ruské bloky.

Ukrajinská energetická společnost Energoatom oznámila, že zahájila přípravné práce na výstavbě 5. a 6. bloku Chmelnické jaderné elektrárny. Dva nové bloky typu AP1000 má dodat americká společnost Westinghouse, která na Ukrajině plánuje postavit celkem 9 velkých konvenčních bloků za základě memoranda o porozumění z roku 2022. V rámci oficiální události technici zahájili betonáž odvodňovacího kanálu a hráze, která bude chránit místo stavby.

4. Zájem o tepelná čerpadla v ČR stagnuje, obor jedná se státem o podpoře

Zájem o tepelná čerpadla v Česku stagnuje. České domácnosti si loni pořídily 55.620 zařízení, což je meziročně zhruba o osm procent méně. Většina loňské poptávky navíc spadá do první poloviny roku. Jedním z hlavních důvodů bylo snížení cen plynu. Oboroví zástupci proto volají po zvýhodnění ekologického vytápění, investice do plynových kotlů se podle nich může v budoucnu nevyplatit. Vyplývá to ze statistikministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a komentářů Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ) pro ČTK.

Loňská čísla prodejů tepelných čerpadel sice pořád patří k nadprůměru, ale postupný pokles poptávky oproti rekordnímu roku 2022 byl patrný. Předloni Češi koupili přes 60.000 těchto zařízení, což znamenalo dvojnásobný nárůst zájmu. Ten ještě přesáhl i do úvodu následujícího roku, v jeho první polovině se prodalo přes 40.000 kusů čerpadel. Už během loňského léta ovšem mnozí prodejci avizovali, že poptávka postupně klesá. To se potvrdilo i ve statistikách, když ve druhé polovině roku prodali už jen kolem 15.000 zařízení.

5. Konec jedné éry: Poslední uhelná elektrárna v UK ukončí svůj provoz

Ve Spojeném království letos v září odstaví poslední uhelnou elektrárnu. Elektrárna Ratcliffe-on-Soar, která byla jednou z páteřních celého energetického systému, ukončí provoz po dlouhých 56 letech. Spojené království tak definitivně vyřazuje uhlí ze svého energetického mixu, informoval Guardian. Jaký osud čeká elektrárnu v budoucnu?

Elektrárna zahájila svůj provoz v roce 1968, přičemž svého času spalovala až 65 % veškerého vytěženého uhlí v hrabství Jižního Nottinghamshire, regionu tradičně bohatého na „černé zlato“. Instalovaný výkon 2000 MW ji řadil k největším elektrárnám tohoto typu v zemi, pro porovnání české Počerady disponují výkonem 1000 MW. Její název Ratcliffe-on-Soar odkazuje na přilehlou vesnici ležící na řece Soar.

6. Švédsko: Další protiruské sankce by měly mířit na flotilu ropných tankerů

Evropská unie od začátku konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem uvalila spolu s dalšími partnery na Rusko řadu sankcí. Další sankce jsou přitom v přípravě, včetně diskuzí o zákazu dovozu ruského plynu. Švédský ministr zahraničí rovněž vyzývá, aby sankce byly zamířeny na takzvanou stínovou flotilu tankerů, které převáží ruskou ropu.

Řada sankcí byla mířená právě na ruský ropný a plynárenský sektor. Příkladem může být nejen zákaz dovozu ruské ropy do většiny zemí EU, ale také cenový strop. Ten určuje, kolik mohou odběratelé ruské ropy a ropných produktů tamním vývozcům platit, aniž by se vystavili dopadu sankcí.

7. Jaký je stav trhu se zkapalněným plynem v EU a jeho budoucnost?

Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) vydala první report o situaci na trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG) v Evropské unii. Po ruské invazi na Ukrajinu se Evropa stala největším trhem pro dovoz LNG na světě, předčila tradiční giganty jako Čínu a Japonsko. Spojené státy zároveň překonaly Katar a Austrálii, a staly se tak největším vývozcem LNG na světě.

Od února 2022 zažívá EU významný rozvoj kapacit pro dovoz LNG, které se zvýšily o 50 miliard krychlových metrů (bcm) ročně. 75 % z této kapacity přitom připadá na plovoucí terminály, ostatně v plovoucím terminálu si kapacitu pro dodávky zajistila i ČR.

8. Německo: 10 000 kilometrů vodíkovodů dostalo zelenou od zákonodárců

Německý spolkový sněm dal zelenou výstavbě klíčové vodíkové sítě o délce 9 700 km, která zajistí přepravu vodíku napříč Německem a propojí tamní vodíkovou infrastrukturu s okolními zeměmi. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire s odvoláním na deník Der Spiegel.

Němečtí zákonodárci schválili úpravu legislativy, která umožní výstavbu klíčové vodíkové sítě propojující oblasti výroby a importu vodíku s centry jeho budoucí spotřeby. Výstavba má být realizována v několika fázích a její dokončení je plánováno na období 2032 až 2037.

9. EU pravděpodobně nezakáže dodávky ruského plynu do roku 2027

Plán Evropské komise na postupný zákaz ruského plynu do roku 2027 může ztroskotat na odporu členských zemí EU závislých na Rusku. Uvedli to odborníci na energetiku během debaty pořádané Centrem pro analýzu evropské politiky (CEPA).

„Nemyslím si, že členské státy EU budou mít politickou sílu to udělat na dobrovolné bázi,“ uvedl dle agentury Montel Walter Boltz, hlavní poradce pro energetiku poradenské společnosti Baker McKenzie Rechtsanwalte.

10. Před 20 lety byl ve Francii uzavřen poslední uhelný důl

Těžba uhlí měla ve Francii tradici dlouhou 300 let. Hornické povolání ale muselo postupem času ustoupit kvůli prodělečnosti odvětví a nástupu nových energií, zvláště jaderné. Poslední francouzský uhelný důl La Houve byl 23. dubna 2004 uzavřen v Creutzwaldu u německých hranic.

První ložisko uhlí ve Francii bylo objeveno již v první polovině 18. století. Rozmach těžby uhlí byl zaznamenán v období průmyslové revoluce a k rekordním hodnotám se dostal po druhé světové válce.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu